V neděli v 8:00 se ve Francii otevřely volební místnosti pro druhé kolo předčasných parlamentních voleb, které by mohly představovat významný moment v historii země a ovlivnit evropskou politiku, uvedl server France24.
Ve volbách do Národního shromáždění (dolní komora parlamentu) má možnost volit přes 49 milionů registrovaných voličů. Volební místnosti jsou otevřeny od 8:00 do 20:00 a první výsledky budou známy krátce po jejich uzavření. V zámořských územích Francie začalo hlasování už v sobotu.
Francouzi budou v neděli rozhodovat o 501 z celkových 577 křesel v Národním shromáždění. O zbývajících 76 poslancích bylo rozhodnuto už v prvním kole minulý týden, připomíná AP.
Pozornost je zaměřena na to, zda krajně pravicovému Národnímu sdružení (RN) podaří získat naprostou většinu v Národním shromáždění, píše DPA.
V prvním kole předčasných voleb minulou neděli zvítězilo právě krajně pravicové RN, následované koalicí středolevicových, krajně levicových a zelených stran, zatímco centristická aliance prezidenta Emmanuela Macrona skončila až třetí.
Pokud krajní pravice získá 7. července naprostou většinu, ve francouzském politickém systému nastane tzv. kohabitace, kdy prezident musí jmenovat premiérem zástupce odlišného politického uskupení. V tomto případě by to byl předseda RN, 28-letý Jordan Bardella. To by omezilo kontrolu Macrona nad domácí politikou a mohlo by to také snížit současnou francouzskou podporu Ukrajině.
Macronovo rozhodnutí vyhlásit předčasné volby po úspěchu RN v eurovolbách překvapilo většinu analytiků. Tento krok rovněž způsobil nejistotu ve druhé největší evropské ekonomice. Pařížská burza zaznamenala v červnu největší měsíční pokles za poslední dva roky.
Řádné funkční období poslanců Národního shromáždění trvá pět let. V jednomandátových volebních obvodech se volí podle většinového volebního systému ve dvou kolech.
Pokud v prvním kole žádný kandidát nezískal nadpoloviční většinu odevzdaných hlasů a zároveň podporu alespoň 25 procent oprávněných voličů, do druhého kola postupují kandidáti s podporou minimálně 12,5 procenta odevzdaných hlasů.
Související
Francie po útoku na Izrael mobilizuje armádu. Žádá o zasedání RB OSN
Dilema šéfa telegramu Durova. Ve Francii čeká na soud, kontakt s Ruskem odmítá
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Ruská armáda si omylem sestřelila svůj vlastní bombardér
před 2 hodinami
Medvěd na Slovensku zabil po druhé v historii houbaře
před 2 hodinami
Rusko údajně obsadilo na Ukrajině další vesnici
před 3 hodinami
Izrael potvrdil, že chystá "významnou" odvetu Íránu. Může útočit na jaderná zařízení
před 4 hodinami
EXKLUZIVNĚ: Hrozí světu jaderná válka? Světoví experti pro EZ zodpověděli ožehavou otázku
před 4 hodinami
Maláčová byla zvolena předsedkyní SOCDEM
před 5 hodinami
Izraelská armáda zničila velitelské centrum Hizballáhu ukryté v mešitě
před 6 hodinami
Přelomový verdikt: Policie může přistupovat do telefonů lidí, kteří nejsou podezřelí
před 7 hodinami
Zelenskyj řekl, kdy prozradí svůj vítězný plán. První detaily už unikly na veřejnost
před 7 hodinami
Rusko chce spolupracovat s teroristy? Putin se chystá k ráznému kroku
Aktualizováno před 8 hodinami
Izrael byl terčem dalšího masivního útoku z Libanonu
před 8 hodinami
Harrisová se dočkala masivní podpory. Do její kampaně se zapojil bývalý prezident
před 9 hodinami
Hurikán Helene zpustošil jihovýchod Spojených států. Způsobil největší škody od Katriny
před 9 hodinami
Musí své červené linie nakreslit i Západ? Chránit ukrajinské nebe lze i bez války
před 10 hodinami
Biden má obavy o průběh prezidentských voleb
před 12 hodinami
Trump: Izrael by měl zasáhnout íránská jaderná zařízení
před 13 hodinami
Povodně způsobilo rekordně deštivé počasí, zjistili meteorologové
včera
Princezna Kate si vyslechla další hrozivou diagnózu. Se smrtelně nemocnou dívkou se objala
včera
Fiala vytyčil tři hlavní úkoly pro nového ministra pro místní rozvoj
včera
Íránci mají strach z války s Izraelem. „Jsme to my, kdo nese následky,“ kritizují režim
Po íránském raketovém útoku na Izrael jsou obyvatelé v napětí, dělají si zásoby a obávají se odvety, která může vést k eskalaci v plnohodnotnou válku. Vláda protesty tvrdě potlačuje, což umocňuje obavy, že válka by mohla sloužit k dalším represím vůči nesouhlasu s režimem.
Zdroj: Jakub Jurek