Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se výrazně změnil ve svém přístupu k otázce ukončení konfliktu s Ruskem. Po měsících nekompromisních prohlášení, kdy trval na tom, že veškerá ruská vojska musí opustit ukrajinské území, začíná přiznávat realitu, kterou si mnozí uvědomovali již dlouhou dobu.
Ukrajinská armáda s aktuálními možnostmi nedokáže vyhnat ruské síly z obsazených oblastí, což přináší nové výzvy nejen pro Kyjev, ale i pro jeho západní spojence. Uvedl to server SkyNews.
Tyto změny v postoji přicházejí v době, kdy se Donald Trump připravuje na návrat do Bílého domu. Trump, známý svou nepředvídatelností a kontroverzními prohlášeními, slibuje rychlé ukončení války – tvrdí, že by to dokázal za jediný den, aniž by však nabídl konkrétní detaily.
Jeho přístup však bude zcela jistě jiný než ten, který prosazoval jeho předchůdce Joe Biden, jenž Ukrajině poskytl stabilní vojenskou podporu a důrazně odsuzoval ruskou agresi. Trump již naznačil, že nesouhlasí s povolením Ukrajiny využívat americké balistické rakety dlouhého doletu k útokům na ruské území. To může znamenat, že americká podpora ukrajinským silám bude výrazně omezena, nebo dokonce úplně ukončena.
Zelenskyj a jeho vláda nikdy nebyli Bidenovými nadšenými podporovateli, ale oceňovali jeho předvídatelnost. Trumpova nepředvídatelnost by však paradoxně mohla Ukrajině poskytnout výhodu při jednáních s Moskvou. Nový americký prezident si totiž nebude chtít vybudovat obraz slabého lídra, což by mohlo otevřít dveře pro kreativnější a odvážnější diplomatické přístupy.
Zelenskyj však ve svých posledních veřejných vystoupeních začal signalizovat ochotu ke změně strategie. Zatímco dříve odmítal jakékoliv vyjednávání, které by neobsahovalo úplné stažení ruských sil, nyní uznává, že s aktuální úrovní západní podpory a bojovou kapacitou Ukrajiny není možné přimět Rusko k opuštění okupovaných území silou.
V rozhovoru pro britskou Sky News naznačil, že Ukrajina se zaměřuje na získání členství v NATO alespoň pro části země, které jsou pod kontrolou ukrajinské vlády, a že ostatní území by se měla řešit diplomatickou cestou.
Tento nový postoj potvrdil i v rozhovoru pro francouzský deník Le Parisien, kde uvedl, že ukrajinská ústava zakazuje vzdát se jakéhokoliv území. Přesto de facto uznává, že tato území nyní kontrolují Rusové a Ukrajina nemá prostředky, jak je získat zpět.
Zelenskyj zdůraznil, že Kyjev bude spoléhat na diplomatický tlak mezinárodního společenství, aby přinutil ruského prezidenta Vladimira Putina k jednacímu stolu. „Není důležité, kdo sedí na druhé straně stolu, ale jakou pozici při jednání zaujímáme. Nejsme v slabé pozici, ale nejsme ani v silné,“ uvedl. Dále zdůraznil potřebu vytvořit model, akční plán nebo mírovou dohodu, kterou by Ukrajina mohla předložit nejen Putinovi, ale i širší ruské veřejnosti.
Tato dramatická změna v rétorice naznačuje, že Ukrajina se připravuje na nové podmínky, které budou ovlivněny jak změnami v americké zahraniční politice, tak geopolitickými realitami konfliktu. Je zřejmé, že rok 2025 bude pro Ukrajinu zlomovým obdobím, kdy se bude muset rozhodnout, jak nejlépe vyjednat konec války a zajistit budoucnost pro své občany.
24. března 2026 21:01
Sarah Fergusonová řeší dilema. V USA chtějí kvůli Epsteinovi rozhovor i svědectví
Související
Ukrajinci chtějí znát datum třístranného jednání, kde budou i Rusové
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , válka na Ukrajině
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Hořelo v Divadle Komedie. Hasiči evakuovali stovky lidí
před 59 minutami
Babiš se rozčílil kvůli cenám na benzinkách. Problém má se dvěma firmami
před 1 hodinou
Padlo obvinění v případu vraždy dítěte v Praze. Hrozí výjimečný trest
před 2 hodinami
Náměstek z SPD spojil Mináře s podezřelým z pardubického útoku. Okamura se možná bude omlouvat
před 3 hodinami
Rakušan opět neuspěl ve volbě místopředsedy Sněmovny. Zřejmě naposledy
před 3 hodinami
Ostuda pro český fotbal před baráží. Řeší největší korupční skandál v historii
před 4 hodinami
Fico je vyšetřován pro podezření z vlastizrady, tvrdí slovenský politik
před 5 hodinami
Polsko začne v reakci na válku v Íránu zastropovat ceny paliv a razantně sníží daně, oznámil Tusk
před 6 hodinami
Maduro se vrací před soud. Chce přesvědčit soudce, aby zrušil jeho obžalobu
před 7 hodinami
Kim Čong-un a Alexandr Lukašenko podepsali v Pchjongjangu smlouvu o přátelství
před 7 hodinami
Izrael zlikvidoval velitele íránského námořnictva, který stál za blokádou Hormuzského průlivu
před 8 hodinami
Chladné počasí umocní silný vítr. Meteorologové vydali varování
před 8 hodinami
Írán je šílený národ a vy jste absolutně nic neudělali, naštval se Trump na NATO
před 9 hodinami
AfD má plán, jak uspět ve volbách. Distancuje se od Trumpa
před 10 hodinami
Trump trvá na svém: Írán chce dohodu, i když to popírá. Pokud se nevzdá, rozpoutáme peklo
před 11 hodinami
Mír není na dohled. Cesta k ukončení války mezi USA a Íránem naráží na zásadní překážky
před 11 hodinami
Vance pojede do Maďarska. Osobně podpoří Orbána před volbami
před 14 hodinami
Počasí bude do konce března chladné. Teploty citelně klesnou
včera
Revoluční verdikt: Facebook, Instagram a YouTube škodí zdraví. Způsobují závislost dětí na sociálních sítích
včera
Nevíme, co Trump vlastně chce, spolupráce uvízla na mrtvém bodě, říkají evropští lídři
Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem vyvolává mezi evropskými spojenci značné rozpaky. Podle vysokých představitelů několika vlád jsou požadavky Washingtonu na pomoc při zajištění Hormuzského průlivu natolik zmatené a protichůdné, že jakákoliv reálná spolupráce uvízla na mrtvém bodě, píše server Politico. Evropské státy sice deklarovaly ochotu pomoci s obnovením námořního obchodu, v praxi se však k vyslání vojenské techniky do válečné zóny nikoho nespěchá.
Zdroj: Libor Novák