Vojna za komunistů? V socialistické armádě umíralo přes 200 vojáků ročně, i kvůli šikaně

Počet úmrtí v československé armádě se od počátku šedesátých let pohyboval přes 200 ročně. Mezi lety 1964 až 1989 nepřežilo službu v Československé lidové armádě 3843 mužů. Vyplývá to ze statistik Vojenského historického ústavu (VHÚ). Jde o čísla, která odborníci spočítali poprvé po pádu totality. Z armádního archivu se podařilo dohledat data o takzvaných mimořádných událostech v armádě od roku 1964 až do sametové revoluce.

"Starší statistiku zatím bohužel nemám, ale dá se předpokládat, že ani v padesátých letech se nejednalo o výrazně nižší čísla," řekl pro info.cz Prokop Tomek z VHÚ. Celkové počty mrtvých za celou dobu existence "socialistické" armády byly několikanásobně vyšší. Armádní sbor fungoval pod názvem Československá lidová armáda (ČSL) v letech 1957 až 1990. Vojáci neumírali v boji, ale při běžném výcviku, dopravních nehodách, cvičných střelbách a dalších událostech, spojených s pobytem na vojně. Mnoho příslušníků armády také spáchalo během vojenské služby sebevraždu.

Ve výcvikovém roce 1964/65 (počítá se rok od září do září) zahynulo při výkonu vojenské služby nebo v souvislosti s ní 237 vojáků a 429 utrpělo těžké zranění. V dalších letech to bylo 281 mrtvých, pak 278 a 268. "Pod dvě stovky se počet úmrtí dostal až v roce 1972," uvedl Tomek. Možná kvůli zlepšeným bezpečnostním opatřením uvnitř ČSL se pak množství tragických událostí se smrtelnými následky trvale snižovalo, píše server. Ve výcvikovém roce 1984/85 se z vojny domů nevrátilo 103 mužů, v roce 1988/89 to bylo 50 obětí takzvaných mimořádných událostí.

"Za období 1969 až 1989 jsem napočítal 2799 usmrcených a 3146 těžce zraněných," řekl dále Tomek. Za poslední dvě desetiletí socialismu tedy na vojně každý rok zemřelo 140 vojáků. Pokud se k tomu přidají i čísla ze šedesátých let, byl průměrný počet mrtvých vojáků od roku 1964 až 250 ročně.

Statistika mimořádných událostí v ČSL nerozlišuje, zda při nich zahynul voják z povolání nebo voják základní služby. Obecně se ale předpokládá, že šlo v drtivé většině o úmrtí vojáků základní služby. V ČSL sloužilo zhruba 200.000 mužů, z toho asi 61.000 byli profesionální vojáci. Zbytek tvořili příslušníci dvouleté základní vojenské služby. Vysokoškoláci po absolvování takzvané vojenské katedry odcházeli na vojnu na jeden rok.

Příčiny smrti při mimořádných událostech jsou různého charakteru. Od dopravních nehod až k zastřelení při neopatrné manipulaci se zbraní či smrtelným úrazům při cvičení v terénu. Řada vojáků si také vzala život dobrovolně. K tomu ale v mnoha případech přispělo dlouhé odloučení od rodiny či přítelkyně a z toho vyplývající osobní problémy. Za mnoha sebevraždami stálo také šikanování mezi vojáky. V archivní statistice se nerozlišuje mezi dokonanou sebevraždou a pokusem o sebevraždu. V roce 1965/66 se dobrovolně zabilo nebo pokusilo zabít celkem 192 vojáků.

Profesionální armáda, která v Česku funguje od roku 2005, je oproti Československé lidové armádě, v níž sloužili i Slováci, zhruba desetkrát méně početná. Zahrnuje 23.184 vojáků aktivní služby. "V souvislosti s výkonem služby zemřelo od roku 2004 celkem 36 vojáků z povolání, z toho 15 v zahraničních misích," sdělila mluvčí Armády ČR Magdaléna Dvořáková.

Související

Vláda Petra Fialy

Vláda oznámila miliardové úspory v energetice. Vojáci zůstávají v povodňových oblastech

Vláda chce v příštím roce vydat na podporované zdroje energie jen 8,5 miliardy korun. Na středečním jednání odsouhlasila čtyři úsporná opatření, která navrhla ministerstva financí a průmyslu a obchodu. Státnímu rozpočtu mají do dalších let ušetřit desítky miliard korun. Odsouhlasila také prodloužení doby nasazení příslušníků Armády ČR na pomoc s odstraňováním následků povodní či dotační program na pořízení náhradních ubytovacích a výukových prostor náhradou za zničené či poškozené živelní pohromou.

Více souvisejících

Armáda České Republiky Vojenský historický ústav historie Komunismus

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 5 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 6 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 7 hodinami

Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí

Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy