Vztahy mezi Ruskem a NATO se zhoršují, ale Moskva nemá v úmyslu zaplést se do konfliktu se zeměmi Severoatlantické aliance, uvedl Alexandr Gruško, náměstek ruského ministra zahraničí.
Podle agentury Reuters to prohlásil v nedávno zveřejněném rozhovoru s ruskou agenturou RIA Novosti k příležitosti 75. výročí založení aliance. Gruško také podle ruských médií ve svém rozhovoru se stanicí RT označil NATO za nástroj americké hegemonie.
"Je vojenský blok NATO připraven na otevřený konflikt s Ruskem? Na to se musíte zeptat samotných členů NATO. V každém případě my takové úmysly nemáme, pokud jde o členské země aliance," řekl.
Dodal také, že vztahy mezi NATO a Ruskem se "předvídatelně a záměrně" zhoršují a že všechny kanály dialogu s Moskvou jsou na "kritické nule", za což obvinil Washington a Brusel.
Prezident Vladimir Putin minulý měsíc řekl že Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny.
Podle serveru euractiv.com to prohlásil při setkání s ruskými vojenskými piloty. Řekl, že vojenská aliance vedená USA se od pádu Sovětského svazu v roce 1991 rozšířila na východ směrem k Rusku, ale že Moskva neplánuje zaútočit na stát NATO.
"Nemáme žádné agresivní úmysly vůči těmto státům," řekl Putin. "Představa, že zaútočíme na nějakou jinou zemi – Polsko, Pobaltí a děsí se i Češi – je naprostý nesmysl. Je to jen blábol," dodal.
Kreml, který obviňuje USA z toho, že bojují proti Rusku tím, že podporují Ukrajinu penězi, zbraněmi a zpravodajskými službami, tvrdí, že vztahy s Washingtonem snad nikdy nebyly horší.
Na otázku ohledně stíhaček F-16, které Západ slíbil dodat na Ukrajinu, Putin řekl, že taková letadla situaci na Ukrajině nezmění.
"Pokud dodají F-16, a mluví o tom a zjevně cvičí piloty, situaci na bojišti to nezmění," řekl Putin. "Zničíme letadla stejně jako dnes ničíme tanky, obrněná vozidla a další vybavení, včetně několika raketometů," odal.
Putin také podotkl, že F-16 může nést i jaderné zbraně. "Samozřejmě, pokud budou použity z letišť ve třetích zemích, stanou se pro nás legitimními cíli, ať už se nacházejí kdekoli," doplnil.
Vysoký představitel EU pro zahraniční věci Josep Borrell už minulý týden na summitu EU v Bruselu prohlásil, že hypotetická válka Ruska proti zemím EU nehrozí a požádal média, aby v souvislosti s tímto tématem přestala zveličovat.
"Válka nehrozí. Slyšel jsem hlasy, že válka je bezprostřední. Není to tak," zdůraznil Borrell krátce před oficiálním začátkem jednání šéfů vlád a států EU. Dodal, že EU jen podporuje Ukrajinu, která byla napadena, a musí se připravit na budoucnost, zvýšit své obranné schopnosti a kapacitu obranného průmyslu, ale není třeba zbytečně strašit obyvatelstvo.
"Válka nehrozí," opakovaně vzkázal a dodal, že to, co je opravdu bezprostřední, je potřeba podporovat Ukrajinu ve válce s Ruskem. "Není to o tom, že musíme jít umírat na Donbas. Jde o podporu Ukrajinců, aby nebyli vražděni na Donbasu, nebo aby nebyli zavražděni v Kyjevě při bombardování," řekl Borrell.
Řada států se ale obává, že Rusko by mohlo být vojensky schopno napadnout členské státy NATO již v roce 2026 nebo 2027. Naposledy před tím varoval polský prezident Andrzej Duda, přičemž se odkazoval na zprávu německých expertů.
"Přicházejí nové zprávy a nedávno jsem viděl jednu od německých expertů, v níž se říká, že možná už v roce 2026 nebo 2027 bude (ruský prezident Vladimir) Putin, když postaví svou ekonomiku na válečný základ, disponovat takovou vojenskou silou, že bude schopen zaútočit na NATO," uvedl Duda pro americkou televizi CNBC.
Evropské země mají dva, tři roky, během kterých mohou dělat potřebné přípravy včetně hromadění zásob munice a výroby zbraní, "aby se co nejvíce zvýšila bezpečnost Evropy..., aby k invazi nedošlo".
Zbrojit je podle něj třeba proto, aby NATO nakonec nemuselo bojovat. "Jde o to, abychom vytvořili takový odstrašující prostředek, který zajistí, že nebudeme napadeni. O to jde, protože nikdo z nás nechce válku," dodal polský prezident.
Spojené státy vyzval, aby nadále pokračovaly v podpoře Ukrajiny. Duda varoval, že v případě, že se ruské síly nepodaří zastavit na Ukrajině, do války by se museli zapojit i vojáci USA.
"Tuto ruskou agresi je třeba zastavit za každou cenu. Pokud se nezastaví, tak se to převalí a pak se obávám, že americké peníze nebudou stačit k zastavení Ruska, budou muset zasáhnout američtí vojáci a to nikdo nechce," řekl.
Na konci února přitom Duda tvrdil, že si nemyslí, že Rusko vojensky napadne Polsko. Důvodem je podle něj to, že Polsko bude na případnou agresi dostatečně připraveno, řekl v rozhovoru pro polský deník Fakt.
"Tohle všechno platí v případě, že budeme silní. Nenapadáte silné - napadáte slabé," vysvětlil svůj postoj Duda. Dodal, že "díky laskavosti bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Polsku" má nyní Varšava stíhačky páté generace F-35, stálou přítomnost amerických vojáků na území Polska a velitelství V Corps americké armády v Poznani.
Estonská zahraniční zpravodajská služba se také domnívá, že se Rusko se připravuje na možnou vojenskou konfrontaci se státy NATO, ke které by mohlo dojít v příštích deseti letech.
"Rusko se vydalo cestou dlouhodobé konfrontace... a Kreml se pravděpodobně připravuje na možný konflikt s NATO, ke kterému by mohlo dojít v příštích deseti letech," konstatoval šéf estonské zpravodajské služby Kaupo Rosin.
Tento závěr odvodili na základě plánů Ruska zdvojnásobit počet sil rozmístěných na hranici s Finskem a pobaltskými státy.
Rosin dále uvedl, že ruský vojenský útok je v krátkodobém horizontu velmi nepravděpodobný, zejména proto, že nyní Rusko potřebuje své jednotky na Ukrajině. Podle něj zůstane útok nepravděpodobným, pokud i Evropa posílí své ozbrojené síly, aby se vyrovnaly těm ruským.
"Pokud se nepřipravíme, pravděpodobnost (ruského vojenského konfliktu) bude mnohem vyšší," dodal Rosin, přičemž zdůraznil, že podle něj postupuje NATO a jeho spojenci správným směrem.
Pobaltské státy zvýšily své vojenské výdaje na více než dvě procenta HDP poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krymský poloostrov. Spojaři z NATO tam také zvýšili přítomnost svých vojáků. Německo plánuje do roku 2027 vyslat do tohoto regionu 4800 vojáků v plné pohotovosti v rámci svého prvního trvalého zahraničního nasazení od druhé světové války.
NATO musí být připravené na dlouhotrvající konfrontaci s Ruskem, která by mohla trvat i několik dekád, řekl už dříve generální tajemník aliance Jens Stoltenberg v rozhovoru pro nedělník Welt am Sonntag. Je podle něj třeba, aby spojenci rychle rozšiřovali obranné kapacity.
Stoltenberg zdůraznil, že NATO nestojí o válku s Ruskem. "Musíme se však připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí," vysvětlil. Podle jeho názoru neexistuje záruka, že se ruská agrese v případě triumfu na Ukrajině nerozšíří i dál na západ.
Generální tajemník považuje za současně nejlepší obranu podporu Ukrajiny a investice do vlastních vojenských kapacit. "Odstrašování funguje pouze tehdy, pokud je věrohodné," konstatoval.
Související
Nová data ukazují, kolik ruských vojáků prokazatelně zemřelo na Ukrajině
Rusko se připravuje na válku. Testuje aktivaci článku 5 NATO, varoval šéf německých špionů
Ruská armáda , Rusko , NATO
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Parlamentní volby v Rumunsku: Sociální demokraté na prvním místě, krajní pravice posiluje
před 1 hodinou
Bývalý šéf Tesca se vrhnul na záchranu planety. V Africe vytváří megalomanský projekt
před 2 hodinami
Nervozita narůstá. Veřejnost i úřady čekají, co Trump udělá 6. ledna
před 2 hodinami
"Bezpečný prostor pro svobodu projevu." DSA po roce zveřejnila hodnocení Muskovy sítě X
před 3 hodinami
Situace v Pásmu Gazy se dramaticky zhoršuje. Při bombardování zemřely stovky lidí
před 4 hodinami
Asadovi jde o všechno. Povstání rebelů může ukončit jeho vládu nad Sýrií
před 5 hodinami
Diplomatická hra začíná. Trump staví Zelenského do nelehké pozice
před 6 hodinami
Svět na prahu obchodní války. Státy chtějí kvůli Trumpovi jednu měnu, USA hrozí Putinovi stoprocentními cly
před 8 hodinami
Situace v rebely obsazeném Aleppu se zhoršuje. Ruské bombardování neustává, počty mrtvých rostou
před 9 hodinami
Přehledně: Co se právě teď odehrává v Sýrii?
před 10 hodinami
Rumunsko balancuje nad propastí. V dusné proruské atmosféře volí parlament
před 10 hodinami
První krok nově zvolených lídrů EU: Vyrazili do Kyjeva podpořit Ukrajinu
před 11 hodinami
Krize v Sýrii: Kdo jsou povstalci, kteří ovládli Aleppo?
před 12 hodinami
Asad čelí v Sýrii jedné z největších výzev v kariéře
před 13 hodinami
Asad se poprvé vyjádřil k sobotnímu útoku povstalců na Aleppo
před 14 hodinami
Zimní počasí je tady. Příští týden dorazí sněžení, mrazy i ledovka
Aktualizováno včera
Ve StarDance dnes padla tři 30bodová hodnocení. Lucie Vondráčková skončila
včera
Krize v Gruzii eskaluje. Parlament je nelegitimní, na konci mandátu neodstoupím, prohlásila prezidentka
včera
Trump nasadí proti Číně tým jestřábů. Jak zareaguje peking?
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Na pražském Staroměstském náměstí se rozzářil vánoční strom
Vánoční strom na pražském Staroměstském náměstí se dnes v 16:30 za doprovodu hojného počtu návštěvníků poprvé rozzářil.
Zdroj: Libor Novák