Hamáček: Česko odmítá jakékoli povinné přerozdělování migrantů v EU

Česká republika odmítá jakékoli povinné přerozdělování migrantů mezi členskými zeměmi Evropské unie. Novinářům to dnes řekl ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Evropská komise dnes představila návrh nového migračního balíčku, který obsahuje povinné rozdělování migrantů v určitých krizových případech.

Hamáček zdůraznil, že na konečné podobě balíčku se budou muset dohodnout členské země a že není jisté, zda se nakonec podaří shodu nalézt. Z balíčku považuje Hamáček za nejdůležitější posílení ochrany vnějších hranic EU a zrychlení návratů nelegálních migrantů do zemí původu.

The Commission’s Pact on Migration and Asylum, which we are presenting today, offers a fresh start.We know that we have to build trust between EU countries and citizens’ confidence that we can manage this as a Union.@vonderleyen on #MigrationEU https://t.co/N9FGbqWJSK

— European Commission ?? (@EU_Commission) September 23, 2020

Do nového systému by se podle Evropské komise měly solidárně zapojit všechny státy EU. Balíček má urychlit a zefektivnit návraty migrantů do místa jejich původu. Zároveň počítá s tím, že unijní země budou za běžných okolností moci běžence buď přebírat, nebo na vlastní náklady zařídit návrat neúspěšných žadatelů o azyl. V krizových situacích má výjimečně dojít i k tomu, že Brusel členským zemím přijetí části uprchlíků nařídí.

"My od paktu primárně očekáváme, že bude posílena ochrana vnější hranice, zrychlí se návraty nelegálních migrantů, bude tlak na okolní státy, aby lépe spolupracovaly," řekl Hamáček. Co se týká solidarity mezi evropskými zeměmi, je Česko podle něj nadále připraveno posílat policisty na pomoc ve státech, které to potřebují, nebo pomáhat materiálně.

Povinné přijímání migrantů ale ministr vnitra jednoznačně vyloučil. "Jsme zásadně proti. Nebudeme souhlasit s žádným návrhem, který by obsahoval povinné relokace," prohlásil. Připomněl, že Česko tuto pozici zastává dlouhodobě a že se na ní shoduje i se státy visegrádské čtyřky (Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) nebo s pobaltskými zeměmi.

Hamáček zároveň řekl, že je Česko připraveno k diskusi o novém návrhu Evropské komise, podle něhož by státy, které migranty přijmout nechtějí, na vlastní náklady zajistily návrat osob, jež nezískají azyl, do země původu. "Není to ještě rozpracováno, má to řadu právních aspektů, ale jsme schopni se o této alternativě bavit," řekl. Připustil, že státy, které jsou přetížené žádostmi o azyl, už nemají kapacity na zajištění repatriací odmítnutých migrantů.

"Navržené řešení nestojí na povinných kvótách přerozdělování migrantů, posiluje procedury na vnějších hranicích a cílí na zefektivnění návratů nelegálních migrantů, což vítáme. Podpora států na vnější hranici EU zásadně přispěje k ochraně nás všech, je správné, aby se na systému podíleli všichni. Pro další vyjednávání ale musíme analyzovat navržené mechanismy a jejich dopad na ČR," uvedla na twitteru státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková.

Podpora států na vnější hranici ?? zásadně přispěje k ochraně nás všech, je správné, aby se na systému podíleli všichni. Pro další vyjednávání ale musíme analyzovat navržené mechanismy a jejich dopad na ??. #MigrationEU

— Milena Hrdinková (@CZSecStateEU) September 23, 2020

Návrh, jehož zveřejnění komise několikrát odložila i kvůli koronavirové pandemii, patrně povede k dlouhým a náročným jednáním mezi členskými státy. Zatímco Řecko či Itálie dlouhodobě volají po větší solidaritě, kterou podporuje Německo či Francie, řada zemí střední a východní Evropy má problém s povinným přebíráním migrantů.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.
Jan Hamáček

Policie odložila kauzu Hamáčkovy neuskutečněné cesty do Moskvy

Policie odložila kauzu neuskutečněné cesty do Moskvy bývalého ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Informaci České televize potvrdil ČTK mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Podle policie zanikla trestní odpovědnost, protože Hamáček od dalšího jednání dobrovolně upustil.

Více souvisejících

Jan Hamáček uprchlíci EU (Evropská unie) Česká republika evropská komise

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

před 6 hodinami

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem

Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy