SMLOUVA START: Podpis přinese Praze prestiž, soudí Hamáček

"Díky pražskému projevu Baracka Obamy a podpisu smlouvy v Praze se začíná celý proces jaderného odzbrojování nazývat pražský proces. Jedná se o velice prestižní záležitost," upozornil Hamáček.

"Domnívám se, že je dobře, že se prezident Obama vrací do Prahy po roce od svého historického projevu o své vizi o celosvětovém jaderném odzbrojení. Může nás těšit, že se Praha může stát jedním ze symbolů procesu jaderného odzbrojování," dodal Hulinský.

Hamáček oceňuje také samotnou dohodu o jaderném odzbrojení. "Je to první krok k redukci zbraní hromadného ničení. Určitě jde o dobrý začátek," míní poslanec.

Šéf sněmovního zahraničního výboru neuznává námitky některých expertů, že se jedná o smlouvu, která nemá až takový význam vzhledem k tomu, že se k ní nepřipojují další jaderné mocnosti. "Smlouvu podepisují dva státy, které dohromady vlastní 90 procent jaderných hlavic na planetě," zdůraznil.

"Je zřejmé, že cesta ke změně uvažování o potřebnosti, respektive prospěšnosti jaderných zbraní v případě dalších jaderných mocností, jakými jsou například Izrael, Pákistán nebo Indie, bude ještě velmi komplikovaná," míní Hulinský.

Hulinský je přesvědčen, že za 16 měsíců, co je americký prezident ve funkci, prokázal schopnost více přizpůsobit americkou politiku realitám současného světa, kde vedle USA působí stále aktivněji i další světové mocnosti. Obamovi se podle něj podařilo změnit názor na USA jako na unipolární mocnost jednající pouze ve svém zájmu bez ohledu na ostatní, který byl rozšířen v době působení jeho prezidentského předchůdce.

Rusko se podle Hulinského snaží v posledních letech vrátit na mezinárodní scénu jako vlivný bezpečnostní aktér. "Zájmy Ruska jsou ovšem v řadě případů odlišné od zájmů NATO, EU nebo Spojených států, což v řadě případů vyvolává konfliktní situace. Pohled Ruska na Západ je někdy ale ještě stále poplatný době studené války, což se pak odráží i do jeho bezpečnostní politiky," uvedl.

Nová smlouva o omezení strategických zbraní nahradí předchozí dohodu z počátku 90. let. Oba státy zavazuje k tomu, aby do sedmi let omezily počet jaderných hlavic o třetinu. Snižuje také počet nosičů jaderných zbraní - mezikontinentálních balistických raket, balistických střel vypouštěných z ponorek a těžkých bombardérů.