Stále častější záplavy a sucha na celém světě jsou „varovným signálem“ toho, co může přijít v důsledku změny klimatu, protože vodní cyklus planety je stále méně předvídatelný. Uvedla to Světová meteorologická organizace (WMO).
Podle WMO byl minulý rok v řekách nejnižší průtok za posledních 30 let, zatímco ledovce zaznamenaly největší úbytek hmoty za posledních 50 let. Kromě toho došlo k mnoha povodním po celém světě.
Vědci tvrdí, že ničivé povodně, které zasáhly region střední Evropy, protože kromě Česka bylo postižené i Polsko nebo Rakousko, byly o dost horší kvůli klimatické změně, informovala BBC.
Panel organizace World Weather Attribution (WWA) konstatoval, že nedávná čtyřdenní deštivá epizoda byla rekordní ve střední Evropě. Díky dobré předpovědi se alespoň některé oblasti dokázaly na velkou vodu lépe připravit a zřejmě zabránit větším ztrátám na životech.
Experti z WWA udělali srovnání, aby určili, jak velkou roli sehrála při extrémním počasí změna klimatu. Srážkové úhrny způsobené tlakovou níží Boris jsou podle nich stále vzácné a za současných podmínek hrozí jednou za 100 až 300 let. To platí za situace, kdy se kvůli skleníkovým plynům oteplilo o 1,3 stupně.
Pokud oteplení dosáhne rovných 2 °C, podobné epizody budou o pět procent intenzivnější a o celých 50 procent častější, varovali vědci. Hrozí přitom, že pokud lidstvo nepodnikne proti globálnímu oteplování razantní kroky, zvýší se teplota dokonce až o tři stupně do konce století.
Extrémní počasí letos bylo způsobeno jak přirozenými klimatickými jevy, jako jsou La Niña a El Niño, tak i klimatickými změnami vyvolanými lidskou činností. Uplynulý rok byl podle měření nejteplejší v dosavadní historii.
„Teplejší atmosféra zadržuje více vlhkosti, což vede k silnějším dešťům. Rychlejší vypařování a vysychání půdy naopak zhoršuje sucha,“ uvedla generální tajemnice WMO Celeste Saulová.
Podle OSN nyní nemá přístup k dostatečnému množství pitné vody 3,6 miliardy lidí, a tento počet by mohl do roku 2050 vzrůst na pět miliard. Během uplynulých tří let bylo více než 50 % světových vodních nádrží neobvykle suchých.
Saulová kromě snížení emisí skleníkových plynů také apelovala na lepší monitorování zdrojů pitné vody, což by mohlo zlepšit včasná varování pro obyvatelstvo.
Letošní léto na severní polokouli navíc bylo vůbec nejteplejší v historii měření a překonalo rekord, který držela loňská letní sezóna. Současně roste pravděpodobnost, že rok 2024 bude nejteplejším rokem v dějinách, uvedla Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus (C3S).
V Evropě byla průměrná teplota během letošních letních měsíců nejvyšší v historii, o 1,54 stupně Celsia vyšší než průměr v letech 1991 až 2020, čímž překonala rekord z roku 2022.
Podle zprávy C3S bylo léto v západní a severní Evropě nadprůměrně vlhké, zatímco v oblasti Středomoří a východní Evropy panovalo nadprůměrné sucho.
Od září 2023 do srpna 2024 byla průměrná globální teplota podle služby Copernicus až o 1,64 stupně Celsia vyšší než průměr z předindustriální éry, což je referenční hranice pro omezení nejhorších dopadů klimatických změn.
1. listopadu 2024 16:58
Počasí se mění a svět nic nedělá. První stát bude bojkotovat klimatickou konferenci COP29
Související
První předpověď počasí na příští týden. Do Česka má proudit chladný vzduch
Počasí: Zima v Česku. Modely nabízejí sněhovou předpověď
Aktuálně se děje
včera
Bidenova administrativa povolila nasazení amerických vojenských dodavatelů na Ukrajině
včera
Největší konference o počasí dostala ránu. Světoví lídři na ni nepojedou
včera
Trump si den po výhře ve volbách telefonoval se Zelenským. Připojil se k nim Musk
včera
Fico a Orbán vyzvali EU k přehodnocení strategie vůči Ukrajině. Byli jediní
včera
Výbuchy balíků v kurýrních skladech: Polsko zjistilo, která země za nimi stojí
včera
Víme, co pijeme? Vědce znepokojil nový objev, čistírny vody v jednom případě nedokáží zničit viry a bakterie
včera
Poskytne Biden Ukrajině vše, než bude příliš pozdě? Kyjev nástup Trumpa do úřadu znervózňuje
včera
Průzkumy Harrisovou favorizovaly, tak proč vyhrál Trump? Důvodů může být několik
včera
Trumpův slib deportovat 11 milionů lidí naráží na realitu. Nepomůžeme mu, vzkazují města
včera
Šachová partie o třech hráčích začala. Trump, Zelenskyj a Putin odstartovali geopolitické hry
včera
Prohra Harrisové ve volbách vrací Američany k zásadní otázce týkající se žen
včera
Ukrajinská armáda v Rusku bojuje se Severokorejci. Svět mezi tím řeší Trumpův slib
včera
Proti komu Izrael vlastně bojuje? Většinu civilních obětí v Gaze tvoří ženy a děti
včera
Politico: Ani Ukrajina, ani Blízký východ. Třetí světová začne v ještě žhavějším regionu
včera
Důchodová reforma schválena. Věk odchodu do penze poroste, stát chce na důchodcích ušetřit
včera
Kreml zchladil Trumpa. Válku za 24 hodin neukončí ani náhodou
včera
Kdyby se Evropa chovala jako Polsko, tak Trump nemá nejmenší problém, míní Visingr pro EZ
včera
Draghi po vítězství Trumpa bije na poplach: Reforma ekonomiky EU je urgentní
včera
Američané odpověděli na otázku, c by měl Trumo řešit ze všeho nejdříve
včera
V Británii přetékají, v Nizozemí zejí prázdnotou. Experti pátrají, proč v tamních věznicích nikdo není
Ačkoliv celosvětově kriminalita narůstá, Nizozemí je výjimka. Prázdné věznice se tam tak mění na hotely, kulturní centra azylové domy, ubytování pro uprchlíky, či jsou pronajímány jiným státům. V Nizozemí je nyní ve vězení jedenáct a půl tisíce lidí z 18 milionů obyvatel. Pro srovnání v ČR je nyní ve vězení 19,6 tisíc z 10,8 milionu obyvatel.
Zdroj: Tereza Marešová