PŮVODNÍ ZPRÁVA | Slovensko může jít po maďarské cestě. Nejsem daleko od toho, abych se rozhodl žít v Česku, říká student pro EZ

Bývalý premiér Slovenska Robert Fico opět kandiduje. Neutěšená politická, ekonomická a společenská krize u našich východních sousedů vyvolává ve společnosti nejistotu a napětí. Lidem se nelíbí ani zbytečné rozhazování veřejných financí, kvůli kterým nejsou peníze na investice do zdravotnictví a školství. 

Slovenský trojnásobný bývalý premiér Robert Fico se dere opět k moci. Před pěti lety jeho silnou pozici ukončila vražda novináře Jana Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Jeden z reportérů Deníku.cz popisoval zkušenost z promítání filmu Kuciak: Vražda novináře, který se promítal v rámci festivalu Jeden svět. Fico je v něm ztvárněný jako hlavní „politický padouch“ a patří mu jedna z hlavních rolí. 

Seznam Zprávy informovaly o Kuciakově psaní textů o působení italské a albánské mafie na území Slovenska a vazbách podnikatele Mariána Kočnera na vládní hnutí SMER Roberta Fica. Tato propojení po vraždě novináře vedla k masovým demonstracím a konečnému odstoupení Fica z funkce předsedy vlády. Obvinění z objednání nájemného vraha padlo na Alenu Zsuzsovou, mající vazby právě na Kočnera. 

Nyní se však Fico vrací zpět na vrchol a řada Slováků dokonce zuří. Deník N s odvoláním na informace zahraniční agentury Bloomberg informoval o tom, že právě SMER vede předvolební průzkumy. Aktuálně mu přisuzují až 18 % hlasů.

Všechno se děje během hluboké politické krize v zemi, kterou způsobil rozpad vlády v čele s Eduardem Hegerem. Ministři podali demisi, jelikož nebyl splněn jejich požadavek na odstoupení ministra financí a šéfa nejsilnějšího vládního hnutí OLaNO Igora Matoviče – právě ten porazil v předchozích volbách Roberta Fica.

Matovič údajně skutečně chtěl rezignovat, demisi ale na poslední chvíli nepodal. Již za přítomnosti pracovníků kanceláře prezidentky Zuzany Čaputové demisi podepsal, načež jim ji vytrhl z rukou a odešel. Stáhl s sebou tedy celou vládu Eduarda Hegera, která jen o několik dní později v hlasování nezískala důvěru a padla. 

Situace vyvolává nejistotu

Řada lidí je nespokojených, což pro EuroZprávy.cz potvrdil také student Matúš Vicen, který v roce 2021 odešel studovat do Olomouce, původem je však z Bratislavy. Položili jsme mu několik otázek o tom, jak vnímá celou situaci ve slovenské politice a společnosti. „Ve zkratce by se dalo říct, že situaci doma na Slovensku vnímám velmi negativně a člověk místy ztrácí jakoukoliv naději pro blízkou budoucnost krajiny. Moje obavy jsou samozřejmě spojené s blížícími se zářijovými volbami do Národní rady Slovenské republiky, kde je poměrně velké riziko, že nejen mafiánské struktury, ale i demokracii potlačující síly, se dostanou nazpět k moci. Podle mého názoru to může vést k cestě po vzoru Maďarska,“ myslí si.

Podle něj se tyto obavy umocňují tím, že za poslední tři roky byli Slováci svědky nesmyslných ideologických bojů proti neexistujícím nepřátelům. Projevovala se snaha silně prosazovat náboženský fundamentalismus, a to i prostřednictvím zákonů. „Pak se k tomu ještě přidala i vládní krize a momentální předvolební roztříštěnost demokratických sil a jejich neschopnost politicko-společenského posunu, který by dal frustrovaným a demotivovaným lidem kousek naděje a stability. Právě tu stabilitu, klid a mír bohužel nabízejí momentálně strany, které jsou na okraji demokratického spektra,“ pokračoval student. 

Spokojený není ani s rozhazováním veřejných peněz ve své zemi. „Poslední tři roky třeba Matovič házel jeho takzvané atomovky. Milion eur tam, milion sem. Další milion šel jen na očkovací loterii. Jsou to neskutečné peníze, které by se daly využít jinde. Když se pak někdo ptá, proč nefinancujeme zdravotnictví nebo školství, tak prostě nejsou peníze. Rozházejí miliardy do zbytečných věcí, které se nikdy nevrátí do ekonomiky.“

V Olomouci studuje politické vědy. Věří, že v této situaci jde o dvousečnou zbraň. „Protože na jedné straně mám potřebný nadhled a dokážu si množství událostí a výroků vysvětlit a zasadit do kontextu a vidím do toho o něco hlouběji než běžný člověk. Ale zároveň mi o něco odbornější vhled do politiky otevírá Pandořinu skříňku s katastrofickými scénáři. Člověk si potom někdy říká, že by ty souvislosti raději neviděl.“ 

Kvůli situaci ho provází nejistota, jelikož se brzy se objeví v produktivní skupině lidí a čekají ho důležitá životní rozhodnutí. „Nejistota je to, co mě provází při pomyšlení na Slovensko a jeho současnou situaci. Spojuje se to s obavami o budoucnost pro nás, mladé lidi, protože poslední tři roky silně pociťuji, že jsme vynechání z veřejného diskurzu. Že politiky, které jsou přijímány, neberou ohled na nás a naši budoucnost,“ popsal.

„Plně si uvědomuji, jakými krizemi si za poslední roky procházíme. Ale abych za toto období ani jednou neslyšel od politiků či političek nám adresovaná slova, sliby či vize, které by nám daly důvody, abychom tu zůstali, pracovali pro tento stát a mohli žít plnohodnotný a bezpečný život, tak potom automaticky přichází otázka setrvání v této zemi,“ upozornil na trvalou ignoraci mladých lidí ze strany slovenských politiků.  

Jakmile v roce 2021 odcházel do Česka, měl jasnou vizi o návratu zpět do Bratislavy, jakmile dostuduje. „Protože to tam miluji a chci svými nabytými znalostmi a zkušenostmi přispět k lepšímu Slovensku. Je rok 2023 a jsem stále odhodlaný se vrátit, ale nejsem daleko od toho, abych se rozhodl žít tady v Česku nebo v jiné zemi Evropské unie, která by pro mě jako mladého člověka byla lepším, tolerantnějším a perspektivnějším místem pro život. Asi jsem ještě nedospěl do stádia, kdy bych dokázal zanevřít na Slovensko. Uvidím, možná mě volby přesvědčí o opaku,“ dodal student. 

Pozoruje ale také věci, které trápí českou a slovenskou společnost stejnou měrou. „Koneckonců hněv, frustrace a celkové napětí ve společnosti je stejné téměř po celém světě, tím pádem nejsme výjimkou. Avšak v čem se odlišujeme, jsou průzkumy veřejného mínění o demokracii, Ukrajině, Rusku, dezinformacích. V těchto průzkumech pozoruji rozdíl s tím, že česká společnost je na tom o něco lépe. To zároveň vypovídá hodně o kvalitě vzdělání či politické kultuře v zemi.“

Nakonec doplnil, že ho daleko více ovlivnila pandemie onemocnění covid-19 než vypuknutí války na Ukrajině. „Po ní jsem se stal úplně jiným člověkem, ale například přístup a náhled na mé studium válka ovlivnila docela dost. Čtyřiadvacátým únorem jsem si uvědomil hodně věcí. Od takových klišé, že nic není samozřejmostí, že si musíme lidí a věcí okolo sebe vážit daleko víc, že demokracie a lidský život jsou velmi křehké, až po uvědomění si, že společnost na tom není až tak špatně a tichá, slušná většina stále existuje. Jen má jeden problém a to, že je ticho. Vlastně ruská invaze mě donutila udělat jeden radikální krok, a tím bylo udělání řidičského průkazu. Do té doby jsem odolával,“ zasmál se. 

Související

Tomáš Dvorský Původní zpráva

Korčok se vrací do hry. Jeho úkolem bude změnit vnímaní Progresivního Slovenska, říká politolog pro EZ

Nejsilnější slovenské opoziční hnutí Progresívne Slovensko (PS) získalo do svých řad Ivana Korčoka, dlouholetého diplomata a bývalého ministra zahraničí, který letos neúspěšně kandidoval na prezidenta. Politolog Tomáš Dvorský z Univerzity Pavla Josefa Šafaříka pro EuroZprávy.cz hodnotí, zda Korčokův vstup může PS pomoci oslovit voliče i v konzervativních regionech, oslabit pozici vládních stran a jaké výzvy by přineslo sestavování nové vlády v případě volební porážky Roberta Fica.

Více souvisejících

Slovensko studenti Robert Fico Igor Matovič (OLaNO) Bratislava Zuzana Čaputová Ján Kuciak Marian Kočner

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 6 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

před 6 hodinami

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Co je mezikontinentální balistická raketa (ICBM)?

Mezikontinentální balistické rakety (anglicky Intercontinental Ballistic Missiles, zkráceně ICBM) představují jednu z nejničivějších zbraní moderní doby. Jedná se o rakety dlouhého doletu, které jsou schopné překonat tisíce kilometrů a zasáhnout cíle s vysokou přesností. Díky své schopnosti nést jaderné hlavice patří mezi klíčové prvky strategické obrany a odstrašování.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Nasazení ATACMS a Storm Shadow na ruském území: Symbolické gesto, nebo zlom ve válce na Ukrajině?

Spojené státy poprvé povolily Ukrajině použít rakety dlouhého doletu ATACMS k útoku na území Ruska. Tento krok znamená zásadní změnu americké politiky, která dosud zakazovala využití těchto zbraní mimo ukrajinské území, obzvláště na mezinárodně uznaném ruském území. Rozhodnutí Washingtonu bylo přijato navzdory obavám z eskalace války. Co vedlo ke změně postoje USA a jaké důsledky mohou tyto útoky mít? Na to odpověděl server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy