KOMENTÁŘ | Sociálním demokratům vykradli hlasy populisté. Stav české levice je tragický

Dlouhodobě velice silná Sociální demokracie (bývalá ČSSD) upadla do zapomnění a nachází se na zhruba stejné úrovni jako Zelení. Naposledy se dostala do Poslanecké sněmovny v roce 2017 se ziskem pouhých 7,27 hlasů, podílela se ale na vládě Andreje Babiše. Opravdový propad začal po volbách v roce 2013 – tehdy šlo o jasného vítěze voleb, předčila druhé ANO, třetí komunisty i čtvrtou TOP09.

Jako jakási náplast na tristní stav české levice měli působit Piráti. Přišli s progresivním a velmi liberálním programem, nakonec se po volbách v roce 2021 dostali i do vlády Petra Fialy (ODS), kde jsou dodnes. Piráti ale zkrachovali hned dvakrát za sebou – při volbách do Evropského parlamentu mandát získala pouze Markéta Gregorová, v krajských volbách z toho víkendu pak v celé zemi získali jako samostatná strana jen tři křesla.

Krajně levicová KSČM se na české politické scéně pohybovala vytrvale už od revoluce. Po volbách roku 2021 ale komunisté sněmovnu úplně opustili. Teď se ale pomalu vracejí, nejprve v červnu získali dva mandáty v Evropském parlamentu, nyní si nevedli špatně ani při volbách krajských. V Chomutově také získali post jednoho senátora.

Jenže stávající situace ve sněmovně pravděpodobně dlouho nevydrží. Příští podzim se budou konat nové parlamentní volby a pokud bude pokračovat současný trend české politiky, komunisté se do sněmovny dostanou – a co víc, za správné konstelace mandátů se zřejmě budou podílet na vládě společně s ANO, popřípadě SPD.

Za daných okolností – a pokud pomineme existenci koalice SPOLU – mají komunisté potenciál být druhou největší stranou v parlamentu. To se stalo naposledy při volbách do České národní rady v roce 1990, kdy kandidovali ještě jako Komunistická strana Československa.

Zatímco KSČM v nově zformované koalici Stačilo! neustále posiluje, daleko umírněnější SOCDEM trápí jeden neúspěch za druhým. Naposledy ohlásil odchod z jejích řad bývalý vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček. Vadí mu především nulové sebereflexe neúspěchu v eurovolbách. „Už nemohu být slepý k dění v nové sociální demokracii, jak rádo současné vedení strany zdůrazňuje, a rozhodl jsem se touto cestou oznámit, že k 30. červnu 2024 z této strany vystupuji,“ uvedl. 

Došlo to dokonce tak daleko, že sociálním demokratům údajně chtěli „pomoct“ komunisté. Kateřina Konečná pro EuroZprávy.cz nastínila, že se spolupráci se sociálními demokraty nebrání. „KSČM ani nikdo z uskupení STAČILO! nemáme na rozdíl od stávajícího vedení SOCDEM ideové klapky na očích,“ popsala.

Důležité podle ní je, aby KSČM spolupracovala se stranami, které nesouhlasí s vládou Petra Fialy (ODS). „Spolupracovat budeme s každým, kdo chce spolu s námi budovat silného protivníka pětikoalici P. Fialy a zároveň alternativu bezzubé sněmovní opozici,“ dodala.

Takže zatímco sociální demokraté zřejmě brzy skončí v zapomnění dějin, Piráti postupně umírají a komunisté posilují. Levicová politika má velice slabé zastání a tato část elektorátu je mnohdy odtažena pod křídla ANO nebo SPD na základě jejich populistických (a nerealistických) slibů. Krajně levicoví voliči pak utíkají ke komunistům, s nimiž má Česká republika velice neblahé zkušenosti a velká část voličů se jejich návratu oprávněně obává.

Ale právě faktory ANO a SPD jsou pro levici nejvíce nebezpečné. Hnutí v čele s Andrejem Babiše v rámci sociální politiky slíbí i to, co slíbit nelze. SPD zase apeluje na „národoveckou“ stránku voličů. Stačilo! (respektive KSČM) poté vysbírá poslední levicově orientované voliče.

Ať už má SOCDEM jakkoli kvalitní levicový program, nemá šanci bojovat proti těmto silným stranám. Piráti zase kvůli silnému liberalismu a progresivismu nenalákají ty konzervativnější voliče. Těm pak zbývá jediné – volit silné ANO, rádoby vlastenecké SPD nebo komunisty.

Ani u jedné z těchto stran nehrozí, že dokáže bezpodmínečně souznít s levicovým smýšlením voličů. Těm ale kvůli slabosti a roztříštěnosti levicové politiky nezbývá nic jiného, než to někomu z nich „hodit“. A stejně oslabená pravice nemá dlouhodobě šanci bránit se „všezahrnujícímu“ programu ANO.