Češi mění názor na nezaměstnané: Nemají zájem o práci, říká většina

V kontextu pozitivního vývoje zaměstnanosti u nás a snižujících se obav ekonomicky aktivních občanů z nezaměstnanosti je zajímavé se podívat na to, jak lidé aktuálně vidí nezaměstnané a přístup státu k této problematice, uvedli autoři průzkumu na webu stem.cz.

Výrazná většina české veřejnosti (70 %) se přiklání k názoru, že stát by měl při řešení problému nezaměstnanosti zastávat aktivní roli, že by se měl lidem postarat o práci. Třetina respondentů je o tom pevně přesvědčena. Přibližně třípětinová většina občanů (59 %) považuje určitou míru nezaměstnanosti za pozitivní jev, který stimuluje lidi k větší odpovědnosti a úctě k práci. Podobný podíl lidí (57 %) se domnívá, že většina nezaměstnaných jsou lidé bez zájmu o práci.

STEM sleduje názory lidí na nezaměstnanost a nezaměstnané už 23 let. Dlouhodobá časová řada ukazuje, že mínění o této problematice bylo v posledních letech relativně ustálené. Největší názorovou stabilitu vidíme v odpovědích na otázku, zda by stát měl povinně zajišťovat práci tomu, kdo o ni stojí. Názor, že určitá míra nezaměstnanosti je pozitivní jev, sdílela v roce 1993 výrazná většina lidí (kolem 80 %), postupně však, s nárůstem nezaměstnanosti, tento podíl klesal, do roku 2010 se držel nad 60% hranicí a v posledních letech spíše nepatrně pod ní.

Mínění, že nezaměstnaní ve skutečnosti nemají zájem o práci, v české veřejnosti převažovalo na počátku existence samostatného českého státu a pak ještě v době ekonomického vzestupu v letech 2007 až 2008. Od roku 2009 se stalo menšinovým názorem (s podílem kolem 40 %). Aktuální průzkum ovšem ukazuje výraznou změnu a podobně jako v roce 1993 nyní ve veřejném mínění mírně převažuje názor, že většina nezaměstnaných ve skutečnosti o práci zájem nemá.

Názor, že většina nezaměstnaných nemá ve skutečnosti o práci zájem, zastávají poněkud častěji lidé starší 60 let (62 %), studenti (61 %) a důchodci (62 %), dále zaměstnanci na úřednických pozicích (61 %). Jak jsme již uvedli, míra souhlasu s tímto názorem je významně vyšší než v posledním průzkumu z května 2014, a to vyrovnaně v různých sociodemografických skupinách. Pouze mezi zaměstnanci v dělnických profesích nebyl růst tak výrazný jako u ostatních zaměstnanců (pouze o 7 procentních bodů).

O tom, že stát má povinnost každému zajistit práci, jsou méně často přesvědčeni lidé s vysokoškolským vzděláním a zaměstnanci v odborných profesích (i když i mezi nimi má mírnou většinu: 57 %, resp. 58 %). Naopak s tím, že nezaměstnanost vede k většímu ocenění práce a je tedy pozitivním jevem, souhlasí vysokoškolsky vzdělaní výrazně častěji než lidé se základním vzděláním a vyučení.

Názory na nezaměstnanost a nezaměstnané jsou také ovlivněny politickými postoji občanů, na jedné straně jsou levicově orientovaní lidé, kteří zdůrazňují povinnost státu zajistit práci a méně často považují nezaměstnané za lidi bez skutečného zájmu o práci a nezaměstnanost za pozitivní jev, na druhé straně pravicově orientovaní občané s opačnými postoji.