Praha - Senát schválil vládní návrh, který se týká společné česko-polské hranice. Předloha obsahuje novou hraniční dokumentaci, která zobrazuje aktuální stav hranice s Polskem.
Změny v hranici vyplývají z toho, že některé řeky, které tvoří společnou hranici, během let změnily svůj tok, a tím hranici posunuly.
Přirozené změny polohy koryt řek, které tvoří hranici mezi oběma zeměmi, připravily Polsko o 71.705 čtverečních metrů území. Česká strana naopak přišla o 66.620 metrů. Zhruba pětitisícový rozdíl v neprospěch Polska se mu ale nahrazovat nebude. Důvodem je, že podle platné smlouvy o česko-polských hranicích se vzájemná hranice přizpůsobuje přirozeným změnám toku řek.
Česko-polské spory o hranice však stále přetrvávají jinde. V roce 1958 byl schválen ústavní zákon, který zjednodušil trasu česko-polské hranice, ovšem Polsko tak přišlo o necelých 400 hektarů. Právě ty měla česká strana nějakým způsobem nahradit, což se dodnes nestalo.
Hlavní problém přitom nespočívá v rozloze pozemků - v porovnání s rozlohou Česka, natožpak Polska jde o pouhou kapku v moři. Obce však nechtějí oklešťovat své katastry, byť by se jednalo o nevyužívané plochy. A ve svém odmítavém postoji mají podporu krajů.
Ministerstvo vnitra tak stojí před problémem: na jednu stranu nechce jednat proti vůli obcí, na druhou stranu chce splnit závazek České republiky vůči Polsku. A tak hledá jiné, méně kontroverzní pozemky. Zda se mu to podaří - a zda se Polsko s případnými "náhradními" pozemky smíří - je otázkou, jejíž odpověď přinese teprve čas.
A čím je vlastně česko-polský spor o necelé čtyři kilometry čtvereční půdy tak specifický? Především tím, že v něm nejde o pozemky rozsáhlé, a přesto nebylo možné jej v uplynulých 50 letech vyřešit. A podobné historické "nedodělky" nejsou ničím výjimečným.
Související
Duda v Polsku schytává nálož kritiky za účast na Zemanově oslavě
Ničivé povodně probouzejí Česko a Polsko. Chystá se jednání o společné ochraně
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Ruská armáda si omylem sestřelila svůj vlastní bombardér
před 1 hodinou
Medvěd na Slovensku zabil po druhé v historii houbaře
před 1 hodinou
Rusko údajně obsadilo na Ukrajině další vesnici
před 2 hodinami
Izrael potvrdil, že chystá "významnou" odvetu Íránu. Může útočit na jaderná zařízení
před 3 hodinami
EXKLUZIVNĚ: Hrozí světu jaderná válka? Světoví experti pro EZ zodpověděli ožehavou otázku
před 4 hodinami
Maláčová byla zvolena předsedkyní SOCDEM
před 5 hodinami
Izraelská armáda zničila velitelské centrum Hizballáhu ukryté v mešitě
před 6 hodinami
Přelomový verdikt: Policie může přistupovat do telefonů lidí, kteří nejsou podezřelí
před 6 hodinami
Zelenskyj řekl, kdy prozradí svůj vítězný plán. První detaily už unikly na veřejnost
před 7 hodinami
Rusko chce spolupracovat s teroristy? Putin se chystá k ráznému kroku
Aktualizováno před 7 hodinami
Izrael byl terčem dalšího masivního útoku z Libanonu
před 8 hodinami
Harrisová se dočkala masivní podpory. Do její kampaně se zapojil bývalý prezident
před 9 hodinami
Hurikán Helene zpustošil jihovýchod Spojených států. Způsobil největší škody od Katriny
před 9 hodinami
Musí své červené linie nakreslit i Západ? Chránit ukrajinské nebe lze i bez války
před 10 hodinami
Biden má obavy o průběh prezidentských voleb
před 11 hodinami
Trump: Izrael by měl zasáhnout íránská jaderná zařízení
před 12 hodinami
Povodně způsobilo rekordně deštivé počasí, zjistili meteorologové
včera
Princezna Kate si vyslechla další hrozivou diagnózu. Se smrtelně nemocnou dívkou se objala
včera
Fiala vytyčil tři hlavní úkoly pro nového ministra pro místní rozvoj
včera
Íránci mají strach z války s Izraelem. „Jsme to my, kdo nese následky,“ kritizují režim
Po íránském raketovém útoku na Izrael jsou obyvatelé v napětí, dělají si zásoby a obávají se odvety, která může vést k eskalaci v plnohodnotnou válku. Vláda protesty tvrdě potlačuje, což umocňuje obavy, že válka by mohla sloužit k dalším represím vůči nesouhlasu s režimem.
Zdroj: Jakub Jurek