Česko eviduje 1887 nových případů nemoci covid, nejméně od 5. října

V Česku v neděli přibylo 1887 případů nákazy novým typem koronaviru, je to nejméně od 5. října. Proti minulé neděli je nárůst poloviční, proti sobotě počet případů klesl o 2312. O víkendu se ale zpravidla méně testuje a počet provedených testů klesal celý uplynulý týden. Od března testy prokázaly přes 460.000 případů.

Většina nakažených měla mírný průběh nemoci. S koronavirem zemřelo od března 6208 lidí. Za neděli bylo úmrtí 65, což je zatím nejnižší denní počet za poslední měsíc. Vyplývá to z aktuálních údajů na webu ministerstva zdravotnictví.

Aktuálně je v zemi 126.602 nakažených. Podle posledních dostupných údajů bylo v sobotu v nemocnicích hospitalizováno s covidem 7200 lidí, u téměř 1100 z nich lékaři hodnotili stav jako vážný.

Šíření epidemie v Česku podle odborníků zejména v posledním týdnu zpomaluje, počty nových pozitivních testů jsou v mezitýdenním srovnání nižší. Současně ale v minulém týdnu ubylo testů. V pondělí a úterý počet testů proti předchozímu týdnu klesl o tisíce, ve zbývajících dnech týdne pak o více než 10.000. O počtu testů provedených v neděli bude ministerstvo informovat dnes po 18:00. Mezi testovanými je stále přibližně čtvrtina nakažených, v sobotu podíl prokázaných nákaz na počtu testů činil 26 procent.

Počet úmrtí se dál zvyšuje. Od začátku listopadu zemřelo přes 2700 lidí s koronavirem, nejvíce jich bylo 250 v úterý 3. listopadu. Minulý týden bylo denně obětí od 130 do 200, za neděli ministerstvo zatím eviduje 65 zemřelých, což je nejméně za poslední měsíc. Při pozdějších aktualizacích se ale údaje o úmrtích většinou mění.

Počet úmrtí s nemocí covid-19 v Česku již přesáhl počet mrtvých ve Švédsku, které má srovnatelné množství obyvatel. V Česku od začátku epidemie zemřelo s koronavirem 6208 lidí, ve Švédsku dosud 6164. Švédský údaj je ovšem z pátku - víkendové statistiky švédské úřady nezveřejňují. Například premiér Andrej Babiš (ANO) ve svém televizním projevu 21. září zmiňoval, že Švédsko má 5865 obětí covidu, což tehdy bylo jedenáctkrát víc než v Česku.

Švédsko má také podstatně méně zjištěných případů nákazy koronavirem. Od března jich laboratoře odhalily 177.355, v Česku již přes 460.000. I ve Švédsku je ale, stejně jako ve většině evropských států, nyní infekce opět na vzestupu. Denně v této severské zemi nyní přibývá v průměru asi 4500 případů nákazy.

Švédsko je v koronavirových statistikách velmi sledovanou zemí, protože se rozhodlo s nákazou bojovat jinak než většina zemí světa. Vláda se snaží situaci zvládnout bez plošných zákazů a příkazů, vydává doporučení a spoléhá především na zodpovědnost občanů. Část opatření je ale závazných.

Nejhorší situace v ČR zůstává momentálně na Vysočině, čtyři z jejích pěti okresů jsou nejvíce zasaženými v republice. Na Havlíčkobrodsku hygienici za uplynulých sedm dní zaznamenali 707 nakažených na 100.000 obyvatel, na Pelhřimovsku 689. Přes 600 případů na 100.000 obyvatel má také Žďársko a Jihlavsko.

Laboratoře v Praze potvrdily v neděli 135 případů nákazy koronavirem. Je to nejméně za dva měsíce, naposledy 7. září testy prokázaly stejný počet. V porovnání se sobotou je údaj poloviční a proti předchozí neděli o 65 nižší. O víkendu se ale zpravidla méně testuje. Vyplývá to z dnešních údajů na webu ministerstva zdravotnictví. V porovnání s ostatními okresy republiky je koronavirová situace v Praze a okrese Praha-západ nyní nejpříznivější.

Podle rizikového skóre, které ode dneška ministerstvo zdravotnictví zveřejňuje, má Praha ze stobodové škály hodnotu 47. Z pěti pásem by tak spadala do třetího, oranžového. V takovém pásmu by už neplatil třeba zákaz vycházení, ubytovací služby by fungovaly bez omezení a restaurace by mohly přes den otevřít s omezením počtu strávníků u stolu. Celorepublikové skóre je dnes na 70 bodech, tedy ve čtvrtém stupni. V zemi ale stále platí opatření pro pátý, nejhorší stupeň. Pokud číslo zůstane za celou republiku ve čtvrtém pásmu do středy, bude vláda jednat o uvolnění, která by mohla plošně začít platit od pondělka. V regionech se zatím lišit nebude.

⚠️V Praze evidujeme za neděli 15.11.2020 / 135 nově potvrzených případů onemocnění covid-19. Od začátku epidemického výskytu onemocnění dne 1.3.2020 dosáhl celkový kumulativní počet případů k datu 15.11.2020 čísla 55.634 počet aktivních případů 10.976#hshmp #COVID19 #praha pic.twitter.com/QgXWltePDP

— Hygienická stanice hl. m. Prahy (@hygpraha) November 16, 2020

Denní nárůsty pozitivně testovaných se v hlavním městě drží od čtvrtka pod 500. Nejhorší situace byla v metropoli v říjnu, kdy byly denní nárůsty vyšší než 1000. Nejvíce to bylo 22. října, kdy laboratoře prokázaly 1708 případů.

Od začátku epidemie se v Praze koronavirem nakazilo 55.634 lidí, přes 44.000 se jich z nemoci vyléčilo. Aktuálně je v metropoli zhruba 10.976 nakažených, většina má mírný průběh nemoci.

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) z dnešního dopoledne mají nemocnice v Praze na odděleních JIP a ARO kapacitu 836 lůžek, volných je 19 procent z nich. Pro pacienty nakažené covidem-19 jich je volných 33 a pro ostatní hospitalizované 127. Nemocnice v Praze disponují 3199 standardními lůžky s kyslíkem, volných je 30 procent z nich. Pro pacienty s pozitivním testem na covid-19 je připraveno 165 volných lůžek a pro ostatní pacienty 813 lůžek.

S nemocí covid-19 dosud zemřelo v Praze 607 lidí. Na neděli zatím připadá šest úmrtí, tyto údaje se ale při pozdějších aktualizacích většinou mění. Minulý týden nejvyšší denní nárůst počtu zemřelých zatím činil 13 ve čtvrtek, v předchozích týdnech byl ale vyšší. Dosud nejvyšší denní nárůsty jsou ze 4. a 3. listopadu, kdy bylo 24 a 23 obětí.

Za uplynulých sedm dní je v Praze na 100.000 obyvatel 205 nakažených, je to nejméně v republice. Naopak nejvíce zasažené je Havlíčkobrodsko, kde hygienici za uplynulých sedm dní zaznamenali 707 nakažených na 100.000 obyvatel.

Související

Více souvisejících

ministerstvo zdravotnictví Česká republika Praha Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Tim Walz

Další tragická střelba v Minnesotě. Walz aktivoval Národní gardu

V USA se řeší další tragická střelba ve státě Minnesota, kterou mají na svědomí federální bezpečnostní složky. V sobotu zemřel sedmatřicetiletý muž. Podle rodiny se zastával ženy, přičemž se dostal do konfliktu s příslušníky. Ministerstvo tvrdí, že muž byl ozbrojený a bránil se snahám o odzbrojení. O případu informovala stanice NBC. 

před 1 hodinou

včera

včera

Ester Ledecká

Snový snowboardový závod pro Česko. V Simonhöhe vyhrála Ledecká, Maděrová třetí

Český snowboarding zažil v pátek neobyčejný historický den. V rakouském Simonhöhe si totiž obě české reprezentantky v tomto sportu Ester Ledecká a Zuzana Maděrová v závodu paralelního obřího slalomu dojely pro cenné kovy. Zatímco Maděrová navázala na předešlé úspěchy v tomto ročníku Světového poháru bronzovou medailí, Ledecká celý závod ovládla a připsala si tak svůj jubilejní 30. triumf v rámci Světového poháru.

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Motoristé a SPD se nebrání společnému prezidentskému kandidátovi

Motoristé i zástupci SPD jsou připraveni debatovat o společném kandidátovi současné vládní koalice pro prezidentské volby v roce 2028. O této strategii se v sobotu zmínil premiér Andrej Babiš (ANO), který v minulé volbě prohrál se současným prezidentem Petrem Pavlem. Ten nevylučuje opětovnou kandidaturu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Američané už teď mají v Grónsku volnou ruku. Trump to nechce přijmout, raději rozbije NATO

Ať už jsou výroky Donalda Trumpa o Grónsku míněny jako politický tlak nebo vážná hrozba, narážejí na tvrdou bezpečnostní realitu. Grónsko je klíčovým uzlem americké obrany v Arktidě a USA zde už dnes disponují nástroji, které jim umožňují chránit vlastní území bez napadání spojenců. Agresivní rétorika však nese vysoké systémové riziko, neboť podkopává důvěru uvnitř NATO, vytváří nebezpečný precedent a oslabuje alianční soudržnost. Cena případné eskalace by byla nesmírně vysoká a zaplatily by ji především samotné Spojené státy.

včera

včera

včera

včera

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

včera

včera

včera

včera

včera

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy