Plošné testování bude vyžadovat velké personální kapacity i mnoho pomůcek, z nichž některé jsou už nyní nedostatkové. Problém je i s nižší spolehlivostí antigenních testů. V Partii televize Prima to dnes řekl neurobiolog a expert na DNA diagnostiku Omar Šerý z Masarykovy univerzity v Brně. O možné podobě testování populace hovořili také náměstek ministra zdravotnictví a biochemik Aleksi Šedo a šéf Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. Zásadní podle nich budou poznatky z pilotních projektů testování.
Šerý zmínil, že na otestování šesti milionů lidí bude potřeba 12 milionů vyšetřovacích rukavic. "A ty se nedostávají. Naše laboratoř je stahuje z celé Evropské unie, Číny, protože máme obrovské spotřeby," uvedl vědec. Dodal, že na každého člověka jsou potřeba nové, některé laboratoře mají například problém také se špičkami k pipetování. "Některé hlásí, že přestanou testovat během několika dnů, protože nejsou," podotkl vědec.
"Pokud budeme potřebovat otestovat třeba šest milionů lidí, tak budeme potřebovat 10.000 lidí na plný úvazek po dobu 14 dnů, kteří by ty odběry prováděli. A to budou muset být specialisti," upozornil. "De facto nám toto zabrzdí i testování s pomocí PCR, protože pokud by se vybíraly tyto kapacity, vezmeme si, že budeme potřebovat pět minut na odběr a provedení takového testu na jednoho člověka," dodal.
Upozornil také na potíže ohledně citlivosti antigenních testů. Z šesti milionů lidí by podle ověřených výpočtů zhruba 50 procent pozitivních lidí sítem prošlo, uvedl Šerý. Zdůraznil, že je potřeba vše otestovat během 14 dnů, tedy ve velmi krátké době, jinak to nemá smysl. Úskalí nízké virové nálože, která může vést k falešné negativitě, dnes zmínil také náměstek Šedo.
V ČT řekl, že je reálnější spíše cesta testování lidí, kteří mají příznaky, a jsou v nejvíce postižených regionech. U příznakových pacientů je podle něj velká šance záchytu nemoci, což tak může odlehčit logisticky i ekonomicky náročnějšímu PCR testování. Podle Šeda by rozhodnutí ohledně počátku pilotní studie mělo padnout v nejbližších dnech. Očekává, že zprvu budou testovány vybrané celky, které přinesou informace o možnostech dalšího testování.
Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka, který byl také hostem pořadu, není reálné zajistit testování s pomocí praktických lékařů a ambulantních specialistů. Problémem by byly počty lidí a vyřešena není třeba otázka nakládání s infekčním odpadem. Zdůraznil, že v současnosti je třeba vyřešit možný nápor na zdravotnictví v souvislosti s epidemií covid-19. Na lidi také apeloval, aby nechodili ven bez roušky, vyřizovali jen nutné pochůzky a vyráželi na procházky do přírody.
"Pokud by se ta akce s testováním měla dělat, tak pak samozřejmě doporučuji za sebe, aby se udělala jako experiment na nějakém regionu, abychom si vyzkoušeli, co to přineslo a jakými obrovskými komplikacemi to bylo případně vykoupeno," dodal Kubek. Ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger pak řekl, že tím, že se "musí nastřílet" všechno během 14 dnů je omezující časem i potřebou získat obrovskou "partu lidí", která to udělá.
Podle úterního vyjádření ministra zdravotnictví Romana Prymuly by mělo testování začít do dvou týdnů.
Související
Na Bulovce při tragické záměně pochybili dva pracovníci. Jednomu hrozí výpověď
Britským zdravotnictvím zmítá krize. Na ošetření čekají miliony lidí, systém se stabilizuje za 10 let
Zdravotnictví , lékaři , Milan Kubek , Omar Šerý , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 49 minutami
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 1 hodinou
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
před 1 hodinou
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
před 1 hodinou
Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy
před 4 hodinami
Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
Asie byla v roce 2023 regionem s největším počtem katastrof způsobených klimatickými a povětrnostními jevy na světě, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) s tím, že hlavní příčinou úmrtí a majetkových škod byly záplavy.
Zdroj: Libor Novák