NATO schválilo nejkomplexnější obranné plány od studené války. Vzniká Rada NATO-Ukrajina, proces přijetí Ukrajiny se zjednoduší

V litevské metropoli dnes proběhl první den summitu NATO, který má posílit vazby mezi aliancí a Ukrajinou v době trvající ruské agrese. Lídři členských zemí jednali o plánu další spolupráce s Ukrajinou a poprvé zasedli s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským jako s rovnocenným partnerem. Jednalo se o budoucím přijetí Ukrajiny do NATO i postoj aliance k válce. První den summitu jsme pro vás sledovali online.

20:00 - NATO schválilo nejkomplexnější obranné plány od studené války

Spojenci NATO na summitu v Litvě schválili nejkomplexnější obranné plány vojenské aliance od studené války, uvedl v úterý na twitteru šéf aliance Jens Stoltenberg. "Spojenci přijali klíčová rozhodnutí pro naši bezpečnost. Dohodli jsme se na balíčku k posílení Ukrajiny a poskytnutí jasné cesty k NATO. Schválili jsme také naše nejkomplexnější obranné plány od studené války, podpořené trvalým závazkem více investovat do obrany," napsal.

19:20 - NATO se vymezilo proti Číně

NATO se v dnešním prohlášení vymezuje proti Číně, jejíž "deklarované ambice a nátlaková politika napadají zájmy, bezpečnost a hodnoty". "V prohlášení se také uvádí, že země aliance jsou otevřené konstruktivnímu kontaktu s Čínou, například v zájmu budování reciproční transparentnosti. Zároveň ale NATO varuje před hybridními a kybernetickými útoky a před využíváním ekonomiky k posilování svého vlivu.

18:44 - Ukrajina posílí Severoatlantickou alianci, řekl Zelenskyj

Dnes na summitu NATO v centru Vilniusu, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Ukrajina posílí Severoatlantickou alianci. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina si zaslouží být členem NATO, což přispěje k větší bezpečnosti země. Konkrétní termíny ale na summitu nebyly stanoveny. "Ukrajina učiní NATO silnější a NATO učiní Ukrajinu bezpečnější," uvedl Zelenskyj.

18:08 - NATO představilo novou strategii kolektivní obrany

Nová strategie kolektivní obrany popisuje, jak by NATO bránilo každý členský stát. Rozděluje alianci na tři geografické zóny, přičemž se zaměřuje především na obranu proti Rusku. Plány navazují na loňská rozhodnutí zdvojnásobit počet bojových skupin v zemích východního křídla a usilovat o jejich rozšíření.

17:39 - NATO nikdy nevyjádřilo silnější poselství, řekl Stoltenberg

Stoltenberg se vyjádřil k tweetu ukrajinského prezidenta Zelenského, který napsal, že je "absurdní", že neexistuje žádný časový plán pro ukrajinské přijetí do NATO. Aliance podle něj Ukrajině poskytuje velmi významný balíček, který pomáhá Ukrajině přiblížit se členství v NATO.

Dodal, že NATO nikdy nevyjádřilo silnější poselství, jak o politické, tak o konkrétní praktické podpoře. Spojenci se podle něj dohodli na "silném, jednotném a pozitivním poselství pro Ukrajinu" a také na pozitivní cestě směřující ke členství.

Zopakoval však, že pozvání Ukrajiny do NATO proběhne až budou splněny všechny podmínky. Nejnaléhavějším úkolem je nyní zajistit, aby Ukrajina zvítězila, doplnil.

17:11 - Přijetí Ukrajiny se změnilo z dvoukrokového na jednokrokový proces

Stoltenberg v projevu uvedl, že se Ukrajina stane členem NATO, když se na tom spojenci dohodnou a budou splněny podmínky pro vstup do aliance. Oznámil také, že proces přijetí Ukrajiny se změní z dvoufázového na jednofázový. "Je to silný vzkaz pro Ukrajinu a jasná cesta k jejímu členství v NATO," řekl. Stoltenberg také uvedl, že NATO chce mít 300 000 vojáků připravených k okamžitému nasazení.

17:08 - Vzniká Rada NATO-Ukrajina

Po prvním bloku jednání vystoupil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg s projevem, v němž na úvod řekl, že se těší, až Švédsko přivítá jako plnoprávného člena aliance. Stoltenberg také oznámil nový víceletý program, který má Ukrajině pomoci při přechodu ze sovětské éry na výcvikové standardy NATO. Dodal, že bude vytvořena nová Rada NATO-Ukrajina, kde se všechny státy setkají jako rovnocenné. Ustavující schůze proběhne zítra s prezidentem Volodymyrem Zelenským.

16:27 - Německo dostane další Patrioty a tanky Leopard

Německo právě přislíbilo dalších 700 milionů eur na vojenskou pomoc Ukrajině. Německý ministr obrany Boris Pistorius při příchodu na summit NATO uvedl, že nový balíček bude zahrnovat dva raketové systémy Patriot, 25 tanků Leopard 1 A5, 40 bojových vozidel pěchoty Marder, 20 000 dělostřeleckých zbraní a 5 000 nábojů.

16:16 - Německo vynaloží 2 % HDP na obranu

Německý kancléř Olaf Scholz v úterý uvedl, že Německo vynaloží 2 % HDP na obranu, a to již v příštím roce. Scholz uvedl, že toho dosáhne prostřednictvím "zdrojů našeho rozpočtu a speciálních aktiv", s odkazem na speciální fondy ve výši 100 miliard eur. Ty přislíbil vynaložit na obranu poté, co Rusko napadlo Ukrajinu. Německo podle něj zajistí, že tohoto cíle dosáhne i v dalších letech z běžných rozpočtových zdrojů, a to i v případě, že budou zmíněná speciální aktiva vyčerpána.

15:55 - Lídři členských států jednají o budoucnosti Ukrajiny v NATO

Zdá se, že vůdci NATO za zavřenými dveřmi diskutují o obecných podmínkách pro připojení Ukrajiny. Zároveň ale jasně dávají Kyjevu jasně najevo, že žádný časový plán pro členství nedostane. Litevský prezident řekl, že doufá, že Ukrajině bude nabídnuto jasné poselství o kandidatuře do NATO, britský premiér Rishi Sunak před zahájením jednání prohlásil, že právoplatné místo Ukrajiny je v NATO.

15:33 - Zelenskyj přistál v litevském Vilniusu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přistál v litevském hlavním městě Vilniusu, kde vůdci NATO diskutují o snaze země o členství. Zelenskyj v uplynulých dnech podniknul cestu do Bulharska, Česka, na Slovensko a do Turecka. Dlouho ale nebylo jasné, zda se summitu zúčastní, a jestli dorazí osobně. Nakonec měl přiletět ve středu, na summit ale dorazil už dnes.

15:17 - Sunak ocenil podporu Turecka 

Po schůzce britského premiéra Rishi Sunaka s tureckým prezidentem Erdoganem mluvčí Sunaka řekl, že britský premiér "uvítal podporu Turecka pro vstup Švédska do NATO a pochválil prezidenta Erdogana za jeho úsilí." Dvojice podle mluvčí hovořila o budování silnější obranné a bezpečnostní spolupráce.

15:09 - Bílý dům tvrdí, že vstup Ukrajiny do NATO v blízké budoucnosti "není pravděpodobný"

Podle koordinátora Rady národní bezpečnosti Bílého domu pro strategickou komunikaci Johna Kirbyho musí Ukrajina ještě splnit některé požadavky, než bude moci vstoupit do NATO. Odmítl také úterní komentáře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, které kritizovaly vůdce NATO kvůli diskusím o cestě k členství v NATO. Jeho frustraci ale rozumí.

"Věříme, že budoucnost Ukrajiny je v NATO. To je něco, na čem se aliance dohodla už v roce 2008," řekl Kirby pro CNN. "Existují ale reformy – správa věcí veřejných, právní stát, politické reformy – na kterých Ukrajina musí ještě pracovat, a chápeme, že je těžké na některých z těchto reforem pracovat, když jste ve válce. Ukrajina ve válce je, a členství v NATO v bezprostřední budoucnosti tak není pravděpodobné, protože by to NATO dostalo do války s Ruskem," dodal.

14:45 - NATO poskytne Ukrajině masivní balík podpory

Ukrajina získá na summitu v litevském Vilniusu masivní balík "politické a praktické" podpory od spojenců NATO, řekl americký ministr zahraničí Antony Blinken. "Máme sjednocenou alianci, která bude velmi praktickými způsoby demonstrovat svou trvalou podporu Ukrajině, včetně faktu členství," řekl Blinken. Podle něj jde o důkaz pokroku, kterého Ukrajina dosáhla směrem ke členství. "To se odrazí v tom, co vzejde ze summitu, stejně jako v práci, kterou je ještě třeba udělat," řekl.

14:37 - Francie slíbila Ukrajině dodávky raket Storm Shadow

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil na summitu Severoatlantické aliance ve Vilniusu, že Francie poskytne Ukrajině dalekonosné rakety s plochou dráhou letu SCALP. Rakety známé také jako Storm Shadow mají dosah přes 250 kilometrů a ukrajinská armáda je již obdržela od Spojeného království a používá je.

14:10 - NATO kráčí po tenkém ledě v otázce členství Ukrajiny

"Země NATO na tomto summitu kráčejí po tenkém ledě. Všichni zdejší vůdci sympatizují s ukrajinským požadavkem na pevný harmonogram členství v NATO. Chápou Zelenského hlubokou touhu být zaštítěn alianční klauzulí o vzájemné obraně "jeden za všechny, všichni za jednoho" – ale tato debata je složitá. Pokud by Ukrajina byla přijata do NATO během příměří s Ruskem – vydrželo by příměří? Pokud ne, nasadily by Francie, Německo, Spojené království a další státy NATO dobrovolně životy svých vojáků na Ukrajině, která by se dostala do přímého konfliktu s jadernou velmocí s rizikem eskalace války? To je něco, čemu se NATO od začátku zoufale snažilo vyhnout," píše korespondentka BBC s tím, že nebude žádným překvapením, pokud se během summitu nic nezmění a Ukrajina bude zklamaná.

14:02 - Norsko navýší v roce 2023 fond vojenské pomoci Ukrajině na 960 milionů dolarů 

Norsko v roce 2023 poskytne Ukrajině vojenskou pomoc ve výši 960 milionů dolarů, oznámil v úterý premiér Jonas Gahr Støre. "Ukrajina naléhavě potřebuje větší vojenskou podporu a vybavení. Norsko proto zvyšuje svou vojenskou pomoc Ukrajině o 2,5 miliardy norských korun (téměř 240 milionů dolarů) na celkových 10 miliard norských korun (téměř 960 milionů dolarů) pro rok 2023," oznámil Støre na summitu NATO ve Vilniusu.

13:51 - Španělsko pošle v rámci posílení východního křídla NATO vojáky na Slovensko

Španělsko pošle své vojáky na Slovensko a zvýší jejich počet v Rumunsku. Ve Vilniusu to uvedl španělský premiér Pedro Sánchez. Bude to historicky poprvé, co Madrid vyšle vojáky na Slovensko.

13:38 - Stoltenberg oficiálně zahájil summit NATO

Summit zahájil generální tajemník Jens Stoltenberg, druhým řečníkem byl prezident Litvy Gitanas Nauséda. Stoltenberg v projevu přivítal finského prezidenta Sauliho Niinistöa, jehož země se účastní poprvé. 

13:27 - Summit Severoatlantické aliance bude podle Kremlu protiruský

Evropa nechápe, že přibližování infrastruktury NATO k ruským hranicím je chyba, řekl podle CNN mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Podle něj bude summit Severoatlantické aliance protiruský. Ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov řekl, že Rusko podniká kroky v souvislosti s možností, že by se aliance mohla rozšířit na východ. 

13:15 - Není ochota Ukrajinu do NATO pozvat, ani ji učinit členem aliance, tvrdí Zelenskyj

Zelenskyj před summitem na twitteru uvedl, že by bylo by absurdní, kdyby dnes nebyl stanoven harmonogram ani pro pozvánku, ani pro členství Ukrajiny v NATO. "Cestou do Vilniusu jsme dostali signály, že se diskutuje o určitých formulacích bez Ukrajiny. A rád bych zdůraznil, že tyto formulace se týkají pozvání ke členství v NATO, ne členství Ukrajiny," napsal. "Vypadá to, že není ochota ani Ukrajinu do NATO pozvat, ani ji učinit členem aliance," dodal.

13:07 - Na summit dorazí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Summitu se také zúčastní ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ačkoliv měl původně dorazit až ve středu, přijede nakonec už dnes, uvedl šéf aliance Jens Stoltenberg. Ve středu se podle pak zúčastní prvního jednání nově vzniklé Rady NATO-Ukrajina.

13:04 - O členství Ukrajiny v NATO bylo rozhodnuto v roce 2008

Na summitu NATO v roce 2008 v Bukurešti bylo rozhodnuto, že Ukrajina se v budoucnu může stát členem Severoatlantické aliance, a v září loňského roku formálně požádala o členství. Nicméně někteří členské státy NATO se domnívají, že aliance nemůže rozšířit své řady o zemi, která se nachází ve válečném stavu. Principem NATO je, že útok na jednoho člena je považován za útok na všechny země v rámci aliance. Pro řadu členů ale nelze akceptovat, že by Ukrajina vstoupila do NATO během konfliktu a zatahala do války i další spojence. Na summitu se proto členské státy nebudou zabývat formálním pozváním Ukrajiny do NATO, protože prioritou je udržení ukrajinské nezávislosti a suverenity.

13:02 - Summit bude řešit bojové schopnosti Ukrajiny

Na summitu NATO bude kladen důraz na posílení bojových schopností Ukrajiny, což je pro alianci prioritou. Státy NATO již od loňska dodávají Ukrajině zbraně, včetně tanků a protivzdušných systémů, od té doby, kdy Rusko napadlo tuto sousední zemi. Generální tajemník aliance a jednotliví ministři naznačují, že s ohledem na nedávný začátek ukrajinské protiútoku jsou další dodávky zcela nezbytné.

13:00 - Odstartoval první blok jednání lídrů

Úderem jedné hodiny odpolední odstartoval první blok jednání, kterého se nově zúčastní i Švédsko. Proběhne ratifikace jeho kandidatury a debatovat se bude i o posilování kolektivní obrany aliance skrze zvyšování rozpočtů. Summitu se také účastní Finsko jako nejnověji přijatá země.

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.

Více souvisejících

NATO Summit NATO

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy