Rusko trpí zásadním nedostatkem lidí. Plánuje náhradu vojenské služby

Rusko čelí akutnímu nedostatku pracovních sil ve zbrojním průmyslu, kde podniky hledají desítky tisíc nových zaměstnanců. Vhodných uchazečů je na pracovním trhu málo a hledání specialistů může trvat i měsíce, uvádí BBC. Výroba zbraní v Rusku prudce vzrostla v důsledku války na Ukrajině.

Podle ruské redakce BBC bylo mezi 15. srpnem a 15. zářím na největších ruských pracovních portálech zveřejněno přes 90 000 pracovních nabídek v obranném sektoru. U některých profesí nabízené výdělky dosahovaly trojnásobku až čtyřnásobku průměrného platu v daném regionu.

Největší poptávka je po inženýrech, soustružnících a operátorech CNC strojů, kteří mají specifické dovednosti. Zbrojovky také hledají zaměstnance schopné pracovat se západní technologií, například od firem Siemens či Heidenhain.

Na portálu Avito bylo na začátku září okolo 2000 uchazečů o práci soustružníka, zatímco volných míst (nejen ve zbrojovkách) bylo více než 60 000. Pro operátory CNC strojů bylo k dispozici 18 600 volných pozic na 600 zájemců. I přes lákavé výplaty zůstávají některé nabídky neobsazené týdny či měsíce. Náboráři někdy nabízejí potenciálním zaměstnancům odměnu 10 000 rublů (asi 2400 Kč), pokud přivedou své známé se stejnou odborností.

V srpnu viceprezidentka Obchodní a průmyslové komory Jelena Dybovová navrhla v televizi NTV, že by se měli do zbrojního průmyslu zapojit kurýři a taxikáři, aby se podařilo splnit státní zakázky.

Prezident Vladimir Putin začátkem roku uvedl, že v obranném sektoru vzniklo během posledního roku a půl 520 000 nových pracovních míst. Vicepremiér Denis Manturov v září uvedl, že problém s nedostatkem pracovních sil už dosáhl vrcholu, ale stále přetrvává. Počet zaměstnanců v ruském vojensko-průmyslovém komplexu od loňska vzrostl o 600 000.

Nedostatek pracovníků není překvapivý. Rusko, které v únoru 2022 vpadlo na Ukrajinu, neustále potřebuje nové zbraně, přičemž údaje o jejich výrobě jsou tajné. Zvýšení produkce lze sledovat jen podle občasných vyjádření státních představitelů.

Například premiér Michail Mišustin v dubnu uvedl, že výroba aut a obrněných vozidel se v loňském roce ztrojnásobila, produkce úderných zbraní a munice vzrostla sedminásobně a výroba spojovací techniky a prostředků radioelektronického boje se zvýšila devítinásobně.

Kromě obecného nedostatku pracovních sil se ruský trh práce potýká i s dalšími problémy. Na pracovní trh přicházejí méně početné ročníky z 90. let, někteří pracovníci byli povoláni do války a další odešli do zahraničí kvůli obavám z mobilizace. Snížil se i příliv migrantů.

Zbrojovky se snaží problém řešit školením vlastních pracovníků. Například závod Tulamašzavod, který vyrábí pěchotní a námořní zbraně, spustil kurzy pro operátory CNC strojů. Další podniky, jako Poljot v Ivanovu, kde se šijí padáky, nabízejí školení pro šičky. Podle expertky Natalji Daninové letos podniky nabídly 1100 míst pro učně na soustružníky, brusiče, frézaře a svářeče, což je téměř dvakrát více než loni.

V některých případech mohou odvedenci nahradit klasickou vojenskou službu prací ve zbrojovkách. Tuto praxi se nyní ruské úřady snaží uzákonit, aby umožnily pracujícím plnit obranné zakázky místo služby v armádě.

Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak krátkodobě řešit nedostatek pracovních sil, je přilákat zaměstnance z jiných regionů a poskytnout jim ubytování. V první polovině tohoto roku se počet takových míst ve všech odvětvích zvýšil o 460 500. Medián výdělků činí 152 000 rublů, což je o 30 % více než před rokem. Nejvyšší platy – od 200 000 rublů měsíčně – jsou nabízeny soustružníkům a operátorům CNC strojů za práci v jiném regionu.

Podmínky v těchto pracovních nabídkách však často zahrnují práci až šest či sedm dní v týdnu a směny trvající 11 hodin. Přesčasy, ač zákonné, jsou běžnou součástí pracovních podmínek, zejména pro zaměstnance pracující na státních obranných zakázkách.

Související

Suchoj Su-35

Ukrajina sestřelila ruský stíhací letoun Su-35 v Kurské oblasti

Ukrajinské letectvo v sobotu ráno oznámilo, že se mu podařilo sestřelit ruský stíhací letoun Su-35 v ruské Kurské oblasti. Podrobnosti o samotné operaci zatím nebyly zveřejněny, ale podle údajů ukrajinského generálního štábu jde už o 414. zničené ruské vojenské letadlo od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko zaměstnání

Aktuálně se děje

před 25 minutami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump (21. února 2025).

Zelenskyj se chce za týden setkat s Trumpem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj usiluje o osobní schůzku s americkým prezidentem Donaldem Trumpem během nadcházejícího summitu skupiny G7, který se uskuteční ve dnech 15.–17. června v kanadském Kananaskisu. Informoval o tom šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak během pátečního večerního vysílání ukrajinské televize.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Bismarck (Foto: Bundesarchiv)

Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku

Koncem května 1941 se na rozbouřených vlnách severního Atlantiku odehrála jedna z nejdramatičtějších námořních epizod druhé světové války – zoufalý hon desítek britských lodí na německou bitevní loď Bismarck. Tato obrovská a moderní válečná loď, chlouba nacistického Německa, vzbuzovala strach i respekt. Představovala pohyblivou pevnost na moři, kterou nacistická propaganda označovala za prakticky nepotopitelnou.

před 2 hodinami

Suchoj Su-35

Ukrajina sestřelila ruský stíhací letoun Su-35 v Kurské oblasti

Ukrajinské letectvo v sobotu ráno oznámilo, že se mu podařilo sestřelit ruský stíhací letoun Su-35 v ruské Kurské oblasti. Podrobnosti o samotné operaci zatím nebyly zveřejněny, ale podle údajů ukrajinského generálního štábu jde už o 414. zničené ruské vojenské letadlo od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Pandemická generace: Jak covid-19 zanechal dlouhodobé stopy na dětech

Pět let po vypuknutí pandemie covidu-19 si odborníci stále kladou otázku, jak hluboký dopad tato globální krize zanechala na nejmladších členech společnosti. Děti, které během pandemie vyrůstaly nebo se dokonce narodily, vykazují známky vývojových zpoždění, narušené socializace a vzdělávacích ztrát, jejichž důsledky mohou přetrvávat po celý život.

před 4 hodinami

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

USA jsou zranitelné zranitelné víc, než si myslely. Ukrajinský útok drony odhalil slabinu americké obrany

Nedávný dronový útok Ukrajiny na ruskou základnu strategických bombardérů v Olenyi vyvolal v amerických ozbrojených silách vážné obavy. Odborníci i armádní představitelé varují, že podobný scénář by mohl být úspěšně zopakován i proti americkým leteckým základnám – včetně těch na vlastním území USA. A zranitelnost je prý mnohem větší, než se dosud přiznávalo.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Bouřky

Česku se nevyhnou bouřky ani o víkendu. Na sobotu už platí varování

Po uplynulé dva dny, tedy ve středu a ve čtvrtek, platily výstrahy před bouřkami. Další varování vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pátek dopoledne. Meteorologové varují před bouřkami, které udeří na samotném východním okraji republiky v sobotu odpoledne a večer. 

včera

exoplaneta K2-18b

Historický objev se nekoná. Vědci krotí nadšení, údaje se pletly, na exoplanetě K2-18b život není

Planeta K2-18b, vzdálená 120 světelných let od Země, se nedávno dostala do středu vědeckého zájmu poté, co se v její atmosféře objevily molekuly, které by mohly být stopami života. Jenže jak rychle naděje vzrostly, tak rychle začaly i mizet. Nové studie nyní zpochybňují původní tvrzení, a celá situace tak odhaluje, proč je hledání života mimo naši planetu nesmírně složité a plné nejistot.

včera

Ozempic

Důrazné varování EMA: Léky Ozempic a Wegovy vás mohou připravit o zrak

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) dnes oznámila, že léky obsahující semaglutid, včetně populárních přípravků Ozempic, Wegovy a Rybelsus, mohou ve velmi vzácných případech způsobit vážné poškození zraku. Jedná se o další zjištění v rostoucím seznamu vedlejších účinků léků, které se v posledních letech staly velmi rozšířenými mezi pacienty s cukrovkou 2. typu i mezi těmi, kdo usilují o redukci hmotnosti.

včera

Za nejpřísnějšími opatřeními proti imigraci v Evropě stojí země, kde vládne levice. Příběh Dánska a jeho nečekaně tvrdé politiky

Dánsko se stalo průkopníkem restriktivní protiimigrační politiky v Evropě. V posledních letech přijalo řadu opatření, která odborníci hodnotí jako nejtvrdší na kontinentu. Přestože tuto politiku prosazuje levicová vláda premiérky Mette Frederiksenové, Kodaň pokračuje ve zpřísňování pravidel pro žadatele o azyl i uprchlíky. Sama Frederiksenová upozornila, že migrace ohrožuje sociální soudržnost a sociální zabezpečení.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy