Macron si po letech zase volal s Putinem. Zřejmě to nebylo naposledy

Lucie Podzimková

2. července 2025 9:05

Emmanuel Macron Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Proč důvěřovat zpravodajství EuroZprávy.cz

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron spolu poprvé po téměř třech letech mluvili po telefonu. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Řešili válku na Ukrajině či íránský jaderný program. Podle Elysejského paláce se navíc dohodli, že budou v kontaktu i nadále.

Poslední telefonní hovor mezi oběma politiky proběhl v září 2022, kdy se řešila situace kolem Záporožské jaderné elektrárny či obilná dohoda. Podle TASS se následně s konverzacemi skončilo, protože Macron neudržel mlčenlivost a informoval o obsahu hovoru novináře.

Úterní telefonát mezi prezidenty trval přes dvě hodiny, hlavními tématy byly konflikt na Ukrajině a situace na Blízkém východě. Francouzská hlava státu k otázce íránského jaderného programu řekla, že za její řešení jsou zodpovědné všichni stálí členové Rady bezpečnosti OSN.

Macron konstatoval, že pracovníkům Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) musí být umožněno pokračovat s inspekcemi v Íránu. Zároveň vyzval k diplomatickému řešení problémů, které by přineslo trvalé rozuzlení otázky íránského jaderného programu.

"Co se týká Ukrajiny, francouzský prezident zdůraznil neochvějnou podporu ukrajinské suverenity a územní integrity. Vyzval k okamžitému příměří a zahájení jednání mezi Ukrajinou a Ruskem s cílem dosáhnout trvalého řešení konfliktu," uvedl Elysejský palác s tím, že výměny názorů mezi hlavami států mají pokračovat.

Macron totiž chce i nadále zůstat s Putinem v kontaktu. "Prezidenti souhlasili s koordinací postupu a dalšími rozhovory v blízké budoucnost," dodal palác.

včera

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Související

Emmanuel Macron na Mnichovské bezpečnostní konferenci 2023.

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron: Evropa čelí největší hrozbě od konce druhé světové války

Francouzský prezident Emmanuel Macron varoval, že Evropa čelí nejvážnější hrozbě své svobody od konce druhé světové války. Ve výrazném projevu k armádním činitelům v Paříži oznámil plán na razantní zvýšení francouzských výdajů na obranu a upozornil na narůstající globální nestabilitu, návrat imperialismu a sílící nebezpečí ze strany Ruska.

Více souvisejících

Emmanuel Macron , Vladimír Putin , válka na Ukrajině , Rusko , Francie , Ukrajina , Írán

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Oficiální autogramiáda jezdců MotoGP v centru Brna (17.7.2025)

Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Start MotoGP ve velkém stylu. Jezdci ovládli zaplněné centrum Brna

Brno po pěti letech ožilo Grand Prix MotoGP. Na Náměstí Svobody se před víkendem představili jezdci a tisíce fanoušků si užilo doprovodný program i autogramiádu. Město se proměnilo v motoristický a očekává se až 200 tisíc lidí na celý víkend.

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

Trump měl vyzvat Ukrajinu, aby útočila hlouběji v Rusku. Třetí světová začala, reaguje Medveděv

Dmitrij Medveděv, bývalý prezident Ruska a blízký spojenec Vladimira Putina, opět rozvířil vody světové diplomacie svými výbušnými výroky. Ve svém nejnovějším projevu prohlásil, že třetí světová válka podle něj už fakticky začala — a Rusko by mělo preventivně zaútočit na Západ.

včera

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

Mimořádná zpráva Poplach na pražském letišti: Evakuace kvůli podezřelému zavazadlu, zasahoval pyrotechnik i zásahovka

Na Terminálu 2 pražského letiště bylo ve čtvrtek dočasně přerušeno odbavování cestujících kvůli podezřelému zavazadlu, ke kterému se nikdo nehlásil. Na místě operovala policie i pyrotechnik, podle informací serveru EuroZprávy.cz se na letišti pohybovala i zásahová jednotka.

včera

Kyjev má přednost. Švýcarsko kvůli Ukrajině objednané Patrioty zatím nedostane

Švýcarské ministerstvo obrany oznámilo, že ho americké ministerstvo zahraničí informovalo o zpoždění dodávek protiraketových systémů Patriot. Důvodem je rozhodnutí Spojených států upřednostnit dodávky těm zemím, které aktuálně čelí přímému ohrožení – tedy především Ukrajině.

včera

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie.

včera

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

Maláčová a Zaorálek si podřezali větev? Sociální demokraté budou ve volbách kandidovat s komunisty

Po intenzivních jednáních došlo k uzavření Memoranda o spolupráci mezi levicovým vlasteneckým hnutím STAČILO! a sociální demokracií. Tato dohoda znamená, že hnutí SOCDEM Jany Maláčové a prvního místopředsedy Lubomíra Zaorálka se připojuje k hnutí STAČILO!. Oba tak budou na společné kandidátce s KSČM, SD-SN a ČSNS.

včera

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy.

včera

NATO urychluje přípravy na dodávky Patriotů Ukrajině. Rusko bude hrozbou i v případě míru, varuje nový šéf

NATO intenzivně připravuje dodávku protiletadlových systémů Patriot na Ukrajinu. Potvrdil to nový vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR) generál Alexus Grynkewich, který zároveň varoval, že Rusko představuje trvalou hrozbu pro bezpečnost Evropy – i pokud by válka na Ukrajině skončila mírovým urovnáním.

včera

Chaotické vyjednávání o rozpočtu EU za 1,8 bilionu eur odhalilo slabiny von der Leyenové

Start vyjednávání o novém dlouhodobém rozpočtu Evropské unie ve výši 1,8 bilionu eur skončil fiaskem, které odhalilo rostoucí kritiku uvnitř Komise a oslabilo politickou pozici její šéfky Ursuly von der Leyenové. Její centralizovaný styl řízení vyvolal otevřený odpor uvnitř kolegia komisařů i u poslanců Evropského parlamentu.

včera

Průlom v genetice: V Británii se rodí děti z DNA tří lidí, bez dědičné choroby, která ničí životy

Ve Velké Británii se narodilo osm dětí, které vznikly za pomoci genetického materiálu od tří různých lidí. Tento průlomový způsob početí má jeden hlavní cíl: zabránit přenosu těžké a často smrtelné mitochondriální nemoci z matky na dítě. Metoda, kterou vyvinuli britští vědci, se poprvé ukazuje jako účinná – všechny děti jsou zdravé.

včera

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy