Změna ústavy kvůli NKÚ? Politici se neshodnou

Sněmovní a senátní ústavní komise se zatím příliš neposunuly k dohodě o změnách ústavy. Chystané rozšíření pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), které prosazují poslanci, podmiňují senátoři zdvojnásobením měsíční lhůty na projednávání zákonů horní komorou. Trvají také na rozšíření okruhu zákonů, k jejichž přijetí je třeba souhlas obou komor. Zaznělo to při dnešním společném jednání obou komisí.

Nyní je souhlas obou komor nutný především pro volební zákony. Rozšíření by se podle předsedy senátní komise Jiřího Dienstbiera (ČSSD) mělo týkat minimálně zákonů o České národní bance, Ústavním soudu či NKÚ, případně zákonů týkající se soudců a státních zástupců. To podpořil například poslanec TOP 09 Dominik Feri.

Místopředseda Sněmovny Vojtěch Filip (KSČM) ale namítl, že rozšířením by další změny těchto zákonů nemusely být nikdy schváleny. "Můžeme dojít do stavu, kdy nebudeme schopni najít souhlas obou komor," varoval.

Senátor STAN Zdeněk Hraba uvedl, že na rozšíření o zákony o soudcích a žalobcích Sněmovna nepřistoupí. Podle místopředsedy Sněmovny Vojtěcha Pikala (Piráti) by bylo třeba probrat, zda je rozšíření nutné. "Myslím, že koušeme příliš velké sousto," řekl. Předseda SPD Tomio Okamura uvedl, že s posílením pravomocí Senátu nesouhlasí a že případný úspěch bude záviset na postoji poslanců hnutí ANO. Jeho zástupci na jednání však opakovaně chyběli.

Okamura také odmítl snahu o prodloužení lhůty na senátní projednání zákonů, neboť by se tím podle něj zdržel proces přijímání norem. Podle Dienstbiera je ale změna nutná vzhledem k tomu, že po elektronizaci procesu přijímání zákonů bude mít Senát na rozhodnutí fakticky méně než měsíc. Prodloužení by umožnilo složitější změny lépe projednat, s čímž souhlasil předseda KDU-ČSL Marek Výborný.

Pikal v této souvislosti nadnesl možnost, že by Sněmovna do budoucna nemusela o senátních úpravách hlasovat jako o celku, ale že by je mohla schvalovat jednotlivě. Podle předsedy sněmovního ústavně právního výboru Marka Bendy (ODS) by to ale mohlo Senát vést k četnějšímu opravování předloh, což by dobu jejich schvalování ještě prodloužilo kvůli nutnosti opětovného projednání Sněmovnou.

Související

Peníze, ilustrační fotografie. Komentář

V Česku jsou zastánci práva na platbu hotovostí. Co (ne)patří do Ústavy?

Možná, že patříte také k tzv. „tvrdým“ zastáncům toho, aby v základní listině České republiky, tedy Ústavě, byla zakotvena třeba nejen ochrana vody, ale i povinnost obchodníků přijímat hotovost. Ani jedno, dle mého názoru, do Ústavy nepatří. Tahle témata totiž přece vůbec nesouvisejí s pravidly výkonu stání moci, ani se zaručením základních lidských práv. Požadavek prosazovat podobné záležitosti do Ústavy spíše připomíná honbu za levnými politickými body a čirý populismus.
Lubomír Kopeček Rozhovor

Po Zemanovi nezůstane myšlenkové dědictví, jen bonmoty a vzpomínky na deformaci demokracie, říká politolog Kopeček pro EZ

Před 10 lety, 26. ledna 2013, byl hlavou státu zvolen Miloš Zeman. Stalo se tak v historicky první přímé prezidentské volbě v České republice. Tato skutečnost dodala jeho mandátu větší legitimitu, nepochybuje politolog Lubomír Kopeček v rozhovoru pro EurpoZprávy.cz. Profesor působící na Fakultě sociálních studí Masarykovy univerzity a v Národním institutu SYRI se Zemanovi se věnoval v knize „Příběh talentovaného pragmatika: Intelektuál válčící s intelektuály“, a také ve srovnávací biografii českých prezidentů „Hodný, zlý a ošklivý? Havel, Klaus a Zeman – paralelní životopisy“. Za nepříjemný dopad zavedení přímé volby prezidenta považuje mimo jiné vybuzené emoce a možné dlouhodobé rozdělení společnosti, jak ukazuje právě Zemanův případ.

Více souvisejících

ústava čr nkú Poslanecká sněmovna Senát ČR

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy