Česko-polská hranice se mění. Přijdou pohraniční spory?

Změny v hranici vyplývají z toho, že některé řeky, které tvoří společnou hranici, během let změnily svůj tok, a tím hranici posunuly.

Přirozené změny polohy koryt řek, které tvoří hranici mezi oběma zeměmi, připravily Polsko o 71.705 čtverečních metrů území. Česká strana naopak přišla o 66.620 metrů. Zhruba pětitisícový rozdíl v neprospěch Polska se mu ale nahrazovat nebude. Důvodem je, že podle platné smlouvy o česko-polských hranicích se vzájemná hranice přizpůsobuje přirozeným změnám toku řek.

Česko-polské spory o hranice však stále přetrvávají jinde. V roce 1958 byl schválen ústavní zákon, který zjednodušil trasu česko-polské hranice, ovšem Polsko tak přišlo o necelých 400 hektarů. Právě ty měla česká strana nějakým způsobem nahradit, což se dodnes nestalo. 

Hlavní problém přitom nespočívá v rozloze pozemků - v porovnání s rozlohou Česka, natožpak Polska jde o pouhou kapku v moři. Obce však nechtějí oklešťovat své katastry, byť by se jednalo o nevyužívané plochy. A ve svém odmítavém postoji mají podporu krajů.

Ministerstvo vnitra tak stojí před problémem: na jednu stranu nechce jednat proti vůli obcí, na druhou stranu chce splnit závazek České republiky vůči Polsku. A tak hledá jiné, méně kontroverzní pozemky. Zda se mu to podaří - a zda se Polsko s případnými "náhradními" pozemky smíří - je otázkou, jejíž odpověď přinese teprve čas.

A čím je vlastně česko-polský spor o necelé čtyři kilometry čtvereční půdy tak specifický? Především tím, že v něm nejde o pozemky rozsáhlé, a přesto nebylo možné jej v uplynulých 50 letech vyřešit. A podobné historické "nedodělky" nejsou ničím výjimečným.