Co dál s podpůrnými programy? Ekonom nabízí recept na zotavení z pandemie
NÁZOR - Vakcíny proti covidu-19 nám sice ukázaly záblesk světla na konci tunelu, ale konec pandemie je ještě daleko, deklaruje ekonom Stefano Scarpetta v komentáři pro server Politico. Ředitel direktoriátu OECD pro otázky zaměstnanosti, práce a sociálních věcí dodává, že přesto zaznívají obavy, že široká pomoc může omezit motivaci k práci, držet při životě neefektivní firmy a zpomalit ekonomické zotavení.
Resort práce a sociálních věcí má mít dvojnásobek peněz na podporu nezaměstnaných
Ministerstvo práce by mělo mít příští rok na podpory v nezaměstnanosti dvojnásobek peněz než v minulých letech. Celkem by to mělo být 15,5 miliardy korun. Naopak méně než dosud má putovat do podpory zaměstnávání, a to i přes plánované zavedení kurzarbeitu. Nepočítá se také s tím, že by se v krizové době zvedly výdaje na sociální dávky. Vyplývá to z návrhu rozpočtu, který má ČTK k dispozici.
MPSV chce sáhnout do rozpočtové rezervy. Žádá 3,65 miliardy na výplatu podpor v nezaměstnanosti
Ministerstvo práce žádá o posílení svého rozpočtu kvůli vyšším výdajům na podpory v nezaměstnanosti. Požaduje z vládní rozpočtové rezervy 3,65 miliardy korun. V pondělí by to měla projednat vláda. Loni na podporách resort vyplatil 8,11 miliardy korun. Letos na ně má ve svém schváleném rozpočtu 7,6 miliardy. Z toho k 20. srpnu vydal už 7,04 miliardy, tedy 93 procent letošní sumy.
Nezaměstnaní Američané už dodatečnou podporu od státu nedostanou
Desítky milionů lidí, kteří ve Spojených státech přišli kvůli koronavirové krizi o práci, už dodatečnou podporu v nezaměstnanosti nedostanou. Vládní program, který jim umožnil dostávat navíc 600 dolarů (13.370 Kč) týdně, na konci července skončil.
Zeman a Maláčová se shodli na formě podpory nezaměstnaných
Při případném zvýšení podpory v nezaměstnanosti v Česku by víc peněz měli dostat hlavně lidé, kteří si budou aktivně hledat práci. Po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem to novinářům řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
V USA evidují další 3 miliony žadatelů o podporu v nezaměstnanosti
O podporu v nezaměstnanosti ve Spojených státech minulý týden požádalo dalších zhruba 2,98 milionu lidí. Oznámilo to dnes americké ministerstvo práce. Počet žádostí tak sice dál klesá, ale méně, než se čekalo. Od poloviny března, tedy od začátku krize, kterou vyvolala pandemie způsobená koronavirem, už přišlo v USA o práci kolem 36 milionů lidí. To je téměř čtvrtina americké pracovní síly, upozorňuje server BBC.
Maláčová nepopírá možnost zvýšení podpor v nezaměstnanosti
Pokud by kvůli koronavirové krizi v Česku skokově vzrostl počet lidí bez práce, mohly by se případně navýšit podpory v nezaměstnanosti. V diskusním pořadu Partie to dnes naznačila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Na výši podpor poukazovaly v posledních týdnech odbory. Podle nich jsou částky nízké.
Lidé bez práce v ČR: Nezaměstnaní se budou moci hlásit do evidence i na dálku
Nezaměstnaní lidé se zřejmě budou moci hlásit do evidence uchazečů o zaměstnání i na dálku, nebudou muset na úřady práce osobně. Firmy, které zaměstnávají postižené, nebudou muset dokládat kvůli státním příspěvkům na jejich mzdy a dalším dotacím bezdlužnost. Podobně to bude platit i pro firmy, které požádají o příspěvky na mzdy zaměstnanců v rámci takzvaného kurzarbeitu. Vládní návrh změn pravidel zaměstnanosti dnes schválila zrychleně ve stavu legislativní nouze Sněmovna.
Šabatová vyčinila úřadu práce: Bez rozhodnutí nelze zastavit vyplácení podpory
Úřad práce nemůže podle veřejné ochránkyně práv Anny Šabatové zastavit vyplácení podpory v nezaměstnanosti dříve, než o tom vydá rozhodnutí. Ombudsmanka řešila konkrétní případ, kdy se to stalo. V tiskové zprávě to dnes uvedl Stanislav Biler z tiskového oddělení veřejné ochránkyně práv.
Podpora nezaměstnaným nad 50 let se má prodloužit o měsíc, návrh posoudí vláda
Praha – Vláda na svém středečním jednání projedná návrh na na prodloužení podpory v nezaměstnanosti lidem nad 50 let o měsíc. Materiál pochází z pera ministerstva práce a sociálních věcí.
Podpora v nezaměstnanosti? ÚS vynesl průlomový verdikt
Brno - Rozhodné období pro přiznání podpory v nezaměstnanosti zůstane i nadále dvouleté. Ústavní soud (ÚS) dnes zamítl návrh na zrušení sporného ustanovení zákona o zaměstnanosti, který podal Krajský soud v Hradci Králové. Zákon říká, že rozhodným obdobím pro posuzování nároků na podporu jsou poslední dva roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání.
Chystá se změna: Někteří nezaměstnaní nedostanou podporu
Praha - Členové družstev a obchodních společností, kteří jsou bez práce a vykonávají činnost za nižší odměnu, možná nebudou mít nárok na podporu v nezaměstnanosti. Počítá s tím vládní novela o zaměstnanosti, kterou dnes v prvním kole projednávání podpořila Sněmovna.
Spolupráce státu a obcí přinese nové pracovní příležitosti
Praha - Řada uchazečů o zaměstnání s evidencí na Úřadu práce ČR (ÚP ČR) by mohla v budoucnu získat novou práci. Na základě Memoranda o vzájemné spolupráci, které společně podepsali Kateřina Sadílková, pověřená řízením ÚP ČR a předseda Svazu měst a obcí ČR (SMO ČR) Dan Jiránek, se obě strany zaměří na ještě užší komunikaci při řešení sociálních i životních situací skupin klientů ÚP ČR, kterým hrozí dlouhodobá nezaměstnanost, informuje MPSV.
Těžký život v Česku: 80% lidí bez práce nemá nárok na podporu
Praha - Na trhu práce dochází ke změnám, hlásí MPSV. Podporu v nezaměstnanosti pobírá zhruba pětina lidí, kteří jsou v evidenci úřadů práce. Loni do konce října na podporách Česko celkem vydalo 7,96 miliardy korun. V roce 2013 to bylo 8,22 miliardy.
Rázný krok MPSV: Kdo má přijít o podporu v nezaměstnanosti?
Praha - Ministerstvo práce a sociálních věcí chce sjednotit vyplácení podpory v nezaměstnanosti. O peníze by tak od příštího roku mohli přijít jednatelé firem, členové dozorčích rad nebo statutární ředitelé akciovek. Ostatní nezaměstnaní s nekolidující prací za méně než polovinu minimální mzdy totiž podporu také nedostávají.
Přidat peníze nezaměstnaným? Češi jsou zajedno, překvapil průzkum
Praha - Současná úroveň podpor a sociálních dávek není podle třípětinové většiny veřejnosti (61 %) pro nezaměstnané dostatečně motivační pro to, aby si aktivně hledali práci. Téměř stejný podíl dotázaných (60 %) je proti tomu, aby stát podporu v nezaměstnanosti zvýšil. Zvýšení podpory v nezaměstnanosti poněkud častěji podporují stoupenci KSČM a ČSSD, ovšem ani mezi nimi nejde o většinovou podporu.
Minimální mzda by měla být 14 tisíc korun!
Praha - Minimální mzda by měla být 14 tisíc korun hrubého měsíčně a podpora v nezaměstnanosti 8800 korun, myslí si většina lidí, reálné částky jsou však mnohem nižší. Vyplývá to z říjnového průzkumu agentury STEM zveřejněného ve čtvrtek.
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.
před 1 hodinou
Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu
Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.
před 1 hodinou
Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.
před 2 hodinami
Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak
Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.
před 4 hodinami
Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se
Předpověď počasí na nadcházející dny slibuje poměrně dynamický vývoj. Zatímco první polovinu týdne doprovodí jarní teploty sahající až k 17 °C a proměnlivá oblačnost, postupně začne přibývat srážek a ke slovu se dostanou i bouřky. Závěr týdne pak naznačuje citelnější ochlazení, které by do vyšších poloh mohlo vrátit i sněhové vločky.
včera
„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.
včera
Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu
Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).
včera
Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes
Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.
včera
CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk
Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.
včera
Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi
Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.
včera
Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny
Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.
včera
Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci
Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.
včera
Vláda odmítla opatření k rostoucím cenám paliv kvůli válce v Íránu. Zabýváme se jen situací doma, prohlásil Babiš
Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání odmítla zavádět jakákoli mimořádná opatření v souvislosti s prudkým zdražením benzinu a nafty po vypuknutí války v Íránu. Na dotaz ohledně informací o dalším vývoji konfliktu Babiš odpověděl, že se zabývá pouze situací doma.
včera
NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka
Válka mezi Spojenými státy a Íránem se začíná nebezpečně dotýkat i hranic Severoatlantické aliance. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí krátce po 13. hodině zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany NATO íránskou balistickou raketu, která pronikla do tureckého vzdušného prostoru. Trosky munice dopadly na neobydlené území u jihozápadního města Gaziantep. Podle oficiálních zpráv nedošlo k žádným zraněním ani obětem na životech.
včera
Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování
Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.
včera
Svět se změnil a kompromisy škodí. Von der Leyenová chce radikální změnu Evropské unie
Evropská unie se nachází v bodě, kdy musí „urychleně a radikálně“ přehodnotit svůj přístup k zahraniční politice. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to prohlásila v pondělí během setkání s unijními velvyslanci v Bruselu. Podle ní je současné geopolitické klima natolik nestabilní, že dosavadní spoléhání na konsenzus a kompromis může být pro akceschopnost bloku spíše přítěží než pomocí.
včera
Trump poprvé nastínil, kdy ukončí válku proti Íránu
Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro The Times of Israel objasnil svou vizi ukončení současného válečného konfliktu. Podle jeho slov bude rozhodnutí o tom, kdy operace proti Íránu skončí, „vzájemnou“ záležitostí, kterou učiní společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Prezident však zároveň naznačil, že konečné slovo bude mít on sám, až nastane ten správný čas.
včera
Tvář útoku na Írán. Hegseth se nedokázal vymanit z původního povolání, napříč světem vyvolává zděšení i kritiku
Nástup Peta Hegsetha do čela amerického Pentagonu vyvolává vlnu zděšení a ostré kritiky. Bývalý moderátor stanice Fox News, kterého Donald Trump jmenoval ministrem obrany – a příznačně jej přejmenoval na „ministra války“ – se stal tváří probíhajícího konfliktu s Íránem. Místo rozvážného státnického přístupu však Hegseth volí rétoriku, kterou kritici přirovnávají k chování „kresleného rváče“.
včera
Trump rozpoutáním války v Íránu uvrhnul svět do chaotického víru destrukční politiky
Válka v Íránu, kterou rozpoutala administrativa Donalda Trumpa společně s Izraelem, vtahuje podle analýzy CNN zbytek světa do chaotického víru politiky postavené na boření zavedených pořádků. Přístup Spojených států ke svým spojencům v předvečer konfliktu připomínal nápis na slavné bundě Melanie Trumpové: „Mně je to jedno. A vám?“ Washington totiž nejenže nehledal diplomatickou legitimitu, ale své nejbližší partnery o zahájení ofenzivy často ani neinformoval.
včera
Cena ropy překonala hranici 100 dolarů za barel. Čeká se prudké zdražení paliv, zasedne G7
Cena ropy na světových trzích překonala hranici 100 dolarů za barel, což se stalo poprvé od roku 2022. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem pokračujících válečných operací na Blízkém východě. Podle ekonomických expertů se očekává, že tento vývoj povede k dalšímu zdražování pohonných hmot na čerpacích stanicích.
Zdroj: Libor Novák