Zelenskyj se výrazně změnil. Začíná přiznávat realitu, kterou si mnozí uvědomují dlouho

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se výrazně změnil ve svém přístupu k otázce ukončení konfliktu s Ruskem. Po měsících nekompromisních prohlášení, kdy trval na tom, že veškerá ruská vojska musí opustit ukrajinské území, začíná přiznávat realitu, kterou si mnozí uvědomovali již dlouhou dobu. 

Ukrajinská armáda s aktuálními možnostmi nedokáže vyhnat ruské síly z obsazených oblastí, což přináší nové výzvy nejen pro Kyjev, ale i pro jeho západní spojence. Uvedl to server SkyNews.

Tyto změny v postoji přicházejí v době, kdy se Donald Trump připravuje na návrat do Bílého domu. Trump, známý svou nepředvídatelností a kontroverzními prohlášeními, slibuje rychlé ukončení války – tvrdí, že by to dokázal za jediný den, aniž by však nabídl konkrétní detaily.

Jeho přístup však bude zcela jistě jiný než ten, který prosazoval jeho předchůdce Joe Biden, jenž Ukrajině poskytl stabilní vojenskou podporu a důrazně odsuzoval ruskou agresi. Trump již naznačil, že nesouhlasí s povolením Ukrajiny využívat americké balistické rakety dlouhého doletu k útokům na ruské území. To může znamenat, že americká podpora ukrajinským silám bude výrazně omezena, nebo dokonce úplně ukončena.

Zelenskyj a jeho vláda nikdy nebyli Bidenovými nadšenými podporovateli, ale oceňovali jeho předvídatelnost. Trumpova nepředvídatelnost by však paradoxně mohla Ukrajině poskytnout výhodu při jednáních s Moskvou. Nový americký prezident si totiž nebude chtít vybudovat obraz slabého lídra, což by mohlo otevřít dveře pro kreativnější a odvážnější diplomatické přístupy.

Zelenskyj však ve svých posledních veřejných vystoupeních začal signalizovat ochotu ke změně strategie. Zatímco dříve odmítal jakékoliv vyjednávání, které by neobsahovalo úplné stažení ruských sil, nyní uznává, že s aktuální úrovní západní podpory a bojovou kapacitou Ukrajiny není možné přimět Rusko k opuštění okupovaných území silou.

V rozhovoru pro britskou Sky News naznačil, že Ukrajina se zaměřuje na získání členství v NATO alespoň pro části země, které jsou pod kontrolou ukrajinské vlády, a že ostatní území by se měla řešit diplomatickou cestou.

Tento nový postoj potvrdil i v rozhovoru pro francouzský deník Le Parisien, kde uvedl, že ukrajinská ústava zakazuje vzdát se jakéhokoliv území. Přesto de facto uznává, že tato území nyní kontrolují Rusové a Ukrajina nemá prostředky, jak je získat zpět.

Zelenskyj zdůraznil, že Kyjev bude spoléhat na diplomatický tlak mezinárodního společenství, aby přinutil ruského prezidenta Vladimira Putina k jednacímu stolu. „Není důležité, kdo sedí na druhé straně stolu, ale jakou pozici při jednání zaujímáme. Nejsme v slabé pozici, ale nejsme ani v silné,“ uvedl. Dále zdůraznil potřebu vytvořit model, akční plán nebo mírovou dohodu, kterou by Ukrajina mohla předložit nejen Putinovi, ale i širší ruské veřejnosti.

Tato dramatická změna v rétorice naznačuje, že Ukrajina se připravuje na nové podmínky, které budou ovlivněny jak změnami v americké zahraniční politice, tak geopolitickými realitami konfliktu. Je zřejmé, že rok 2025 bude pro Ukrajinu zlomovým obdobím, kdy se bude muset rozhodnout, jak nejlépe vyjednat konec války a zajistit budoucnost pro své občany. 

Související

Více souvisejících

Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

Brno

Evakuace v Brně. Na velkém sídlišti se našla letecká puma

Policie musela v pondělí vpodvečer evakuovat několik panelových domů v Brně-Bohunicích. Na sídlišti se totiž našla letecká puma vážící asi 50 kilogramů. Pyrotechnici ji deaktivovali a odvezli k likvidaci na bezpečné místo. Lidé se tak na noc mohli vrátit do svých bytů. 

včera

včera

včera

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Musk měl pravdu, konkurence Starlinku neexistuje. Evropské společnosti narážejí na unijní byrokracii

Tři přední evropské letecko-kosmické společnosti – Airbus, Leonardo a Thales Alenia Space – se snaží spojit síly a vytvořit společný podnik, který by dokázal konkurovat společnosti SpaceX a její satelitní síti Starlink. Tento projekt představuje zásadní test toho, zda Evropa dokáže vytvořit globální průmyslové giganty, nebo zda nakonec převáží národní zájmy a unijní pravidla hospodářské soutěže.

včera

Válka v Izraeli

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde

Příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy skončilo a situace se stává mimořádně napjatou. Americký prezident Donald Trump varoval Hamás, že pokud nepropustí všechna rukojmí, čeká ho peklo. Zároveň se rýsují dva odlišné plány na obnovu Gazy – umírněnější arabská varianta, která sází na investice a technokratickou vládu, a Trumpova vize, jež počítá s vystěhováním Palestinců a přeměnou oblasti v luxusní „riviéru“. Celou situaci pro EuroZprávy.cz okomentovala expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Mark Carney

Krizový manažer a bývalý guvernér centrální banky. Kdo je nový kanadský lídr Mark Carney?

Mark Carney, budoucí kanadský premiér, je v politice nováčkem, avšak přichází s desítkami let zkušeností z oblasti financí a krizového řízení. Jako bývalý guvernér centrálních bank Kanady a Velké Británie hrál klíčovou roli při zvládání globálních ekonomických krizí – zkušenost, kterou nyní hodlá využít v čele vlády a při řešení eskalujícího obchodního konfliktu se Spojenými státy.

včera

včera

Novým kanadským premiérem bude Mark Carney

Bývalý centrální bankéř Mark Carney se stane příštím premiérem Kanady poté, co zvítězil v boji o vedení federální Liberální strany. Carney, který dříve řídil reakce na finanční krize v Severní Americe i Velké Británii, se ujímá úřadu v době, kdy Kanada čelí bezprecedentní obchodní válce se Spojenými státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy