Kabinet kvůli inflaci zvyšuje životní a existenční minimum

Vláda dnes kvůli pomoci domácnostem s rostoucími cenami rozhodla o zvýšení životního a existenčního minima. ČTK to sdělila mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Eva Davidová. Česká televize uvedla, že částky vzrostou o deset procent od 1. dubna. Podle Davidové oznámí detaily ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) po skončení vládního zasedání.

Částky hrají roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek.

Životní minimum se upravovalo naposledy v dubnu 2020. Pro samotného dospělého činí nyní 3860 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje 3550 korun, u druhé 3200 korun. U dětí do šesti let je to 1970 korun, od šesti do 15 let 2420 korun a od 15 do 26 let pak 2770 korun. Existenční minimum je 2490 korun.

Po zvýšení minima dosáhne víc rodin na přídavky na děti či na porodné. Zvýší se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší bude také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.

Částky stanovuje vláda nařízením. Podle zákona je může valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Lze je ale upravit i v mimořádném termínu. Ceny v Česku od dubna 2020 výrazně vzrostly. Zdražují energie i potraviny a ostatní zboží.

Poslední úprava minima zohledňovala růst cen do konce září 2019. Aktuální navýšení by podle pravidel mělo zohlednit cenový vývoj od října 2019. Podle údajů statistického úřadu od té doby do letošního února spotřebitelské ceny v Česku vzrostly o 15,9 procenta. Pokud by se životní minimum upravilo zhruba o 17 procent, činilo by pro samotného dospělého asi 4520 korun, tedy o 660 korun víc.

Růst životního a existenčního minima zmiňovali ministři v posledních týdnech mezi zvažovanými opatřeními, kterými chtějí kompenzovat lidem růst cen. Hovořili také o možném navýšení rodičovské, příspěvků na mobilitu pro postižené či daňové slevy na poplatníka a děti. Na zvýšení rodičovského příspěvku se koalice podle vicepremiéra Ivana Bartoše (Piráti) zatím nedohodla.

Dle Jurečky by se životní minimum mohlo zvýšit od pololetí, či září

Životní minimum by se mohlo kvůli vysoké inflaci případně ještě letos zvednout, a to od pololetí, nebo od září. Novinářům to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj má být debata o případném navýšení minimálních částek pro život součástí jednání o přípravě novely státního rozpočtu. Životní minimum činí od dubna 2020 pro samotného dospělého 3860 korun, pro dospělé a děti v rodině je nižší. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli řekl, že navýšení minima je jedním z opatření připravovaného balíčku proti energetické chudobě. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zvednutí částek nevyloučil, debata podle něj ale ještě není uzavřená.

"Na vládní úrovni jsme mluvili o tom, že bychom k pololetí roku chtěli vést debatu o státním rozpočtu. Do toho bych chtěl zahrnout i debatu o výši životního minima nebo i některých jiných podpor... Byl bych rád, aby úprava (minima) byla možná buďto od pololetí, nebo třeba od 1. září," řekl Jurečka.

Životní a existenční minimum hraje roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek. Po navýšení částek se tak zvedají výdaje na dětské přídavky i další podpory. Kvůli dopadům války na Ukrajině, rostoucím nákladům a zdražování bude nutná novela rozpočtu. Stanjura řekl, že ji nepředloží dřív než v červenci. Ministr uvedl, že s výrazným zvýšením dluhu o sto či 150 miliard korun nepočítá.

Životní minimum stanovuje vláda svým nařízením. Podle zákona může částky valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Může je upravit ale i v mimořádném termínu. Naposledy se minimum navyšovalo od dubna 2020 celkem o 13,2 procenta. Zohledňoval se tehdy růst cen do konce září 2019. Při příštím navyšování by se tedy podle stanovených pravidel měl posuzovat cenový vývoj od října 2019. Podle údajů statistického úřadu od té doby do letošního února spotřebitelské ceny v Česku vzrostly o 15,9 procenta. Pokud by se životní minimum upravilo zhruba o 17 procent, činilo by pro samotného dospělého asi 4520 korun, tedy o 660 korun víc.

V rodině je částka pro dospělé i děti nižší než nynějších 3860 korun. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje 3550 korun, u druhé 3200 korun. U dětí do šesti let je to 1970 korun, od šesti do 15 let 2420 korun a od 15 do 26 let pak 2770 korun. Existenční minimum je 2490 korun. Upravovaly by se i tyto částky.

Po případném zvýšení minima by například víc rodin než teď dosáhlo na přídavky na děti či na porodné. Zvýšily by se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by byla také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.

Související

Helena Langšádlová

Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, oznámila její strana ve čtvrtek ráno. Podrobnosti má končící členka Fialovy vlády poskytnout odpoledne. 

Více souvisejících

Vláda ČR Marian Jurečka (KDU-ČSL) životní minimum

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 17 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Kyjev: Ukrajinci v cizině sedí v restauracích, zatímco doma umíráme. Evropské státy začnou vracet brance do vlasti

Polsko a Litva jsou připraveny pomoci ukrajinským úřadům vrátit do vlasti muže podléhající branné povinnosti. Uvedli to představitelé obou zemí ve čtvrtek poté, co Kyjev oznámil pozastavení konzulárních služeb pro Ukrajince v zahraničí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy