Uplynulý rok byl podle BBC jedním z nejrušnějších, co se týče globální bezpečnosti, od doby útoků z 11. září 2001. Přinesl řadu dramatických událostí: pád syrského prezidenta Asada, severokorejské vojáky bojující za Rusko, britské a americké rakety vypálené Ukrajinou na ruské cíle, íránské střely dodané Rusku a izraelské letecké údery financované Spojenými státy na Libanon a Gazu.
Tento spletitý soubor konfliktů vede k otázce: Nestávají se světové bojové linie stále více propojenými? Přestože to zatím není třetí světová válka, jak naznačuje ruský prezident Putin ve snaze odstrašit Západ od další podpory Ukrajiny, propojení konfliktů ukazuje na stále větší mezinárodní rozměr válek.
Ukrajinská válka, která začala 24. února 2022 plnou ruskou invazí, již dlouho nese mezinárodní charakter. Vstup severokorejských jednotek na bojiště, v počtu mezi 10 a 12 tisíci vojáky, představuje významnou eskalaci. Tento krok donutil Západ zrušit zákaz použití ukrajinských raket na dlouhé vzdálenosti proti ruským cílům, což vyvolalo zuřivou reakci Kremlu.
Podle ukrajinského velitele Rustama Nugudina přináší i méně kvalitní severokorejští vojáci významnou hrozbu, neboť jejich počet odpovídá dvěma brigádám, které mohou mít klíčový vliv na průběh bojů. Zatímco Rusko dostává vojenskou podporu od Íránu a Severní Koreje, Západní pomoc Ukrajině zůstává podle místních velitelů nedostatečná.
Rok 2024 přinesl dramatický posun ve prospěch Izraele na úkor Íránu. Po náhlém pádu syrského prezidenta Bašára Asada se situace v regionu zásadně změnila. Režimní síly, které kdysi podporovaly Asada – Írán, Hizballáh a Rusko – již neměly kapacitu zasáhnout. Islamistická koalice Hayat Tahrir al-Sham během dvou týdnů převzala kontrolu nad Sýrií, což překvapilo celý svět.
Konflikty v Gaze a Libanonu pokračují s devastujícími následky. Od října 2023 došlo k více než 44 tisícům palestinských obětí a více než milion lidí bylo vyhnáno z domovů. Izrael tvrdí, že výrazně oslabil vojenské kapacity Hamasu, ale situace zůstává humanitárně katastrofální.
Íránský vliv v regionu oslabuje. Hizballáh v Libanonu byl těžce zasažen izraelskými útoky, včetně zabití jeho dlouholetého vůdce. Situace vedla k ukončení krátké války s Izraelem, avšak Írán zůstává i nadále vojenským podporovatelem Ruska.
Mezitím Rusko získává na vlivu v Africe, kde jeho přejmenovaná žoldnéřská skupina Afrika Korps vytlačuje západní síly ze zemí jako Mali a Středoafrická republika. Tato spolupráce obohacuje Moskvu, ale přenáší na ni také problémy spojené s islamistickými povstalci v Sahelu.
Přítomnost severokorejských vojáků v ruské válce na Ukrajině znepokojuje Jižní Koreu, která se obává, že Moskva poskytne Pchjongjangu pokročilé raketové technologie nebo jadernou pomoc. Tento vývoj by mohl zvýšit napětí na Korejském poloostrově, kde válka z 50. let minulého století nikdy oficiálně neskončila.
Čína stále hrozí návratem Taiwanu pod svou správu, a to i silou. Vláda prezidenta Xi Jinpinga slibuje dosažení tohoto cíle do roku 2049, což zvyšuje obavy z možného konfliktu. Taiwan, demokratická země s podporou USA, zůstává odhodlán bránit svou nezávislost.
Příchod nové Trumpovy administrativy může přinést tlak na dosažení míru na Ukrajině, ačkoliv podmínky diktované Ruskem budou pravděpodobně pro Ukrajinu nepřijatelné. Situace v Gaze, na Středním východě a v Asii naznačuje, že globální bezpečnostní napětí v příštím roce nijak nepoleví.
Rok 2024 ukázal, jak jsou moderní konflikty propojené. Zdá se, že rok 2025 by mohl být stejně dramatický, pokud ne ještě náročnější.
Související
Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu
Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Snad král Karel III. dokáže dětinského Trumpa přesvědčit, doufá veterán falklandské války
před 1 hodinou
Počasí se nakonec ochladí jen nepatrně, potvrzuje předpověď
včera
Obchody se připravují na květnové svátky. Zákon je opět omezí
včera
Bořil zná trest za výstup vůči sudímu. Slavii po zbytek sezóny nepomůže
včera
Václav Moravec si bude sám šéfovat. Po konci v ČT si založil firmu
včera
Českem se šíří další vlna podvodných esemesek, upozornila policie
včera
Trump uzemnil prince Harryho, snažil se radit Američanům
včera
Velké pátrání na Zlínsku bylo úspěšné. Pohřešovaný mladík je v pořádku
včera
Wolverhampton má jistý sestup z Premier League. Zůstane Krejčí, nebo ho zlanaří PSG?
včera
OBRAZEM: Grolich má ambice stát se premiérem. Prvním místopředsedou lidovců byl zvolen Činčila
včera
Do údajné snahy USA o vyloučení Španělska se vložilo NATO
včera
OBRAZEM: Novým předsedou KDU-ČSL se stal jihomoravský hejtman Jan Grolich
včera
OBRAZEM: Na sjezdu KDU-ČSL vystoupil významný běloruský disident Paval Sieviaryniec
včera
Trump v souvislosti s Íránem promluvil o použití jaderných zbraní
včera
Vyloučit člena NATO nejde, varují právníci. Ničeho se nebojíme, reaguje Sánchez
včera
Pentagon zvažuje pozastavení členství Španělska v NATO. Nepomohlo s útoky proti Íránu
včera
Král popu je zpět. Příběh Michaela Jacksona vypráví nový film
včera
Šéfem lidovců se zřejmě stane jihomoravský hejtman Jan Grolich
včera
Trump přikázal námořnictvu ničit íránská plavidla. Příměří mezi Izraelem a Libanonem bude prodlouženo
včera
Turkovy výroky jsou testem české společnosti
Poslanec a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku Filip Turek (za Motoristy sobě) označil část pracovníků státní správy za „parazity“. Avizoval, že strana, jejímž zůstává čestným prezidentem, se je rozhodla „deratizovat“. Znepokojivost situace prohlubuje skutečnost, že Turek dehumanizační rétoriku, která připomíná slovník nechvalně známého díla Mein Kampf nacistického vůdce Adolfa Hitlera, aplikoval na politicky definovanou skupinu. To, zda své výroky ustojí, může určit směřování české společnosti.
Zdroj: Matěj Bílý