Zatímco v ostatních zemích východního bloku byly protikomunistické revoluce v roce 1989 motivovány touhou po lepší životní úrovni, v tehdejším Československu byla hnací silou především touha po svobodě. Na konferenci k 30. výročí pádu železné opony pořádané Českým rozhlasem to dnes řekl předseda Ústavního soudu a někdejší disident Pavel Rychetský. Podle něj zůstává otázkou, zda 30 let od revoluce stačilo na to, aby se zotročená společnost změnila na skutečně svobodnou a demokratickou společnost.
Vyjádřil nejistotu ohledně toho, zda již v Česku zcela zakořenila svoboda a demokracie. Upozornil, že v důsledku globalizace se mnoho lidí cítí opuštěných elitami a ohlížejí se po silných vůdcích, kteří jim nabídnou jednoduchá řešení problémů. Stejný problém se podle něj objevuje i v dalších evropských státech. Kritizoval zejména situaci v Polsku a v Maďarsku, kde podle něj tamní politická reprezentace přímo útočí na liberální demokracii a právní stát.
"V Polsku, Maďarsku, Německé demokratické republice a dalších zemích východního bloku šlo o vzpouru žaludků. Lidi vyhnala do ulic bída a hlad," řekl Pavel Rychetský.
"Masové demonstrace v Praze, Bratislavě a později dalších částech země nebyly vzpourou žaludku, ale vzpourou ducha. Lidem se zachtělo svobody, chtěli, aby jim byla vrácena lidská důstojnost," dodal.
Důvodem tohoto rozdílu podle něj bylo to, že si Československo díky své průmyslové vyspělosti dokázalo udržet relativně dobré materiální podmínky až do konce komunistického režimu. "Na druhou stranu, stejně tak do posledního okamžiku bylo (Československo) baštou té nejhlubší nesvobody, byla to země okupovaná s loutkovou vládou zcela závislou na kremelské věrchušce," řekl Rychetský.
Související
Jak se za posledních 30 let změnily naše stravovací návyky?
Peklo v Mödlareuth: Studená válka nerozdělovala jenom města, ale i vesnice
30 let od sametové revoluce , Pavel Rychetský , Komunismus , Praha
Aktuálně se děje
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
29. května 2026 19:26
Trump se v Bílém domě zavřel do krizové místnosti. Rozhoduje o Íránu
29. května 2026 18:02
Norsko odmítá plán Kallasové, aby EU byla mediátorem mezi Ruskem a Ukrajinou
Norsko zastává názor, že by Evropa měla mít své místo u jednacího stolu při jakýchkoli rozhovorech o ukončení rusko-ukrajinské války, neměla by však vystupovat v roli prostředníka. Podle norského ministra zahraničí Espena Bartha Eideho potřebují Evropané vyjednavače, který by hájil body dohody přímo se dotýkající zájmů Evropské unie. Norský diplomat to uvedl v době, kdy unijní ministři zahraničí zamířili na Kypr, aby projednali plány na případné jmenování zvláštního zmocněnce pro tuto válku.
Zdroj: Libor Novák