Důchody měla za neudržitelné i Schillerová. V rámci EU si Češi stojí ještě dobře

Českou republiku a Francii v posledních týdnech spojuje debata o reformě důchodové politiky státu. Zatímco Francouzi ve velkém protestují už proti navýšení věku odchodu do důchodu ze 62 na 64 let, Češi zřejmě budou pracovat ještě déle. 

Lidé ve Francii protestují už od 19. ledna tohoto roku, informuje zpravodajský web France24. Demonstrace pokračovaly v poslední lednový den nebo minulé úterý. 

Na vině je důchodová reforma. Do roku 2030 má navýšit o dva roky věkové minimum pro odchod do důchodu ze 62 na 64 let, jak v minulém týdnu psal server iRozhlas.cz. Vedle toho zákonodárci ve francouzském parlamentu odhlasovali zrušení dřívějšího odchodu do důchodu pro zaměstnance dopravních podniků i pracovníky některých energetických společností. Opozice mezitím chystá blokování jednání pomocí tisícovek pozměňovacích návrhů. Vláda však věří, že nová opatření budou platit už od léta. V zemi galského kohouta roku 2021 lidé odcházeli do důchodu průměrně v 62,9 letech. 

Lidé ve Francii tak budou muset odpracovat 43 let, aby do důchodu mohli odejít. Změny odstartují v roce 2027 a každého půl roku se odchod do důchodu oddálí až do požadovaného limitu 64 let. 

Francouzská vláda tvrdí, že je reforma nutná k udržení penzijního systému. Minulé úterý se akcí zúčastnilo 757 tisíc lidí a o týden dřív až 1,27 milionu. Nejde jen o Paříž, protestuje se po celé zemi. Servery iRozhlas i France24 upozornily na pochody v Toulouse a Štrasburku. Toulouse na jihu Francie zaznamenalo účast 100 tisíc lidí. 

V Česku se ještě neprotestuje 

O řadě změn se spekuluje také v Česku. Dnešní padesátníci možná půjdou do důchodu v 66 letech a čtyřicátníci až v 67. Lidé ve věku 34 let a níže ještě o rok později. Nová pravidla by se neměla týkat nikoho staršího 57 let. Podle rozhodnutí vlády ČSSD, ANO a KDU-ČSL se měl věk odchodu do důchodu zastropovat na 65 letech. Doba strávená v důchodu se teoreticky předpokládala na čtvrtinu produktivního a postproduktivního života.  

Po roce 2030 začnou do důchodu odcházet silné ročníky, takzvané Husákovy děti. Že je současný důchodový systém neudržitelný, uváděla roku 2019 i bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO). V České republice se však ještě žádné větší protesty nevyskytly. 

Česká republika je na tom s věkem odchodu do důchodu ještě dobře. Roku 2020 průměrný Čech odcházel do penze v 63,7 letech. V rámci Evropské unie chodí dříve jen členové šesti dalších národů. Absolutní průměr celé sedmadvacítky byl 64,3 let, zatímco nejpozději chodili Nizozemci v 66,3 letech.  

EU požaduje minimální věk odchodu do důchodu v 62 letech. Na ten dosahují Slovinci, Lucemburčané, Řekové a Italové. Jak upozornil server Euronews, naděje na dožití mužů se v roce 1970 pohybovala okolo 12 let po odchodu do důchodu, roku 2020 to bylo už 19,5 let. U žen naděje za stejné období stoupla z 16 na 23,8 let. 

Související

Více souvisejících

důchody důchodci, senioři Alena Schillerová Francie důchodová reforma

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš napsal dopis do Bruselu. Vláda schválila novely zákonů o dokladech

Premiér Andrej Babiš (ANO) po zasedání vlády informoval o dalších krocích jeho kabinetu k zachování konkurenceschopnosti českého a evropského průmyslu. Babiš se rozhodl napsat dopis do Bruselu. Vláda zároveň schválila návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.

včera

včera

Václav Hybš

Zemřel legendární kapelník Václav Hybš

Českou hudební scénou otřásla velmi smutná zpráva v úvodu nového kalendářního týdne. Ve věku úctyhodných 90 let zemřel známý kapelník a hudebník Václav Hybš, jenž svého času spolupracoval s největšími hvězdami populární hudby u nás. 

včera

Pouštní saharský písek, ilustrační fotografie.

Nad Česko doputoval prach ze Sahary. Může i ovlivnit počasí

Nad Českem se momentálně nachází velké množství saharského prachu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí na sociální síti X. V posledních letech jde o poměrně pravidelnou záležitost, která přitom může mít vliv na počasí. 

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Kam se poděl Szijjártó? Od voleb se na veřejnosti neobjevil, jeho letadlo odletělo do Afriky

V pondělí v brzkých ranních hodinách opustila maďarský vzdušný prostor dvě vojenská letadla, která zamířila směrem k africkému kontinentu, uvedl web 24.hu. Mezi sledovanými stroji byl i letoun typu Falcon, který ke svým zahraničním cestám často využívá ministr zahraničí Péter Szijjártó, a také nový brazilský transportní letoun KC-390 Millennium, který maďarské letectvo zařadilo do výzbroje teprve v loňském roce. Situace je o to divnější, že se Szijjártó poděl neznámo kam.

včera

Péter Magyar

Magyar: Szijjártó běžel po volbách na ministerstvo skartovat dokumenty. Omezíme výkon funkce premiéra

Péter Magyar, předseda strany Tisza a budoucí maďarský premiér, vystoupil na tiskové konferenci poté, co jeho strana v historických volbách drtivě zvítězila a získala ústavní dvoutřetinovou většinu. S aktuálním ziskem 138 mandátů oproti 55 křeslům dosavadního vládního bloku Fidesz-KDNP hovořil Magyar o „vítězství celého Maďarska“ a konci éry, kterou přirovnal ke státostrannému systému před rokem 1990.

včera

Hormuzský průliv

Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak

Spojené království odmítlo účast na chystané námořní blokádě Hormuzského průlivu, kterou prosazuje administrativa Donalda Trumpa. Přestože Londýn podle deníku The Guardian připouští možnost asistence při odminování této strategické cesty, od samotné blokády se distancuje. Britský kabinet má totiž vážné obavy, že by aktivní zapojení do Trumpových plánů mohlo nebezpečně vyostřit už tak kritickou situaci na Blízkém východě.

včera

Babišova vláda schválila zákon, který má pomoci s regulací cen pohonných hmot

Vláda se na pondělním jednání opět zabývala situací na trhu s ropou, přičemž schválila návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot. Cílem nové legislativy je zajistit státu stabilní a operativní nástroj pro řešení mimořádných tržních situací. Vzhledem k naléhavosti situace navrhuje vláda projednání v Poslanecké sněmovně ve stavu legislativní nouze.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy