Většina základních škol podporuje to, aby se v základním vzdělávání zrušila povinnost druhého cizího jazyka a zavedla se jeho volitelnost. V průzkumu, který v květnu provedlo ministerstvo školství, s tím souhlasily zhruba tři čtvrtiny ředitelů a ředitelek škol. ČTK to řekl vedoucí expertního panelu ministerstva Jan Jiterský. Víceletá gymnázia jsou podle průzkumu v 59 procentech proti změně, na základních školách by jim ale podle Jiterského nevadila.
Experti z ministerstva školství nedávno v připravované koncepci změny rámcového vzdělávacího programu navrhli, aby byl druhý cizí jazyk v základních školách volitelný. V současnosti je povinný pro žáky osmých a devátých tříd. Zástupci sdružení učitelů cizích jazyků s návrhem expertů z ministerstva nesouhlasí. Povinná výuka druhého cizího jazyka je podle nich pro žáky přínosem a nikoho nepřetěžuje. Ministerstvo proto podle Jiterského chtělo zjistit také názor škol. Mezi 4. a 11. květnem jich oslovilo 3127, odpovědělo 2162 z nich. Víc než 90 procent škol v průzkumu bylo základních, zbytek tvořily víceletá gymnázia či osmileté konzervatoře.
"Velká většina základních škol, celkem 78 procent, prostřednictvím svých ředitelů vyjádřila svůj souhlas se změnou (tedy zrušením povinnosti druhého cizího jazyka)," uvedl Jiterský. Na víceletých gymnáziích je pro změnu 39 procent. Z jejich odpovědí na otevřené otázky ale podle Jiterského plyne, že jsou proti rušení povinnosti ve vlastní výuce, nicméně u základních škol to podporují.
Kolem 67 procent ze zúčastněných ředitelů škol si podle Jiterského myslí, že zavedení volitelnosti dalšího jazyka může zvýšit kvalitu jeho výuky. "Mezi základními školami má tento názor 70 procent," uvedl. Asi 56 procent škol se domnívá, že změna neohrozí chuť žáků k výuce dalšího cizího jazyka. Téměř 60 procent škol pak uvedlo, že volitelnost by pomohla ke zlepšení vztahu dětí k učení, řekl.
Ohrožení úvazků pedagogů či rozvrhu kvůli změně se podle zjištění obává 35 procent základních škol. Kolem 60 procent by si s tím ale uměla poradit, ukázal průzkum. Základní školy mají podle Jiterského rovněž strach, zda by při zavedení volitelnosti měly dost pedagogů pro zajištění alternativní výuky k druhému cizímu jazyku. Podle něj by se proto ještě mělo ujasnit, co budou moct školy jako alternativu k druhému cizímu jazyku nabízet. Připomněl, že ministerstvo by chtělo také snížit počet žáků, kteří jsou potřeba pro otevření volitelného předmětu. Teď se jich musí přihlásit sedm. "Zatím se mluví o pěti, ale ještě to není rozhodnuto. Jsou tu i ambicióznější představy," řekl Jiterský.
Návrh změny koncepce učebního plánu představili zástupci ministerstva v březnu. Uvedli, že cílem učení by měly být nejpozději od roku 2029 dovednosti, jako je schopnost učit se, řešit problémy, komunikovat či pracovat. Zájemci mohli k návrhu posílat připomínky na web https://velke-revize-zv.rvp.cz, podle Jiterského se jich sešlo 3600. Dokončený návrh koncepce by chtěli experti předat ministru školství Petru Gazdíkovi (STAN) do 15. června.
Související
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
Útok nožem na škole ve Walesu: Mezi zraněnými je údajně i učitelka
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 43 minutami
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 1 hodinou
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
před 1 hodinou
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
před 1 hodinou
Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy
před 4 hodinami
Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
Asie byla v roce 2023 regionem s největším počtem katastrof způsobených klimatickými a povětrnostními jevy na světě, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) s tím, že hlavní příčinou úmrtí a majetkových škod byly záplavy.
Zdroj: Libor Novák