Minimální mzda se má po roce 2024 valorizovat, rozhodla vláda. NBÚ povede Čuřín

Minimální mzda by se v blízké budoucnosti měla valorizovat pravidelně na základě výpočtu stanoveného zákonem, a nikoli ad hoc rozhodnutím vlády. Počítá s tím návrh novely zákoníku práce, který dnes odsouhlasil. Kabinet rozhodl také o navýšení příspěvku zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a jmenoval nového ředitele Národního bezpečnostního úřadu.

Vláda konkrétně schválila novelu zákoníku práce, která zavádí mechanismus valorizace minimální mzdy a stanoví jasná a předvídatelná pravidla pro její výpočet a aktualizaci. Ministerstvo práce a sociálních věcí bude minimální mzdu pro každý příslušný kalendářní rok vyhlašovat do 30. září předchozího roku. Výše minimální mzdy bude odvozena z legislativních parametrů. Tímto krokem se uskutečňuje jeden z bodů programového prohlášení vlády.

"Náš společný cíl je zajistit, aby minimální mzda rostla transparentně a předvídatelně. Tím eliminujeme potřebu každoročních vyjednávání, která často přinášejí nejasnosti a nepochopení. Máme zájem o stabilní a srozumitelný růst minimální mzdy. Jsem toho názoru, že hranice, kterou by minimální mzda měla postupně do roku 2029 dosáhnout, je aspoň 47 % mzdy průměrné, do té doby by poměr minimální mzdy ke mzdě průměrné měl růst lineárně, přičemž tento poměr bude v roce 2025 činit 42,2 %," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ministerstvo bude pro tento účel vypracovávat analýzu přiměřené úrovně minimální mzdy a na základě toho navrhne vládě cílenou relaci (např. 47 % průměrné hrubé mzdy). Vláda následně vždy pro následující dva roky nařízením stanoví příslušné koeficienty, které umožní dosažení stanoveného cíle a tím zajistí přiměřenou úroveň minimální mzdy.

V zákoníku práce budou definovány podmínky stanovení koeficientů, jako je nutnost zohlednění povinných kritérií přiměřenosti (tj. kupní sílu zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecnou úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobou vnitrostátní míru produktivity a její vývoj) a zároveň bude obsahovat nezbytnost konzultací v rámci celého procesu se sociálními partnery na Tripartitě.

"Pro zaměstnance je hlavní dobrou zprávou, že dojde k rekordním růstu minimální mzdy. Zaměstnavatelé v privátní sféře zase ocení, že zrušíme složitou zaručenou mzdu," zdůraznil ministr Jurečka.

Novela upravuje zákonnou podobu a rozsah ochrany prostřednictvím zaručené mzdy. Nově bude pouze tzv. zaručený plat pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, přičemž zaměstnanci v soukromé sféře budou před nepřiměřeně nízkým oceněním práce chránění minimální mzdou stanovenou dle valorizačního mechanismu a prostřednictvím kolektivního vyjednávání, mimo jiné o mzdách, k jehož rozšíření je touto novelou zavedena řada opatření.

Pro zaručený plat budou stanoveny 4 skupiny prací rozdělené podle jejich kvalifikační náročnosti, které stanoví vláda nařízením. V 1. skupině prací bude zaručený plat ve výši 1násobku minimální mzdy, ve 2. skupině prací 1,2násobku minimální mzdy, ve 3. skupině prací 1,4násobku minimální mzdy a ve 4. skupině prací 1,6násobku minimální mzdy.

"Pamatujeme také na zaměstnavatele. Chceme, aby ubývalo zbytečné byrokracie. Navrhujeme tak zrušit povinnost vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené. Z praxe víme, že každoroční sestavování plánu dovolených je převážně formální záležitostí," dodal Jurečka.

Účinnost novely je plánována na 1. července 2024. Minimální mzda by tak byla poprvé stanovena na základě valorizačního mechanismu pro rok 2025. Příslušná legislativa vychází z programového prohlášení vlády a zároveň provádí transpozici příslušné směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii.

Novým šéfem NBÚ bude Čuřín, vláda řešila i energetiku

Vláda rozhodla také o navýšení maximální částky příspěvku zaměstnavateli na zaměstnávání osob se zdravotním postižením z dosavadních 14 200 korun na 15 700 korun. Navýšení státního příspěvku má pomoci zachovat dosavadní pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením na chráněném trhu práce a motivovat zaměstnavatele, aby další pracovní místa vhodná pro osoby se zdravotním postižením vytvářeli. 

Kabinet projednal i návrh nového zákona o veřejných kulturních institucích. Nový typ veřejnoprávní právnické osoby budou moci zakládat stát nebo územní samosprávné celky, případně budou moci na tuto právní formu převést své dosavadní příspěvkové organizace. Státní veřejnou kulturní instituci ale bude možné založit nebo transformovat jen s předchozím souhlasem vlády. Přechod na novou subjektivitu bude dobrovolný a má napomoci k zajištění finanční stability kulturní instituce, k zefektivnění jejího financování a také k odpolitizování a zajištění účasti odborné veřejnosti na jejím řízení. 

Vláda se zabývala rovněž návrhem novely energetického zákona. Novela dokončuje transpozici dvou evropských směrnic a řeší pravidla související s ukládáním energie v elektrizační soustavě a instituty tzv. agregace a flexibility. Nové možnosti ukládání přebytků energie, dané především technologickým pokrokem ve vývoji baterií, dávají možnost domácnostem i firmám ušetřit na výdajích za regulovanou složku energie. Povedou totiž ke snížení objemu elektřiny nakupované na poskytování služeb výkonové rovnováhy pro provozovatele přenosové soustavy, kteří tím vykrývají nepravidelnou výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Novela také posiluje ochranu spotřebitelů, umožní totiž mimo jiné ukončit smlouvu s dodavatelem, který nemá zajištěnou bezpečnou obchodní strategii. 

Kabinet rovněž odsouhlasil návrh novely zákona o Kanceláři prezidenta republiky. Novela nastavuje pravidla pro zajištění materiálních a personálních potřeb spojených s chodem dočasné kanceláře nově zvoleného prezidenta i s jeho veřejnou činností v době mezi zvolením ve volbách a skutečným nástupem do funkce na Pražský hrad. V současnosti totiž platí, že nově zvolený prezident až do inaugurace nedisponuje žádnými finančními prostředky, které by mohl na toto přechodné období, během nějž se připravuje na výkon funkce, použít.

Vláda na schůzi jmenovala nového ředitele Národního bezpečnostního úřadu. Na místo Jiřího Langa, který na svou funkci rezignoval, nastoupí od 1. května 2024 dosavadní bezpečnostní ředitel Úřadu vlády Jan Čuřín. Jeho nominaci v souladu se zákonem o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti projednal Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na jednání 14. března 2024.

Související

Vláda ČR

Vláda uvolní peníze na pomoc sportu po povodních. Podpořila také podnikání s Ukrajinou

Národní sportovní agentura dostane 850 milionů korun na pomoc sportovním organizacím, jejichž majetek zničily či poškodily zářijové povodně. Uvolnění peněz z rozpočtové rezervy schválila vláda středečním jednání. Odsouhlasila také další rozšíření pomoci českým exportérům obchodujícím s Ukrajinou, poskytované formou pojištění vývozních úvěrových rizik Exportní garanční a pojišťovací společností a schválila i spuštění úvěrového programu Národní rozvojové banky pro podnikatele postižené povodněmi.

Více souvisejících

Vláda ČR Minimální mzda Ministerstvo práce a soc. věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) NBÚ (Národní bezpečnostní úřad) zdravotně postižení Energetika

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy