Jak poroste minimální mzda? Odbory a zaměstnavatelé se neshodnou

Odboráři a zaměstnavatelé dnes nenašli shodu na tom, o kolik by měla od ledna růst minimální mzda. Odbory požadují navýšení o 1650 korun na 15.000 korun. Zaměstnavatelé by přidali nejvýš 700 korun. I když byly obě strany ochotny ustoupit, ke společné částce se jim dostat nepodařilo. ČTK to po dnešním jednání řekl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. K nalezení shody do konce října vyzvala odboráře a zaměstnavatele ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).

"Rozdíl (mezi představou odborů a zaměstnavatelů) je tak zásadní, tak budeme muset věc předat politikům, aby oni rozhodli," uvedl Rafaj.

Minimální mzdu stanovuje vláda svým nařízením. Vycházet by měla z dohody odborů a zaměstnavatelů. Ti se ale na růstu obvykle neshodnou, takže částku určí kabinet. Maláčová navrhla růst nejnižšího výdělku o 1350 na 14.700 korun, tedy zhruba o deset procent. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dřív naopak řekla, že by zvýšení mělo držet krok s růstem ostatních mezd, který tak výrazný nebude.

Odboráři a zaměstnavatelé se podle Rafaje shodují v tom, že se citelnějším růstem nyní dohání roky, kdy se minimální mzda nezvedala. V lednu 2007 se zvýšila o pět korun na 8000 korun, poté se upravovala až po krizi v červenci 2013 na 8500 korun. Od té doby poskočila o 4850 korun.

Podle odborů není důvod, aby se růst nejnižšího výdělku zpomalil. Předáci poukazují na nízkou českou částku ve srovnání s jinými zeměmi EU. Za vzor si berou Slovensko. Tamní vláda schválila od ledna navýšení z letošních 520 na 580 eur (z 13.283 na 14.816 korun).

Podle Rafaje byli na dnešním jednání ale odboráři a zaměstnavatelé připraveni k ústupku. Odbory by o pár stokorun slevily a zaměstnavatelé by byli ochotni svou částku mírně zvýšit, uvedl Rafaj. "Za určitých okolností bychom souhlasili s maličkým nárůstem navíc, kdyby se zafixoval mechanismus (navyšování)," míní viceprezident svazu.

Zaměstnavatelé po vzorci pro stanovení minimální mzdy, aby byla předvídatelná, dlouhodobě volají. Podle Rafaje by se nejnižší výdělek mohl navázat na průměrnou mzdu a mohl by odpovídat 44 procentům její výše z předchozího roku. Se zavedením pravidelné valorizace souhlasí i odbory. Požadují ale vyšší podíl z průměrné mzdy, podle jejich představ by to mohla být polovina.

Babišova vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů v programovém prohlášení uvádí, že závazná pravidla pro předvídatelný růst minimální mzdy připraví. Ministerstvo práce pod vedením Maláčové už loni do chystané novely zákoníku práce navrhlo vzorec, podle něhož by se minimální mzda zvedala od ledna tak, aby odpovídala polovině průměrné mzdy z předloňska. Příští rok by tedy měla podle tohoto plánu činit 50 procent průměrného výdělku roku 2018, což by bylo 15.934 korun. Na vzorci shoda nebyla, z připravované novely pracovního kodexu tak vypadl.

Shodu na růstu minimální mzdy by odboráři a zaměstnavatelé mohli hledat spolu s vládou ještě na jednání tripartity 18. listopadu.

Související

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Minimální mzda se má po roce 2024 valorizovat, rozhodla vláda. NBÚ povede Čuřín

Minimální mzda by se v blízké budoucnosti měla valorizovat pravidelně na základě výpočtu stanoveného zákonem, a nikoli ad hoc rozhodnutím vlády. Počítá s tím návrh novely zákoníku práce, který dnes odsouhlasil. Kabinet rozhodl také o navýšení příspěvku zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a jmenoval nového ředitele Národního bezpečnostního úřadu.

Více souvisejících

Minimální mzda mzdy / platy Odbory svaz průmyslu a dopravy Ministerstvo práce a soc. věcí Jana Maláčová (ČSSD)

Aktuálně se děje

před 41 minutami

před 1 hodinou

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Munice a rakety za miliardy. USA chystají další masivní balík pomoci Ukrajině

V pátek se Spojené státy chystají oznámit dlouhodobou vojenskou pomoc pro Ukrajinu v hodnotě šest miliard dolarů, zahrnující munici pro systémy protivzdušné obrany. Informovala o tom agentura AP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy