Sociálnědemokratický protikrizový balíček prošel sněmovnou do druhého čtení

Praha - Poslanecká sněmovna na své úterní mimořádné schůzi poslala do druhého čtení protikrizový ekonomický balíček z pera ČSSD. Ten obsahuje mimo jiné zavedení šrotovného nebo mimořádnou výplatu třináctých důchodů.

Kromě toho sociální demokraté prosazují znovuzavedení progresivního zdanění příjmů fyzických osob, zvýšení podpory v nezaměstnanosti a zvýšení přídavku na dítě.

Sněmovna rovněž rozhodla o zkrácení lhůty na projednání na dvacet dnů.

O tom, že sociálnědemokratický balíček projde ve Sněmovně prvním čtením, se dohodli zástupci opoziční ČSSD s představiteli koalice na pondělní večerní schůzce na ministerstvu financí. "Dohodli jsme se, že si nebudeme vzájemně blokovat naše návrhy v prvním čtení, to znamená, že jak náš návrh, tak i vládní návrh, který by se měl na jednání sněmovny dostat v pátek, by měly projít do druhého čtení bez problémů," řekl Mediafaxu stínový ministr průmyslu a obchodu za ČSSD Milan Urban s tím, že se zástupci vlády a opozice domluvili, že se také zkrátí lhůty tak, aby ekonomické balíčky mohly být schváleny během prvního týdne dubnové schůze Poslanecké sněmovny.

"Všechna ekonomická opatření by měla být zároveň dočasná, měla by platit dva roky a na konci tohoto roku bychom měli jejich dopady vyhodnotit," dodal Urban.

"Důležitá a pozitivní zpráva je, že je tu vůle k dohodě," řekl už dříve Mediafaxu ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). "Z naší strany je zájem přesvědčit opozici, aby podpořila náš návrh na snížení sociálního pojištění. Chápeme, že taková podpora má svou politickou cenu a byť s drtivou většinou návrhů sociální demokracie nesouhlasíme, jsme připravení o podpoře omezeného počtu těchto návrhů jednat," dodal Kalousek.

Podle analytiků, které oslovila agentura Mediafax, ale sociálnědemokratický protikrizový balíček dopady ekonomické krize nevyřeší. "Obnovení progresivního zdanění příjmů fyzických osob je věc politická, do systému přinese více peněz, ale na druhou stranu stejná daňová sazba pro všechny subjekty je spravedlivá. Nevidím důvod, proč by ti, co jsou schopni vydělat více, měli být „biti“ vyšší daňovou sazbou," myslí si Ondřej Moravanský, analytik ze společnosti Cyrrus. Markéta Šichtařová, analytička ze společnosti Next Finance, si myslí, že se rovná daň se osvědčila, po jejím zavedení zaznamenal rozpočet vyšší příjem. Jejím zrušením by se však podle jejího názoru moc nestalo.

Zvýšení základní osobní slevy na dani u daně z příjmů fyzických osob hodnotí Moravanský kladně. Návrh počítá se zvýšením slevy na dani pro každého poplatníka o 3600 korun. Podle Šichtařové by nemělo zvýšení na ekonomiku vliv. Pokles snížené sazby daně z přidané hodnoty ze současných 9 na 6 procent podle Moravanského sice může přispět ke zlevnění výrobků a služeb zařazených do skupiny s nižší daní, na druhou stranu samozřejmě sníží příjmy rozpočtu.

Dočasné zvýšení a zrychlení odpisů hmotného majetku hodnotí analytici pozitivně. "Zrychlené odpisování hodnotím kladně, je to nepeněžní položka, to znamená, že podnikatelům sice účetně klesne zisk, ale zůstane jim hotovost," myslí si Moravanský. Také podle Šichtařové by to znamenalo mírné přilepšení ekonomice. Růst ekonomiky však podle ní nezrychlí prodloužení a zvýšení podpory v nezaměstnanosti. "Toto je typické opatření, jak zmírnit dopady krize, neléčí to příčinu," dodala. Vítá však naopak podporu přílivu pracovních sil ze zahraničí pomocí úpravy systému tzv. zelených karet. "Je dobré podporovat příliv pracovních sil ze zahraničí, zlevní se pracovní síla na našem trhu práce," myslí si Šichtařová. Analytička jednoznačně vítá zrušení tzv. karenční doby v prvních třech dnech nemoci, podle jejího názoru by se tak odstranila zátěž uvalená na zaměstnavatele.

Zvýšení ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele je podle Šichtařové opatření, které má přinést jen sociální smír. "Je to líbivá záležitost, ale jen sociální náplast," řekla analytička. Úprava zákona navrhuje, aby při platební neschopnosti zaměstnavatele bylo pro uspokojení mzdových nároků jeho zaměstnanců prodlouženo rozhodné období, za něž mohou být mzdové nároky uplatňovány. Doba by zahrnovala nejen šest měsíců před podáním insolvenčního návrhu, ale i měsíc, v němž byl podán a dva měsíce následující.Opatření, jako jsou jednorázová výplata třináctých starobních a invalidních důchodů, jsou podle Moravanského v krizi zcela zbytečná a není ekonomický důvod k jejich zavádění. Ten je podle jeho názoru maximálně politický. Stejný názor má i Šichtařová: "Kdyby s tím přišla ČSSD ve volebním programu, tak to chápu, v souvislosti s krizí je to však nelogické opatření." Totéž si analytici myslí o zvýšení přídavku na dítě o 100 korun ve všech třech věkových kategoriích a o zvýšení příspěvku na bydlení. Také zpomalení stávajícího tempa deregulace nájemného z bytu hodnotí Šichtařová jako sociální heslo, které nemá s krizí nic společného. Negativní dopad na státní rozpočet mají podle Moravanského všechny položky znamenající zvýšení vyplácení jakýchkoliv dávek (třinácté důchody, příspěvek na bydlení, přídavek na dítě a prodloužení doby pro podporu v nezaměstnanosti). "V krizi jde zejména o to zlehčit situaci těm nejvíce postiženým, tedy podnikům a podnikatelům, zaměstnanci jsou postiženi až následně, lepší je tedy například prevence propouštění, než změny podmínek pro podporu v nezaměstnanosti. Navíc, pokud zůstane více peněz podnikatelům, je zde záruka, že budou využity efektivněji, například pro další investice, než když se zvýší dostupné prostředky pro občany," upřesnil Moravanský.

Analytici se staví shodně proti opatření k podpoře automobilového průmyslu a ekologizaci vozového parku v ČR, které navrhuje zavést "šrotovné" ve výši 25 000 korun. "Jsem odpůrcem šrotovného, jednak je to věc nesystémová, kdy není důvod preferovat pouze jeden sektor a nepodpořit výrobce v ostatních sektorech, které mají také problémy. Navíc českým automobilkám již výrazně pomohlo zavedení šrotovného v ostatních zemích, takže ekonomický důvod k jeho zavedení u nás již odpadá. Pokud jde o snahu o šetrnost k životnímu prostředí, tak ta je zcela nezávislá na současné krizi," myslí si Moravanský. Podle Šichtařové by byla navíc zvýhodněna nižší třída a nižší střední společenská třída. "Je to velice diskutabilní, podle mého názoru účelové opatření," uvedla Šichtařová.

Související

Jan Hamáček Komentář

Sociálním demokratům vykradli hlasy populisté. Stav české levice je tragický

Stav levice v České republice je tristní. Stojí za tím řada faktorů v čele se slabou sociální demokracií a populisty, kteří slíbí úplně cokoliv, aby se dostali do sněmovny. Začínají na to doplácet i Piráti s programem založeným na liberalismu a progresivismu, ten totiž konzervativnějšího voliče nijak nezasáhne.

Více souvisejících

ČSSD krize

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Policie ČR

Pražská policie dopadla celosvětově hledaného Čecha. Šel po něm Europol i FBI

Pražští kriminalisté zadrželi Čecha, který podle nich patřil k největším distributorům dětské homosexuální pornografie na světě. Z tohoto důvodu ho hledal americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) i Evropský policejní úřad (Europol). Na webu pražské policie to v úterý napsala mluvčí Kristýna Zelinková.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Válka v Izraeli

Hizballáh je bez vůdce. Izraelská armáda prý zabila i Nasralláhova nástupce

Izraelská armáda v pondělí provedla nálet na libanonskou metropoli Bejrút, během něhož zabila Suhajla Husajna Husajního, šéfa logistického velitelství proiránského militantního hnutí Hizballáh. Informaci potvrdila izraelská armáda v úterý prostřednictvím prohlášení citovaného agenturou Reuters. Ministr obrany Joav Gallant následně uvedl, že vysoký představitel Hizballáhu Hášim Safí ad-Dín, který byl ve frontě nahradit vůdce teroristické skupiny Hasana Nasralláha, byl pravděpodobně také zabit při náletu v Bejrútu .

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Prezident Petr Pavel jmenoval za účasti premiéra dva nové členy vlády Prohlédněte si galerii

Vláda je opět kompletní. Pavel jmenoval dva nové ministry

Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval dva nové členy vlády na Pražském hradě. Lukáš Vlček, dosavadní poslanec, převzal ministerstvo průmyslu a obchodu po Josefu Síkelovi, který byl nominován na pozici eurokomisaře. Novým ministrem pro místní rozvoj se stal Petr Kulhánek, který dříve působil jako hejtman Karlovarského kraje a nahrazuje Ivana Bartoše, předsedu Pirátů, který byl odvolán.

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Severní Korea (KLDR)

Na Ukrajině zřejmě bojují a umírají i severokorejští vojáci

Severokorejští vojáci pravděpodobně bojují a umírají na Ukrajině po boku ruských vojáků a očekává se, že by KLDR v budoucnu mohla vyslat další jednotky, aby podpořili Rusko v probíhajících bojích. Dnes to uvedl jihokorejský ministr obrany Kim Jong-hjun. Pchjongjang a Moskva prohlubují vojenskou spolupráci od začátku ruské invaze na Ukrajinu. 

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Rusko trpí zásadním nedostatkem lidí. Plánuje náhradu vojenské služby

Rusko čelí akutnímu nedostatku pracovních sil ve zbrojním průmyslu, kde podniky hledají desítky tisíc nových zaměstnanců. Vhodných uchazečů je na pracovním trhu málo a hledání specialistů může trvat i měsíce, uvádí BBC. Výroba zbraní v Rusku prudce vzrostla v důsledku války na Ukrajině.

před 12 hodinami

Lukáš Vlček

Komunitní energetika. Posune ji nový ministr Vlček zase o kus dál?

Lukáš Vlček, nový ministr průmyslu a obchodu, se dostává ke klíčovým úkolům, jako je dokončení novely energetického zákona a implementace evropské legislativy pro komunitní energetiku. Unie komunitní energetiky vyzdvihuje jeho odborné zkušenosti a zaměřuje se na ochranu spotřebitelů a ekonomickou udržitelnost společenství v rámci tzv. lex OZE III. To naznačuje, že vládní kroky mohou mít významný dopad na rozvoj energetické spolupráce a ochranu uživatelů.

před 12 hodinami

Peskov shodil plán Západu ze stolu. Válku neukončíme, vzkazuje

Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov odmítl návrhy na ukončení války na Ukrajině prostřednictvím dočasného rozdělení země, které zvažují některé západní státy.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy