Zeman a Maláčová se shodli na formě podpory nezaměstnaných

Při případném zvýšení podpory v nezaměstnanosti v Česku by víc peněz měli dostat hlavně lidé, kteří si budou aktivně hledat práci. Po schůzce s prezidentem Milošem Zemanem to novinářům řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

Maláčová už dřív uvedla, že při skokovém růstu počtu lidí bez práce bude navrhovat zvýšení podpor. Naposledy mluvila o vyšší částce jako o prémii za aktivitu při hledání nového uplatnění.

"Shodli jsme se na tom (s prezidentem), že pokud přistoupíme k navýšení podpory v nezaměstnanosti, tak by to mělo být zejména pro ty, kteří skutečně chtějí pracovat a budou si skutečně hledat práci. To je asi nejdůležitější závěr dnešní schůzky," řekla ministryně po schůzce na Hradě.

Nezaměstnanost v Česku v únoru a březnu dosahovala tří procent. V dubnu se zvedla na 3,4 procenta a v květnu pak na 3,6 procenta. Bez práce na konci minulého měsíce bylo 266.144 lidí, zhruba o 40.500 víc než na konci března. Podporu v květnu dostávalo 96.914 lidí, tedy 36,4 procenta uchazečů o práci. Průměrná částka činila 8649 korun.

Ministerstvo práce už dřív uvedlo, že očekává případné zvýšení nezaměstnanosti kvůli koronavirové krizi zhruba až o pět procentních bodů, tedy na hodnotu kolem osmi procent. Při jakém přírůstku počtu a podílu lidí bez práce by resort návrh na zvýšení podpor předložil, zatím neupřesnil.

Podpora se lidem do 50 let vyplácí za určitých podmínek pět měsíců, lidem od 50 do 55 let osm měsíců a lidem nad 55 let 11 měsíců. Částka se u zaměstnanců stanoví z průměrného měsíčního čistého výdělku za poslední dva roky, u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) z vyměřovacího základu. První dva měsíce se vyplácí 65 procent, další dva měsíce 50 procent a ve zbytku času 45 procent. Pokud člověk odejde z práce bez vážného důvodu sám, nebo "na dohodu", dostává 45 procent. Při rekvalifikaci, kterou zajistí úřad práce, je podpora vyšší. Činí 60 procent.

Nejvyšší možná podpora dosahuje 0,58násobku průměrné mzdy, letos to je 19.389 korun. Při rekvalifikaci je to pak 0,65násobku, tedy 21.729 korun za měsíc. Na částku 19.389 korun dosáhla čtyři procenta nezaměstnaných.

V polovině května po jednání Národní ekonomické rady (NERV) Maláčová oznámila, že jsou tři scénáře zvýšení podpory. Zmínila se jen o nejvyšší variantě, a to 500 korun na den. Měsíčně by tak částka činila 15.000 korun, minimální mzda je letos 14.600 korun. Začátkem června pak ministryně mluvila o prémii pro nezaměstnané, kteří se budou snažit najít si nové místo či zvýšit své dovednosti. Zaměstnavatelé si už nyní stěžují na to, že jim chybějí pracovníci s nízkou kvalifikací.

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman Jana Maláčová (ČSSD) Podpora v nezaměstnanosti nezaměstnanost / nezaměstnaní práce

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 48 minutami

Rusko, Kreml

Rusko varuje NATO: Podpora Ukrajiny na ruském území nebude bez následků

Ředitel ruské Zahraniční zpravodajské služby (SVR) Sergej Naryškin varoval členy NATO, že jejich zapojení do útoků ukrajinské armády na ruském území nebude bez následků. V rozhovoru pro periodikum Národní obrana, který citovala agentura Reuters, zdůraznil, že Západ si musí uvědomit vážnost situace, aby se vyhnul přímému vojenskému konfliktu s Ruskem.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Trump

Jak obejít Trumpa? Čínské firmy přišly na způsob, jak neplatit cla

Nová cla nastávajícího prezidenta USA Donalda Trumpa jsou na obzoru, ale některé čínské společnosti možná již znají způsoby, jak se jim vyhnout. Někteří odborníci přirovnávají cla ke hře „whack-a-mole“, kde se obchodní toky jednoduše přesměrují, pokud jsou potenciální zisky dostatečně vysoké.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Severní Korea může vyslat na Ukrajinu 100 000 vojáků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v projevu k Evropskému parlamentu upozornil na možnost, že by Rusko mohlo zapojit až 100 000 severokorejských vojáků do bojů na Ukrajině. Prohlášení přichází v době, kdy konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou dosáhl 1 000 dnů a situace na frontě zůstává vyhrocená.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov sdělil, jak se Rusko staví k jaderné válce

Útok ukrajinské armády na Brianskou oblast pomocí amerických balistických raket ATACMS vyvolal ostrou reakci Moskvy. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil tento čin za důkaz toho, že Západ usiluje o eskalaci války na Ukrajině. Na summitu skupiny G20 v Brazílii prohlásil, že Moskva bude na tuto „kvalitativně novou fázi války Západu proti Rusku“ adekvátně reagovat.

včera

Ruský útok na ukrajinskou Oděsu

Tisíc dnů bezohledné agrese. Nová eskalace má jadernou pachuť

Válka na Ukrajině trvá už tisíc dnů. Ukázala, jak moc se změnila podoba moderní válka a způsobila, že zapomínáme na těžce vybojovanou svobodu a demokracii. Rusko pokračuje ve svém studenoválečném trendu, který začíná mít pachuť hrozící jaderné katastrofy.

včera

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Přípravy na válku? Rusko hromadně produkuje protiatomové kryty

V Rusku byla spuštěna hromadná výroba mobilních protiatomových krytů označených jako KUB-M. Podle výzkumného institutu ministerstva pro mimořádné situace mají tyto kryty zajistit ochranu před různými hrozbami způsobenými člověkem i přírodními katastrofami. Kryty jsou schopné poskytnout útočiště na 48 hodin, což může být zásadní v případě vážného ohrožení. Uvedla to agentura Reuters.

včera

včera

Olaf Scholz, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Po raketách Taurus už nevolá jen Kyjev. Tlak na Scholze neustále roste

Německý kancléř Olaf Scholz i nadále odmítá poskytnout Ukrajině rakety dlouhého doletu Taurus, a to navzdory zprávám o změně postoje Spojených států, které nyní povolují Ukrajině využívat americké rakety ATACMS k útokům na cíle uvnitř Ruska. Scholzův „nein“ zůstává nezměněný a podle mluvčího německé vlády rozhodnutí USA nemá na tuto pozici žádný vliv. Uvedl to server Politico.

včera

Domluva Bidena s Trumpem? Expert pro EZ okomentoval povolení použití raket dlouhého doletu pro Ukrajinu

Šéf Bílého domu Joe Biden povolil Ukrajině využití amerických zbraní dlouhého doletu proti ruskému území. Bezpečnostní expert Josef Kraus z Masarykovy univerzity pro EuroZprávy.cz uvedl, že jejich nasazení umožní Ukrajině zasahovat klíčové cíle v ruském týlu. Rozhodnutí prezidenta Bidena podle něj mohlo být ovlivněno nasazením hned několika faktory.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy