Resort práce a sociálních věcí má mít dvojnásobek peněz na podporu nezaměstnaných

Resort práce by měl hospodařit s příjmy 538,4 miliardy korun a výdaji 707,8 miliardy. Plánuje tak utratit o 13,3 miliardy víc než letos po nástupu krize. Vyšší výběr z odvodů po letošním propadu se nečeká.

Většinu výdajů ministerstva tvoří takzvané mandatorní výdaje. Nařizují je zákony. Od ledna se tak musí zvýšit penze, které představují největší výdajovou položku. Resort na ně má mít 504 miliard korun. Je to zhruba o 29 miliard víc než letos po úpravě rozpočtu po nástupu epidemie a koronavirové krize.

V návrhu se neodráží to, že by lidé v krizové době mohli přijít o příjem či jeho část a mohlo by se vyplatit víc na sociálních dávkách. Pro osoby v hmotné nouzi je v rozpočtu 5,7 miliardy korun na doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a mimořádnou pomoc. Letos je to o 300 milionů méně. Od letošního dubna se ale zvyšovalo životní minimum, což výdaje zvedá. Stejná suma jako v tomto roce má být i na dávky sociální podpory, mezi něž patří příspěvky na bydlení, přídavky na děti, rodičovská, porodné a pohřebné. S pěstounskými dávkami by to mělo být dohromady 49,3 miliardy.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) požadovala na navýšení přídavků na děti pro příští rok 4,5 miliardy korun navíc, ale neuspěla. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) je sice možné o přidání diskutovat, ale až bude na stole konkrétní návrh. Maláčová ho zatím nepředložila. Není tak jasné, jak by se dětské přídavky měly upravit a kolik by to stálo. Schillerová také podotkla, že není možné mít v rozpočtu výdaje, když zákon ještě neplatí.

To se týká i připravovaného kurzarbeitu. Ten představuje zkrácenou práci při potížích. Firma platí lidem za odpracované hodiny, za neodpracovaný čas část výdělku dává stát. Na podporu zaměstnanosti je v rozpočtu příští rok 2,1 miliardy korun. Letos před krizí to přitom bylo 3,2 miliardy. Po nástupu epidemie a spuštění programu Antivirus se částka upravila na 15,2 miliardy. Zákon s novým kurzarbeitem teprve začne projednávat Sněmovna. Výdaje budou záviset na schválené podobě.

Dvojnásobek peněz než v posledních letech má mít ministerstvo na podpory pro nezaměstnané. Pro letošek v rozpočtu bylo 7,6 miliardy. Částka se už vyčerpala, takže vláda musela nedávno schválit posílení o 4,4 miliardy. Příští rok by mělo ministerstvo na podpory mít 15,5 miliardy korun. Nezaměstnanost se drží zatím na 3,8 procenta. Vedení resortu odhaduje, že by se na jaře mohla dostat k pěti procentům.

Nemocenská, mateřská, otcovská a ošetřovné by podle plánu měly příští rok stát 43,1 miliardy korun. Letos to původně mělo být 40,3 miliardy, po nástupu epidemie a zavření škol se částka upravila na 50,3 miliardy.

Víc peněz než letos je v rozpočtu na příspěvky na péči či na investice. Naopak nižší je celková suma na dotace na sociální služby a různé programy. Podle návrhu se nepočítá ani s růstem platů. Na ně má resort zhruba tolik jako letos.

Navrhovaný rozpočet nepředpokládá, že by se ekonomika výrazně oživila a rostl příjem z odvodů. Vybraná suma se v posledních letech konjunktury každý rok díky vysoké zaměstnanosti a růstu mezd zvedala. Pro letošek se počítalo původně s tím, že zaměstnanci, firmy a živnostníci odvedou 570,5 miliardy. Po nástupu krize ministerstvo financí částku snížilo na 522,9 miliardy. V příštím roce by se podle návrhu mělo vybrat o 9,3 miliardy víc, tedy celkem 532,2 miliardy.