NÁZOR - Vakcíny proti covidu-19 nám sice ukázaly záblesk světla na konci tunelu, ale konec pandemie je ještě daleko, deklaruje ekonom Stefano Scarpetta v komentáři pro server Politico. Ředitel direktoriátu OECD pro otázky zaměstnanosti, práce a sociálních věcí dodává, že přesto zaznívají obavy, že široká pomoc může omezit motivaci k práci, držet při životě neefektivní firmy a zpomalit ekonomické zotavení.
Potřeba jsou adekvátní finance
"Tyto obavy jsou neopodstatněné," deklaruje úvodem ekonom. Konstatuje, že světová finanční krize nás naučila, že za situace, kdy poptávka po pracovních místech převyšuje nabídku - což platí i nyní -, má dobře zacílená vládní podpora minimální vliv na efektivitu.
Aby se evropská ekonomika rychle zotavila, vlády budou muset během přechodné fáze poskytnou adekvátní finance, míní expert. Zmiňuje čtyři priority, na které by se nemělo zapomenout.
Za první Scarpetta označuje podporu rodina a firem, které nejvíce zasáhly ekonomické dopady pandemie. "Během první vlny pandemie využívala v mnoha zemích OECD až třetina pracovníku schéma chráněné pracovní pozice," píše odborník. Dodává, že jejich počet se snížil s částečným znovuotevřením ekonomiky, ale leckde je stále vyšší než po světové finanční krizi.
Počet lidí, kteří sahají po "poslední záchraně" v podobě životního minima a podpory v nezaměstnanosti, bude navíc růst, jelikož krize pokračuje, očekává ekonom. Přiznává, že tato opatření jsou z krátkodobého hlediska drahá, ale míní, že alternativa je z dlouhodobého hlediska ještě nákladnější.
Miliony lidí jsou nadále zaměstnány v sektorech, které hluboce ovlivňují epidemiologické restrikce, poukazuje Scarpetta. Dodává, že další miliony osob jsou bez práce, případně jim byl snížen úvazek, mnoho firem se zmítá v hlubokých finančních potížích.
Pokud nebudou restrikce uvolněny, zastavení podpory pro zasažené pracovníky a firmy by vedlo k bankrotům, vyšší nezaměstnanosti, chudobě a dalším ekonomickým potížím, domnívá se expert. Aby se snížila nákladnost podpůrných programů, doporučuje vládám zlepšit jejich zacílení na rodiny a sektory v největší nouzi. Naopak firmy v odvětvích, na které se velká omezení nevztahují by měly nést část nákladů a uvolnit zdroje jiným sektorům, tvrdí ekonom.
Druhou prioritou by měla být podpora zakládání firem a bránění bankrotům úspěšných, ale předlužených společností, konstatuje autor komentáře. Poukazuje, že v loňském roce se v zemích OECD snížil zánik firem o 30 %, a to navzdory bezprecedentnímu propadu HDP, což zřejmě znamená, že některé neživotaschopné subjekty drží nad vodou podpora, která má pomoci firmám, jež by byly ziskové, nebýt pandemie.
"Tento typ neefektivity není největším rizikem pro ekonomiku," ujišťuje Scarpetta. Vysvětluje, že ve chvíli, kdy je ekonomický výhled nejistý a poptávka je nadále utlumená, představuje mnohem větší nebezpečí bankrot prosperujících, ale zadlužených společností. Aby se tomuto scénáři zabránilo, bude nutné řešit vysoké zadlužení firem, přiznává expert.
Vlády by podle ekonoma měly také měly podpořit zakládání start-upů a podnikatelskou činnost poskytnutím patřičné ochrany pro živnostníky, například skrze pojištění v nezaměstnanosti, které se často nevztahuje na ty, kteří nepracují na formální plný úvazek.
Nesmíme zapomenout na mladé
Za třetí prioritu označuje odborník podporu zaměstnávání i uchazečů o práci. Domnívá se, že v jistém bodě bude jedinou cestou z krize vytváření pracovních míst, které nyní v mnoha zemích zaostává o 10-20 % ve srovnání s dobou před nástupem koronaviru.
Na makroekonomické úrovni toto znamená udržovat expanzivní fiskální a měnovou politiku, deklaruje Scarpetta. Dodává, že na mikroekonomické úrovni by mělo jít o dočasné a cílené dotace na nová pracovní místa, které například již zavadly Francie, Itálie a Velká Británie, jelikož se jedná o co do nákladů efektivní podporu zaměstnanosti v době, kdy přetrvává nejistota.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Čtvrtou a zajisté ne nejméně důležitou prioritou bude věnovat zvláštní pozornost mladým lidem," pokračuje autor komentáře. Připomíná, že letos v lednu dosahovala nezaměstnanost mladých v EU 17 %, což je o 10 % více než ve zbytku populace. Již před pandemií kariéru mnoha mladých ovlivňovala krize z roku 2008, upozorňuje ekonom. Podotýká, že 61 % mladých obyvatel EU například v roce 2018 pracovalo na špatně placených pozicích.
Podle odborníka nelze opakovat chybu z finanční krize, kdy mladí dostali jen malou podporu, která navíc přišla pozdě. Potřebujeme naopak komplexní ekonomický balík pro mladé, který bude zahrnovat nabírání, ochrannou dobu a školící programy, apeluje Scarpetta. Jako příklad dává Německo a Skotsko, kde zavedli dodatečné dotace pro zaměstnavatele, kteří by jinak v během krize váhali s nabíráním učňů.
Jak se jednotlivé státy se připravují na spouštění masivních zotavovacích plánů, učinily by dobře, budou-li brát uvedené čtyři priority na zřetel, tvrdí Scarpetta. Ujišťuje, že rodiny, nezaměstnaní, zaměstnanci, firmy i mladí lidé nadále potřebují cílenou podporu. Bez zaměření na ty nejpotřebnější se totiž snahy o zotavení zadrhnou, což bude napáchá nevýslovné dlouhodobé sociální a ekonomické škody, varuje autor komentáře.
Související

