Odborník: Po epidemii koronaviru může hrozit více sebevražd

Po epidemii nového typu koronaviru může podle odborníků na duševní zdraví hrozit zvýšení počtu sebevražd, i kvůli nezaměstnanosti a ekonomické krizi. Vláda projedná národní akční plán jejich prevence, který dnes schválila Rada vlády pro duševní zdraví. Po jejím jednání to členové rady oznámili novinářům.

Studie Národního ústavu pro duševní zdraví (NUDZ) prokázala, že se během pandemie o třetinu častěji u lidí objevily sebevražedné myšlenky. Data o dokonaných sebevraždách odborníci zatím nemají. I před koronavirem byla ČR mírně nad světovým průměrem v počtu sebevražd, ročně jich bylo asi 1300 a jejich počet v posledních letech neklesal.

Na jednu dokonanou sebevraždu připadá asi 20 pokusů, kdy se podaří člověka zachránit. "Sebevražda je druhá nejčastější příčina úmrtí ve věku 15 až 24 let. První jsou dopravní nehody, ale jenom o pár procent," řekl Ivan Duškov, předseda Výkonného výboru pro implementaci Strategie reformy psychiatrické péče.

Epidemie koronaviru k myšlenkám na sebevraždu přispěla. "Lidé řešili strach z onemocnění sebe samých či svých blízkých, možné výčitky z přenosu choroby. Další negativní dopady do duševního zdraví měla sociální izolace a další opatření, která byla přijímána k zabránění šíření infekce," doplnil Duškov.

Podle něj se projevilo také extrémní vyčerpání u zdravotníků a dalších pracovníků v první linii. "V neposlední řadě jsou zde ekonomické dopady, což představuje významný důvod růstu duševních obtíží v populaci v budoucnosti," uvedl Duškov. Podle něj i ekonomická krize v letech 2010 až 2012 měla negativní dopady na počty sebevražd.

Akční plán se zaměří na preventivní opatření. Více dostupná by měla být krizová péče u lidí, kteří o sebevraždě uvažují. "Součástí bude i práce s novináři," doplnil místopředseda Psychiatrické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Martin Anders. Ve Vídni se podle něj lékaři s novináři dohodli, že se nebude psát o sebevraždách skokem pod metro. Díky tomu se tyto sebevraždy podařilo snížit na nulu. "Nápodoba v tom hraje významnou roli," dodal.

Studie NUDZ také ukázala, že v době pandemie zhruba o desetinu přibylo lidí s úzkostmi a depresemi. Více se také lidé nárazově opíjeli. Jestli vzrostla celková spotřeba alkoholu zatím není jasné. Podle Anderse sice lidé nemohli chodit pít do hospod, více ale pili doma.

Linka psychické pomoci (telefon 116 123), kterou ministerstvo zdravotnictví po dobu karantény zřídilo, podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) za tři měsíce provozu odbavila 2600 hovorů, někdy až stovku denně. "Na dnešní radě jsme se shodli na vytvoření sítě zdravotnických krizových center při nemocnicích tak, aby bylo v každém kraji jedno. Budeme se snažit na jejich vznik získat evropské prostředky a myslím si, že by do roka mohla vzniknout," dodal ministr.

Do psychiatrické péče plynou ročně tři až čtyři procenta zdravotnického rozpočtu, tedy kolem deseti miliard korun. S nějakým duševním onemocněním se podle statistik setkal každý pátý Čech, ani polovině se ale nedostalo diagnózy a odborné péče. Duševní poruchy a poruchy chování jsou druhým nejčastějším důvodem přiznání invalidního důchodu.

Související

Více souvisejících

sebevražda Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy