Počasí bude stále horší? Nedávné povodně byly podle vědců jen začátek

Podle WMO byl minulý rok v řekách nejnižší průtok za posledních 30 let, zatímco ledovce zaznamenaly největší úbytek hmoty za posledních 50 let. Kromě toho došlo k mnoha povodním po celém světě.

Vědci tvrdí, že ničivé povodně, které zasáhly region střední Evropy, protože kromě Česka bylo postižené i Polsko nebo Rakousko, byly o dost horší kvůli klimatické změně, informovala BBC. 

Panel organizace World Weather Attribution (WWA) konstatoval, že nedávná čtyřdenní deštivá epizoda byla rekordní ve střední Evropě. Díky dobré předpovědi se alespoň některé oblasti dokázaly na velkou vodu lépe připravit a zřejmě zabránit větším ztrátám na životech. 

Experti z WWA udělali srovnání, aby určili, jak velkou roli sehrála při extrémním počasí změna klimatu. Srážkové úhrny způsobené tlakovou níží Boris jsou podle nich stále vzácné a za současných podmínek hrozí jednou za 100 až 300 let. To platí za situace, kdy se kvůli skleníkovým plynům oteplilo o 1,3 stupně. 

Pokud oteplení dosáhne rovných 2 °C, podobné epizody budou o pět procent intenzivnější a o celých 50 procent častější, varovali vědci. Hrozí přitom, že pokud lidstvo nepodnikne proti globálnímu oteplování razantní kroky, zvýší se teplota dokonce až o tři stupně do konce století. 

Extrémní počasí letos bylo způsobeno jak přirozenými klimatickými jevy, jako jsou La Niña a El Niño, tak i klimatickými změnami vyvolanými lidskou činností. Uplynulý rok byl podle měření nejteplejší v dosavadní historii.

„Teplejší atmosféra zadržuje více vlhkosti, což vede k silnějším dešťům. Rychlejší vypařování a vysychání půdy naopak zhoršuje sucha,“ uvedla generální tajemnice WMO Celeste Saulová.

Podle OSN nyní nemá přístup k dostatečnému množství pitné vody 3,6 miliardy lidí, a tento počet by mohl do roku 2050 vzrůst na pět miliard. Během uplynulých tří let bylo více než 50 % světových vodních nádrží neobvykle suchých.

Saulová kromě snížení emisí skleníkových plynů také apelovala na lepší monitorování zdrojů pitné vody, což by mohlo zlepšit včasná varování pro obyvatelstvo.

Letošní léto na severní polokouli navíc bylo vůbec nejteplejší v historii měření a překonalo rekord, který držela loňská letní sezóna. Současně roste pravděpodobnost, že rok 2024 bude nejteplejším rokem v dějinách, uvedla Služba Evropské unie pro sledování klimatu Copernicus (C3S).

V Evropě byla průměrná teplota během letošních letních měsíců nejvyšší v historii, o 1,54 stupně Celsia vyšší než průměr v letech 1991 až 2020, čímž překonala rekord z roku 2022.

Podle zprávy C3S bylo léto v západní a severní Evropě nadprůměrně vlhké, zatímco v oblasti Středomoří a východní Evropy panovalo nadprůměrné sucho.

Od září 2023 do srpna 2024 byla průměrná globální teplota podle služby Copernicus až o 1,64 stupně Celsia vyšší než průměr z předindustriální éry, což je referenční hranice pro omezení nejhorších dopadů klimatických změn.