Senát neschválil novelu pandemického zákona

Senát dnes zamítl spornou novelu pandemického zákona, která zejména rozšiřuje možnosti vydávání protikoronavirových opatření a prodlužuje rovněž účinnost zákona z konce února na konec listopadu.

Senátoři poukazovali na možnou protiústavnost některých ustanovení a kritizovali zrychlené schvalování ve stavu legislativní nouze. Vládní předlohu, která by rovněž uzákonila nařizování karantény nebo izolace krátkou textovou zprávou, znovu posoudí Sněmovna. Poslanci by o ní mohli hlasovat příští týden.

Novelu horní komora zamítla hlasy 32 z 61 přítomných senátorů, proti zamítnutí jich bylo 22. Senátoři nejprve hlasovali o schválení, které neprošlo o jediný hlas. Pro schválení zvedlo ruku 30 členů horní komory z 61 přítomných, proti jich bylo 29. V Senátu mají většinu strany vládní koalice, jejich zákonodárci ale hlasovali na rozdíl od Sněmovny nejednotně. Výbory se už ve středu na stanovisku k předloze neshodly. Zatímco zdravotnický výbor ji podpořil, ústavně-právní doporučil zamítnutí.

Hlasování předcházela více než šestihodinová debata, v níž vystupovali odpůrci i zastánci novely. Předchozí sněmovní schvalování se kvůli obstrukcím poslanců hnutí SPD protáhlo i s přestávkami na zhruba 35 hodin.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) dnes uvedl, že zhruba do poloviny března potřebuje zákonný rámec pro protikoronavirová opatření v domovech pro seniory a ve zdravotnických zařízeních, jinak by musel požádat kabinet o vyhlášení nouzového stavu. Přislíbil, že ohledně vydávání restrikcí bude zdrženlivý. Novelu ministr chápe jako pojistku pro případné další vlny epidemie. Předpokládá, že v polovině března vláda navrhne Sněmovně zrušení pandemické pohotovosti. Právě v době této pohotovosti může ministerstvo vydávat plošná protikoronavirová opatření podle pandemického zákona.

Kritici z řad senátorů tvrdili, že některá ustanovení novely by mohla být protiústavní. Senátorka Jitka Chalánková z klubu ODS a TOP 09 poznamenala, že předloha dá ministerstvu pravomoc vydávat restrikce, k nimž by byl jinak nutný stav nouze.

Předseda horní komory Miloš Vystrčil (ODS) řekl, že Senát vybírá ze dvou špatných řešení. Debata se týká podle něho důvěry ve stát, kterou někteří lidé ztratili, když už nevěří, že stát nepoužije všechny možné zákonné restrikce. Osobně se ale rozhodl, že vláda Petra Fialy (ODS) a také navrhovaná předloha od něho důvěru získají.

Ostře se do pandemické novely opřel Michael Canov z klubu Starostů, který ji označil za "právní zmetek šitý ne horkou, ale roztavenou jehlou". Podobně jako Václav Láska (SEN 21) se z hlediska ústavnosti pozastavoval například nad třídenní karanténou po návratu z rizikových zemí nebo po pozitivním antigenním testu a nad možností nařizování karantény nebo izolace i krátkou textovou zprávou. Podle Lukáše Wagenknechta (Piráti) by bylo menší zlo mít krátkou dobu nouzový stav než mít špatný pandemický zákon.

"Současná vláda nemá tendenci šikanovat a jednotlivá mimořádná opatření, která se nabízejí eventuálně z pandemického zákona, tak musí být pořádně zdůvodněna," zastal se předlohy Lumír Kantor (za KDU-ČSL). Podle Jiřího Drahoše z klubu Starostů využívají nejtvrdší odpůrci zákona demagogii, když mluví o konci demokracie a nástupu totality. "Já nevím, jestli si někdo skutečně myslí, že pan přítomný ministr, profesor Válek, zruší od března demokracii a nastolí diktaturu ministerstva zdravotnictví. Já rozhodně ne," poznamenal.

Parlamentní komory předlohu projednávají v době, kdy vláda oznámila uvolňování protikoronavirových opatření. Podle Válka je ale do doby schválení obecného řešení pandemií v zákonu o ochraně veřejného zdraví nutné mít nástroj, který umožní vydávat opatření proti covidu-19 v minimální míře. "Do té doby musí mít (vláda) něco, co v případě, že na podzim se situace zhorší, umožní tu situaci řešit," uvedl.

Novela by dala úřadům pravomoc nařídit testování na covid-19 prakticky všech skupin lidí, kteří pracují nebo chodí do školy, i předškoláků. Restrikce by se nadále mohly týkat zejména omezení počtu návštěvníků nebo zákazníků, otevírací doby nebo povinnosti nosit respirátor. Úřady by mohly regulovat například i činnosti vykonávané přímo u zákazníka. Jde třeba o kadeřnické služby a o kosmetiku. Horní hranici všech postihů, které mohou úřady uložit podle pandemického zákona, novela snižuje po sněmovních úpravách na pětinu. Prezident Miloš Zeman už ohlásil, že by zákon podepsal.

Související

Policisté zajistili místo tragické střelby na Filozofické fakultě UK. (21.12.2023) Komentář

Nejhorší masová vražda v dějinách ČR bude mít dohru. Přístup k dezinformacím se úplně změní

Čtvrteční tragická událost na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze může v české společnosti řadu věcí změnit, nemusí ale změnit vůbec nic. Masový vrah, chcete-li terorista, sebral život čtrnácti nevinným lidem, většinou vysokoškolským studentům či pedagogům. Prakticky okamžitě se vyrojily „zaručené zprávy“ o tom, že šlo o ukrajinského studenta, nebo že vláda maskuje své vlastní nekalé jednání. 
Peníze, ilustrační fotografie. Komentář

V Česku jsou zastánci práva na platbu hotovostí. Co (ne)patří do Ústavy?

Možná, že patříte také k tzv. „tvrdým“ zastáncům toho, aby v základní listině České republiky, tedy Ústavě, byla zakotvena třeba nejen ochrana vody, ale i povinnost obchodníků přijímat hotovost. Ani jedno, dle mého názoru, do Ústavy nepatří. Tahle témata totiž přece vůbec nesouvisejí s pravidly výkonu stání moci, ani se zaručením základních lidských práv. Požadavek prosazovat podobné záležitosti do Ústavy spíše připomíná honbu za levnými politickými body a čirý populismus.

Více souvisejících

zákony Senát ČR

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

včera

včera

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

včera

včera

Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší

Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy