Vláda se chystá ve středu schválit novelu s novými pravidly kurzarbeitu, který by se mohl podle plánu v Česku zavést od listopadu. Využíval by se při epidemii, přírodní pohromě, kyberútoku či nárůstu nezaměstnanosti.
Firma by při poklesu zakázek zkrátila pracovní dobu a platila zaměstnancům jen za odpracované hodiny, část výplaty za zbylý čas by posílal stát. Mohlo by to být 50 až 70 procent čistého výdělku, nejvýš ale do 1,5násobku průměrné mzdy. Podnik by platil celé sociální a zdravotní odvody. Vyplývá to z vyjádření vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) a z poslední dostupné verze návrhu zákona.
Kolik lidí by na kurzarbeitu mohlo být a kolik by to stálo, není jasné. Záležet bude na ekonomickém vývoji i na nastavení podpory. Pokud by zkrácenou práci mělo 15.000 lidí, stát by podle propočtů ministerstva práce měsíčně vydal nejvýš 158 milionů korun. Kdyby to bylo 150.000 lidí, maximální měsíční výdaj by činil 1,58 miliardy. Kurzarbeit má navázat na program Antivirus s příspěvky na mzdy za období od 12. března do konce října. Do 7. září stát vydal 17,8 miliardy. Rozdělilo si je 57.600 firem na 788.300 pracovníků.
Novelu připravilo ministerstvo práce. Podle podkladů pro vládu na podobě ale shoda nebyla. Výhrady měla ministerstva financí a průmyslu, odbory, zaměstnavatelé či Asociace malých a středních podniků.
Podle poslední dostupné verze návrhu kurzarbeit vláda spustí, pokud tři po sobě následující měsíce bude nezaměstnanost meziročně vyšší o 15 procent a bez práce bude aspoň 385.000 lidí. V předchozí verzi to bylo 400.000 nezaměstnaných. Ve druhém případě ke kurzarbeitu kabinet přikročí, když epidemie, přírodní pohroma, kyberútok či jiná událost vážně ohrozí ekonomiku. Vláda v nařízení stanoví dobu podpory a může ji omezit na region či odvětví.
Nová podpora v částečné zaměstnanosti měla podle návrhu být ve firmách, které nepřidělují práci na jeden až tři dny v týdnu. Podle Havlíčka by to mohly být až čtyři z pěti dnů. Původní návrh počítal s tím, že by se příspěvky vyplácely až devět měsíců. Dostal by je pracovník, který by v podniku byl aspoň tři měsíce. Pracovat by musel aspoň dva dny v týdnu. Za neodpracovanou dobu by od státu v prvních třech měsících měl 70 procent čistého výdělku, v dalších třech měsících 65 procent a ve zbytku lhůty 60 procent. Podle Havlíčka to bude mezi 50 a 70 procenty. Maximální výše podpory by činila 1,5násobek celostátní průměrné mzdy za tři čtvrtletí předchozího roku před kurzarbeitem. Letos by tato hranice byla na 50.135 korunách.
Firma by poslala po skončení měsíce přehled lidí na kurzarbeitu úřadu práce. Ten by jí pak poskytl částku, kterou by pracovníkům vyplatila. Zaměstnanci by měli peníze dostat nejpozději do 30 dnů - například za březen do konce dubna.
Podle ministerstev financí a průmyslu by se měla podpora vyplácet nejvýš půl roku lidem, kteří jsou ve firmě aspoň rok a mají smlouvu na dobu neurčitou. Chybí jim také analýza dopadů a obávají se zneužívání podpory. Resorty požadovaly, aby se zaměstnavatelé víc zapojili. Při pondělním jednání vlády prosadily to, aby podnik nedoplácel jen zdravotní odvody, ale platil za celou dobu i sociální pojištění.
Odbory nesouhlasily s tím, aby se podpora mohla znovu vyplácet až po třech letech. Podle nich není také jasně stanoveno, jestli se peníze daní. Podle Svazu průmyslu a dopravy je zas potřeba dořešit třeba to, kdy se má kurzarbeit spouštět. Svaz doporučuje jinak nastavit parametry.
Aby bylo možné nový kurzarbeit od listopadu zavést, musí novelu schválit Parlament a podepsat prezident. Zbývá na to necelých osm týdnů.
Související
Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
Vláda ČR , kurzarbeit , Karel Havlíček , práce
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
včera
Korupce na Ukrajině: Soud poslal do vazby jednoho z členů vlády
včera
Na Ještěd se vrátí lanovka. Město schválilo její novou podobu, bude delší
Na Ještěd bude v budoucnu opět jezdit lanovka. Liberecké zastupitelstvo ve čtvrtek schválilo záměr znovuobnovení lanové dráhy, která se před necelými třemi lety zřítila. Nová lanovka bude mít jednu kabinu na dvou lanech a prodlouženou trasu.
Zdroj: Jan Hrabě