Minimální mzda se má po roce 2024 valorizovat, rozhodla vláda. NBÚ povede Čuřín

Minimální mzda by se v blízké budoucnosti měla valorizovat pravidelně na základě výpočtu stanoveného zákonem, a nikoli ad hoc rozhodnutím vlády. Počítá s tím návrh novely zákoníku práce, který dnes odsouhlasil. Kabinet rozhodl také o navýšení příspěvku zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a jmenoval nového ředitele Národního bezpečnostního úřadu.

Vláda konkrétně schválila novelu zákoníku práce, která zavádí mechanismus valorizace minimální mzdy a stanoví jasná a předvídatelná pravidla pro její výpočet a aktualizaci. Ministerstvo práce a sociálních věcí bude minimální mzdu pro každý příslušný kalendářní rok vyhlašovat do 30. září předchozího roku. Výše minimální mzdy bude odvozena z legislativních parametrů. Tímto krokem se uskutečňuje jeden z bodů programového prohlášení vlády.

"Náš společný cíl je zajistit, aby minimální mzda rostla transparentně a předvídatelně. Tím eliminujeme potřebu každoročních vyjednávání, která často přinášejí nejasnosti a nepochopení. Máme zájem o stabilní a srozumitelný růst minimální mzdy. Jsem toho názoru, že hranice, kterou by minimální mzda měla postupně do roku 2029 dosáhnout, je aspoň 47 % mzdy průměrné, do té doby by poměr minimální mzdy ke mzdě průměrné měl růst lineárně, přičemž tento poměr bude v roce 2025 činit 42,2 %," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ministerstvo bude pro tento účel vypracovávat analýzu přiměřené úrovně minimální mzdy a na základě toho navrhne vládě cílenou relaci (např. 47 % průměrné hrubé mzdy). Vláda následně vždy pro následující dva roky nařízením stanoví příslušné koeficienty, které umožní dosažení stanoveného cíle a tím zajistí přiměřenou úroveň minimální mzdy.

V zákoníku práce budou definovány podmínky stanovení koeficientů, jako je nutnost zohlednění povinných kritérií přiměřenosti (tj. kupní sílu zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecnou úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobou vnitrostátní míru produktivity a její vývoj) a zároveň bude obsahovat nezbytnost konzultací v rámci celého procesu se sociálními partnery na Tripartitě.

"Pro zaměstnance je hlavní dobrou zprávou, že dojde k rekordním růstu minimální mzdy. Zaměstnavatelé v privátní sféře zase ocení, že zrušíme složitou zaručenou mzdu," zdůraznil ministr Jurečka.

Novela upravuje zákonnou podobu a rozsah ochrany prostřednictvím zaručené mzdy. Nově bude pouze tzv. zaručený plat pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, přičemž zaměstnanci v soukromé sféře budou před nepřiměřeně nízkým oceněním práce chránění minimální mzdou stanovenou dle valorizačního mechanismu a prostřednictvím kolektivního vyjednávání, mimo jiné o mzdách, k jehož rozšíření je touto novelou zavedena řada opatření.

Pro zaručený plat budou stanoveny 4 skupiny prací rozdělené podle jejich kvalifikační náročnosti, které stanoví vláda nařízením. V 1. skupině prací bude zaručený plat ve výši 1násobku minimální mzdy, ve 2. skupině prací 1,2násobku minimální mzdy, ve 3. skupině prací 1,4násobku minimální mzdy a ve 4. skupině prací 1,6násobku minimální mzdy.

"Pamatujeme také na zaměstnavatele. Chceme, aby ubývalo zbytečné byrokracie. Navrhujeme tak zrušit povinnost vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené. Z praxe víme, že každoroční sestavování plánu dovolených je převážně formální záležitostí," dodal Jurečka.

Účinnost novely je plánována na 1. července 2024. Minimální mzda by tak byla poprvé stanovena na základě valorizačního mechanismu pro rok 2025. Příslušná legislativa vychází z programového prohlášení vlády a zároveň provádí transpozici příslušné směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii.

Novým šéfem NBÚ bude Čuřín, vláda řešila i energetiku

Vláda rozhodla také o navýšení maximální částky příspěvku zaměstnavateli na zaměstnávání osob se zdravotním postižením z dosavadních 14 200 korun na 15 700 korun. Navýšení státního příspěvku má pomoci zachovat dosavadní pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením na chráněném trhu práce a motivovat zaměstnavatele, aby další pracovní místa vhodná pro osoby se zdravotním postižením vytvářeli. 

Kabinet projednal i návrh nového zákona o veřejných kulturních institucích. Nový typ veřejnoprávní právnické osoby budou moci zakládat stát nebo územní samosprávné celky, případně budou moci na tuto právní formu převést své dosavadní příspěvkové organizace. Státní veřejnou kulturní instituci ale bude možné založit nebo transformovat jen s předchozím souhlasem vlády. Přechod na novou subjektivitu bude dobrovolný a má napomoci k zajištění finanční stability kulturní instituce, k zefektivnění jejího financování a také k odpolitizování a zajištění účasti odborné veřejnosti na jejím řízení. 

Vláda se zabývala rovněž návrhem novely energetického zákona. Novela dokončuje transpozici dvou evropských směrnic a řeší pravidla související s ukládáním energie v elektrizační soustavě a instituty tzv. agregace a flexibility. Nové možnosti ukládání přebytků energie, dané především technologickým pokrokem ve vývoji baterií, dávají možnost domácnostem i firmám ušetřit na výdajích za regulovanou složku energie. Povedou totiž ke snížení objemu elektřiny nakupované na poskytování služeb výkonové rovnováhy pro provozovatele přenosové soustavy, kteří tím vykrývají nepravidelnou výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Novela také posiluje ochranu spotřebitelů, umožní totiž mimo jiné ukončit smlouvu s dodavatelem, který nemá zajištěnou bezpečnou obchodní strategii. 

Kabinet rovněž odsouhlasil návrh novely zákona o Kanceláři prezidenta republiky. Novela nastavuje pravidla pro zajištění materiálních a personálních potřeb spojených s chodem dočasné kanceláře nově zvoleného prezidenta i s jeho veřejnou činností v době mezi zvolením ve volbách a skutečným nástupem do funkce na Pražský hrad. V současnosti totiž platí, že nově zvolený prezident až do inaugurace nedisponuje žádnými finančními prostředky, které by mohl na toto přechodné období, během nějž se připravuje na výkon funkce, použít.

Vláda na schůzi jmenovala nového ředitele Národního bezpečnostního úřadu. Na místo Jiřího Langa, který na svou funkci rezignoval, nastoupí od 1. května 2024 dosavadní bezpečnostní ředitel Úřadu vlády Jan Čuřín. Jeho nominaci v souladu se zákonem o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti projednal Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na jednání 14. března 2024.

Související

Sucho, ilustrační fotografie.

První kroky koalice pro boj se suchem. Mají se vytipovat nejkritičtější místa

Ve Strakově akademii se v pondělí sešla na prvním zasedání obnovená Národní koalice pro boj se suchem. Jednala o navýšení prostředků na financování opatření proti suchu a o naplňování Koncepce ochrany před následky sucha pro území České republiky na období 2023–2027. Premiér po jednání zdůraznil, že ministerstva společně s Českým hydrometeorologickým ústavem sestaví mapu míst, která jsou suchem zasažena nejvíce. Zároveň byla na pondělí 24. srpna svolána Ústřední komise pro sucho. 
Vlaky

Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy

Vláda na pondělním zasedání schválila Dílčí územní rozvojový plán (DÚRP) VRT PRAHA, který vymezuje koridory pro vysokorychlostní trať na území hlavního města. Jde o významný krok v přípravě nové železniční infrastruktury, která má zvýšit kapacitu pražského železničního uzlu a vytvořit podmínky pro budoucí provoz vysokorychlostních vlaků.

Více souvisejících

Vláda ČR Minimální mzda Ministerstvo práce a soc. věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) NBÚ (Národní bezpečnostní úřad) zdravotně postižení Energetika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.

před 2 hodinami

Evropský parlament

Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned

Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Trump a nový ředitel CIA John Ratcliffe

V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí

Nečekané přistání amerického vojenského transportního letounu na moskevském letišti Vnitřkovo vyvolalo řadu otázek a mezinárodní pozornost. Podle informací webu CBS NEws byl na palubě stroje ředitel Ústřední zpravodajské služby John Ratcliffe. Přítomnost jednoho z nejvýše postavených bezpečnostních představitelů Spojených států v ruské metropoli nebyla předem oznámena a obě strany o ní zpočátku mlčely.

před 6 hodinami

Šanghaj

Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce

Peking se ostře ohradil proti novému balíku hospodářských sankcí, kterými se Spojené státy americké snaží izolovat Írán a jeho obchodní partnery. Čínské ministerstvo zahraničí označilo americká opatření za nelegální jednostranné kroky a varovalo, že podnikne všechna nezbytná opatření k ochraně svých národních zájmů. Bleskový nárůst napětí přichází poté, co Washington vyhlásil rozsáhlou finanční ofenzívu zaměřenou na úplné odstřižení íránského režimu od globálních příjmů.

před 7 hodinami

Scott Bessent, ministr financí USA

USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně

Nové sankční hrozby ze strany Spojených států amerických zamířené na odběratele íránské ropy míří především na Čínu. Ministr financí USA Scott Bessent oznámil záměr uplatnit výrazný ekonomický tlak na země, které z Íránu surovinu importují. Ačkoliv oficiální místa konkrétní stát nejmenovala, analytici i dostupná data podle CNN ukazují, že hlavním cílem tohoto opatření je právě Peking, který představuje největšího odběratele íránské ropy na světě.

před 8 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele

Blížící se parlamentní volby v Izraeli výrazně ovlivňují styl i obsah politické kampaně premiéra Benjamina Netanjahua. Volební kampaň vládní strany Likud staví do popředí nového vnějšího protivníka, kterým se stalo Turecko a jeho prezident Recep Tayyip Erdogan. Na velkoplošných billboardech v Tel Avivu se turecký vůdce objevil po boku představitelů Íránu, Hizballáhu a starosty New Yorku pod ústředním heslem, že všichni ti, kteří jsou na snímku zobrazeni, si přejí Netanjahuovu porážku a voliči by jim to neměli dovolit.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí

Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.

před 10 hodinami

Kanada

I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?

Obchodní spor mezi Kanadou a Spojenými státy získává na intenzitě a Ottawa zvažuje své možnosti odvety proti administrativě prezidenta Donalda Trumpa. Ačkoliv Kanada vyváží do USA přibližně 70 procent svého zboží, disponuje významnými pákami, kterými může americkou ekonomiku citelně zasáhnout. Zemi javorového listu hraje do karet fakt, že je největším obchodním odběratelem pro 26 amerických států a mezi první tři klíčové trhy patří celkem pro 45 z 50 států USA.

před 12 hodinami

Dmitrij Peskov

"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov v úterý odmítl zprávy o chystané nové vlně mobilizace v Rusku a označil je za pouhé novinářské kachny. V rozhovoru pro televizní stanici RTVI vyjádřil přesvědčení, že tyto informace neopodstatněně vyvolávají neklid ve společnosti.

před 13 hodinami

německá policie v akci

Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou

Němečtí vyšetřovatelé objevil v blízkosti letiště Lipsko/Halle už třetí bezpilotní letoun a podezřelé výbušniny, které podle dostupných informací souvisejí s pokusem o útok z počátku tohoto měsíce. O nových nálezech informovala německá veřejnoprávní média NDR a WDR společně s deníkem Süddeutsche Zeitung. Třetí dron byl nalezen v západní části od letištního areálu s odstupem deseti dnů od samotného incidentu.

před 14 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada

Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.

před 16 hodinami

Letní počasí

Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil nový měsíční výhled počasí pro období od 24. srpna do 20. září 2026. Po třech týdnech extrémních veder a sucha na přelomu července a srpna přinesl uplynulý týden zmírnění teplot i návrat srážek. Nejvíce dešťových srážek přitom meteorologové zaznamenali na území Čech.

včera

Lunární sonda Chang'e

Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci

Čína odložila start své vesmírné mise Čchang-e 7, jejímž hlavním cílem je vyhledávání zásob vodního ledu v oblasti jižního pólu Měsíce. Sonda měla podle původních plánů odstartovat z kosmodromu Wen-čchang na ostrově Chaj-nan. Čínský úřad pro pilotované vesmírné lety však v oficiálním prohlášení uvedl, že mise nesplňuje potřebné podmínky pro start a v letošním plánovaném okně k oběžné dráze neodletí.

včera

Ilustrační foto

Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí

Rychle se šířící lesní požár v blízkosti amerického města Reno ve státě Nevada vyhnal z domovů desítky tisíc lidí. Příkaz k okamžité evakuaci obdrželo přibližně 90 tisíc obyvatel Rena a přilehlého údolí North Valley. Živel postupuje velmi agresivně a žene jej silný vítr, který plameny směřuje přímo k zastavěným obytným zónám.

včera

Vlny / tsunami

Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět

Světové oceány dosáhly nejvyšší průměrné teploty v historii měření. Podle nejnovějších vědeckých dat činila průměrná teplota mořské hladiny mimo polární oblasti 21,1 stupně Celsia. Tento rekordní nárůst představuje jasný ukazatel pokračující klimatické krize, neboť oceány pohlcují více než 90 procent tepla zachyceného skleníkovými plyny.

včera

Aleš Juchelka

Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců

Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování ve veřejném sektoru, která přinese automatickou valorizaci platů i změnu tarifních tabulek. Od příštího roku by se platy měly zvyšovat v závislosti na růstu průměrné mzdy. Návrh zároveň počítá s novým nastavením tarifů tak, aby žádný ze stupňů nespadal pod úroveň minimální mzdy, přičemž mezi jednotlivými platovými třídami bude stanoven minimálně čtyřprocentní rozdíl.

včera

Dunaj, ilustrační fotografie.

Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím

Rekordně nízká hladina Dunaje způsobená dlouhotrvajícím suchem vyvolala napětí a krizová opatření v několika evropských zemích. Na dramatický pokles průtoku jedné z nejvýznamnějších evropských vodních cest reagují jednotlivé státy jednostrannými zásahy do říčního koryta, zatímco Evropské unii nadále chybí jednotný a právně závazný plán pro řešení nedostatku vody.

včera

Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem

Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy