Rusko trpí zásadním nedostatkem lidí. Plánuje náhradu vojenské služby

Rusko čelí akutnímu nedostatku pracovních sil ve zbrojním průmyslu, kde podniky hledají desítky tisíc nových zaměstnanců. Vhodných uchazečů je na pracovním trhu málo a hledání specialistů může trvat i měsíce, uvádí BBC. Výroba zbraní v Rusku prudce vzrostla v důsledku války na Ukrajině.

Podle ruské redakce BBC bylo mezi 15. srpnem a 15. zářím na největších ruských pracovních portálech zveřejněno přes 90 000 pracovních nabídek v obranném sektoru. U některých profesí nabízené výdělky dosahovaly trojnásobku až čtyřnásobku průměrného platu v daném regionu.

Největší poptávka je po inženýrech, soustružnících a operátorech CNC strojů, kteří mají specifické dovednosti. Zbrojovky také hledají zaměstnance schopné pracovat se západní technologií, například od firem Siemens či Heidenhain.

Na portálu Avito bylo na začátku září okolo 2000 uchazečů o práci soustružníka, zatímco volných míst (nejen ve zbrojovkách) bylo více než 60 000. Pro operátory CNC strojů bylo k dispozici 18 600 volných pozic na 600 zájemců. I přes lákavé výplaty zůstávají některé nabídky neobsazené týdny či měsíce. Náboráři někdy nabízejí potenciálním zaměstnancům odměnu 10 000 rublů (asi 2400 Kč), pokud přivedou své známé se stejnou odborností.

V srpnu viceprezidentka Obchodní a průmyslové komory Jelena Dybovová navrhla v televizi NTV, že by se měli do zbrojního průmyslu zapojit kurýři a taxikáři, aby se podařilo splnit státní zakázky.

Prezident Vladimir Putin začátkem roku uvedl, že v obranném sektoru vzniklo během posledního roku a půl 520 000 nových pracovních míst. Vicepremiér Denis Manturov v září uvedl, že problém s nedostatkem pracovních sil už dosáhl vrcholu, ale stále přetrvává. Počet zaměstnanců v ruském vojensko-průmyslovém komplexu od loňska vzrostl o 600 000.

Nedostatek pracovníků není překvapivý. Rusko, které v únoru 2022 vpadlo na Ukrajinu, neustále potřebuje nové zbraně, přičemž údaje o jejich výrobě jsou tajné. Zvýšení produkce lze sledovat jen podle občasných vyjádření státních představitelů.

Například premiér Michail Mišustin v dubnu uvedl, že výroba aut a obrněných vozidel se v loňském roce ztrojnásobila, produkce úderných zbraní a munice vzrostla sedminásobně a výroba spojovací techniky a prostředků radioelektronického boje se zvýšila devítinásobně.

Kromě obecného nedostatku pracovních sil se ruský trh práce potýká i s dalšími problémy. Na pracovní trh přicházejí méně početné ročníky z 90. let, někteří pracovníci byli povoláni do války a další odešli do zahraničí kvůli obavám z mobilizace. Snížil se i příliv migrantů.

Zbrojovky se snaží problém řešit školením vlastních pracovníků. Například závod Tulamašzavod, který vyrábí pěchotní a námořní zbraně, spustil kurzy pro operátory CNC strojů. Další podniky, jako Poljot v Ivanovu, kde se šijí padáky, nabízejí školení pro šičky. Podle expertky Natalji Daninové letos podniky nabídly 1100 míst pro učně na soustružníky, brusiče, frézaře a svářeče, což je téměř dvakrát více než loni.

V některých případech mohou odvedenci nahradit klasickou vojenskou službu prací ve zbrojovkách. Tuto praxi se nyní ruské úřady snaží uzákonit, aby umožnily pracujícím plnit obranné zakázky místo služby v armádě.

Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak krátkodobě řešit nedostatek pracovních sil, je přilákat zaměstnance z jiných regionů a poskytnout jim ubytování. V první polovině tohoto roku se počet takových míst ve všech odvětvích zvýšil o 460 500. Medián výdělků činí 152 000 rublů, což je o 30 % více než před rokem. Nejvyšší platy – od 200 000 rublů měsíčně – jsou nabízeny soustružníkům a operátorům CNC strojů za práci v jiném regionu.

Podmínky v těchto pracovních nabídkách však často zahrnují práci až šest či sedm dní v týdnu a směny trvající 11 hodin. Přesčasy, ač zákonné, jsou běžnou součástí pracovních podmínek, zejména pro zaměstnance pracující na státních obranných zakázkách.

Související

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?

Ruský útok na Kyjev se stal třetím nejkrvavějším náletem na ukrajinské hlavní město od začátku války. Čtvrteční údery si vyžádaly nejméně 30 lidských životů. Výjimečně vysoká bilance obětí byla způsobena zejména tím, že si Moskva za cíle vybrala rezidenční čtvrti a nasadila kombinaci balistických střel, vyčkávací munice a dronů s proudovým pohonem. 

Více souvisejících

válka na Ukrajině Rusko zaměstnání

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?

Ruský útok na Kyjev se stal třetím nejkrvavějším náletem na ukrajinské hlavní město od začátku války. Čtvrteční údery si vyžádaly nejméně 30 lidských životů. Výjimečně vysoká bilance obětí byla způsobena zejména tím, že si Moskva za cíle vybrala rezidenční čtvrti a nasadila kombinaci balistických střel, vyčkávací munice a dronů s proudovým pohonem. 

před 3 hodinami

Ruská armáda

Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty

Ruská federace se při snaze kompenzovat narůstající ztráty na ukrajinské frontě začala masivně spoléhat na studenty vysokých, technických a odborných škol. Nová rozsáhlá kampaň, která se rozběhla na začátku letošního roku, se zaměřuje především na ty mladé lidi, kteří mají studijní problémy nebo uvažují o přerušení výuky.

před 4 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou

První červencový víkend nepřinese rekordně teplé počasí, jaké panovalo během posledních červnových volných dnů. Návrat tropů se neočekává ani v druhé polovině příštího týdne. Maxima ale dosáhnou třicítky, naznačuje výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus

V Česku dnes začal jubilejní 60. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Hvězdy v čele s několika hollywoodskými hvězdami se představily na červeném koberci. Zlatým hřebem slavnostního ceremoniálu bylo udělení Křišťálového glóbu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii americkému herci Dustinu Hoffmanovi. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky

Po překvapeních v podobě vypadnutí Německa a Nizozemska z fotbalového mistrovství světa úterní hrací den další taková překvapení nenabídl. Další favorité šestnáctifinále své zápasy zvládli. Norsko dokázalo projít přes Pobřeží slonoviny 2:1 poté, co rozhodující trefu vstřelil do té doby nenápadný Erling Haaland. To Francouz Kylian Mbappé byl v zápase se Švédskem daleko viditelnější. Aby také ne, když se o postup Francie zasloužil dvěma přesnými trefami, kterými pomohl k výhře 3:0. Po Kanadě pokračuje dále i další ze spolupořadatelů šampionátu Mexiko. To si v souboji dvou zemí z amerického kontinentu poradilo s Ekvádorem 2:0. Nerozhodila ho tak ta skutečnost, že tento duel začal kvůli počasí s hodinovým zpožděním.

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci

V rámci druhého hracího dne úvodního kola vyřazovací fáze právě probíhajícího mistrovství světa ve fotbale došlo k dalším překvapivým výsledkům. Postarali se o to favorizovaní Němci a Nizozemci. Zatímco Německo ve svém šestnáctifinále nestačilo na Paraguay poté, co nezvládlo penaltový rozstřel, Nizozemsko taktéž na penalty nepřešlo přes Maroko. Brazílie naopak žádné překvapení nepřipustila, i když první poločas s Japonskem se nevyvíjel zrovna podle jejích představ. Díky výrazně zlepšenému výkonu ve druhé půli ale favorizovaní Jihoameričané otočili skóre z 0:1 na 2:1.

včera

včera

Hormuzský průliv

Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat

Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.

včera

včera

Donald Tusk

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.

včera

Ilustrační foto

Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí

Francie zaznamenala během posledního červnového týdne, kdy Evropu zasáhla rekordní vlna veder, nárůst o více než dva tisíce nadúmrtí. Meteorologové navíc varují, že kontinent v nejbližších dnech čeká další vlna extrémních teplot. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist uvedla, že počet úmrtí v zemi stoupl v závěru června mezitýdenně o 29 procent, přičemž zřetelný nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u osob starších 45 let.

včera

Vlny / tsunami

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.

včera

včera

včera

Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska

Běloruské úřady oficiálně doporučily svým občanům, aby omezili cestování do Ruské federace, a to zejména do jejích příhraničních oblastí. Státní tajemník bezpečnostní rady Běloruska Alexandr Volfovič zdůraznil, že v současné situaci nelze lidem jedoucím do Ruska garantovat bezpečnost. Přestože hranice zůstávají otevřené a konečné rozhodnutí je na samotných občanech, ministerstvo upozorňuje, že v tamních regionech dochází ke každodenním pádům bezpilotních letounů a cestující tak vystavují sebe i své rodiny vážnému riziku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy