Vztahy mezi Ruskem a NATO se zhoršují, válku ale nechceme, tvrdí Putinův muž

Vztahy mezi Ruskem a NATO se zhoršují, ale Moskva nemá v úmyslu zaplést se do konfliktu se zeměmi Severoatlantické aliance, uvedl Alexandr Gruško, náměstek ruského ministra zahraničí.

Podle agentury Reuters to prohlásil v nedávno zveřejněném rozhovoru s ruskou agenturou RIA Novosti k příležitosti 75. výročí založení aliance. Gruško také podle ruských médií ve svém rozhovoru se stanicí RT označil NATO za nástroj americké hegemonie.

"Je vojenský blok NATO připraven na otevřený konflikt s Ruskem? Na to se musíte zeptat samotných členů NATO. V každém případě my takové úmysly nemáme, pokud jde o členské země aliance," řekl.

Dodal také, že vztahy mezi NATO a Ruskem se "předvídatelně a záměrně" zhoršují a že všechny kanály dialogu s Moskvou jsou na "kritické nule", za což obvinil Washington a Brusel.

Prezident Vladimir Putin minulý měsíc řekl že Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny.

Podle serveru euractiv.com to prohlásil při setkání s ruskými vojenskými piloty. Řekl, že vojenská aliance vedená USA se od pádu Sovětského svazu v roce 1991 rozšířila na východ směrem k Rusku, ale že Moskva neplánuje zaútočit na stát NATO.

"Nemáme žádné agresivní úmysly vůči těmto státům," řekl Putin. "Představa, že zaútočíme na nějakou jinou zemi – Polsko, Pobaltí a děsí se i Češi – je naprostý nesmysl. Je to jen blábol," dodal.

Kreml, který obviňuje USA z toho, že bojují proti Rusku tím, že podporují Ukrajinu penězi, zbraněmi a zpravodajskými službami, tvrdí, že vztahy s Washingtonem snad nikdy nebyly horší.

Na otázku ohledně stíhaček F-16, které Západ slíbil dodat na Ukrajinu, Putin řekl, že taková letadla situaci na Ukrajině nezmění.

"Pokud dodají F-16, a mluví o tom a zjevně cvičí piloty, situaci na bojišti to nezmění," řekl Putin. "Zničíme letadla stejně jako dnes ničíme tanky, obrněná vozidla a další vybavení, včetně několika raketometů," odal.

Putin také podotkl, že F-16 může nést i jaderné zbraně. "Samozřejmě, pokud budou použity z letišť ve třetích zemích, stanou se pro nás legitimními cíli, ať už se nacházejí kdekoli," doplnil.

Vysoký představitel EU pro zahraniční věci Josep Borrell už minulý týden na summitu EU v Bruselu prohlásil, že hypotetická válka Ruska proti zemím EU nehrozí a požádal média, aby v souvislosti s tímto tématem přestala zveličovat.

"Válka nehrozí. Slyšel jsem hlasy, že válka je bezprostřední. Není to tak," zdůraznil Borrell krátce před oficiálním začátkem jednání šéfů vlád a států EU. Dodal, že EU jen podporuje Ukrajinu, která byla napadena, a musí se připravit na budoucnost, zvýšit své obranné schopnosti a kapacitu obranného průmyslu, ale není třeba zbytečně strašit obyvatelstvo.

"Válka nehrozí," opakovaně vzkázal a dodal, že to, co je opravdu bezprostřední, je potřeba podporovat Ukrajinu ve válce s Ruskem. "Není to o tom, že musíme jít umírat na Donbas. Jde o podporu Ukrajinců, aby nebyli vražděni na Donbasu, nebo aby nebyli zavražděni v Kyjevě při bombardování," řekl Borrell.

Řada států se ale obává, že Rusko by mohlo být vojensky schopno napadnout členské státy NATO již v roce 2026 nebo 2027. Naposledy před tím varoval polský prezident Andrzej Duda, přičemž se odkazoval na zprávu německých expertů.

"Přicházejí nové zprávy a nedávno jsem viděl jednu od německých expertů, v níž se říká, že možná už v roce 2026 nebo 2027 bude (ruský prezident Vladimir) Putin, když postaví svou ekonomiku na válečný základ, disponovat takovou vojenskou silou, že bude schopen zaútočit na NATO," uvedl Duda pro americkou televizi CNBC.

Evropské země mají dva, tři roky, během kterých mohou dělat potřebné přípravy včetně hromadění zásob munice a výroby zbraní, "aby se co nejvíce zvýšila bezpečnost Evropy..., aby k invazi nedošlo".

Zbrojit je podle něj třeba proto, aby NATO nakonec nemuselo bojovat. "Jde o to, abychom vytvořili takový odstrašující prostředek, který zajistí, že nebudeme napadeni. O to jde, protože nikdo z nás nechce válku," dodal polský prezident.

Spojené státy vyzval, aby nadále pokračovaly v podpoře Ukrajiny. Duda varoval, že v případě, že se ruské síly nepodaří zastavit na Ukrajině, do války by se museli zapojit i vojáci USA.

"Tuto ruskou agresi je třeba zastavit za každou cenu. Pokud se nezastaví, tak se to převalí a pak se obávám, že americké peníze nebudou stačit k zastavení Ruska, budou muset zasáhnout američtí vojáci a to nikdo nechce," řekl.

Na konci února přitom Duda tvrdil, že si nemyslí, že Rusko vojensky napadne Polsko. Důvodem je podle něj to, že Polsko bude na případnou agresi dostatečně připraveno, řekl v rozhovoru pro polský deník Fakt.

"Tohle všechno platí v případě, že budeme silní. Nenapadáte silné - napadáte slabé," vysvětlil svůj postoj Duda. Dodal, že "díky laskavosti bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči Polsku" má nyní Varšava stíhačky páté generace F-35, stálou přítomnost amerických vojáků na území Polska a velitelství V Corps americké armády v Poznani.

Estonská zahraniční zpravodajská služba se také domnívá, že se Rusko se připravuje na možnou vojenskou konfrontaci se státy NATO, ke které by mohlo dojít v příštích deseti letech.

"Rusko se vydalo cestou dlouhodobé konfrontace... a Kreml se pravděpodobně připravuje na možný konflikt s NATO, ke kterému by mohlo dojít v příštích deseti letech," konstatoval šéf estonské zpravodajské služby Kaupo Rosin.

Tento závěr odvodili na základě plánů Ruska zdvojnásobit počet sil rozmístěných na hranici s Finskem a pobaltskými státy.

Rosin dále uvedl, že ruský vojenský útok je v krátkodobém horizontu velmi nepravděpodobný, zejména proto, že nyní Rusko potřebuje své jednotky na Ukrajině. Podle něj zůstane útok nepravděpodobným, pokud i Evropa posílí své ozbrojené síly, aby se vyrovnaly těm ruským.

"Pokud se nepřipravíme, pravděpodobnost (ruského vojenského konfliktu) bude mnohem vyšší," dodal Rosin, přičemž zdůraznil, že podle něj postupuje NATO a jeho spojenci správným směrem.

Pobaltské státy zvýšily své vojenské výdaje na více než dvě procenta HDP poté, co Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krymský poloostrov. Spojaři z NATO tam také zvýšili přítomnost svých vojáků. Německo plánuje do roku 2027 vyslat do tohoto regionu 4800 vojáků v plné pohotovosti v rámci svého prvního trvalého zahraničního nasazení od druhé světové války.

NATO musí být připravené na dlouhotrvající konfrontaci s Ruskem, která by mohla trvat i několik dekád, řekl už dříve generální tajemník aliance Jens Stoltenberg v rozhovoru pro nedělník Welt am Sonntag. Je podle něj třeba, aby spojenci rychle rozšiřovali obranné kapacity. 

Stoltenberg zdůraznil, že NATO nestojí o válku s Ruskem. "Musíme se však připravit na konfrontaci, která by mohla trvat desetiletí," vysvětlil. Podle jeho názoru neexistuje záruka, že se ruská agrese v případě triumfu na Ukrajině nerozšíří i dál na západ.

Generální tajemník považuje za současně nejlepší obranu podporu Ukrajiny a investice do vlastních vojenských kapacit. "Odstrašování funguje pouze tehdy, pokud je věrohodné," konstatoval.

