Stát loni vyplatil na dotacích na fotovoltaické elektrárny a tepelná čerpadla rekordních zhruba 4,9 miliardy korun. Meziročně jde o takřka pětinásobné navýšení dotací, kterými stát podpořil téměř 30.000 projektů. Vyplývá to z údajů Státního fondu životního prostředí, které má ČTK k dispozici. Růst bude podle expertů pokračovat i letos.
Rekordní částka vyplacených dotací souvisí s počtem instalovaných zařízení obnovitelných zdrojů energie v Česku v loňském roce. Fotovoltaických elektráren bylo loni zprovozněno 33.760 s celkovým výkonem 288,8 megawatt (MW), což je meziroční nárůst o 366 procent. Na dvojnásobek stoupl i počet instalovaných tepelných čerpadel, loni si jich Češi pořídili kolem 60.000.
Hlavní část peněz na tyto projekty stát poskytuje prostřednictvím dotačních programů Nová zelená úsporám a tzv. Kotlíkové dotace. Na fotovoltaické elektrárny z nich fond v loňském roce poskytl 3,9 miliardy korun. Předloni to bylo kolem 870 milionů korun. Na tepelná čerpadla loni šlo z dotačních programů zhruba 950 milionů korun. V roce 2021 žadatelé dostali 120 milionů korun.
Rekordní byl i počet podaných žádostí. Těch loni Češi podali 16.266 na tepelná čerpadla a 55.092 na fotovoltaiku, což je několikanásobně víc než o rok dříve. Přibližně 95 procent z nich v celkové hodnotě až 12 miliard korun stát vyhodnotil jako úspěšné. Velkou část ovšem v loňském roce zatím stát neproplatil.
Další nárůst počtu žádostí a vyplacených dotací lze očekávat i letos. Přispět by k tomu měly i některé novinky. "Díky nové vyhlášce Energetického regulačního úřadu bude nově možné umisťovat fotovoltaické panely i na bytovky s více byty, z deseti na 50 kW se zvyšuje limit výkonu pro menší obnovitelné zdroje včetně solárních elektráren, které je možné provozovat bez licence na výrobu elektřiny a uvidíme, jestli se nějak změní dotační podmínky,” upozornila Markéta Chrbolková ze společnosti Schlieger., která se zaměřuje na řešení fotovoltaik a tepelných čerpadel.
Prudký nárůst počtu instalovaných fotovoltaických elektráren provází i problémy. Vedle prodloužení instalační doby jde i o rostoucí počet zamítnutých žádostí o jejich připojení do distribuční soustavy. "Zatímco dříve to bývaly promile, dnes už se může jednat o jeden až dvě procenta všech žádostí," podotkla Chrbolková. Podle distributorů budou nutné další investice do distribučních sítí.
Související
Austrálie vybuduje obří solární elektrárnu. Bude největší na světě
Ministři skupiny G7 se dohodli na urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 44 minutami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 1 hodinou
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 1 hodinou
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 2 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah.
Zdroj: Libor Novák