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Ekonomika , EU (Evropská unie) , nezaměstnanost / nezaměstnaní , Podpora v nezaměstnanosti
Aktuálně se děje
před 53 minutami

Volby v Kosovu vyhrává Kurtiho strana. Parlamentní většinu ale nezíská
před 1 hodinou

Proslavila ho Partička i bratr kanibal. Marián Čurko je nezvěstný, pátrá po něm policie
před 2 hodinami

Mohou nést jaderné zbraně i vyprovokovat nukleární konflikt. Drony změnily svět víc, než jsme si mysleli
před 3 hodinami

Proč Trump zavedl cla proti zemím i ICC? O obchod zřejmě vůbec nejde
před 4 hodinami

Na Zemi se řítí dva asteroidy. Jeden může narazit už za pár let, druhý by při dopadu vyhladil lidstvo
před 5 hodinami

Oči světa se upínají k Trumpovi. Japonsko mezitím může v tichosti zničit globální úsilí o zásadní změny
před 6 hodinami

Zelenskyj zahájil diplomatickou ofenzívu. Trumpovi může nabídnout nejen vzácné kovy
před 7 hodinami

OSN: Trumpův plán na „etnické čistky“ v Gaze je nelegální
před 9 hodinami

Překvapivý vývoj na politické scéně: ANO i Spolu oslabují, Motoristé výrazně posílili
před 10 hodinami

Palestinci odejdou, Pásmo Gazy bude naše, navrhuje Trump. Jeho plán ale dostal zásadní trhlinu
před 11 hodinami

Kim Čong-un vyjádřil "pevnou a neochvějnou" podporu Rusku v jeho válce proti Ukrajině
před 12 hodinami

"Ani o píď na východ." Slova o budoucnosti NATO po 35 letech pohledem historika
před 12 hodinami

Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii. Jenže nikdo netuší proč
před 13 hodinami

Trump mluvil s Putinem o válce na Ukrajině. Prý mají dobré vztahy
před 15 hodinami

Počasí bude mrazivé i příští týden
včera

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj
včera

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD
včera

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká
včera

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal
včera
Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD
Na 250 000 demonstrantů vyšlo v sobotu do ulic Mnichova, aby vyjádřilo svůj nesouhlas s rostoucím vlivem krajní pravice v Německu. Obrovská shromáždění probíhají po celé zemi v reakci na sílící podporu strany Alternativa pro Německo (AfD), která se v předvolebních průzkumech drží na druhém místě a stává se klíčovým tématem kampaně před volbami 23. února.
Zdroj: Libor Novák