Související

Více souvisejících

Ruská armáda Rusko NATO

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Sociální síť X

"Bezpečný prostor pro svobodu projevu." DSA po roce zveřejnila hodnocení Muskovy sítě X

Sociální síť X, vlastněná Elonem Muskem, se představila Evropské komisi jako „bezpečný prostor pro svobodu projevu“. V rámci povinného hodnocení rizik podle nařízení o digitálních službách (DSA) platforma zdůraznila své úsilí o moderaci obsahu a podporu otevřené diskuze. Toto hodnocení, datované do září 2023, bylo zveřejněno ve zkrácené podobě až nyní, uvedl server Politico.

před 3 hodinami

Válka v Izraeli

Situace v Pásmu Gazy se dramaticky zhoršuje. Při bombardování zemřely stovky lidí

Situace v Pásmu Gazy se dále zhoršila poté, co izraelské letecké útoky na severní část oblasti zabily podle místních zdravotnických úřadů nejméně 200 lidí. Současně Organizace spojených národů oznámila, že pozastaví dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy poté, co byly znovu ukradeny kamiony s potravinami a dalšími zásobami.

před 4 hodinami

Bašár Asad

Asadovi jde o všechno. Povstání rebelů může ukončit jeho vládu nad Sýrií

Režim Bašára Asada, který po desetiletí ovládal Sýrii, čelí nečekaným zkouškám, jež odhalují jeho dlouhodobou křehkost. Od počátku občanské války v roce 2011 byl Asadův režim zachráněn pouze díky zásadní podpoře od Íránu, Hizballáhu a Ruska. Nyní se však situace dramaticky změnila a podle CNN čelí Asad existenční hrozbě.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Sýrie, ilustrační foto

Přehledně: Co se právě teď odehrává v Sýrii?

Konflikt v Sýrii se znovu rozhořel kvůli nové ofenzivě, kterou zahájila koalice rebelů známá jako "Vojenské operační velení". Ta uskutečnila překvapivý útok a podařilo se jí získat kontrolu nad částmi Aleppa, uvedl server CNN.

před 10 hodinami

Călin Georgescu

Rumunsko balancuje nad propastí. V dusné proruské atmosféře volí parlament

Rumunsko dnes prochází klíčovými parlamentními volbami, které přicházejí v bouřlivé politické atmosféře. Výsledek minulého týdne, kdy v prvním kole prezidentských voleb šokoval vítězstvím ultrapravicový kandidát Călin Georgescu, vyvolal masové protesty a obvinění z volebních manipulací i zahraničního vměšování. Uvedl to The Guardian.

před 10 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

První krok nově zvolených lídrů EU: Vyrazili do Kyjeva podpořit Ukrajinu

Prezident Evropské rady António Costa a šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová dnes ráno dorazili do Kyjeva. Jejich návštěva symbolizuje pevnou podporu Ukrajině ze strany Evropské unie, a to v době, kdy se blíží nástup amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu. Uvedl to server The Guardian.

před 11 hodinami

Válka v Sýrii

Krize v Sýrii: Kdo jsou povstalci, kteří ovládli Aleppo?

V posledních dnech došlo k dramatickým událostem v Sýrii, kde povstalecké síly ovládly značnou část města Aleppo, druhého největšího města v zemi. Tato ofenzíva, kterou vedla islamistická militantní skupina Hayat Tahrir al-Sham (HTS), představuje největší útok proti syrskému režimu za poslední roky. Útok překvapil nejen vládu prezidenta Bašára al-Asada, ale také jeho spojence, jako jsou Rusko, Írán a libanonský Hizballáh.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

Donald Trump

Trump nasadí proti Číně tým jestřábů. Jak zareaguje peking?

Druhé prezidentské období Donalda Trumpa začíná s týmem, který se zaměřuje na tvrdý postoj vůči Číně. Trumpovy nominace do klíčových funkcí, například do pozice ministra zahraničí či národní bezpečnosti, jsou plné takzvaných „jestřábů“, kteří považují Čínu za zásadní hrozbu a volají po intenzivním soupeření s ní na ekonomické, diplomatické i vojenské úrovni. Tento přístup slibuje další komplikace v již tak napjatých vztazích mezi Spojenými státy a Čínou.

Aktualizováno včera

OBRAZEM: Na pražském Staroměstském náměstí se rozzářil vánoční strom

Vánoční strom na pražském Staroměstském náměstí se dnes v 16:30 za doprovodu hojného počtu návštěvníků poprvé rozzářil. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy