Česko eviduje 1887 nových případů nemoci covid, nejméně od 5. října

V Česku v neděli přibylo 1887 případů nákazy novým typem koronaviru, je to nejméně od 5. října. Proti minulé neděli je nárůst poloviční, proti sobotě počet případů klesl o 2312. O víkendu se ale zpravidla méně testuje a počet provedených testů klesal celý uplynulý týden. Od března testy prokázaly přes 460.000 případů.

Většina nakažených měla mírný průběh nemoci. S koronavirem zemřelo od března 6208 lidí. Za neděli bylo úmrtí 65, což je zatím nejnižší denní počet za poslední měsíc. Vyplývá to z aktuálních údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Aktuálně je v zemi 126.602 nakažených. Podle posledních dostupných údajů bylo v sobotu v nemocnicích hospitalizováno s covidem 7200 lidí, u téměř 1100 z nich lékaři hodnotili stav jako vážný.

Šíření epidemie v Česku podle odborníků zejména v posledním týdnu zpomaluje, počty nových pozitivních testů jsou v mezitýdenním srovnání nižší. Současně ale v minulém týdnu ubylo testů. V pondělí a úterý počet testů proti předchozímu týdnu klesl o tisíce, ve zbývajících dnech týdne pak o více než 10.000. O počtu testů provedených v neděli bude ministerstvo informovat dnes po 18:00. Mezi testovanými je stále přibližně čtvrtina nakažených, v sobotu podíl prokázaných nákaz na počtu testů činil 26 procent.

Počet úmrtí se dál zvyšuje. Od začátku listopadu zemřelo přes 2700 lidí s koronavirem, nejvíce jich bylo 250 v úterý 3. listopadu. Minulý týden bylo denně obětí od 130 do 200, za neděli ministerstvo zatím eviduje 65 zemřelých, což je nejméně za poslední měsíc. Při pozdějších aktualizacích se ale údaje o úmrtích většinou mění.

Počet úmrtí s nemocí covid-19 v Česku již přesáhl počet mrtvých ve Švédsku, které má srovnatelné množství obyvatel. V Česku od začátku epidemie zemřelo s koronavirem 6208 lidí, ve Švédsku dosud 6164. Švédský údaj je ovšem z pátku - víkendové statistiky švédské úřady nezveřejňují. Například premiér Andrej Babiš (ANO) ve svém televizním projevu 21. září zmiňoval, že Švédsko má 5865 obětí covidu, což tehdy bylo jedenáctkrát víc než v Česku.

Švédsko má také podstatně méně zjištěných případů nákazy koronavirem. Od března jich laboratoře odhalily 177.355, v Česku již přes 460.000. I ve Švédsku je ale, stejně jako ve většině evropských států, nyní infekce opět na vzestupu. Denně v této severské zemi nyní přibývá v průměru asi 4500 případů nákazy.

Švédsko je v koronavirových statistikách velmi sledovanou zemí, protože se rozhodlo s nákazou bojovat jinak než většina zemí světa. Vláda se snaží situaci zvládnout bez plošných zákazů a příkazů, vydává doporučení a spoléhá především na zodpovědnost občanů. Část opatření je ale závazných.

Nejhorší situace v ČR zůstává momentálně na Vysočině, čtyři z jejích pěti okresů jsou nejvíce zasaženými v republice. Na Havlíčkobrodsku hygienici za uplynulých sedm dní zaznamenali 707 nakažených na 100.000 obyvatel, na Pelhřimovsku 689. Přes 600 případů na 100.000 obyvatel má také Žďársko a Jihlavsko.

Laboratoře v Praze potvrdily v neděli 135 případů nákazy koronavirem. Je to nejméně za dva měsíce, naposledy 7. září testy prokázaly stejný počet. V porovnání se sobotou je údaj poloviční a proti předchozí neděli o 65 nižší. O víkendu se ale zpravidla méně testuje. Vyplývá to z dnešních údajů na webu ministerstva zdravotnictví. V porovnání s ostatními okresy republiky je koronavirová situace v Praze a okrese Praha-západ nyní nejpříznivější.

Podle rizikového skóre, které ode dneška ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje, má Praha ze stobodové škály hodnotu 47. Z pěti pásem by tak spadala do třetího, oranžového. V takovém pásmu by už neplatil třeba zákaz vycházení, ubytovací služby by fungovaly bez omezení a restaurace by mohly přes den otevřít s omezením počtu strávníků u stolu. Celorepublikové skóre je dnes na 70 bodech, tedy ve čtvrtém stupni. V zemi ale stále platí opatření pro pátý, nejhorší stupeň. Pokud číslo zůstane za celou republiku ve čtvrtém pásmu do středy, bude vláda jednat o uvolnění, která by mohla plošně začít platit od pondělka. V regionech se zatím lišit nebude.

⚠️V Praze evidujeme za neděli 15.11.2020 / 135 nově potvrzených případů onemocnění covid-19. Od začátku epidemického výskytu onemocnění dne 1.3.2020 dosáhl celkový kumulativní počet případů k datu 15.11.2020 čísla 55.634 počet aktivních případů 10.976#hshmp #COVID19 #praha pic.twitter.com/QgXWltePDP

— Hygienická stanice hl. m. Prahy (@hygpraha) November 16, 2020

Denní nárůsty pozitivně testovaných se v hlavním městě drží od čtvrtka pod 500. Nejhorší situace byla v metropoli v říjnu, kdy byly denní nárůsty vyšší než 1000. Nejvíce to bylo 22. října, kdy laboratoře prokázaly 1708 případů.

Od začátku epidemie se v Praze koronavirem nakazilo 55.634 lidí, přes 44.000 se jich z nemoci vyléčilo. Aktuálně je v metropoli zhruba 10.976 nakažených, většina má mírný průběh nemoci.

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) z dnešního dopoledne mají nemocnice v Praze na odděleních JIP a ARO kapacitu 836 lůžek, volných je 19 procent z nich. Pro pacienty nakažené covidem-19 jich je volných 33 a pro ostatní hospitalizované 127. Nemocnice v Praze disponují 3199 standardními lůžky s kyslíkem, volných je 30 procent z nich. Pro pacienty s pozitivním testem na covid-19 je připraveno 165 volných lůžek a pro ostatní pacienty 813 lůžek.

S nemocí covid-19 dosud zemřelo v Praze 607 lidí. Na neděli zatím připadá šest úmrtí, tyto údaje se ale při pozdějších aktualizacích většinou mění. Minulý týden nejvyšší denní nárůst počtu zemřelých zatím činil 13 ve čtvrtek, v předchozích týdnech byl ale vyšší. Dosud nejvyšší denní nárůsty jsou ze 4. a 3. listopadu, kdy bylo 24 a 23 obětí.

Za uplynulých sedm dní je v Praze na 100.000 obyvatel 205 nakažených, je to nejméně v republice. Naopak nejvíce zasažené je Havlíčkobrodsko, kde hygienici za uplynulých sedm dní zaznamenali 707 nakažených na 100.000 obyvatel.

Související

Více souvisejících

ministerstvo zdravotnictví Česká republika Praha Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 6 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy