Budou ještě ministři chodit do Sněmovny? Klouzavý mandát jim umožní více se věnovat resortu, říká Výborný

Poslanecká sněmovna schválila v pátek nejtěsnější možnou většinou 120 hlasů ze 157 přítomných zákonodárců novelu Ústavy ČR, kde se zakotvuje takzvaný klouzavý mandát. Po dobu výkonu funkce ministra je tak možné se dobrovolně vzdát poslaneckého mandátu. „Klouzavý mandát zcela jistě zvýší množství času, které bude moci člen vlády věnovat svému resortu,“ říká pro EuroZprávy.cz poslanec za KDU – ČSL a člen Ústavně právního výboru Marek Výborný.

Změna byla přijata ve znění pozměňovacího návrhu ze Stálé komise pro Ústavu a Ústavně právního výboru. „V něm jsme se na můj návrh shodli na takzvaném  rakouském modelu,“ komentuje aktuální změnu lidovecký poslanec Marek Výborný. Schválená změna neznamená, že ministr automaticky přijde o mandát poslance, ale bude mít možnost se ho po dobu výkonu funkce ministra, respektive člena vlády, dobrovolně vzdát. „Poslanecký mandát potom přechází na náhradníka, který ale bude mít zcela shodná práva a povinnosti jako řádný poslanec,“ dodává.

Zmíněný model, který úspěšně funguje v sousedním Rakousku, podpořili i poslanci KDU-ČSL. „Považuji za logické a správné, aby se člen vlády plně věnoval práci ve svém resortu a zároveň byl také v neustálém kontaktu se Sněmovnou právě v oblastech, které odpovídají jeho gesci,“ vysvětluje Výborný, podle kterého nedává smysl, aby například ministr zemědělství seděl ve Sněmovně v době, kdy bude diskutován školský zákon nebo ministr životního prostředí trávil svůj čas debatou nad úhradami zdravotní péče.

Poslanec, který se stane ministrem, by se svého postu ve Sněmovně mohl vzdát buď oznámením na schůzi Dolní komory, anebo doručením notářského zápisu o této skutečnosti do rukou jejího předsedy. Náhradník za člena vlády by se stal zastupujícím poslancem se všemi právy a povinnostmi běžného člena dolní komory. V praxi to znamená, že by byl členem sněmovních výborů a komisí, což člen vlády být jako poslanec nemůže. Současně by také měl právo vystupovat na plénu a hlasovat. V roli zastupujícího poslance by podle novel neztratil ani postavení náhradníka pro případ nabytí plnohodnotného mandátu.

Při pádu kabinetu je pozice dočasného poslance nejistá

Zavedením klouzavého mandátu dojde i k posílení principu dělby státní a náležité kontroly vlády Poslaneckou sněmovnou. „Je přece logické, že poslanec, který je současně členem vlády sám sebe logicky nemůže nezávisle kontrolovat. Zcela jistě se zvýší množství času, které bude moci člen vlády věnovat svému resortu. V době předcovidové se jednalo v průměru až o 80 jednacích dnů Poslanecké sněmovny ročně,“ tvrdí bývalý šéf strany.

Významně by se tím snížila potřeba párování a posílila by akceschopnost případné křehké vládní většiny. „Nevýhodou potom je, že mandát dočasného poslance je skutečně dočasný a nelze předvídat, kdy kabinet padne, anebo kdy bude ministr odvolán. Tím je samozřejmě pozice dočasného poslance poněkud nejistá,“ uvědomuje si zastupitel města Heřmanův Městec. Nicméně z hlediska pracovněprávních vztahů stále platí, že zaměstnavatel je povinen držet pracovní místo zaměstnanci po dobu výkonu práce ve veřejném zájmu.

Sílí obavy, že tímto krokem ministři nebudou mít už vůbec potřebu chodit do Poslanecké sněmovny. „Osobně jsem však přesvědčen, že v obecných záležitostech stále platí základní ústavní teze, že vláda jako celek je odpovědna Sněmovně, a tedy při jednání ve věci vlády jako celku budou ministři přítomni všichni,“ míní zákonodárce.

Podle Výborného se zároveň  nově vytvoří prostor, aby se nejen intenzivně věnovali práci v resortu, ale také pravidelně docházeli na interpelace jak ústní, tak písemné a skutečně byli i ve výborech reprezentanty témat, která mají ve vládě na starosti. „Mimochodem už nyní je účast ministrů na jednání sněmovny velmi tristní. Smyslem tedy není samoúčelná přítomnost členů kabinetu, ale účast na bodech, které skutečně spadají do jejich gesce nebo v jiných věcech, kde se sněmovna výslovně rozhodne,“ uzavírá Marek Výborný pro EuroZprávy.cz.

Související

Protest zemědělců v Praze

Zemědělci vysypali hnůj před úřad vlády. Policii došla trpělivost

Dnes brzy ráno dorazili zemědělci s traktory do Prahy, kdy jízdou kolem Letné a následnou demonstrací před Strakovou akademií chtěli vyjádřit svůj nesouhlas s tím, že vláda jejich problémy nepovažuje za prioritu. Policisté ale museli zasahovat před úřadem vlády, kde jeden ze zemědělců vysypal hnůj na vozovku a tramvajové koleje. Následně vyhlásili nulovou toleranci vůči protestujícím a kontrolují je za všechny přestupky.
Na traktorech se objevily nejrůznější slogany. Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Praha pod náporem zemědělců. Traktory na magistrále, Výborný v jámě lvové

Do Prahy dnes přijela vozidla, na které obyvatelé nejsou v ulicích hlavního města zvyklí. Kolaps v dopravě však kvůli traktorům nenastal, ačkoliv parkovaly například na magistrále. Zemědělci protestovali před budovou příslušného ministerstva a odpoledne také na Malostranském náměstí, kde musela zasahovat policie. Část účastníků se od akce v jejím průběhu distancovala. 

Více souvisejících

Marek Výborný (KDU-ČSL) Poslanecká sněmovna ministerstva

Aktuálně se děje

před 27 minutami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy