Praha - Senát schválil vládní návrh, který se týká společné česko-polské hranice. Předloha obsahuje novou hraniční dokumentaci, která zobrazuje aktuální stav hranice s Polskem.
Změny v hranici vyplývají z toho, že některé řeky, které tvoří společnou hranici, během let změnily svůj tok, a tím hranici posunuly.
Přirozené změny polohy koryt řek, které tvoří hranici mezi oběma zeměmi, připravily Polsko o 71.705 čtverečních metrů území. Česká strana naopak přišla o 66.620 metrů. Zhruba pětitisícový rozdíl v neprospěch Polska se mu ale nahrazovat nebude. Důvodem je, že podle platné smlouvy o česko-polských hranicích se vzájemná hranice přizpůsobuje přirozeným změnám toku řek.
Česko-polské spory o hranice však stále přetrvávají jinde. V roce 1958 byl schválen ústavní zákon, který zjednodušil trasu česko-polské hranice, ovšem Polsko tak přišlo o necelých 400 hektarů. Právě ty měla česká strana nějakým způsobem nahradit, což se dodnes nestalo.
Hlavní problém přitom nespočívá v rozloze pozemků - v porovnání s rozlohou Česka, natožpak Polska jde o pouhou kapku v moři. Obce však nechtějí oklešťovat své katastry, byť by se jednalo o nevyužívané plochy. A ve svém odmítavém postoji mají podporu krajů.
Ministerstvo vnitra tak stojí před problémem: na jednu stranu nechce jednat proti vůli obcí, na druhou stranu chce splnit závazek České republiky vůči Polsku. A tak hledá jiné, méně kontroverzní pozemky. Zda se mu to podaří - a zda se Polsko s případnými "náhradními" pozemky smíří - je otázkou, jejíž odpověď přinese teprve čas.
A čím je vlastně česko-polský spor o necelé čtyři kilometry čtvereční půdy tak specifický? Především tím, že v něm nejde o pozemky rozsáhlé, a přesto nebylo možné jej v uplynulých 50 letech vyřešit. A podobné historické "nedodělky" nejsou ničím výjimečným.
Související
Sikorski: NATO má drtivou převahu. Pokud Rusko zaútočí, porazíme ho rychle
Proč Rusko zaútočilo u Polska? Místem krátce před útokem projeli západní představitelé
Aktuálně se děje
před 39 minutami
Vědci vysvětlili, co způsobilo obří katastrofu v Nepálu. Globální oteplování rozpoutalo kaskádu událostí
před 1 hodinou
Rusko poslalo rakety na Kyjev. Ukrajina zaútočila na jednu z největších ruských rafinérií v Jaroslavli
před 2 hodinami
Koalice se dohodla na snížení schodku státního rozpočtu, oznámil Macinka
před 2 hodinami
Proč se Čína, na rozdíl od USA, nebojí katastrofických scénářů spojených s AI?
před 3 hodinami
Nepřátelský akt? Trumpa naštvalo, že si Kanada místo USA vybrala EU, hrozí odvetou
před 4 hodinami
Do 13 let vůbec, pak jen pod dohledem rodičů. EU oznámila zákaz sociálních sítí
před 5 hodinami
Počasí přineslo do Česka ochlazení, v noci bude až 6 stupňů
včera
Microsoft: Anthropic riskuje vytvoření AI, kterou nepůjde kontrolovat. Může mít katastrofální dopad na lidstvo
včera
Toxický odpad na Šumavě začali řešit kriminalisté
včera
Kanada se má stát prvním přidruženým členem Evropské unie. Nikdo neví, co to vlastně znamená
včera
EU nabídla Kanadě, aby se stala historicky prvním přidruženým členem
včera
Noční můra Putina? Blížící se volby budou zatěžkávací zkouškou Kremlu
včera
Politico: V Praze a v Litvě operovala ruská teroristická síť zaměřená na spojence Kyjeva, rozkazy dostávala z Kremlu
včera
Šéf OpenAI: Veřejnost má plné právo obávat se umělé inteligence
včera
Nemá mandát na otevírání dveří Kanadě. První reakce politiků na projev von der Leyenové nešetří kritikou
včera
Evropa se otepluje nejrychleji na světě, budeme řešit nedostatek vody i AI, prohlásila ve stěžejním projevu von der Leyenová
včera
Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi je válečný zločinec. Haag ho poslal na 25 let do vězení
včera
Česko se rozloučilo s Richardem Tesaříkem. Nechyběly známé tváře hudební scény
včera
Trump nařídil uzavření Kennedyho centra ve Washingtonu. Otevře ho, až na něm bude jeho jméno
včera
Zelenskyj: Putin se nehodlá spokojit s částí Ukrajiny, chce ji celou
Ruský prezident Vladimir Putin se nehodlá spokojit pouze se získáním části ukrajinského území, ale jeho hlavním cílem zůstává ovládnutí celé Ukrajiny. V rozhovoru pro kanadskou televizní stanici CBC to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina by podle jeho slov byla ochotna přistoupit na bezpodmínečné zastavení bojů na současné linii dotyku, pokud by se konflikt následně přesunul k diplomatickým jednáním. Kyjev by však pro trvalý mír vyžadoval pevné a důvěryhodné bezpečnostní záruky od mezinárodních partnerů.
Zdroj: Libor Novák