Praha - Ministerstvo práce a sociálních věcí chce sjednotit vyplácení podpory v nezaměstnanosti. O peníze by tak od příštího roku mohli přijít jednatelé firem, členové dozorčích rad nebo statutární ředitelé akciovek. Ostatní nezaměstnaní s nekolidující prací za méně než polovinu minimální mzdy totiž podporu také nedostávají.
Částečné zaměstnávání lidí, kteří jsou v evidenci úřadu práce, je možné od října 2004. Opatření mělo pomoci udržovat pracovní návyky a podpořit snahu přivydělat si. Možný byl i souběh výdělku, který nepřesáhl polovinu minimální mzdy, a podpory. Její vyplácení není ale od roku 2011 u takového zaměstnání možné. Podporu dál mohli dostávat jen členové družstev a obchodních společností, kteří pro ně mimo pracovní vztah dělají nějakou činnost za odměnu do poloviny minimální mzdy. Také oni by od příštího roku neměli podporu mít.
Podle ministerstva se v minulosti podpora přestala při takzvaném nekolidujícím zaměstnání vyplácet, protože se opatření zneužívalo. Když neměla firma pro lidi dost práce, dohodla se s nimi na propuštění. Současně s nimi ale hned uzavřela dohodu o provedení práce na stejný druh činnosti, jen s měsíční odměnou pod polovinu minimální mzdy. Lidé se pak přihlásili do evidence nezaměstnaných a získali podporu. Někde se také uzavřely nové smlouvy s odloženým nástupem až po vyčerpání podpory, popsalo ministerstvo práce.
Pravidla teď chce sjednotit. Týkala by se tedy například nezaměstnaných společníků, jednatelů firem, ředitelů obecně prospěšných společností, členů představenstev, správních a dozorčích rad či statutárních ředitelů akciovek, kteří dělají pro společnost práci za nízkou odměnu. Nezaměstnaní budou v žádosti o podporu muset také doložit, že žádnou činnost za odměnu či nekolidující zaměstnání nemají. Období, kdy nebudou podporu dostávat, se jim nezapočte do takzvaných podpůrčích dob.
Podle odhadu resortu členové obchodních společností a družstev tvoří asi procento uchazečů o zaměstnání. Kolik z nich dostává podporu, ministerstvo neví. Úřady práce tyto údaje nesledují. Úsporu na podporách v nezaměstnanosti a případné vyšší výdaje na dávkách tak není možné podle autorů novely vyčíslit.
V roce 2014 nedošlo v systému poskytování finanční podpory pro nezaměstnané k žádným výrazným změnám. Liší se jen základní částka, od které se odvíjí výpočet maximální částky podpory v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci. Základní podmínky pro nárok na získání sociální podpory od státu při ztrátě zaměstnání zůstávají stejné. Platí tedy, že nárok má ten kdo:
- při ztrátě zaměstnání nepobírá odstupné od posledního zaměstnavatele, pokud ano, podpora začne být vyplácena až po uplynutí doby, po kterou je nárok na odstupné (odstupné sice zaměstnavatel zpravidla vyplatí jednorázově s poslední výplatou, ale k výplatě podpory dojde, až po skončení doby za jakou náleželo odstupné – jeden, dva, tři nebo i více měsíců)
- žadatel o podporu musí být fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky
- žadatel musí za poslední 2 roky, před podáním žádosti o podporu splnit podmínku minimálně 12 měsíců účasti na důchodovém pojištění (tj. musí být minimálně 12 měsíců zaměstnaný v takovém pracovním poměru, při kterém je hrazeno důchodové pojištění – tj. hlavní nebo vedlejší pracovní poměr, nebo dohoda o pracovní činnosti apod.) nebo
- pokud žadatel v uplynulých 2 letech nesplňuje podmínku 12-ti měsíců zaměstnání, může se mu případně započítat tzv. náhradní doba – rodičovská dovolená, výkon veřejné služby, pobírání invalidního důchodu nebo dlouhodobá dobrovolnická činnost)
Související
Platy ve veřejné sféře v lednu vzrostou. Ministerstvo práce poslalo návrh dál
Jsou v tom nevinně? Jurečka vysvětluje, proč mají růst platy politiků
Ministerstvo práce a soc. věcí , Podpora v nezaměstnanosti , nezaměstnanost / nezaměstnaní
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Němci zjišťují pravdu o útočníkovi z Magdeburgu. Tíhl k AfD a kritizoval islám
před 1 hodinou
V Česku bezprostřední riziko nehrozí, říká Rakušan po útoku na trzích v Německu
před 2 hodinami
Zimní počasí je zpět. Do Česka se o víkendu vrátí sníh
Aktualizováno včera
Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera
včera
Přesně osm let po berlínském masakru. Magdeburg je vyvrcholením dlouhodobých hrozeb v Německu
včera
Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským
včera
Deset zemí EU včetně Česka předložilo návrh nových sankcí proti Rusku
včera
Milník v boji se smrtící infekcí: WHO ohlásila konec epidemie marburského viru
včera
Rusko nesmí vyhrát. Budu jednat s Putinem, prohlásil Scholz
včera
USA zabily vůdce Islámského státu Abu Yusifa
včera
Írán se o rozšíření islámské revoluce do Sýrie nepokusí. Měl by vypracovat novou strategii, říká Bacik
včera
Pákistán vyvíjí rakety, kterými by mohl zasáhnout USA
včera
Proč nemá Ukrajina zajatce? Bývalý člen armády vysvětlil, proč nejde severokorejské vojáky vzít do zajetí
včera
Zemřela zpěvačka Helena Zeťová
včera
Ukrajině se nedaří, Evropa bez USA válku nevyřeší, prohlásil Orbán a zablokoval protiruské sankce
včera
Během ruského raketového útoku na Kyjev bylo zasaženo České centrum
včera
Rusko zaútočilo na Kyjev. Odveta za útok na chemický závod, vzkazuje Moskva
včera
Karel III. stále nemá vyhráno. Palác odhalil, jak bude pokračovat boj s rakovinou
včera
Proč Kyjev zabil Kirillova? Používání chemických zbraní na Ukrajině není výjimkou
včera
Estonsko: NATO musí dalších 20 let odstrašovat Rusko, aby nemělo hloupé nápady
NATO bude muset v příštích 10 až 20 letech zaměřit své úsilí na odstrašování Ruska, tvrdí šéf estonské zahraniční rozvědky Kaupo Rosin. Estonsko, které sdílí hranici s Ruskem a je členským státem NATO, výrazně navýšilo své obranné výdaje od začátku války na Ukrajině.
Zdroj: Libor Novák