Minimální mzda se má po roce 2024 valorizovat, rozhodla vláda. NBÚ povede Čuřín

Minimální mzda by se v blízké budoucnosti měla valorizovat pravidelně na základě výpočtu stanoveného zákonem, a nikoli ad hoc rozhodnutím vlády. Počítá s tím návrh novely zákoníku práce, který dnes odsouhlasil. Kabinet rozhodl také o navýšení příspěvku zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a jmenoval nového ředitele Národního bezpečnostního úřadu.

Vláda konkrétně schválila novelu zákoníku práce, která zavádí mechanismus valorizace minimální mzdy a stanoví jasná a předvídatelná pravidla pro její výpočet a aktualizaci. Ministerstvo práce a sociálních věcí bude minimální mzdu pro každý příslušný kalendářní rok vyhlašovat do 30. září předchozího roku. Výše minimální mzdy bude odvozena z legislativních parametrů. Tímto krokem se uskutečňuje jeden z bodů programového prohlášení vlády.

"Náš společný cíl je zajistit, aby minimální mzda rostla transparentně a předvídatelně. Tím eliminujeme potřebu každoročních vyjednávání, která často přinášejí nejasnosti a nepochopení. Máme zájem o stabilní a srozumitelný růst minimální mzdy. Jsem toho názoru, že hranice, kterou by minimální mzda měla postupně do roku 2029 dosáhnout, je aspoň 47 % mzdy průměrné, do té doby by poměr minimální mzdy ke mzdě průměrné měl růst lineárně, přičemž tento poměr bude v roce 2025 činit 42,2 %," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ministerstvo bude pro tento účel vypracovávat analýzu přiměřené úrovně minimální mzdy a na základě toho navrhne vládě cílenou relaci (např. 47 % průměrné hrubé mzdy). Vláda následně vždy pro následující dva roky nařízením stanoví příslušné koeficienty, které umožní dosažení stanoveného cíle a tím zajistí přiměřenou úroveň minimální mzdy.

V zákoníku práce budou definovány podmínky stanovení koeficientů, jako je nutnost zohlednění povinných kritérií přiměřenosti (tj. kupní sílu zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecnou úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobou vnitrostátní míru produktivity a její vývoj) a zároveň bude obsahovat nezbytnost konzultací v rámci celého procesu se sociálními partnery na Tripartitě.

"Pro zaměstnance je hlavní dobrou zprávou, že dojde k rekordním růstu minimální mzdy. Zaměstnavatelé v privátní sféře zase ocení, že zrušíme složitou zaručenou mzdu," zdůraznil ministr Jurečka.

Novela upravuje zákonnou podobu a rozsah ochrany prostřednictvím zaručené mzdy. Nově bude pouze tzv. zaručený plat pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, přičemž zaměstnanci v soukromé sféře budou před nepřiměřeně nízkým oceněním práce chránění minimální mzdou stanovenou dle valorizačního mechanismu a prostřednictvím kolektivního vyjednávání, mimo jiné o mzdách, k jehož rozšíření je touto novelou zavedena řada opatření.

Pro zaručený plat budou stanoveny 4 skupiny prací rozdělené podle jejich kvalifikační náročnosti, které stanoví vláda nařízením. V 1. skupině prací bude zaručený plat ve výši 1násobku minimální mzdy, ve 2. skupině prací 1,2násobku minimální mzdy, ve 3. skupině prací 1,4násobku minimální mzdy a ve 4. skupině prací 1,6násobku minimální mzdy.

"Pamatujeme také na zaměstnavatele. Chceme, aby ubývalo zbytečné byrokracie. Navrhujeme tak zrušit povinnost vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené. Z praxe víme, že každoroční sestavování plánu dovolených je převážně formální záležitostí," dodal Jurečka.

Účinnost novely je plánována na 1. července 2024. Minimální mzda by tak byla poprvé stanovena na základě valorizačního mechanismu pro rok 2025. Příslušná legislativa vychází z programového prohlášení vlády a zároveň provádí transpozici příslušné směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii.

Novým šéfem NBÚ bude Čuřín, vláda řešila i energetiku

Vláda rozhodla také o navýšení maximální částky příspěvku zaměstnavateli na zaměstnávání osob se zdravotním postižením z dosavadních 14 200 korun na 15 700 korun. Navýšení státního příspěvku má pomoci zachovat dosavadní pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením na chráněném trhu práce a motivovat zaměstnavatele, aby další pracovní místa vhodná pro osoby se zdravotním postižením vytvářeli. 

Kabinet projednal i návrh nového zákona o veřejných kulturních institucích. Nový typ veřejnoprávní právnické osoby budou moci zakládat stát nebo územní samosprávné celky, případně budou moci na tuto právní formu převést své dosavadní příspěvkové organizace. Státní veřejnou kulturní instituci ale bude možné založit nebo transformovat jen s předchozím souhlasem vlády. Přechod na novou subjektivitu bude dobrovolný a má napomoci k zajištění finanční stability kulturní instituce, k zefektivnění jejího financování a také k odpolitizování a zajištění účasti odborné veřejnosti na jejím řízení. 

Vláda se zabývala rovněž návrhem novely energetického zákona. Novela dokončuje transpozici dvou evropských směrnic a řeší pravidla související s ukládáním energie v elektrizační soustavě a instituty tzv. agregace a flexibility. Nové možnosti ukládání přebytků energie, dané především technologickým pokrokem ve vývoji baterií, dávají možnost domácnostem i firmám ušetřit na výdajích za regulovanou složku energie. Povedou totiž ke snížení objemu elektřiny nakupované na poskytování služeb výkonové rovnováhy pro provozovatele přenosové soustavy, kteří tím vykrývají nepravidelnou výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Novela také posiluje ochranu spotřebitelů, umožní totiž mimo jiné ukončit smlouvu s dodavatelem, který nemá zajištěnou bezpečnou obchodní strategii. 

Kabinet rovněž odsouhlasil návrh novely zákona o Kanceláři prezidenta republiky. Novela nastavuje pravidla pro zajištění materiálních a personálních potřeb spojených s chodem dočasné kanceláře nově zvoleného prezidenta i s jeho veřejnou činností v době mezi zvolením ve volbách a skutečným nástupem do funkce na Pražský hrad. V současnosti totiž platí, že nově zvolený prezident až do inaugurace nedisponuje žádnými finančními prostředky, které by mohl na toto přechodné období, během nějž se připravuje na výkon funkce, použít.

Vláda na schůzi jmenovala nového ředitele Národního bezpečnostního úřadu. Na místo Jiřího Langa, který na svou funkci rezignoval, nastoupí od 1. května 2024 dosavadní bezpečnostní ředitel Úřadu vlády Jan Čuřín. Jeho nominaci v souladu se zákonem o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti projednal Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na jednání 14. března 2024.

Související

Helena Langšádlová

Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi

Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, oznámila její strana ve čtvrtek ráno. Podrobnosti má končící členka Fialovy vlády poskytnout odpoledne. 

Více souvisejících

Vláda ČR Minimální mzda Ministerstvo práce a soc. věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) NBÚ (Národní bezpečnostní úřad) zdravotně postižení Energetika

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 12 hodinami

raketový systém Patriot

Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot

Španělsko pošle na Ukrajinu rakety Patriot. Na videokonferenci mezinárodní Kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny to dnes oznámila španělská ministryně obrany Margarita Roblesová. Informoval španělsky list El País v reakci na tlak spojenců z EU a NATO.

včera

včera

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

včera

včera

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

včera

včera

včera

včera

Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí

Thajské úřady varovaly ve čtvrtek před novou vlnou veder, v důsledku kterých v této zemi přišlo od začátku roku o život už nejméně 30 lidí. Podle agentury AP se extrémní vedra očekávají v metropoli Bangkok, ale také na severu a severovýchodě země. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy