Vláda schválila odpuštění úroků za daňové nedoplatky i milostivé léto na dluhy na odvodech

Lidé na podzim dostanou šanci zbavit se úroků a penále na daních a clech, pokud splatí původní dlužnou částku. Návrh na daňovou obdobu takzvaného milostivého léta dnes schválila vláda. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se odpuštění úroků může týkat až 380.000 lidí. Zákon ještě bude muset projednat Parlament.

Milostivé léto se uskutečnilo ve dvou vlnách v uplynulých dvou letech a jeho cílem bylo, aby se lidé snadněji zbavili exekucí na dluh u veřejných institucí. Vzhledem k tomu, že daňové nedoplatky jsou jen výjimečně vymáhány exekučně, většiny těchto dluhů se akce nedotkla. Cílem nynějšího zákona je umožnit snížení dluhů i v daňové oblasti, uvedlo ministerstvo financí v důvodové zprávě k návrhu zákona.

"Chystané daňové milostivé léto bude určitou daňovou amnestií, kterou podle našich dat mohou využít desítky tisíc dlužníků. Velký význam bude mít jak pro tyto dlužníky, kterým umožní zbavit se některých daňových nedoplatků, tak pro stát, kterému odpadne povinnost neefektivního a zdlouhavého vymáhání dlouhodobě obtížně dobytných a přitom často bagatelních pohledávek," uvedl v tiskové zprávě ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Mimořádné odpuštění příslušenství daně bude určeno pouze pro fyzické osoby, kterým dluh na daních vznikl do září 2022. Podmínkou je, že v období od 1. července do 30. listopadu zaplatí dlužnou daň a zároveň formálně požádají o odpuštění úroků a penále. U dlužných částek vyšších než 5000 korun bude možné požádat o rozložení do čtyř splátek, kdy první bude uhrazena do konce letošního listopadu a následující tři v roce 2024.

Návrh zákona také umožní odpuštění bagatelních daňových nedoplatků vzniklých do konce loňského září. Opatření se bude týkat fyzických i právnických osob, které dluží na dani, úrocích a penále méně než 200 korun. Výjimkou je daň z nemovitosti, kde je maximální výše dluhu 30 korun. Dluh zanikne k 1. červenci, aniž o to dlužníci budou muset přímo žádat. Cílem odpuštění těchto částek je vedle úlevy dlužníkům i snížení neefektivních nákladů na administrativu bagatelních dluhů.

Ministerstvo financí odhaduje, že maximální rozsah odpuštěných úroků a penále u dluhů v působnosti Finanční správy je 7,7 miliardy korun, u dluhů v působnosti Celní správy 1,4 miliardy korun. Materiál pro jednání vlády ale upozorňuje, že reálný dopad na státní finance bude menší, protože část z těchto odhadovaných nákladů už je nyní považována za nedobytnou.

Ministerstvo financí odhaduje, že podle struktury nedoplatků evidovaných u Finanční správy by o odpuštění příslušenství dluhů mohly požádat vyšší desítky tisíc fyzických osob. Úřad ale předpokládá, že pouze část těchto dlužníků možnost jednorázového odpuštění úroků a penále na daních skutečně využije.

Vláda schválila návrh milostivého léta na dluhy na sociálních odvodech

Živnostníci, drobní zaměstnavatelé i firmy, které mají dluhy na sociálních odvodech, by mohli letos od začátku července do konce listopadu dostat šanci na jejich snadnější srovnání. Při splacení dlužného pojistného by jim sociální správa odpustila penále a exekuční náklady. Úhrada by byla možná i ve splátkách. Nový zákon s úpravou dalšího kola milostivého léta schválila dnes vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Normu dostane k projednání Parlament. Podle podkladů k zákonu by se prominutí penále a nákladů mohlo týkat statisíců fyzických a právnických osob. Ty by mohly celkem uhradit dluh na odvodech až 56,7 miliardy korun a odpustilo by se jim až 18 miliard korun.

"Považujeme to za důležitý krok, aby vláda dala lidem šanci vystoupit z šedé zóny a mít reálnou šanci srovnat své účty se státem. Neodpouštíme ten původní dluh, ten je nutné doplatit, ale promíjíme tu částku, která narostla na úrocích. To příslušenství dluh někdy velmi výrazně zvýšilo," řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Fiala označil možnost odpuštění penále při splacení dluhů za "dobré a užitečné opatření".

Další kolo milostivého léta by mohlo být rozsáhlejší než předchozí dvě tříměsíční akce, kdy bylo možné ukončit exekuce na dluhy u veřejných institucí. Letošní oddlužení by se mohlo vedle odvodů týkat i daňových nedoplatků. Na ně se zaměřilo ve své nové normě ministerstvo financí. Kabinet schválil i tento návrh.

Ministerstvo práce v podkladech k zákonu uvedlo, že svým opatřením chce motivovat dlužníky k úhradě sociálních odvodů. Očekává, že by zadlužených mohlo ubýt. Podle návrhu by se odpustilo penále a exekuční srážky při úhradě dluhů na důchodovém a nemocenském pojištění a na příspěvku na politiku zaměstnanosti, které vznikly do konce loňského září. Sociální správa by platby prominula fyzickým i právnickým osobám. Akce by se nevztahovala na dluhy, které vymáhá soudní exekutor.

Dlužník by se přihlásil elektronicky přes portál úřadu v aplikaci od července do listopadu. Dostal by odpověď, jak vysoký dluh má splatit. Pokud ho už uhradil a chybí doplatit penále a náklady, oznamovat by nejspíš nic nemusel. Správa by příslušenství k dluhu měla sama prominout.

Při dluhu nad 5000 korun by byly možné splátky. Pokud celková suma nepřesáhla 50.000 korun, měl by podle návrhu dlužník částku srovnat ve 12 měsíčních splátkách. První by měl poslat do konce letoška. U dluhu nad 50.000 korun by mohlo být možné rozložit měsíční splátky do pěti let. Pokud by zadlužený některou ze splátek ale neposlal, penále by se mu neodpustilo.

Podle podkladů k zákonu má dluh na pojistném doplatit 715.000 fyzických osob. Uhradit by mohly až 20,7 miliardy korun. Prominuly by se jim platby za 10,5 miliardy korun. Celkem 262.000 právnických osob by mohlo srovnat až 36 miliard korun. Odpustit by se jim mohlo až 7,5 miliardy korun. Úprava informačního systému úřadu by stála 30 milionů korun.

Podle České správy sociálního zabezpečení činilo do konce roku 2021 penále 0,05 procenta dlužných odvodů za každý kalendářní den prodlení. Od loňska odpovídá ročně repo sazbě České národní banky, která se navyšuje o osm procentních bodů. Výše se každý půlrok aktualizuje. Například loni ve druhém pololetí byla sazba sedm procent, úrok z prodlení dosahoval tedy 15 procent.

O prominutí penále mohou dlužníci žádat už nyní. Úřad ale vyhovět nemusí.

Související

Andrej Babiš a Igor Červený

Babišova vláda se zabývala prevencí vzniku závislostí a zrušila několik orgánů

Babišova vláda zasedla poprvé v kompletním složení, tedy už i s nově jmenovaným ministrem životního prostředí Igorem Červeným (Motoristé). Zabývala se mimo jiné zprávou o plnění Akčního plánu politiky v oblasti závislostí 2023–2025, zrušila několik svých pracovních a poradních orgánů a rozhodla o přesunu agendy Rady pro výzkum, vývoj a inovace z Úřadu vlády na Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Igor Červený byl jmenován ministrem životního prostředí. (23.2.2026) Prohlédněte si galerii

Igor Červený byl jmenován novým ministrem životního prostředí

Prezident Petr Pavel na Pražském hradě jmenoval Igora Červeného, kandidáta strany Motoristé sobě, novým ministrem životního prostředí. Tímto krokem se po přibližně dvou měsících od vzniku vlády definitivně zkompletoval kabinet Andreje Babiše. Červený v čele resortu střídá šéfa diplomacie Petra Macinku, který byl dočasně pověřen jeho řízením.

Více souvisejících

Vláda ČR Daně

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

před 1 hodinou

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

před 2 hodinami

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

před 4 hodinami

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán

Izraelská armáda v reakci na probíhající vojenské operace a eskalaci konfliktu s Íránem povolala do služby 100 000 rezervistů. Oficiální zástupci ozbrojených sil potvrdili, že tato rozsáhlá mobilizace má za cíl posílit strategické pozice země. Povolaní vojáci budou nasazeni především v jednotkách protivzdušné obrany, při zajišťování bezpečnosti hranic a v dalších klíčových sektorech, které jsou pro obranu státu nezbytné.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje

Íránská státní televize oznámila, že části jejího ústředí zasáhla nová vlna útoků, které připsala „americko-sionistickému nepříteli“. Informaci přinesla moderátorka ve vysílání zpravodajského kanálu IRINN v neděli večer s tím, že k úderu na komplex IRIB došlo před malou chvílí. Navzdory útoku vysílání prozatím pokračuje v běžném režimu a technici aktuálně prověřují rozsah způsobených škod.

včera

B-2 Spirit

Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2

Izraelské letectvo (IAF) během prvních 30 hodin rozsáhlého konfliktu s Íránem shodilo více než 2 000 bomb. Podle oficiálního prohlášení izraelské armády (IDF) byly tyto údery zaměřeny na stovky cílů spojených s íránským režimem a jeho vojenskou infrastrukturou. Toto množství munice představuje přibližně polovinu objemu, který Izrael využil během celé dvanáctidenní války v červnu 2025, což svědčí o mimořádné intenzitě současné operace.

včera

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu

Zatímco se v sobotu ráno nad Teheránem ozývaly exploze amerických a izraelských bomb, íránská diplomacie se zoufale snažila dovolat do Moskvy. Podle webu Politico se však tamnímu ministru zahraničí od Sergeje Lavrova dostalo pouze slovní podpory a vyjádření soustrasti. Írán se tak stal další zemí v pořadí, která na vlastní kůži pocítila, že ruské spojenectví má své velmi úzké limity, jakmile dojde na skutečný vojenský střet s globální velmocí.

včera

Prezident Trump

Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro stanici CNBC uvedl, že vojenská operace Spojených států v Íránu postupuje „rychleji, než se plánovalo“. Podle jeho slov se jedná o jeden z nejnásilnějších režimů v historii a zásah proti němu je úkolem, který USA provádějí nejen pro sebe, ale pro celý svět. Trump zdůraznil, že se věci v současné chvíli vyvíjejí velmi pozitivním způsobem.

včera

Reza Pahlaví

Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví

Smrt íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího vyvolala bouřlivé reakce jak v exilu, tak přímo v ulicích íránských měst. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha a bývalý korunní princ, který žije v exilu od revoluce v roce 1979, na sociální síti X prohlásil, že Chameneího smrt není „koncem“, ale začátkem nové éry. Vyzval Íránce, aby využili této historické příležitosti a dokud mohou, aby definitivně svrhli islámskou republiku.

včera

USS Abraham Lincoln

Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v oficiálním prohlášení uvedly, že zaútočily na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Podle íránských státních médií měly být k úderu použity čtyři balistické rakety. USS Abraham Lincoln představuje pátou jednotku třídy Nimitz a ve své výzbroji nese mimo jiné nejmodernější neviditelné letouny F-35, které jsou schopny unikat nepřátelským radarům.

včera

Alíréza Aráfí

Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí

Írán oficiálně oznámil zřízení tříčlenné přechodné rady, která převzala správu státních záležitostí po zabití nejvyššího duchovního vůdce, ajatolláha Alího Chameneího. V neděli byl do tohoto dočasného orgánu jmenován ajatolláh Alíréza Aráfí, vlivný člen ústavního dozorčího orgánu. Spolu s ním radu tvoří úřadující prezident Masúd Pezeškiján a šéf soudní moci Gholám-Hosejn Mohsení-Edžeí.

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb

Bezpečnost českých občanů na Blízkém východě je v tuto chvíli absolutní prioritou české diplomacie. Ministr zahraničí Petr Macinka v nedělním diskusním pořadu Otázky Václava Moravce zdůraznil, že otázka pomoci lidem v regionu stojí vysoko nad analýzami vojenského vývoje. Podle jeho slov je nejdůležitější zajistit bezpečný návrat všech Čechů, kteří v oblasti uvízli kvůli eskalaci konfliktu mezi Íránem, Izraelem a USA.

včera

Kypr

Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie

Britský ministr obrany John Healey uvedl, že dvě íránské rakety byly vypáleny směrem ke Kypru, kde má Velká Británie své strategické vojenské základny. Přestože se vláda nedomnívá, že by tyto střely mířily na základny úmyslně, podle Healeyho to jasně ukazuje na „naprostou bezhlavost“ íránské odvety. Ministr situaci popsal jako velmi vážnou a neustále se zhoršující, s rostoucím rizikem dalších nekontrolovaných útoků ze strany Teheránu.

včera

včera

Abú Dhabí pod útokem

Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze

Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) oznámily, že zahájily další, sedmou vlnu raketových útoků a náletů bezpilotních letounů na země v regionu. Nad městem Abú Dhabí byly slyšet silné exploze a následně byly spatřeny sloupy kouře stoupající z oblasti poblíž místního přístavu. Zatím není zcela jasné, co přesně dané místo zasáhlo, nicméně svědci z okolí hlásili, že nad svými hlavami slyšeli přelétající letadla.

včera

včera

Írán, ilustrační foto

Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu

Probíhá druhý den společných útoků Spojených států a Izraele na Írán, které v první fázi vedly k zabití nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího v jeho teheránské rezidenci. Tato událost představuje určující moment v sedmačtyřicetileté historii islámské republiky. Operace odhalila rozsáhlé zpravodajské informace, kterými Američané a Izraelci o íránském aparátu disponují, a zároveň neschopnost tamní armády ochránit své nejdůležitější postavy.

včera

„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu

Izraelská armáda (IDF) po společných úderech Spojených států a Izraele na Írán vydala prohlášení, ve kterém zdůraznila, že nikdy nezapomene na tragické události ze 7. října 2023. Mluvčí ozbrojených sil Effie Defrin na sociální síti X jasně deklaroval, že Izrael bude i nadále pronásledovat své nepřátele. Cílem armády jsou podle jeho slov jak samotní strůjci tehdejších útoků, tak teroristé, kteří se přímo podíleli na masakru civilistů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy