Minimální mzda se má po roce 2024 valorizovat, rozhodla vláda. NBÚ povede Čuřín

Minimální mzda by se v blízké budoucnosti měla valorizovat pravidelně na základě výpočtu stanoveného zákonem, a nikoli ad hoc rozhodnutím vlády. Počítá s tím návrh novely zákoníku práce, který dnes odsouhlasil. Kabinet rozhodl také o navýšení příspěvku zaměstnavatelům na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a jmenoval nového ředitele Národního bezpečnostního úřadu.

Vláda konkrétně schválila novelu zákoníku práce, která zavádí mechanismus valorizace minimální mzdy a stanoví jasná a předvídatelná pravidla pro její výpočet a aktualizaci. Ministerstvo práce a sociálních věcí bude minimální mzdu pro každý příslušný kalendářní rok vyhlašovat do 30. září předchozího roku. Výše minimální mzdy bude odvozena z legislativních parametrů. Tímto krokem se uskutečňuje jeden z bodů programového prohlášení vlády.

"Náš společný cíl je zajistit, aby minimální mzda rostla transparentně a předvídatelně. Tím eliminujeme potřebu každoročních vyjednávání, která často přinášejí nejasnosti a nepochopení. Máme zájem o stabilní a srozumitelný růst minimální mzdy. Jsem toho názoru, že hranice, kterou by minimální mzda měla postupně do roku 2029 dosáhnout, je aspoň 47 % mzdy průměrné, do té doby by poměr minimální mzdy ke mzdě průměrné měl růst lineárně, přičemž tento poměr bude v roce 2025 činit 42,2 %," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Ministerstvo bude pro tento účel vypracovávat analýzu přiměřené úrovně minimální mzdy a na základě toho navrhne vládě cílenou relaci (např. 47 % průměrné hrubé mzdy). Vláda následně vždy pro následující dva roky nařízením stanoví příslušné koeficienty, které umožní dosažení stanoveného cíle a tím zajistí přiměřenou úroveň minimální mzdy.

V zákoníku práce budou definovány podmínky stanovení koeficientů, jako je nutnost zohlednění povinných kritérií přiměřenosti (tj. kupní sílu zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecnou úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobou vnitrostátní míru produktivity a její vývoj) a zároveň bude obsahovat nezbytnost konzultací v rámci celého procesu se sociálními partnery na Tripartitě.

"Pro zaměstnance je hlavní dobrou zprávou, že dojde k rekordním růstu minimální mzdy. Zaměstnavatelé v privátní sféře zase ocení, že zrušíme složitou zaručenou mzdu," zdůraznil ministr Jurečka.

Novela upravuje zákonnou podobu a rozsah ochrany prostřednictvím zaručené mzdy. Nově bude pouze tzv. zaručený plat pro zaměstnance ve veřejných službách a správě, přičemž zaměstnanci v soukromé sféře budou před nepřiměřeně nízkým oceněním práce chránění minimální mzdou stanovenou dle valorizačního mechanismu a prostřednictvím kolektivního vyjednávání, mimo jiné o mzdách, k jehož rozšíření je touto novelou zavedena řada opatření.

Pro zaručený plat budou stanoveny 4 skupiny prací rozdělené podle jejich kvalifikační náročnosti, které stanoví vláda nařízením. V 1. skupině prací bude zaručený plat ve výši 1násobku minimální mzdy, ve 2. skupině prací 1,2násobku minimální mzdy, ve 3. skupině prací 1,4násobku minimální mzdy a ve 4. skupině prací 1,6násobku minimální mzdy.

"Pamatujeme také na zaměstnavatele. Chceme, aby ubývalo zbytečné byrokracie. Navrhujeme tak zrušit povinnost vydávat písemný rozvrh čerpání dovolené. Z praxe víme, že každoroční sestavování plánu dovolených je převážně formální záležitostí," dodal Jurečka.

Účinnost novely je plánována na 1. července 2024. Minimální mzda by tak byla poprvé stanovena na základě valorizačního mechanismu pro rok 2025. Příslušná legislativa vychází z programového prohlášení vlády a zároveň provádí transpozici příslušné směrnice Evropského parlamentu a Rady EU o přiměřených minimálních mzdách v Evropské unii.

Novým šéfem NBÚ bude Čuřín, vláda řešila i energetiku

Vláda rozhodla také o navýšení maximální částky příspěvku zaměstnavateli na zaměstnávání osob se zdravotním postižením z dosavadních 14 200 korun na 15 700 korun. Navýšení státního příspěvku má pomoci zachovat dosavadní pracovní místa pro osoby se zdravotním postižením na chráněném trhu práce a motivovat zaměstnavatele, aby další pracovní místa vhodná pro osoby se zdravotním postižením vytvářeli. 

Kabinet projednal i návrh nového zákona o veřejných kulturních institucích. Nový typ veřejnoprávní právnické osoby budou moci zakládat stát nebo územní samosprávné celky, případně budou moci na tuto právní formu převést své dosavadní příspěvkové organizace. Státní veřejnou kulturní instituci ale bude možné založit nebo transformovat jen s předchozím souhlasem vlády. Přechod na novou subjektivitu bude dobrovolný a má napomoci k zajištění finanční stability kulturní instituce, k zefektivnění jejího financování a také k odpolitizování a zajištění účasti odborné veřejnosti na jejím řízení. 

Vláda se zabývala rovněž návrhem novely energetického zákona. Novela dokončuje transpozici dvou evropských směrnic a řeší pravidla související s ukládáním energie v elektrizační soustavě a instituty tzv. agregace a flexibility. Nové možnosti ukládání přebytků energie, dané především technologickým pokrokem ve vývoji baterií, dávají možnost domácnostem i firmám ušetřit na výdajích za regulovanou složku energie. Povedou totiž ke snížení objemu elektřiny nakupované na poskytování služeb výkonové rovnováhy pro provozovatele přenosové soustavy, kteří tím vykrývají nepravidelnou výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Novela také posiluje ochranu spotřebitelů, umožní totiž mimo jiné ukončit smlouvu s dodavatelem, který nemá zajištěnou bezpečnou obchodní strategii. 

Kabinet rovněž odsouhlasil návrh novely zákona o Kanceláři prezidenta republiky. Novela nastavuje pravidla pro zajištění materiálních a personálních potřeb spojených s chodem dočasné kanceláře nově zvoleného prezidenta i s jeho veřejnou činností v době mezi zvolením ve volbách a skutečným nástupem do funkce na Pražský hrad. V současnosti totiž platí, že nově zvolený prezident až do inaugurace nedisponuje žádnými finančními prostředky, které by mohl na toto přechodné období, během nějž se připravuje na výkon funkce, použít.

Vláda na schůzi jmenovala nového ředitele Národního bezpečnostního úřadu. Na místo Jiřího Langa, který na svou funkci rezignoval, nastoupí od 1. května 2024 dosavadní bezpečnostní ředitel Úřadu vlády Jan Čuřín. Jeho nominaci v souladu se zákonem o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti projednal Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na jednání 14. března 2024.

Související

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Sněmovna druhý den jedná o vyslovení nedůvěry. Opozice tepe Macinku i Babišův postoj k němu

Poslanecká sněmovna ve středu pokračuje v mimořádném jednání, jehož hlavním bodem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Schůzi iniciovaly opoziční kluby pouze dvacet dní poté, co kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě získal důvěru. Hlavním podnětem k tomuto kroku se stal nevybíravý nátlak ministra zahraničí Petra Macinky na prezidenta Petra Pavla a následná nečinnost premiéra, který se podle opozice od chování svého ministra dostatečně nedistancoval.
Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Chování Macinky je „extrémní případ buranství“, tepe vládu opozice před hlasováním o nedůvěře

Pětice opozičních stran se dnes pokouší o první svržení koaliční vlády Andreje Babiše, složené ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Přestože schůze k vyslovení nedůvěry začala v ostrém tempu a poslanci si odhlasovali jednání dlouho do noci, očekává se, že kabinet díky své stabilní většině 108 hlasů útok ustojí.

Více souvisejících

Vláda ČR Minimální mzda Ministerstvo práce a soc. věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) NBÚ (Národní bezpečnostní úřad) zdravotně postižení Energetika

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Hrad čeká na jiného kandidáta na ministra. Žádný další nebude, vzkázal Turek

Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš se během společného jednání shodli na nutnosti hledat u klíčových politických témat kompromisní řešení. Hlava státu v této souvislosti vyjádřila přesvědčení, že předseda vlády bude aktivně tlumit případné neshody se svými koaličními partnery a ministry. Cílem je zamezit situacím, které by mohly ohrozit české národní zájmy nebo oslabit postavení České republiky na mezinárodní scéně.

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruský dezertér uprchl z fronty na Ukrajině do Německa. Nic mu doma nehrozí, tvrdí úřady a posílají ho zpět

Německé úřady minulý týden zamítly žádost o azyl Georgije Avalianiho, ruského pacifisty, který uprchl z fronty na Ukrajině. Rozhodnutí Spolkového úřadu pro migraci a uprchlíky (BAMF) vyvolalo vlnu znepokojení mezi organizacemi pomáhajícími ruským dezertérům, neboť úřad dospěl k závěru, že Avalianimu v Rusku nehrozí žádné vážné nebezpečí a jeho návrat je bezpečný.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026)

Sněmovna druhý den jedná o vyslovení nedůvěry. Opozice tepe Macinku i Babišův postoj k němu

Poslanecká sněmovna ve středu pokračuje v mimořádném jednání, jehož hlavním bodem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě Andreje Babiše. Schůzi iniciovaly opoziční kluby pouze dvacet dní poté, co kabinet složený z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě získal důvěru. Hlavním podnětem k tomuto kroku se stal nevybíravý nátlak ministra zahraničí Petra Macinky na prezidenta Petra Pavla a následná nečinnost premiéra, který se podle opozice od chování svého ministra dostatečně nedistancoval.

před 2 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na Pražském hradě. (4.2.2026) Prohlédněte si galerii

Uzavřeno, Turek ministrem nebude. Ruší se i schůzky ústavních činitelů, oznámil Babiš po jednání s Pavlem

Premiér Andrej Babiš po středečním jednání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě definitivně uzavřel otázku obsazení postu ministra životního prostředí. Podle předsedy vlády se Filip Turek členem kabinetu nestane, protože prezident dal jasně najevo, že jej do této funkce nikdy nejmenuje. Babiš toto rozhodnutí akceptoval s tím, že pro jeho vládu je tato záležitost již minulostí.

před 3 hodinami

Marco Rubio

Druhé kolo ukrajinsko-ruských rozhovorů začíná. Podle Rubia vázne mír na jediném bodě

V Abú Dhabí dnes začíná druhé kolo rozhovorů mezi vysokými představiteli Ukrajiny a Ruska, které zprostředkovala administrativa Donalda Trumpa. Dvoudenní jednání by mělo kopírovat formát z minulého měsíce, kdy se u jednoho stolu sešli vyjednavači z Washingtonu, Kyjeva a Moskvy. Zatímco americký prezident v posledních týdnech hýří optimismem a tvrdí, že konec čtyřletého konfliktu je na dosah, obě bojující strany tlumí očekávání a vyhlídky na okamžitý průlom zpochybňují.

před 3 hodinami

Počasí

Nebezpečné počasí na větším území. Meteorologové rozšířili výstrahu

S nebezpečím ledovky je v Česku nutné počítat i zítra. Vyplývá to z nového znění výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové prodloužili platnost varování do čtvrtečního rána a rozšířili jej o oblasti severní Moravy, Slezska a části severních a severovýchodních Čech. 

před 4 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na Pražském hradě. (4.2.2026) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Pavel s Babišem schůzku na Hradě nekomentovali, přesunuli se na jednání Bezpečnostní rady

Prezident Petr Pavel se ve středu opětovně zapojil do jednání Bezpečnostní rady státu. Na zasedání dorazil bezprostředně poté, co na Pražském hradě absolvoval ranní schůzku s předsedou vlády Andrejem Babišem. Po skončení tohoto bilaterálního jednání se oba politici přesunuli do Strakovy akademie, aniž by dosavadní průběh rozhovorů jakkoliv komentovali.

před 4 hodinami

Pedro Sánchez

Španělsko chce zakázat sociální sítě mladým, oznámil Sánchez. Tyran, zrádce fašistický totalitář, zuří Musk

Španělsko navrhlo zákaz používání sociálních sítí pro teenagery, čímž se připojilo k rostoucímu odporu evropských zemí vůči těmto technologiím. Premiér Pedro Sánchez oznámil, že vláda připravuje soubor opatření včetně omezení přístupu pro osoby mladší 16 let. Tento krok vyvolal ostrou reakci majitele sítě X Elona Muska, který na adresu španělského lídra nešetřil osobními urážkami.

před 5 hodinami

USS Abraham Lincoln

Americká letadlová loď sestřelila íránský dron, který se k ní blížil „agresivním způsobem“

Americká letadlová loď v úterý sestřelila íránský bezpilotní letoun, který se k plavidlu v Arabském moři přiblížil „agresivním způsobem“. K incidentu došlo jen několik hodin předtím, než dva ozbrojené čluny íránských Revolučních gard v Hormuzském průlivu ohrožovaly tanker plující pod americkou vlajkou. Podle mluvčího americké armády Íránci hrozili, že na loď vstoupí a zabaví ji.

před 6 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš se setkali na Pražském hradě. (4.2.2026)

Babiš dorazil na Pražský hrad na jednání s Pavlem

Předseda vlády Andrej Babiš dorazil ve středu ráno na Pražský hrad na pozvání prezidenta Petra Pavla. Hlavním tématem schůzky jsou nedávné útoky ministra zahraničí a šéfa Motoristů sobě Petra Macinky směřované k hlavě státu. Macinka se nevybíravým způsobem dožadoval jmenování poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí, což prezident vnímá jako pokus o vydírání.

před 7 hodinami

Sajf al-Islám Kaddáfí

Ozbrojené komando zabilo syna bývalého libyjského vůdce Kaddáfího

Syn bývalého libyjského vůdce Sajf Islám Kaddáfí byl podle dostupných zpráv zastřelen. Smrt třiapadesátiletého muže, který byl dříve považován za otcova nástupce, potvrdil v úterý šéf jeho politického týmu. Tuto informaci následně přinesla Libyjská tisková agentura.

před 8 hodinami

včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Chování Macinky je „extrémní případ buranství“, tepe vládu opozice před hlasováním o nedůvěře

Pětice opozičních stran se dnes pokouší o první svržení koaliční vlády Andreje Babiše, složené ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Přestože schůze k vyslovení nedůvěry začala v ostrém tempu a poslanci si odhlasovali jednání dlouho do noci, očekává se, že kabinet díky své stabilní většině 108 hlasů útok ustojí.

včera

Harvardova univerzita

Rozčílený Trump vyhrotil spor s Harvardovou univerzitou. Chce, aby mu zaplatila miliardu dolarů

Americký prezident Donald Trump vyostřil svůj dlouhodobý spor s Harvardovou univerzitou a nově po škole požaduje vyrovnání ve výši jedné miliardy dolarů. Toto ultimátum přichází po měsících napjatých vyjednávání o obnovení federálního financování, které administrativa loni zmrazila. Trump na své sociální síti Truth Social popřel zprávy médií, že by byl ochoten ze svých finančních nároků slevit, a naopak částku zdvojnásobil.

včera

Prezident Trump

Trump se bojí „prohnilých“ států, ve kterých nevyhrává. Vyzval ke znárodnění voleb

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro podcast Dana Bongina otevřeně vyzval republikány, aby přistoupili ke „znárodnění voleb“. Tento apel přichází v době, kdy se jeho administrativa snaží o bezprecedentní revizi volebních pravidel před blížícími se klíčovými volbami do Kongresu. Podle prezidenta by republikáni měli převzít přímou kontrolu nad volebními procesy nejméně v patnácti klíčových oblastech po celých Spojených státech.

včera

NASA zahajuje program Artemis

Vesmírná stanice u Měsíce spojila svět. Teď dostává program Artemis zásadní trhliny

Projekt vesmírné stanice Lunar Gateway, která má obíhat kolem Měsíce, čelí v současné době vážným pochybnostem ohledně své budoucnosti. Tato stanice je klíčovou součástí programu Artemis vedeného agenturou NASA, jehož cílem je návrat lidí na měsíční povrch, vytvoření udržitelné základny a příprava na budoucí cestu k Marsu. Navzdory ambiciózním plánům se však projekt potýká s odklady, rostoucími náklady a hrozbou škrtů v americkém rozpočtu.

včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026) Prohlédněte si galerii

Koalice nepustí opozici ke slovu, Macinkovým SMSkám se ale záměrně vyhýbá. Sněmovna může jednat i v noci

Jednání o vyslovení nedůvěry kabinetu Andreje Babiše se ve Sněmovně proměnilo v maraton vládních projevů. Ačkoliv pětice opozičních stran schůzi iniciovala s cílem svrhnout vládu, v prvních hodinách se k mikrofonu prakticky nedostaly. Jediným zástupcem opozice, který mohl představit důvody pro svolání schůze, byl předseda ODS Martin Kupka. Od té chvíle však řečniště ovládli držitelé přednostních práv z řad vládní koalice.

Aktualizováno včera

Poslanecká sněmovna jedná o vyslovení nedůvěry vládě. (3.2.2026) Prohlédněte si galerii

Zbytečná schůze, vykládáte pohádky o hodnotách pro televizní kamery, pustil se Babiš do opozice

Pouhých devatenáct dní poté, co kabinet Andreje Babiše získal důvěru, vyvolala opozice mimořádnou schůzi k jeho odvolání. Hlavním impulsem k pokusu o svržení vlády složené z hnutí ANO, SPD a Motoristů je setrvání ministra zahraničí Petra Macinky ve funkci. Podle opozičních lídrů je nepřípustné, aby v čele diplomacie stál člověk, kterého prezident Petr Pavel obvinil z vydírání.

včera

včera

Írán zatknul během demonstrací 50 tisíc lidí. Desítky z nich pochází ze zahraničí

Teherán se k nadcházejícím rozhovorům se Spojenými státy v Istanbulu staví „bez optimismu i pesimismu“. Íránský diplomatický zdroj v úterý pro agenturu Reuters uvedl, že země je připravena k dialogu, ale kategoricky odmítá vyjednávat o svých obranných schopnostech. Teherán považuje svůj balistický program za nezbytnou součást národní bezpečnosti a nehodlá jej zahrnout do agendy jednání.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy