Většina pacientů, které sužuje migréna, přicházejí o svoji práci. Třetina zaměstnavatelů totiž jejich neurologické onemocnění zcela ignoruje. Lékařka Eva Medová z Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy Fakultní nemocnice Královské Vinohrady upozorňuje, že zdravotní patálie by se neměla bagatelizovat. „Jedná se o třetí nejčastější neurologické onemocnění, které sice není smrtelné, ale významně ovlivňuje kvalitu života. Mrzí mě, že někteří zaměstnavatelé na lidi trpící migrénou často nahlíží jako na hysteriky či simulanty, anebo blázny. Takoví pacienti potřebují biologickou léčbu,“ říká neuroložka Eva Medová, která dodává, že covid-19 způsobil migrenózní nárůst.
Nemohou počítat ani s velkou podporou státu. Pacienti, kteří se léčí s migrénou, jež je vyřazuje z aktivního života, se téměř nedočkají invalidního důchodu. V něm podle předsedkyně organizace Migréna – help Rýzy Blažejovské končí jen tři procenta nemocných, ačkoli tímto neurologickým onemocněním trpí milion občanů v České republice. „Bohužel i řada lékařů či posudkových komisí nebere tuto diagnózu vážně a tvrdí, že pro takové onemocnění nejsou příslušné tabulky. Někteří nemocní jsou chorobou tak zasaženi, že opravdu nemohou vést normální život. Proto se jim naše organizace snaží maximálně pomoci. Například také radíme, jak v práci svého šéfa či kolegy upozornit, že máte migrenózní stavy,“ tvrdí Blažejovská.
Spouštěčem mohou být respirátory i dlouhý spánek
Neuroložka Eva Medová z Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v praxi vidí, že část jejich pacientů je opravdu vyloučena z běžného života. „Když má někdo za jeden měsíc až pětadvacet migrenózních záchvatů, tak je nemožné, aby byl aktivní jako ostatní. Část veřejnosti si ale chybně myslí, že migréna je obyčejnou bolestí hlavy. Ve skutečnosti se jedná o komplexní neurologické onemocnění, na které trpí zejména mladá generace ve věku třicet až čtyřicet let,“ míní specialistka. Na migrénu jsou více náchylnější ženy, a to v sedmnácti procentech, zatímco odbornou pomoc musí vyhledat jen šest procent mužů.
Aby se pacient dostal do Centra pro diagnostiku a léčbu bolesti hlavy Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, musí mít doporučení ambulatního neurologa, k expertům jej výjimečně může odeslat i praktický lékař. „Zásadní podmínkou pro přijetí do naší péče je, že pacient musí mít migrénu minimálně čtyřikrát do měsíce, které jsou zapsané v jeho deníku. Dále jeho lékař musí prokázat, že při léčbě nezabraly medikamenty jako betablokátory, antiepileptika či antidepresiva. Musíme vědět, že stanovené léky se nepodílí na snižování frekvence migrenózních stavů,“ konstatuje Medová, která vysvětluje, proč jsou aspekty pro návštěvu centra tak přísné. „Je nutné mít jistotu, že opravdu pracujeme s člověkem, který má silné migrény, abychom zbytečně neztráceli čas a potřebným hned ulevili. Postiženým je nasazena biologická léčba, tedy CGRP protilátky,“ přibližuje neuroložka, která upozorňuje, že biologickou léčbu hradí všechny zdravotní pojišťovny.
Než medikamenty zaberou, doporučuje, aby například profesionální řidiči se silnou migrénou neusedali za volant. „Žiji ale v realitě, a tak vím, že některou práci prostě přerušit nejde. Například my zdravotníci musíme fungovat pořád,“ ironicky se pousměje.
Během koronavirové pandemie zaznamenala lékařka Medová zvýšený počet nemocných. „Covid-19 způsobil tak silné migrény, že na ně nezabírala žádná analgetika či jiná léčba. Určité problémy se u některých vyskytly i po vakcinaci, která vyvolala bolesti hlavy.“ Podle Medové jsou spouštěčem migrény i respirátory. „Jejich neustálé nošení neurologické onemocnění bohužel podporuje.“ Signálem pro migrénu může být paradoxně i dlouhý spánek. „Proto nejvíce migrenósních stavů evidujeme o víkendech, kdy si lidé rádi přispí. Pro léčbu s migrénou je totiž důležitá pravidelná spánková hygiena. Je tedy nutné dodržovat hodinu, kdy jdu spát, a čas, kdy vstávám. Pokud o sobotách i nedělích režim porušíme, může se dostavit migréna,“ vysvětluje Eva Medová.
Choroba přivádí nemocné do existenčních problémů
Migréna zasahuje i do soukromého života rodin. Nedávný výzkum organizace Migréna-help, jehož se zúčastnilo téměř dvanáct set oslovených respondentů, například ukázal, že patnáct procent lidí s migrénou se dostává do existenčních problémů. „Čtyři procenta rovněž uvádí, že jejich neurologická choroba vedla k jejich propuštění,“ praví předsedkyně organizace Migréna – help Rýza Blažejovská. Doktorka Medová smutnou statistiku potvrzuje. „Jakmile většina zaměstnavatelů zjistí, že jejich podřízený má jakékoli neurologické onemocnění, tak se s ním rozloučí a dívají se na něj jako na blázna,“ mrzí lékařku.
Téměř šedesát procent lidí uvádí, že migréna je omezuje v hledání nové práce. Blažejovská ale upozorňuje, že dvě třetiny zaměstnavatelů vychází nemocným vstříc. „Není tedy pravdou, že všichni onemocnění ignorují. Bohužel se ale pak stává, že když vedení firem má pochopení, pak pacient má problémy s kolegy, neboť mu odmítají tolerovat jeho úlevy a považují ho za někoho, kdo se chce neustále ulévat či flákat.“
Pro člověka, který bojuje s migrénou, je ideální, aby měl flexibilní pracovní dobu, mohl pracovat v samostatné tiché kanceláři a vyhýbal se nočním směnám. „Také by bylo dobré kolegy požádat, aby nepoužívali silné parfémy, protože pach může být spouštěčem onemocnění, stejně jako například silné osvětlení,“ říká Blažejovská. Přesto odborníci nedoporučují, aby si pacient s migrénou hned u pohovoru na personálním oddělení určoval podmínky. „Zvláště, když o určitou práci stojí,“ soudí Medová, která sama trpí migrénami. „Když jsem před dvaatřiceti lety nastupovala do zdravotnictví, tak mně moje nadřízená při mém oznámení neurologického onemocnění hned řekla, že na migrénu není v nemocnici čas a že mě z ní hned vyléčí.“
Sama se obává, že takový postoj u většiny nadřízených stále přetrvává i v současné době. „Mrzí mě, že někteří zaměstnavatelé na lidi trpící migrénou často nahlíží jako na hysteriky či simulanty, anebo blázny,“ uzavírá neuroložka Eva Medová.
Související
Češi před okolím migrénu tají, lidé ji neberou vážně. Zdaleka přitom nejde jen o bolest hlavy
Počasí deptá Čechy? Vědci zjistili, jak jim ničí zdraví vítr
migréna , zdraví , Lidé , zaměstnání , lékaři
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
před 2 hodinami
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
před 3 hodinami
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
před 4 hodinami
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
před 4 hodinami
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
před 5 hodinami
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
před 5 hodinami
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
před 6 hodinami
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
před 6 hodinami
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
před 6 hodinami
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
před 7 hodinami
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno před 7 hodinami
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
před 8 hodinami
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
před 8 hodinami
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
před 9 hodinami
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
před 9 hodinami
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
před 9 hodinami
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
před 10 hodinami
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
před 11 hodinami
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
před 11 hodinami
Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem
Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.
Zdroj: Libor Novák