Vražda novináře Jána Kuciaka před pěti lety šokovala nejen Slovensko

Vražda mladého slovenského novináře Jána Kuciaka, která se odehrála na Slovensku před pěti lety, 21. února 2018, vyvolala v této zemi největší vlnu protestů od pádu komunismu, které vyústily v demisi tehdejšího premiéra Roberta Fica. 

Jeho strana Směr-sociální demokracie pak v parlamentních volbách v roce 2020 utrpěla porážku a odešla do opozice. Lidé po vraždě protestovali proti propojení politiky a mafie. Podezřelí z vraždy byli zatčeni půl roku nato. Kuciakův vrah, exvoják Miroslav Marček, dostal trest odnětí svobody na 25 let, stejně jako jeho pomocník, Tomáš Szabó. Podnikatele Mariana Kočnera a Alenu Zsuzsovou, oba podezřelé z objednání vraždy, soud nejprve v září 2020 zprostil obžaloby, slovenský nejvyšší soud ale tento rozsudek v červnu 2021 zrušil. Vloni v únoru oba stanuli před soudem v novém líčení, kde se spojila kauza plánování Kuciakovy vraždy s jiným případem plánovaných vražd významných právníků, ze kterých jsou Kočner a Zsuzsová také podezřelí.

Kuciak, který byl zavražděn ve věku 27 let, pracoval pro server Aktuality.sk a často psal o případech, které souvisely s podnikatelem Kočnerem, který podle slovenských médií novináři vyhrožoval. Vražda Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové se odehrála v novinářově domku ve vesnici Veľká Mača, Kušnírovou zastřelili jedním výstřelem do hlavy, Kuciaka dvěma výstřely do srdce. Střelec použil pistoli ráže devět milimetrů.

Vražda vyvolala na Slovensku největší demonstrace od pádu komunismu v roce 1989, lidé protestovali proti premiérovi Robertu Ficovi a ministrovi vnitra Robertu Kaliňákovi. Tehdejší prezident Andrej Kiska vyzval k rekonstrukci vlády nebo k předčasným volbám. Demisi podali slovenský ministr kultury Marek Maďarič, ministr vnitra Kaliňák, ke kterému vedly nitky některých korupčních případů, o nichž psal Kuciak, a také premiér Fico, jehož nahradil vicepremiér Peter Pellegrini.

Z vraždy Kuciaka a Kušnírové bylo nakonec obviněno pět lidí: Miroslav Marček, Tomáš Szabó, Alena Zsuzsová coby druhotná objednavatelka zločinu a Zoltán Andruskó coby zprostředkovatel; z objednání vraždy novináře byl v březnu 2019 obviněn Kočner. Objednávku Kuciakovy vraždy podle dostupných informací Zsuzsová, kterou média označují za osobu blízkou Kočnerovi, předala zprostředkovateli Andruskóovi, který najal bývalého vyšetřovatele Szabóa a exvojáka Marčeka.

Policie původně jako vraha označila Szabóa, později se ale ke střelbě přiznal Marček, jenž původně vystupoval jako vrahův řidič. V říjnu 2019 podal prokurátor obžalobu na čtveřici lidí, pátý obviněný Andruskó, který s policií spolupracoval při vyšetřování, uzavřel s prokurátorem dohodu o vině a trestu, na základě které si měl ve vězení původně odpykat deset let. Na pokyn soudu, který měl k tomuto řešení výhrady, Andruskó na konci roku 2019 uzavřel novou dohodu a přistoupil na přísnější trest 15 let vězení.

Po zahájení soudního líčení v polovině ledna 2020 Andruskó u soudu uvedl, že byl prostředníkem reportérovy vraždy mezi třemi ze čtyř obžalovaných v případu. Marček u soudu přiznal vinu, popsal, jak čin vykonal, a také další okolnosti. Na začátku dubna 2020 ho soud odsoudil k trestu odnětí svobody na 23 let; v prosinci toho roku slovenský nejvyšší soud zpřísnil Marčekovi trest o dva roky na 25 let vězení. Bývalý šéf slovenské civilní tajné služby SIS a někdejší novinář Peter Tóth v polovině ledna 2020 u soudu řekl, že zorganizoval sledování Kuciaka a dalších reportérů. Zadavatelem podle něj byl Kočner. Ten byl tou dobu ve vazbě kvůli případu padělání směnek, ve kterém ho v únoru 2020 odsoudili k dlouholetému trestu, v lednu 2021 mu slovenský nejvyšší soud potvrdil 19 let vězení.

Na začátku září 2020 soud Kočnera a Zsuzsovou zprostil obžaloby a uznal vinným jen Tomáše Szabóa. Kočner dostal pouze peněžitý trest za nedovolené ozbrojování. Zsuzsovou nicméně v prosinci 2020 specializovaný trestní soud uznal vinnou ze zprostředkování jiné vraždy a vyměřil jí trest 21 let vězení, rozsudek nabyl právní moci v roce 2021.

V červnu 2021 předložila slovenská prokuratura soudu podle médií další důkaz v případu Kuciakovy vraždy - analýzu komunikace Kočnera a Zsuzsové. Slovenský nejvyšší soud v reakci zrušil osvobozující verdikt nižšího soudu nad Kočnerem a Zsuzsovou. A v únoru 2022 specializovaný soud spojil proces Kočnera i Zsuzsové s případem přípravy vražd generálního prokurátora Maroše Žilinky, speciálního prokurátora Daniela Lipšice a náměstka Žilinky Petera Šufliarského; i tyto vraždy si měl objednat Končer přes Zsuzsovou a Zoltána Andruska. Důkazy k těmto objednávkám byly zajištěny v rámci vyšetřování vraždy Kuciana a Kušnírové, přípravu popsal i samotný Andruskó.

Památku Kuciaka a Kušnírové uctila vloni v únoru slovenská prezidentka Zuzana Čaputová se slovy: "Byli zabiti proto, že Ján se ve své práci věnoval odhalování korupce a zneužívání moci. Byli zabiti proto, že se věnoval věcem, které jsou v zájmu nás všech." Podle ní je pro spravedlnost na Slovensku potřeba, aby byla vyvozena odpovědnost i vůči objednavatelům vraždy. V Bratislavě byl zavražděnému novináři a jeho partnerce odhalen památník.

Související

Marian Kočner

V kauze Kuciak rozhodl soud o vině Zsuzsové. Kočnera osvobodil

Obžalovaná Alena Zsuzsová je vinná v kauze vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové i v dalším případu přípravy vraždy současného generálního prokurátora Maroše Žilinky. Odsedět si má 25 let. Kontroverzního podnikatele Mariana Kočnera však soud osvobodil. 

Více souvisejících

Ján Kuciak vražda slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka (26. 2. 2018) Slovensko

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

před 50 minutami

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

před 3 hodinami

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

před 3 hodinami

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

před 6 hodinami

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

před 6 hodinami

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

před 7 hodinami

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

před 8 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

včera

včera

včera

Jakub Menšík

Povedené generálky na Australian Open. Menšík i Machač na australských turnajích kralovali

V nejvhodnější možný čas si naladili svoji formu čeští tenisté Jakub Menšík a Tomáš Machač, jakkoli je tenisová sezóna teprve na začátku. Vzhledem k tomu, že oba měli první letošní velký cíl – tedy první grandslam Australian Open – před sebou, jsou jejich úspěšné generálky v Aucklandu a v Adelaide slibným příslibem směrem právě k tradičnímu lednovému turnaji v Melbourne. Zatímco v Aucklandu v noci z pátku na sobotu triumfoval Jakub Menšík, když tam ve finále porazil Argentince Sebastiána Báeze 6:3 a 7:6, v Aucklandu to byl Tomáš Macháč, který se mohl radovat po finálové výhře nad Francouzem Ugem Hubertem 6:4, 6:7 a 6:2.

včera

včera

Babišova vláda zruší televizní poplatky. Názor změnil i ministr Klempíř

Babišova vláda, respektive strany tvořící současnou koalici se shodly na zrušení poplatků za Českou televizi a Český rozhlas. Podle ministra kultury Ota Klempíře (Motoristé) se teď bude hledat udržitelné a spravedlivé financování veřejnoprávních médií. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy