Stát loni pětinásobně zvýšil dotace na fotovoltaiku a čerpadla, vyplatil téměř 5 miliard

Stát loni vyplatil na dotacích na fotovoltaické elektrárny a tepelná čerpadla rekordních zhruba 4,9 miliardy korun. Meziročně jde o takřka pětinásobné navýšení dotací, kterými stát podpořil téměř 30.000 projektů. Vyplývá to z údajů Státního fondu životního prostředí, které má ČTK k dispozici. Růst bude podle expertů pokračovat i letos.

Rekordní částka vyplacených dotací souvisí s počtem instalovaných zařízení obnovitelných zdrojů energie v Česku v loňském roce. Fotovoltaických elektráren bylo loni zprovozněno 33.760 s celkovým výkonem 288,8 megawatt (MW), což je meziroční nárůst o 366 procent. Na dvojnásobek stoupl i počet instalovaných tepelných čerpadel, loni si jich Češi pořídili kolem 60.000.

Hlavní část peněz na tyto projekty stát poskytuje prostřednictvím dotačních programů Nová zelená úsporám a tzv. Kotlíkové dotace. Na fotovoltaické elektrárny z nich fond v loňském roce poskytl 3,9 miliardy korun. Předloni to bylo kolem 870 milionů korun. Na tepelná čerpadla loni šlo z dotačních programů zhruba 950 milionů korun. V roce 2021 žadatelé dostali 120 milionů korun.

Rekordní byl i počet podaných žádostí. Těch loni Češi podali 16.266 na tepelná čerpadla a 55.092 na fotovoltaiku, což je několikanásobně víc než o rok dříve. Přibližně 95 procent z nich v celkové hodnotě až 12 miliard korun stát vyhodnotil jako úspěšné. Velkou část ovšem v loňském roce zatím stát neproplatil.

Další nárůst počtu žádostí a vyplacených dotací lze očekávat i letos. Přispět by k tomu měly i některé novinky. "Díky nové vyhlášce Energetického regulačního úřadu bude nově možné umisťovat fotovoltaické panely i na bytovky s více byty, z deseti na 50 kW se zvyšuje limit výkonu pro menší obnovitelné zdroje včetně solárních elektráren, které je možné provozovat bez licence na výrobu elektřiny a uvidíme, jestli se nějak změní dotační podmínky,” upozornila Markéta Chrbolková ze společnosti Schlieger., která se zaměřuje na řešení fotovoltaik a tepelných čerpadel.

Prudký nárůst počtu instalovaných fotovoltaických elektráren provází i problémy. Vedle prodloužení instalační doby jde i o rostoucí počet zamítnutých žádostí o jejich připojení do distribuční soustavy. "Zatímco dříve to bývaly promile, dnes už se může jednat o jeden až dvě procenta všech žádostí," podotkla Chrbolková. Podle distributorů budou nutné další investice do distribučních sítí.

Související

Solární energie

Ministři skupiny G7 se dohodli na urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů

Ministři životního prostředí a energetiky ze skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 se na dvoudenním zasedání v Japonsku dohodli na urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie a vyzvali ke snížení spotřeby zemního plynu. Nestanovili ale termín pro postupné ukončení produkce elektřiny z uhlí. Potvrdili také závazek skupiny dosáhnout do roku 2035 plně nebo převážně dekarbonizované energetiky. Vyplývá to ze zveřejněného komuniké.

Více souvisejících

solární energie dotace

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 24 minutami

před 47 minutami

Aktualizováno před 54 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Volodymyr Zelenskyj

Záplavy na Ukrajině: Výbuchy zřejmě přišly zevnitř, Kachovka by zvenčí odolala jadernému úderu

Rusové kvůli záplavám ztrácejí pozice, uvedl Institut pro studium války. Nyní už jsou některé osady na pravém břehu Dněpru mimo dosah ruského ostřelování. Dramatická situace způsobená zničením přehrady Nová Kachovka se však stále stupňuje. Ukrajinský prezident Zelenskyj vytkl mezinárodním organizacím, že ani přes výzvy dosud nevyslaly pomoc. Ten v dopoledních hodinách dorazil do Chersonu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko chce zabránit EU v pořádání klimatického summitu COP29

Podle interních e-mailů, které získala agentura Reuters, Rusko plánuje zablokovat možnost zemím Evropské unie hostit příští rok mezinárodní jednání OSN o klimatu COP29. Tento krok může představovat potenciální překážku pro Bulharsko, které jako člen EU a chtělo získat právo pořádat konferenci. Další zvažované země jsou Ázerbájdžán a Arménie. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Bělgorod, ilustrační fotografie.

"Jsme v Rusku, nebo kde?" Moskva ignoruje utrpení lidí v Bělgorodské oblasti

Do Ruska dorazila plnohodnotná válka, upozornil nezávislý ruský server Meduza. Má obrovské dopady na život ve městě Šebekino v Bělgorodské oblasti sousedící s Ukrajinou. Čtyřicetitisícové město údajně už několik týdnů prožívá neustálou palbu, na začátku června místní úřady rozhodly o evakuaci obyvatel. Federální pomoc z Moskvy ale nepřichází, šéf wagnerovců Prigožin se dokonce „obává“ nasazení jaderné zbraně. 

před 3 hodinami

Anders Fogh Rasmussen, dánský politik, bývalý předseda dánské vlády a generální tajemník NATO.

Na Ukrajinu by mohli zamířit vojáci ze zemí NATO, tvrdí bývalý tajemník aliance

Bývalý generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Rasmussen uvedl, že skupina zemí NATO může být ochotna vyslat na Ukrajinu vojáky, pokud členské státy včetně USA neposkytnou na summitu ve Vilniusu hmatatelné bezpečnostní záruky. Na jeho prohlášení upozornil server Guardian. Šlo by o závažné překročení červených linií vytyčených Ruskem, o kterých neustále hovoří Vladimir Putin, zatímco chrastí jadernými zbraněmi. 

před 3 hodinami

Ivo Vondrák (ANO).

Vondrák rezignoval. Novým hejtmanem Moravskoslezského kraje bude Krkoška

Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák v úvodu zasedání krajského zastupitelstva rezignoval na svou funkci. Původně mu hrozilo, že ho dnes zastupitelstvo samo odvolá. Vondrák, podobně jako někdejší ostravský primátor Tomáš Macura (oba zvolení za ANO) podpořili v prezidentské volbě Petra Pavla proti svému stranickému šéfovi Andreji Babišovi. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Pohonné hmoty v Česku nadále zdražují

Pohonné hmoty v Česku zdražují. Průměrná cena benzinu stoupla za poslední týden o 22 haléřů na 36,89 koruny za litr, což je nejvíc za poslední čtyři týdny. O 18 haléřů na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 31,24 koruny.

před 6 hodinami

Aktualizováno včera

Jens Stoltenberg je norský ekonom a politik, předseda Norské strany práce a bývalý ministerský předseda Norska, v současnosti generální tajemník NATO.

Stoltenberg vzkázal Kyjevu, že NATO nechává dveře do aliance otevřené

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve středu opětovně zdůraznil důležitost podpory Ukrajiny ze strany členských států. Kyjev se chce stát po konci probíhajícího konfliktu se sousedním Ruskem členem spolku. Stoltenberga navíc příští týden čeká jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem v Bílém domě. 

včera

Aktualizováno včera

Kapka naděje do poškozených vztahů USA a Saúdské Arábie. Blinken se sešel s korunním princem

Americký ministr zahraničí Antony Blinken se dnes setkal se saúdským korunním princem Mohammedem bin Salmánem. O důležitém setkání informovala agentura Reuters s tím, že mělo jít o „otevřený a upřímný rozhovor“ o celé řadě bilaterálních otázek. Mezi oběma zeměmi panuje i přes spojenectví viditelné napětí. Rijád obnovil diplomatické vztahy s Íránem a dosud nehodlá navazovat vztahy s jeho úhlavním nepřítelem Izraelem. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy