Překvapivý průzkum: Podpora demokracie u lidí klesá, nejhorší je ve Francii, Španělsku a Polsku

V Polsku s demokracií souhlasí jen 48 % mladých respondentů, ve Francii a Španělsku necelých 52 %. Nejvyšší důvěra v demokratické zřízení panuje v Německu, kde ho podporuje 71 % dotázaných. Průzkum provedla agentura YouGov pro nadaci TUI Foundation v dubnu a květnu 2025 na vzorku 6 700 respondentů z Británie, Německa, Francie, Španělska, Itálie, Řecka a Polska.

Znepokojivým zjištěním je, že více než pětina mladých Evropanů (21 %) by za určitých, nespecifikovaných okolností podpořila autoritářskou vládu. Nejčastěji se takto vyjádřili Italové (24 %), nejméně Němci (15 %). Ve Francii, Polsku a Španělsku činil podíl zastánců autoritářství 23 %.

Dalších 9 % uvedlo, že jim na formě vlády nezáleží, a 14 % se nedokázalo vyjádřit. Politolog Thorsten Faas z Svobodné univerzity v Berlíně varuje, že mezi mladými, kteří se politicky řadí napravo a zároveň se cítí ekonomicky znevýhodněni, podpora demokracie padá až na jednu třetinu. „Demokracie je pod tlakem – zevnitř i zvenčí,“ upozorňuje.

Zhruba polovina respondentů (48 %) má pocit, že demokratický systém v jejich zemi je ohrožen. V Německu, kde se prohlubují ekonomické problémy a sílí podpora krajní pravice i mezi mladými, se takto vyjádřilo až 61 % dotázaných.

Dopady geopolitických změn také formují vnímání mladých Evropanů. Jen 42 % mladých vidí Evropskou unii jako jednoho ze tří globálně nejvlivnějších hráčů – na rozdíl od USA (83 %), Číny (75 %) a Ruska (57 %). Britové EU jako globálního hráče vnímají častěji (50 %) než pevninské státy a 73 % z nich by se rádo vrátilo do EU. Téměř polovina všech dotázaných si přeje užší spolupráci mezi EU a Británií.

Politická polarizace mezi mladými roste, přičemž počet mladých, kteří se označují jako pravicově smýšlející, vzrostl z 14 % v roce 2021 na 19 %. Za levici se považuje 32 %, za střed 33 %, a 16 % se neidentifikuje nijak. Genderové rozdíly jsou výrazné – ženy v Německu, Francii a Itálii častěji inklinují k progresivním názorům, zatímco mladí muži v Polsku a Řecku se stávají konzervativnějšími.

Výrazně narostla i podpora zpřísnění migrační politiky – z 26 % v roce 2021 na 38 % letos.

Přes kritický pohled na fungování institucí vyjadřují mladí Evropané naději v budoucnost Evropské unie. Dvě třetiny by setrvání své země v EU podpořily. Přesto 39 % považuje EU za málo demokratickou a jen 6 % uvedlo, že jejich národní vláda funguje dobře a nepotřebuje větší reformy. Mnozí EU vnímají jako příliš zaměřenou na detaily, místo aby řešila klíčová témata – inflaci, obranu a ekonomickou konkurenceschopnost.

Řecko vykazuje nejvyšší skepsi vůči EU i největší touhu po zásadní politické změně. Podle Faase to souvisí s přetrvávajícími dopady eurokrize, která hluboce zasáhla řeckou společnost.

Zatímco mladí Evropané podporují ochranu klimatu, důraz na ni postupně slábne. Jen třetina uvedla, že by měla mít prioritu před hospodářským růstem – oproti 44 % v roce 2021.