Polní nemocnice v Letňanech bude záložní. Nemusí být využita, říká Prymula

Polní nemocnice, kterou armáda postaví v pražských Letňanech, bude záložní a nemusí být využita. Je ale možné, že bude skokově nutné navýšit kapacitu lůžek. V tom případě bude určena pro péči o pacienty s méně závažným průběhem. Armáda zajistí péči o 200 lůžek, zbytek doplní civilní zdravotnicí. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO).

Stavbu polní nemocnice by dnes měla svým nařízením schválit vláda. Zařízení má pojmout až 500 lůžek a vznikne kvůli rostoucímu počtu pacientů s covidem-19 a nedostatku lůžek ve standardních nemocnicích. Armáda ho vybuduje na výstavišti v Letňanech, kde využije už stojící haly. Vojáci poskytnou 100 lůžek ze svých polních nemocnic, zbytek bude ze Správy státních hmotných rezerv (SSHR).

Armáda je schopná nemocnici vybudovat do deseti dnů od vydání nařízení vlády. Vzhledem k velikosti nemocnice v ní bude muset vedle vojenského být i civilní personál. Podle ministra je armáda při zapojení svých dvou polních nemocnic schopna se postarat o 200 lůžek. Zbytek doplní ambulantní specialisté či personál z dalších nemocnic.

Prymula věří tomu, že budou stačit navýšené kapacity kamenných nemocnic. Stát ale podle něj nemůže riskovat, že by nebyly záložní kapacity ve chvíli, kdy by skokově stoupl počet pacientů.

Ministr řekl, že v Letňanech bude pouze deset lůžek s plicní ventilací, zajistí je armáda. Zbytek kapacity bude určen pro pacienty s lehčím průběhem nemoci. Využívat se podle něj začne v momentě, kdy budou ohroženy kapacity ostatních nemocnic. Odmítl návrh, že by bylo lepší místo polní nemocnice vybudovat stany přímo u jednotlivých nemocnic, a to například kvůli jejich vytápění.

Armáda zařízení potřebné k vybudování polních nemocnic přiveze z vojenských stanic z Hradce Králové a Bystřice pod Hostýnem. Postup prací nyní připravují vojenští plánovači.

Medici budou asi moci pomáhat i mimo páteřní nemocnice

Vláda dnes patrně zruší seznam páteřních nemocnic, ve kterých mají působit medici povolaní k pomoci s epidemií koronaviru. Prymula dnes řekl, že studenti vyšších ročníků jsou potřeba i v jiných zařízeních, například v nemocnici v Uherském Hradišti. Počítat s nimi v budoucnu mohou i další přetížené nemocnice.

Pracovní povinnost kabinet v pondělí uložil mimo jiné studentům čtvrtého a pátého ročníku všeobecného lékařství na lékařských fakultách či pátého ročníku studentů zubního lékařství a farmacie. Podle Prymuly budou pracovat napříč zdravotnictvím medici čtvrtého a pátého ročníku, protože šestý ročník už se zapojil do boje s epidemií na jaře a nyní se končící studenti musí soustředit na závěr studia.

Rozhodnutí kabinetu doprovodil seznam pěti desítek páteřních nemocnic. Prymula dnes řekl, že primárně by medici měli chodit do páteřních zařízení definovaných podle sítě urgentních příjmů. "Je ale pravdou, že některé nemocnice mimo tuto síť potřebují pomoc také, příkladem je Uherské Hradiště, kde kapacita je do vysoké míry vyčerpána," uvedl ministr.

Dnes proto předloží vládě návrh seznam zrušit. "Ve výkladové části bude uvedeno, že mediky bude moci použít i nemocnice jiná, mimo tuto síť. Nemocnice v Uherském Hradišti i ostatní, které se dostanou do ohniska, kdy budou muset poskytovat péči v míře mnohem vyšší, než standardně dělají," řekl.

Související

Více souvisejících

Roman Prymula (epidemiolog) ministerstvo zdravotnictví Armáda České Republiky Praha nemocnice lékaři Zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy

Ukrajina dočasně stáhla z bojiště americké tanky Abrams M1A1. Ukázaly se jako zranitelné při útocích ruskými drony, uvedla agentura AP s odvoláním na zdroje v americké armádě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy