Lidé na podzim dostanou šanci zbavit se úroků a penále na daních a clech, pokud splatí původní dlužnou částku. Návrh na daňovou obdobu takzvaného milostivého léta dnes schválila vláda. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se odpuštění úroků může týkat až 380.000 lidí. Zákon ještě bude muset projednat Parlament.
Milostivé léto se uskutečnilo ve dvou vlnách v uplynulých dvou letech a jeho cílem bylo, aby se lidé snadněji zbavili exekucí na dluh u veřejných institucí. Vzhledem k tomu, že daňové nedoplatky jsou jen výjimečně vymáhány exekučně, většiny těchto dluhů se akce nedotkla. Cílem nynějšího zákona je umožnit snížení dluhů i v daňové oblasti, uvedlo ministerstvo financí v důvodové zprávě k návrhu zákona.
"Chystané daňové milostivé léto bude určitou daňovou amnestií, kterou podle našich dat mohou využít desítky tisíc dlužníků. Velký význam bude mít jak pro tyto dlužníky, kterým umožní zbavit se některých daňových nedoplatků, tak pro stát, kterému odpadne povinnost neefektivního a zdlouhavého vymáhání dlouhodobě obtížně dobytných a přitom často bagatelních pohledávek," uvedl v tiskové zprávě ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Mimořádné odpuštění příslušenství daně bude určeno pouze pro fyzické osoby, kterým dluh na daních vznikl do září 2022. Podmínkou je, že v období od 1. července do 30. listopadu zaplatí dlužnou daň a zároveň formálně požádají o odpuštění úroků a penále. U dlužných částek vyšších než 5000 korun bude možné požádat o rozložení do čtyř splátek, kdy první bude uhrazena do konce letošního listopadu a následující tři v roce 2024.
Návrh zákona také umožní odpuštění bagatelních daňových nedoplatků vzniklých do konce loňského září. Opatření se bude týkat fyzických i právnických osob, které dluží na dani, úrocích a penále méně než 200 korun. Výjimkou je daň z nemovitosti, kde je maximální výše dluhu 30 korun. Dluh zanikne k 1. červenci, aniž o to dlužníci budou muset přímo žádat. Cílem odpuštění těchto částek je vedle úlevy dlužníkům i snížení neefektivních nákladů na administrativu bagatelních dluhů.
Ministerstvo financí odhaduje, že maximální rozsah odpuštěných úroků a penále u dluhů v působnosti Finanční správy je 7,7 miliardy korun, u dluhů v působnosti Celní správy 1,4 miliardy korun. Materiál pro jednání vlády ale upozorňuje, že reálný dopad na státní finance bude menší, protože část z těchto odhadovaných nákladů už je nyní považována za nedobytnou.
Ministerstvo financí odhaduje, že podle struktury nedoplatků evidovaných u Finanční správy by o odpuštění příslušenství dluhů mohly požádat vyšší desítky tisíc fyzických osob. Úřad ale předpokládá, že pouze část těchto dlužníků možnost jednorázového odpuštění úroků a penále na daních skutečně využije.
Vláda schválila návrh milostivého léta na dluhy na sociálních odvodech
Živnostníci, drobní zaměstnavatelé i firmy, které mají dluhy na sociálních odvodech, by mohli letos od začátku července do konce listopadu dostat šanci na jejich snadnější srovnání. Při splacení dlužného pojistného by jim sociální správa odpustila penále a exekuční náklady. Úhrada by byla možná i ve splátkách. Nový zákon s úpravou dalšího kola milostivého léta schválila dnes vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Normu dostane k projednání Parlament. Podle podkladů k zákonu by se prominutí penále a nákladů mohlo týkat statisíců fyzických a právnických osob. Ty by mohly celkem uhradit dluh na odvodech až 56,7 miliardy korun a odpustilo by se jim až 18 miliard korun.
"Považujeme to za důležitý krok, aby vláda dala lidem šanci vystoupit z šedé zóny a mít reálnou šanci srovnat své účty se státem. Neodpouštíme ten původní dluh, ten je nutné doplatit, ale promíjíme tu částku, která narostla na úrocích. To příslušenství dluh někdy velmi výrazně zvýšilo," řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Fiala označil možnost odpuštění penále při splacení dluhů za "dobré a užitečné opatření".
Další kolo milostivého léta by mohlo být rozsáhlejší než předchozí dvě tříměsíční akce, kdy bylo možné ukončit exekuce na dluhy u veřejných institucí. Letošní oddlužení by se mohlo vedle odvodů týkat i daňových nedoplatků. Na ně se zaměřilo ve své nové normě ministerstvo financí. Kabinet schválil i tento návrh.
Ministerstvo práce v podkladech k zákonu uvedlo, že svým opatřením chce motivovat dlužníky k úhradě sociálních odvodů. Očekává, že by zadlužených mohlo ubýt. Podle návrhu by se odpustilo penále a exekuční srážky při úhradě dluhů na důchodovém a nemocenském pojištění a na příspěvku na politiku zaměstnanosti, které vznikly do konce loňského září. Sociální správa by platby prominula fyzickým i právnickým osobám. Akce by se nevztahovala na dluhy, které vymáhá soudní exekutor.
Dlužník by se přihlásil elektronicky přes portál úřadu v aplikaci od července do listopadu. Dostal by odpověď, jak vysoký dluh má splatit. Pokud ho už uhradil a chybí doplatit penále a náklady, oznamovat by nejspíš nic nemusel. Správa by příslušenství k dluhu měla sama prominout.
Při dluhu nad 5000 korun by byly možné splátky. Pokud celková suma nepřesáhla 50.000 korun, měl by podle návrhu dlužník částku srovnat ve 12 měsíčních splátkách. První by měl poslat do konce letoška. U dluhu nad 50.000 korun by mohlo být možné rozložit měsíční splátky do pěti let. Pokud by zadlužený některou ze splátek ale neposlal, penále by se mu neodpustilo.
Podle podkladů k zákonu má dluh na pojistném doplatit 715.000 fyzických osob. Uhradit by mohly až 20,7 miliardy korun. Prominuly by se jim platby za 10,5 miliardy korun. Celkem 262.000 právnických osob by mohlo srovnat až 36 miliard korun. Odpustit by se jim mohlo až 7,5 miliardy korun. Úprava informačního systému úřadu by stála 30 milionů korun.
Podle České správy sociálního zabezpečení činilo do konce roku 2021 penále 0,05 procenta dlužných odvodů za každý kalendářní den prodlení. Od loňska odpovídá ročně repo sazbě České národní banky, která se navyšuje o osm procentních bodů. Výše se každý půlrok aktualizuje. Například loni ve druhém pololetí byla sazba sedm procent, úrok z prodlení dosahoval tedy 15 procent.
O prominutí penále mohou dlužníci žádat už nyní. Úřad ale vyhovět nemusí.
Související
První kroky koalice pro boj se suchem. Mají se vytipovat nejkritičtější místa
Vláda schválila koridory rychlovlaků na území Prahy
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud
před 2 hodinami
Kanada oznámila zavedení odvetných cel na zboží z USA
před 3 hodinami
Sněmovna plánuje přehlasovat Pavlovo veto. Opozice se obrátí na Ústavní soud
před 4 hodinami
Trump stupňuje nátlak. Přejmenování jezera Ontario není jediný kontroverzní krok, který připravuje
před 5 hodinami
Trump má před sebou nesplnitelný úkol. Aby protiíránské sankce fungovaly, potřebuje Čínu
před 7 hodinami
Smrt Dolly Parton zasáhla celý svět. Amerika se halí do smutku, Trump nařídil svěsit vlajky
před 8 hodinami
Počasí přinese do konce týdne tropy, ty vystřídají bouřky a ochlazení
včera
Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin
včera
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
včera
Zemřela Dolly Parton. Nejslavnější country zpěvačku všech dob proslavily hity I Will Always Love You a Jolene
včera
Trumpovi se nelíbí kanadské sbližování s Čínou. Hrozí zavedením stoprocentních cel
včera
V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí
včera
Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce
včera
USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně
včera
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
včera
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
včera
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
včera
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
včera
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
včera
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Zdroj: Libor Novák