Ministerstvo obrany bude analyzovat, které modernizační projekty bude muset do vrácení zbývajících pěti miliard korun odložit. ČTK to dnes řekl mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek. Vláda ve středu armádě vrátila pět z deseti miliard, které jí odebrala z původně navrhovaného rozpočtu na letošní rok. O zbylých pěti miliardách chce rozhodnout pravděpodobně v únoru.
O peníze ministerstvo přišlo v prosinci při schvalování státního rozpočtu. Převedení deseti miliard do rezervy požadovali komunisté jako podmínku podpory rozpočtu. Zástupci vlády poté slíbili celou částku ministerstvu v lednu vrátit. Nakonec ale vláda zpět obraně převedla pět miliard.
"Je to výsledek složitých jednání a alespoň částečné naplnění slibu vojákům, že do konce ledna dostaneme zpět finanční prostředky, o které jsme přišli při schvalování státního rozpočtu na rok 2021 Sněmovnou v prosinci loňského roku. Věřím, že v únoru vláda projedná i přesun zbývajících peněz," uvedl k rozhodnutí vlády ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO).
Ministerstvo tak má nyní zaručeno, že letos dostane minimálně 80,4 miliardy korun. Podle Pejška tato částka umožní armádě pokračovat v plnění všech stávajících úkolů, včetně nasazení vojáků na pomoc v boji s koronavirem. Poznamenal, že díky navrácení pěti miliard může s určitým omezením pokračovat i modernizace armády. "Nyní je nutné analyzovat, které projekty mohou pokračovat podle původního plánu, a které bude třeba odložit do chvíle, než bude rozhodnuto o druhé části peněz," poznamenal. Výsledek analýzy by měl být známý do konce příštího týdne.
Zástupci armády v minulosti upozorňovali na to, že omezení financování modernizaci armády ohrozí. Zdůrazňovali, že příprava velkých modernizačních nákupů trvá několik let a výpadek financování by mohl znamenat nejen jejich pozastavení, ale i zrušení.
Ministerstvo obrany nyní dokončuje několik velkých zakázek, kterých by se snížený rozpočet mohl dotknout. Je to především nákup 210 bojových vozidel pěchoty, které armáda potřebuje k modernizaci 7. mechanizované brigády. Ta bude tvořit základ těžké brigády. Česko se zavázalo spojencům z NATO, že ji bude mít k dispozici do roku 2026. Kvůli dopadům pandemie bylo již částečně posunuto financování projektu i plánované dodávky. Na letošní rok ministerstvo na tento projekt vyčlenilo 4,2 miliardy korun. Pokud by vojáci pět miliard do rozpočtu zpět nedostali, byl by tak ohrožen právě tento nákup, nebo by úřad musel rozhodnout o zrušení více jiných akvizic.
Obrana plánovala, že tři nabízená vozidla otestuje na podzim, zkoušku ale odložila kvůli koronaviru. Zvažovala poté únorový termín, ten byl ale kvůli další vlně epidemie opět posunut. Podle Pejška nyní ministerstvo počítá s konáním testů v březnu nebo v dubnu. Úřad podle něj stále chce stihnout slibovaný podpis smlouvy do poloviny roku.
O osud slíbených pěti miliard korun má obavu například předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS). "Premiérovo vracení zbytku peněz 'asi v únoru' přesvědčivě nezní. Plánované investice armády jsou stále v ohrožení," poznamenala na twitteru. Vládní rozhodnutí kritizoval i bývalý vysoký představitel NATO a české armády Petr Pavel. Vláda si podle něj koupila vrácením jen poloviny částky čas. "Ale zajišťovat obranu země nejde jen částečně, ani plnit jen půlku našeho spojeneckého závazku. Vojáci pracují na 100 procent a zaslouží si splnit celé dané slovo," podotkl.
Související
NKÚ: Česko není připraveno na krize a mimořádné události, obrana neumí účinně využívat peníze
Okmura hovořil o vyslání českých vojáků na Ukrajinu. Ministerstvo vysvětlilo, jak to skutečně je
ministerstvo obrany , Armáda České Republiky , Vláda ČR , státní rozpočet
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
před 58 minutami
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno před 1 hodinou
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
před 1 hodinou
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
před 2 hodinami
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
před 2 hodinami
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
před 3 hodinami
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
před 3 hodinami
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
před 3 hodinami
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
před 4 hodinami
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
před 5 hodinami
Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem
před 6 hodinami
Asii dál decimuje extrémní počasí. Vedra zabíjí desítky lidí
před 6 hodinami
"Ostudný podvodník Biden." Trump kvůli Izraeli zaútočil na amerického prezidenta
před 7 hodinami
Co bude s Pásmem Gazy dál? Hamás dohodu odsouhlasil, teď záleží na Izraeli
před 8 hodinami
Trpělivost došla i Německu. Proti Izraeli zvažuje stejné kroky jako USA
před 8 hodinami
Finále Eurovize 2024 bez Česka. Aiko v semifinále neuspěla
před 9 hodinami
Počasí o víkendu bude typicky jarní, ukazuje předpověď
včera
Ruská oslava Dne vítězství nemá nic společného s druhou světovou válkou
včera
Netanjahu: Izrael zůstane proti Hamásu osamocený, když bude muset
včera
Všechny vodní elektrárny na Ukrajině jsou vážně poškozeny
Při středečních útocích ruských sil na Ukrajinu byly vážně poškozeny dvě vodní elektrárny a jsou mimo provoz. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedla státní energetická společnost Ukrhydroenerho, nekonkretizovala však, o které elektrárny se jedná.
Zdroj: Libor Novák