Kdo má pravdu? Schillerová a ekonomové interpretují vládní pomoc různě

Česko patří z hlediska epidemiologických trajektorií mezi nejúspěšnější země Evropy. Co se týče vyčerpané ekonomické pomoci, tak ta je nízká. Z tohoto důvodu vyvstává otázka, proč firmy nejeví příliš velký zájem o klíčový program garantovaných úvěrů COVID III. Alespoň tak se k dosavadní pomoci státu české ekonomice staví NERV ve svém cca dva týdny starém materiálu veřejně dostupném na webových stránkách Úřadu vlády.

Ministryně financí v pondělí na Twitteru prezentovala tabulku s názvem "Jak státy bojují s koronavirem", na které je uvedená státní pomoc v procentuálním podílu na HDP. Česko je v ní na prvním místě, zatímco další země jsou v pořadí, v němž by byly seřazené podle abecedy, nebyla-li by jejich jména v češtině, nýbrž angličtině. Na první pohled to vypadá, že Babišova vláda do ekonomiky nalila snad nejvíce peněz. 

Jak si stojíme v pomoci ekonomice oproti jiným? Podívejte se na tuto tabulku jednotlivých zemí, která vznikla podle jednotné metodiky institutu Bruegel. pic.twitter.com/XeROhcas08

U Česka nalezneme v tabulce zveřejněné Alenou Schillerovou souhrnný údaj ve výši 20,2 % hrubého domácího produktu, tedy těch slibovaných tisíc miliard, o nichž se premiér Andrej Babiš (ANO) zmiňoval na tiskových konferencích, když se ČR potýkalo s nástupem první vlny koronaviru, která měla za následek ekonomický lockdown.

Dalo by se tedy říci, že se ministryně financí ještě začátkem srpna pyšní penězi, které vláda slovy svého předsedy slíbila do ekonomiky dát, jenže realita je jiná, jelikož se jich do ní nakonec dostalo pouhých 38 %, což není ani polovina. Ve vztahu k HDP jde sice o 6,5 %, ale to včetně téměř 300miliardového moratoria na úvěry a úroky z úvěrů, což potvrdila i data o plnění českého státního rozpočtu za období leden-červenec 2020 zveřejněná resortem financí. 

"Z údajů o čerpání státní pomoci vyplývá, že zájem ze strany firem slábne. Dnes prakticky žádají a čerpají už jen ty, které vědí, že situaci ustojí,“ řekla v rozhovoru pro CNN Prima NEWS Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank, která se dlouhodobě specializuje na komparaci slíbených a skutečně vyčerpaných peněz z vládních programů.

"Za několik dní také vyprší vůbec nejúčinnější pomoc, kterou byl odklad platby daní a záloh na sociální a zdravotní pojištění. Měli bychom vládní podpůrné programy pomalu vypínat, aby se ukázalo, jak na tom naše hospodářství opravdu je, a dali šanci firmám i zaměstnancům se nové situaci přizpůsobit,“ podotkla.

S pátkem 7. srpna skončilo podávání žádostí za druhé bonusové období pro tzv. Pětadvacítku, což je kompenzační bonus pro OSVČ a společníky malých společností s ručením omezeným. Za to lidé pracující na mimopracovní poměr mají ještě na žádosti o bonus čas.

Ekonomka se také nestačila divit, jak je možné, že je na Úřadech práce stále více volných pracovních míst než uchazečů, když ekonomika prochází hlubokou hospodářskou krizí. Tím ostatně potvrzuje, že jsou tuzemské firmy přímo závislé na vládní pomoci. 

Největší pomoc slibuje Německo

Když se vrátíme zpět k tabulkám, tak samotná NERV ve svém reportu uvádí, že Češi se ve vládní pomoci příliš nevzdalují od průměru EU. Největší pomoc hospodářství slibuje Německo. Jenom samotný odklad splátek úvěrů, daní a přímý fiskální impuls by zde měl připadat na pětinu HDP, což je totéž, co slíbila česká vláda.

Zbývajících 27 % hrubého domácího produktu pak tvoří ostatní likviditní a garanční programy. Zato v českém případě připadají státní záruky za úvěry, které se mohou, ale nemusí být využity, na téměř tři čtvrtiny celkové vládní pomoci. 

Národní ekonomická rada vlády proto vyzývá k revizi vládní pomoci v řádu týdnů. Během měsíců by se také chtěla zaměřit na oživení ekonomiky, a to v podobě podpory soukromé spotřeby i firemních a veřejných investic, za využití prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. 

Koncem roku by měla mít vláda na stole hospodářskou strategii, na jejímž základě by se zrodil plán pro dlouhodobou ekonomickou expanzi a restrukturalizaci českého hospodářství. Konkrétním doporučením je například zvýšení limitu odpisů na majetek pořízený do konce roku 2021 nebo vytvoření fondu na podporu vzniku nových malých firem.