Válku chceme letos ukončit, plánuje Zelenskyj. EU plánuje přijmout Ukrajinu do roku 2030

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se podle BBC vyhnul otázkám ohledně svého vztahu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, zatímco šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen naznačila, že Kyjev by mohl vstoupit do EU dříve než v roce 2030, pokud bude pokračovat v reformách.

Ursula von der Leyen potvrdila, že sankce proti Rusku budou zrušeny pouze tehdy, pokud Moskva prokáže skutečnou ochotu vytvořit trvalý mír. „Sankce neskončí, dokud Kreml neukáže, že je připraven na spravedlivý a trvalý mír,“ zdůraznila šéfka Evropské komise.

Zelenskyj, který vystoupil po von der Leyen, dodal, že válka způsobila Ukrajině nesmírné ztráty. „Tisíce našich lidí zemřely. To nikdy nezapomeneme,“ prohlásil.

Dánská premiérka Mette Frederiksen se vyjádřila k možnosti vyslání mírových jednotek do Ukrajiny po skončení bojů. „Jsem otevřená této možnosti, ale nejprve je třeba zodpovědět mnoho otázek,“ uvedla.

Kanadský premiér Justin Trudeau se ostře vymezil proti ruské agresi a naznačil, že v dnešním světě již „síla neznamená právo“. Podle analytiků tak reagoval na nedávné rozhovory mezi Spojenými státy a Ruskem.

Jedním z hlavních témat summitu byla budoucnost Ukrajiny v Evropské unii. Ursula von der Leyen se vyhnula stanovení konkrétního data, ale naznačila, že Kyjev by mohl vstoupit do EU dříve než v roce 2030. „Proces je založen na zásluhách a musí být výhodný pro obě strany. Ukrajina však postupuje velmi dobře a při zachování současného tempa by mohla být přijata dříve,“ uvedla.

Zelenskyj zopakoval, že členství v EU a NATO je pro Ukrajinu klíčové. „Doufáme, že se nám podaří ukončit válku ještě letos. Potřebujeme bezpečnostní záruky, aby se Rusko v budoucnu nevrátilo,“ prohlásil ukrajinský prezident.

Zelenskyj nedávno uvedl, že by byl ochoten vzdát se prezidentského úřadu, pokud by členství Ukrajiny v NATO bylo součástí mírové dohody. Rusko však takový scénář odmítlo.

Litevský prezident Edgars Rinkēvičs během tiskové konference zdůraznil, že Evropa musí zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině i vlastní obranné výdaje. „Ano a ano,“ odpověděl na otázku, zda je takový krok nutný a zda je Evropa schopná jej uskutečnit.

Podle něj je nezbytné, aby evropský obranný průmysl dostal jasný signál, že státy budou investovat více. „Musí to být závazek založený na výsledcích, ne na nekonečných procedurách,“ zdůraznil.

Zelenskyj v reakci uvedl, že Ukrajina potřebuje více financí k posílení vlastní obranné produkce. „Musíme být schopni vyrábět více zbraní a munice přímo u nás,“ dodal.

Během tiskové konference byl Zelenskyj opakovaně dotazován na svůj vztah s prezidentem Donaldem Trumpem, avšak přímou odpověď neposkytl. „Doufám, že Spojené státy budou pokračovat v podpoře Ukrajiny, stejně jako všichni naši partneři,“ odpověděl vyhýbavě.

Zelenskyj rovněž zdůraznil důležitost jednoty mezi Evropou a USA. „Nesmíme ztratit tuto jednotu. Musíme zůstat silní a jednotní,“ prohlásil.

Napětí mezi Trumpem a Zelenským v posledních dnech eskalovalo poté, co Trump označil ukrajinského prezidenta za „diktátora“ a kritizoval jeho vedení země. Zelenskyj naopak obvinil Trumpa, že žije „v dezinformačním prostoru řízeném Moskvou“.

Summit v Kyjevě potvrdil, že Ukrajina má silnou podporu Západu, avšak přetrvávají nejasnosti ohledně budoucího zapojení USA a možného konce války. Evropská unie zůstává otevřená rychlejšímu přijetí Ukrajiny, pokud budou reformy pokračovat současným tempem.

Zelenskyj nadále usiluje o členství v NATO, ačkoli Rusko tento scénář odmítá. Na mezinárodní scéně mezitím sílí výzvy k posílení evropské obrany a k udržení jednoty mezi Evropou a Spojenými státy.