Protestní strany kritika vládních opatření neposílila, míní politolog

Politickým stranám, které nesouhlasí s tvrdými protiepidemickými opatřeními, jejich přístup zatím nepřinesl rostoucí voličské preference. Nedá se tak pravděpodobně očekávat větší úspěch nových hnutí, která jsou zakládána právě v souvislosti s pandemií. Vyplývá to ze slov politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity v Praze.

Záměr ucházet se ve volbách o hlasy voličů, kteří nesouhlasí s vládními nařízeními spojenými s epidemií, oznámilo či zvažuje téměř rok po začátku pandemie několik subjektů. V jejich čele jsou většinou lidé, kteří jsou aktivní i při svolávání demonstrací.

Just ČTK řekl, že potenciál hnutí vznikajících v souvislosti s pandemií koronaviru je v současné době obtížně měřitelný, protože zatím nejsou zahrnuty v průzkumech voličských preferencí. "Ale ze zkušenosti, které máme u ostatních hnutí, tak bych jim velké šance nedával," poznamenal. Odkázal tak například na hnutí SPD, kterému preference oproti minulým volbám zásadně neposilují, a to i přes rétoriku odmítání plošných vládních opatření. Podobně je na tom Trikolóra, poznamenal Just. Výtěžek z vymezování k protiepidemickým opatřením tak pro tyto strany je podle něj minimální nebo žádný.

Podobnou situaci předpokládá i u nových subjektů, které jsou zakládány v reakci na dlouhodobá omezení. Očekává tak pouze přesun hlasů v již existující voličské základně a ne získávání nových voličů. Výhodu by ale těmto hnutím podle Justa mohl přinést rozsudek Ústavního soudu, který zrušil vysoké hranice potřebné pro vstup koalicí do Sněmovny. Mohly by tak uspět, když se přidají k již existujícímu subjektu, například ke Svobodným, Straně soukromníků České republiky, SPD či Trikolóře.

Mezi vznikajícími stranami je viditelná především iniciativa Chcípl pes, mezi jejímiž zakladateli je například bývalý výrazný člen pražské ODS Jiří Janeček. Hnutí nedávno oznámilo úmysl kandidovat ve sněmovních volbách. Jako důvod uvádí postup současné vlády při zvládání epidemie. Iniciativa například vystupuje za znovuotevření restaurací a vleků, za návrat dětí do škol a bojuje proti nouzovému stavu.

Na začátku února se ke kandidatuře do Sněmovny přihlásili i další kritici vládních opatření ze sdružení Manifest.cz, kteří oznámili založení politického subjektu Pravá svoboda a prosperita (PSP). O hlasy voličů se chtějí ucházet jako liberálně pravicová strana.

Stejně jako Chcípl pes jsou představitelé PSP aktivní při protivládních demonstracích, které se konají v Praze, ale i dalších českých městech. Některých protestů se zúčastnily tisíce lidí včetně některých známých osobností, například bývalého prezidenta Václava Klause nebo zpěváka Daniela Landy. Landa tento týden za petici Blanický manifest představil desatero, kterým by se lidé a stát měli podle jejich názoru řídit při zvládání pandemie. Petici podepsalo asi 17.000 lidí. Vstup do politiky zatím zpěvák neoznámil, ve vyjádřeních v médiích je k této možnosti zdrženlivý, jasně ho ale nevyloučil.

Veřejně se proti uzavírání podniků či nošení roušek vymezuje i bývalý prezident Klaus. Serveru iDnes.cz nedávno v souvislosti s debatou o prodloužení nouzového stavu řekl, že pokud politici nebudou reprezentovat většinové mínění občanů, je připraven do politiky výrazně vstoupit.

Související

PhDr. Petr Just, Ph.D., český politolog a vysokoškolský pedagog vyučující na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a dalších vysokých školách. Rozhovor

25 let od pádu Klausovy vlády. Příběh o „zradě“ zcela zastínil podstatu celé krize, soudí politolog Just

Před pětadvaceti lety, 30. listopadu 1997, podala demisi druhá vláda Václava Klause. Vyvrcholila tím rychlá a velmi dynamická krize koaličního kabinetu ODS, KDU-ČSL a ODA, která se nejvíce odvíjela od odhalených nesrovnalostí ve financování první uvedené strany, jejímž byl Klaus předsedou. I z důvodu, že se jednalo o první větší tuzemskou vládní krizi od listopadu 1989, měla značný dopad na další vývoj české politiky, a to ve více rovinách, uvádí politolog Petr Just v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha v něm rovněž přiblížil další faktory pádu vlády i to, jak Klausem vytvořená a následně v mediálním prostoru vytvořená teze o zradě jeho nejbližších spolupracovníků otočila interpretaci tehdejších událostí. 
PhDr. Petr Just, Ph.D., český politolog a vysokoškolský pedagog vyučující na Institutu politologických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze a dalších vysokých školách.

Minář chce založit novou stranu, politologové varují: Opozice se roztříští ještě víc

Založení nové politické strany Mikulášem Minářem by oslabilo a roztříštilo opozici. Vyplývá to z názorů politologů, které oslovila ČTK. Podle některých z nich by takový krok posílil především předsedu hnutí ANO, premiéra Andreje Babiše (ANO). Minář dnes oznámil, že odchází z čela spolku Milion chvilek. Chce se rozhodnout, zda založí vlastní politickou stranu.

Více souvisejících

Petr Just Svoboda a přímá demokracie (SPD) Trikolóra hnutí občanů Chcípl PES

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy