Česko eviduje 1887 nových případů nemoci covid, nejméně od 5. října

V Česku v neděli přibylo 1887 případů nákazy novým typem koronaviru, je to nejméně od 5. října. Proti minulé neděli je nárůst poloviční, proti sobotě počet případů klesl o 2312. O víkendu se ale zpravidla méně testuje a počet provedených testů klesal celý uplynulý týden. Od března testy prokázaly přes 460.000 případů.

Většina nakažených měla mírný průběh nemoci. S koronavirem zemřelo od března 6208 lidí. Za neděli bylo úmrtí 65, což je zatím nejnižší denní počet za poslední měsíc. Vyplývá to z aktuálních údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Aktuálně je v zemi 126.602 nakažených. Podle posledních dostupných údajů bylo v sobotu v nemocnicích hospitalizováno s covidem 7200 lidí, u téměř 1100 z nich lékaři hodnotili stav jako vážný.

Šíření epidemie v Česku podle odborníků zejména v posledním týdnu zpomaluje, počty nových pozitivních testů jsou v mezitýdenním srovnání nižší. Současně ale v minulém týdnu ubylo testů. V pondělí a úterý počet testů proti předchozímu týdnu klesl o tisíce, ve zbývajících dnech týdne pak o více než 10.000. O počtu testů provedených v neděli bude ministerstvo informovat dnes po 18:00. Mezi testovanými je stále přibližně čtvrtina nakažených, v sobotu podíl prokázaných nákaz na počtu testů činil 26 procent.

Počet úmrtí se dál zvyšuje. Od začátku listopadu zemřelo přes 2700 lidí s koronavirem, nejvíce jich bylo 250 v úterý 3. listopadu. Minulý týden bylo denně obětí od 130 do 200, za neděli ministerstvo zatím eviduje 65 zemřelých, což je nejméně za poslední měsíc. Při pozdějších aktualizacích se ale údaje o úmrtích většinou mění.

Počet úmrtí s nemocí covid-19 v Česku již přesáhl počet mrtvých ve Švédsku, které má srovnatelné množství obyvatel. V Česku od začátku epidemie zemřelo s koronavirem 6208 lidí, ve Švédsku dosud 6164. Švédský údaj je ovšem z pátku - víkendové statistiky švédské úřady nezveřejňují. Například premiér Andrej Babiš (ANO) ve svém televizním projevu 21. září zmiňoval, že Švédsko má 5865 obětí covidu, což tehdy bylo jedenáctkrát víc než v Česku.

Švédsko má také podstatně méně zjištěných případů nákazy koronavirem. Od března jich laboratoře odhalily 177.355, v Česku již přes 460.000. I ve Švédsku je ale, stejně jako ve většině evropských států, nyní infekce opět na vzestupu. Denně v této severské zemi nyní přibývá v průměru asi 4500 případů nákazy.

Švédsko je v koronavirových statistikách velmi sledovanou zemí, protože se rozhodlo s nákazou bojovat jinak než většina zemí světa. Vláda se snaží situaci zvládnout bez plošných zákazů a příkazů, vydává doporučení a spoléhá především na zodpovědnost občanů. Část opatření je ale závazných.

Nejhorší situace v ČR zůstává momentálně na Vysočině, čtyři z jejích pěti okresů jsou nejvíce zasaženými v republice. Na Havlíčkobrodsku hygienici za uplynulých sedm dní zaznamenali 707 nakažených na 100.000 obyvatel, na Pelhřimovsku 689. Přes 600 případů na 100.000 obyvatel má také Žďársko a Jihlavsko.

Laboratoře v Praze potvrdily v neděli 135 případů nákazy koronavirem. Je to nejméně za dva měsíce, naposledy 7. září testy prokázaly stejný počet. V porovnání se sobotou je údaj poloviční a proti předchozí neděli o 65 nižší. O víkendu se ale zpravidla méně testuje. Vyplývá to z dnešních údajů na webu ministerstva zdravotnictví. V porovnání s ostatními okresy republiky je koronavirová situace v Praze a okrese Praha-západ nyní nejpříznivější.

Podle rizikového skóre, které ode dneška ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje, má Praha ze stobodové škály hodnotu 47. Z pěti pásem by tak spadala do třetího, oranžového. V takovém pásmu by už neplatil třeba zákaz vycházení, ubytovací služby by fungovaly bez omezení a restaurace by mohly přes den otevřít s omezením počtu strávníků u stolu. Celorepublikové skóre je dnes na 70 bodech, tedy ve čtvrtém stupni. V zemi ale stále platí opatření pro pátý, nejhorší stupeň. Pokud číslo zůstane za celou republiku ve čtvrtém pásmu do středy, bude vláda jednat o uvolnění, která by mohla plošně začít platit od pondělka. V regionech se zatím lišit nebude.

⚠️V Praze evidujeme za neděli 15.11.2020 / 135 nově potvrzených případů onemocnění covid-19. Od začátku epidemického výskytu onemocnění dne 1.3.2020 dosáhl celkový kumulativní počet případů k datu 15.11.2020 čísla 55.634 počet aktivních případů 10.976#hshmp #COVID19 #praha pic.twitter.com/QgXWltePDP

— Hygienická stanice hl. m. Prahy (@hygpraha) November 16, 2020

Denní nárůsty pozitivně testovaných se v hlavním městě drží od čtvrtka pod 500. Nejhorší situace byla v metropoli v říjnu, kdy byly denní nárůsty vyšší než 1000. Nejvíce to bylo 22. října, kdy laboratoře prokázaly 1708 případů.

Od začátku epidemie se v Praze koronavirem nakazilo 55.634 lidí, přes 44.000 se jich z nemoci vyléčilo. Aktuálně je v metropoli zhruba 10.976 nakažených, většina má mírný průběh nemoci.

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) z dnešního dopoledne mají nemocnice v Praze na odděleních JIP a ARO kapacitu 836 lůžek, volných je 19 procent z nich. Pro pacienty nakažené covidem-19 jich je volných 33 a pro ostatní hospitalizované 127. Nemocnice v Praze disponují 3199 standardními lůžky s kyslíkem, volných je 30 procent z nich. Pro pacienty s pozitivním testem na covid-19 je připraveno 165 volných lůžek a pro ostatní pacienty 813 lůžek.

S nemocí covid-19 dosud zemřelo v Praze 607 lidí. Na neděli zatím připadá šest úmrtí, tyto údaje se ale při pozdějších aktualizacích většinou mění. Minulý týden nejvyšší denní nárůst počtu zemřelých zatím činil 13 ve čtvrtek, v předchozích týdnech byl ale vyšší. Dosud nejvyšší denní nárůsty jsou ze 4. a 3. listopadu, kdy bylo 24 a 23 obětí.

Za uplynulých sedm dní je v Praze na 100.000 obyvatel 205 nakažených, je to nejméně v republice. Naopak nejvíce zasažené je Havlíčkobrodsko, kde hygienici za uplynulých sedm dní zaznamenali 707 nakažených na 100.000 obyvatel.

Související

Více souvisejících

ministerstvo zdravotnictví Česká republika Praha Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

před 4 hodinami

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

před 6 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin pochválil Trumpa. Jeho snahu o ukončení války označil za upřímnou

Ruský prezident Vladimir Putin se během své výroční tiskové konference vrátil k srpnovému summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce. Prohlásil, že Moskva je ochotna přistoupit na určité kompromisy, aby ukončila válku na Ukrajině, a že míč je nyní „zcela na straně“ Kyjeva a Západu. Putin vyzdvihl Trumpovu snahu o ukončení konfliktu a označil ji za upřímnou, přičemž tvrdil, že s americkými návrhy z Anchorage v podstatě souhlasil. 

před 6 hodinami

Viktor Orbán

Půjčka Ukrajině tříští lídry. Macron a Sánchez se radují, Orbán varuje před uvrhnutím Evropy do války

Maďarský premiér Viktor Orbán neskrýval po skončení bruselského summitu ostrý nesouhlas s nově schválenou pomocí pro Kyjev. Rozhodnutí o poskytnutí úvěru ve výši 90 miliard eur označil za extrémně špatné a varoval, že tento krok pouze přibližuje Evropu k přímému válečnému střetu. Podle jeho názoru jde o předem ztracené peníze, které ukrajinská strana nebude nikdy schopna věřitelům vrátit.

před 7 hodinami

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

My chceme mír, Ukrajina ne, prohlásil Putin. Bude ale možný jen za našich podmínek, dodal

Ruský prezident Vladimir Putin na své výroční tiskové konferenci ostře reagoval na čerstvé rozhodnutí Evropské unie o miliardové půjčce pro Kyjev. Pokusy o využití zmrazených ruských aktiv k financování ukrajinské obrany označil za sprostou loupež. Podle něj se evropští lídři neodvážili k přímému zabavení majetku jen kvůli strachu z tvrdých následků, které by takový krok pro „lupiče“ měl.

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Chraňte svou firmu efektivně: Antivirový program dnes již nestačí

V pondělí ráno přijdete do práce a všechna vaše data jsou zašifrovaná. Na obrazovce jen zpráva: „Zaplaťte, nebo o všechno přijdete.“ Pro mnohé to zní jako noční můra, ale pro stále více českých firem je to realita. Kybernetické útoky dnes ohrožují malé a střední podniky více než kdykoli dříve.

před 8 hodinami

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Na půjčce Ukrajině se podílet nebudeme, honosí se Babiš. Zrádce Evropy táhne Česko na východ, reagují politici

V Bruselu skončilo první klíčové jednání Evropské rady za účasti nového premiéra Andreje Babiše. Hlavním tématem byla finanční pomoc Ukrajině, u níž došlo k zásadnímu obratu v českém postoji. Česká republika se totiž po boku Maďarska a Slovenska odmítla podílet na finančních zárukách za nově schválenou půjčku, což vyvolalo bouřlivé reakce na domácí politické scéně.

před 9 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Odchod ze summitu bez dohody by pro EU znamenal katastrofu, přiznal De Wever

Evropa za pět minut dvanáct zachránila svou důvěryhodnost, když se jí podařilo schválit masivní finanční injekci pro Ukrajinu. Půjčka ve výši 90 miliard eur má zabránit rozpočtovému kolapsu země, kterému by bez této pomoci čelila do roku 2027. Belgický premiér Bart De Wever přiznal, že odchod ze summitu bez dohody by znamenal pro unii naprostou katastrofu a ztrátu geopolitického významu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

Polská policie

Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka

Jen stěží uvěřitelným případem se zabývají polští kriminalisté. Od pondělí vyšetřují vraždu teenagerky v Jelení Hoře, za kterou má být podle dosavadních závěrů zodpovědná jiná nezletilá dívka. Tragická událost městem v podhůří Krkonoš velice otřásla, informuje stanice TVP. 

včera

včera

včera

Matka odsoudila čin obviněného únosce. Řekla, jak ho vychovávala

Emoce cloumají lidmi v souvislosti s aktuálně nejsledovanějším kriminálním případem v Česku. Řeč je o případu únosu chlapce ze Zlínska, jehož měl čtyři dny věznit mladík, který byl obviněn policisty z pokusu o vraždu. Matka obviněného se rozhodla prolomit mlčení. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy