Pospíšil oprášil návrh na zavedení dohody o vině a trestu. Co přináší?

Podle návrhu by dohodu o vině a trestu mohl s obviněným sjednat státní zástupce, a to ještě v průběhu přípravného řízení. Platnost ujednání by však byla podmíněna následným souhlasem soudce. Pokud by dohodu neschválil, věc by se vrátila zpět do fáze přípravného řízení. Obviněný by se přitom sjednáním dohody současně vzdal práva na projednání věci v hlavním líčení a tím pádem i práva napadnout rozsudek odvoláním.

Sjednání dohody o vině a trestu by ale nebylo možné ve všech případech. Kromě ochoty pachatele uznat vlastní vinu totiž zákon vyjmenovává i trestné činy, jejichž pachatelům právo na uzavření dohody s žalobcem výslovně zapovídá. Na dohodu o vině a trestu tak budou muset zapomenout například lidé, kteří mají na svém svědomí vraždu.

Od návrhu si šéf rezortu slibuje, že přinese úlevu pro soudy přetížené množstvím projednávaných kauz, novela má být současně přínosem také pro oběti trestné činnosti. Ty by díky ní nemusely být vystavovány opakovaným útrapám při projednávání skutku v soudní síni. Uzavření dohody podle rezortu zvyšuje i pravděpodobnost úspěšné převýchovy "odsouzeného".

Institut dohody o vině a trestu byl součástí novely trestního řádu, který schválila vláda Mirka Topolánka (ODS) již v červenci roku 2008. Podle původního plánu přitom měla novela vejít v účinnost již v polovině předloňského roku. Návrh však narazil u členů ústavně-právního výboru, kam putoval poté, co v prosinci roku 2008 úspěšně prošel prvním čtením ve sněmovně. Novelu nakonec smetl ze stolu sám rezort, a to v době, kdy v jeho čele stála Pospíšilova předchůdkyně Daniela Kovářová. Ta loni v lednu požádala o stažení návrhu z programu právě probíhající schůze poslanců.

Návrh, se kterým Pospíšil v úterý vyrazí za svými kolegy do Strakovy akademie, současně rozšiřuje možnosti, za kterých může žalobce rozhodnout o podmíněném zastavení trestního stíhání a odložení podání návrhu na potrestání. Obžalobě by se pachatel mohl v budoucnu vyhnout i tehdy, pokud se zaváže k tomu, že se po stanovenou dobu zdrží počínání, v souvislosti se kterým se skutku, ze kterého se zpovídá, dopustil. Z hrozícího trestního stíhání by se dotyčný mohl nově i "vykoupit" - žalobce by podle návrhu mohl k podmíněnému zastavení stíhání či odložení návrhu přistoupit i v případě, že pachatel přistoupí na jeho nabídku a na účet státu vyplatí stanovenou peněžní částku. Tyto peníze by putovaly na pomoc obětem trestné činnosti.

Obě možnosti by přicházely v úvahu hlavně v případě silničních pirátů. "V důsledku současné právní úpravy dochází u řady trestných činů, zejména u těch v dopravě, k podání obžaloby. Podmíněné zastavení trestního stíhání nebo podmíněné odložení podání návrhu na potrestání je totiž vnímáno jako nepřiměřeně mírné řešení, není-li doprovázeno znemožněním řízení motorového vozidla, či alespoň jeho finančním postihem, který by pachateli hrozil např. v přestupkovém řízení," uvádí rezort v důvodové zprávě.