Kde se zaseknul boj s extrémním počasím? Zastavit se ho podařilo jedné jediné zemi

V roce, kdy globální úsilí o řešení některých z nejvážnějších krizí planety — od změny klimatu po znečištění plasty — skončilo neúspěchem nebo hořkým zklamáním, se stále opakovaně objevuje jedno jméno: Saúdská Arábie.

Tato ropná velmoc byla po mnoho let obviňována z využívání svých obrovských zdrojů a vyjednávacích taktik k blokování a zpožďování pokroku v oblasti klimatu. Mnozí odborníci však tvrdí, že v tomto roce byla Saúdská Arábie odvážnější než kdy předtím.

"Saúdská Arábie je otevřeně proti všemu," uvedl podle CNN Harjeet Singh, klimatický aktivista a zakladatel Satat Sampada Climate Foundation. "Blokují vše."

Během posledních několika měsíců došlo k zablokování nebo neúspěchu rozhovorů podpořených OSN o změně klimatu, krizi biodiverzity, znečištění plasty a desertifikaci — přičemž poslední z těchto jednání se konalo v hlavním městě Saúdské Arábie Rijádu. Mnozí experti tvrdí, že tento vzorec neúspěchů není způsoben pouze Saúdskou Arábií, ale že právě tato země se stala jedním z hlavních aktérů, kteří se aktivně brání ambicióznímu jednání. "Jsou nejvíce drzí, nejvíce hlasití," dodal Alden Meyer, seniorní spolupracovník think tanku E3G.

Saúdská Arábie může být motivována několika faktory, jak tvrdí odborníci, včetně příchodu klimatického deníra Donalda Trumpa do Bílého domu v USA. Mohlo by jít i o reakci na rostoucí globální konsenzus o potřebě zastavit spalování fosilních paliv. "Cítí se posíleni, protože vidí, jaké jsou náznaky v budoucnosti," uvedl Singh.

Moderní Saúdská Arábie byla postavena na fosilních palivech. Objev ropných rezerv v pozdních 30. letech minulého století proměnil tuto zem z nomádské pouštní oblasti na prosperující království. Dnes má Saúdská Arábie druhé největší ropné rezervy na světě a zhruba 70 % vládních příjmů pochází z fosilních paliv. To pomáhá vysvětlit její přístup k klimatickému jednání.

Země byla "obstrukcionistická" již od počátku klimatického procesu OSN před třiceti lety, uvedl Meyer. Saúdská Arábie nejen že dlouhodobě zpochybňovala vědecký konsenzus o změně klimatu — že je způsobena znečištěním fosilními palivy — ale také dokázala svou moc a vliv zakotvit do globálních rozhodnutí.

V 90. letech Saúdská Arábie prosazovala, aby byla klimatická rozhodnutí přijímána na základě konsensu, což znamenalo, že několik zemí mohlo blokovat rozhodnutí. Tento konsensuální přístup vytvořil "svět, kde pravidla nastavovaly velké a mocné země," řekl Juan Carlos Monterrey Gómez, zvláštní zástupce Panamy pro změnu klimatu.

Poslední změna přišla minulý rok na klimatickém summitu COP28 v Dubaji, kde téměř 200 zemí, včetně Saúdské Arábie, souhlasilo s bezprecedentním výzvou k přechodu světa od fosilních paliv. Avšak ihned po dosažení této dohody se Saúdská Arábie pokusila vzít zpět své závazky, když se objevily tvrzení, že přechod k čistým energiím je "dobrovolný" a že není třeba jednat.

Na jednáních COP29 v Baku, Ázerbájdžán, saúdskoarabští vyjednavači přímo odmítli jakýkoliv zmínku o fosilních palivech v závěrečné dohodě. Výsledkem byla finanční dohoda ve výši 300 miliard dolarů pro rozvojové země, která byla široce kritizována jako nedostatečná, a žádné opětovné závazky o přechodu od ropy, uhlí a plynu.

Saúdská Arábie se také podílela na odmítnutí jakýchkoliv omezení na výrobu plastů na neúspěšných globálních jednáních o plastovém paktu v Busanu, Jižní Korea, které skončilo v tomto měsíci. Plasty jsou stále více považovány za záložní plán, jak těžit z fosilních paliv, zejména v kontextu klesající poptávky po fosilních palivech.

Saúdská Arábie není sama, říká Nikki Reisch, ředitelka programu pro klima a energii v CIEL. "Není tak snadné jen říct, že jedna země drží svět v zajetí, co se týče klimatu," tvrdí. "Je to složitější obrázek."

Mnohé bohaté země, které mají zájmy v oblasti fosilních paliv, včetně Spojených států, se "schovávají za Saúdskou Arábií" a využívají taktiky, které saúdskoarabská vláda tak úspěšně používala k zpomalování a zpožďování klimatických a environmentálních akcí, uvedla Reisch.

Saúdská Arábie je sama o sobě velmi zranitelná vůči klimatické krizi. Aridní krajina je náchylná na povodně a sucha, stejně jako na pálící vlny veder. V létě minulého roku více než 1 300 lidí zemřelo během pouti Hajj, kdy teploty vzrostly na 51 stupňů Celsia — a očekává se, že se situace bude zhoršovat.

Jak říká Meyer, "lidé si ukazují na druhé a říkají, že vaše část záchranného člunu se potápí. Nepřijímají to, že jsme všichni v jednom člunu a jdeme ke dnu společně." 

Související

Petr Macinka

Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí

Předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka se stal členem nové vlády Andreje Babiše a okamžitě na sebe strhl veškerou pozornost. Ve funkci ministra je sice teprve krátce, ale jeho jmenování do čela hned dvou resortů vyvolalo v politických kruzích značné pozdvižení. Macinka nově řídí českou diplomacii v Černínském paláci a zároveň byl pověřen dočasným vedením ministerstva životního prostředí, což doprovodil velmi sebevědomým prohlášením.
COP30

Konference COP30 skončila bez výrazného průlomu. Přinesla ale zásadní varování

Letošní klimatické rozhovory OSN, konané v brazilském Belému (COP30), skončily bez výrazného průlomu. Konečná dohoda sice nezahrnovala závazek k odklonu od fosilních paliv, odložila klíčové finanční otázky a rozhodnutí „mutirão“ neobsahovalo plán na zastavení a zvrácení odlesňování. Nicméně multilaterální systém na COP30 se udržel pohromadě v době, kdy se jeho kolaps zdál být blízko. Toto by mělo sloužit jako varování, že příští konference stran musí dosáhnout lepší dohody mezi bohatými a chudými zeměmi.

Více souvisejících

Klimatické změny Saúdská Arábie

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

Islámský stát (ISIS)

Hon na teroristy: Syrská armáda po hromadném útěku z vězení loví členy Islámského státu

Syrské vládní síly aktuálně pátrají po desítkách trestanců napojených na teroristickou organizaci ISIS, kterým se podařilo uprchnout z věznice v severovýchodní části země. K hromadnému útěku došlo v pondělí v zařízení al-Shaddadi v provincii Hasaka, a to v momentě, kdy nad oblastí přebírala kontrolu armáda od kurdských jednotek SDF. Syrské ministerstvo vnitra v úterý oznámilo, že z celkového počtu 120 uprchlíků se již podařilo 81 dopadnout a bezpečnostní složky intenzivně pátrají po zbývající skupině.

před 2 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Napětí kolem Grónska poleví do konce tohoto týdne

Finský prezident Alexander Stubb věří, že napětí kolem Grónska by se mohlo uvolnit už do konce tohoto týdne. V rozhovoru pro Bloomberg v Davosu uvedl, že jeho poslední jednání z uplynulých hodin mu dávají mírnou naději na nalezení smírného řešení. Stubb zdůraznil, že se světová diplomacie mění neuvěřitelně rychle, ale náznaky možného kompromisu jsou podle něj reálné.

před 3 hodinami

Evropský parlament

Evropský parlament se chystá k zásadnímu kroku. Chce zastavit obchodní dohodu s USA, píše BBC

Evropský parlament se chystá k zásadnímu kroku, který může definitivně pohřbít naděje na stabilní obchodní vztahy se Spojenými státy. Podle zdrojů serveru BBC z výboru pro mezinárodní obchod hodlají europoslanci pozastavit schvalování obchodní dohody, kterou loni v červenci uzavřela šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen s Donaldem Trumpem. Rozhodnutí by mělo být oficiálně oznámeno ve středu odpoledne během zasedání ve Štrasburku.

před 4 hodinami

Prezident Trump hostí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona

Co odhalily SMS evropských lídrů, které Trump zveřejnil?

Prezidentská kancelář v Elysejském paláci potvrdila pravost zprávy, kterou Donald Trump zveřejnil na svých sociálních sítích. Emmanuel Macron v ní americkému prezidentovi navrhuje setkání v Paříži, kde by společně probrali napjatou globální situaci. Francouzský lídr volí smířlivý tón, když Trumpa oslovuje jako přítele, což má být zjevný pokus o uklidnění vzájemných vztahů, analyzuje web Politico.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Proč není Zelenskyj na Světovém ekonomickém fóru? Oznámil, že do Davosu přijde pod jednou podmínkou

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil vážné obavy, že vyostřený spor o Grónsko mezi Spojenými státy a Evropou může odvrátit pozornost světového společenství od probíhající války na Ukrajině. Během úterního brífinku zdůraznil, že jakákoliv ztráta soustředění v době, kdy jeho země čelí plnoformátové ruské agresi, představuje pro Ukrajinu riziko. Zelenskyj vyzval Washington k diplomatickému dialogu a vyjádřil naději, že Spojené státy budou evropským spojencům skutečně naslouchat.

před 5 hodinami

Pedro Sánchez

Politico: Myšlenka náhrady za NATO naráží na první problémy

Krize kolem Grónska vdechla nový život staré myšlence na vytvoření „Evropské rady bezpečnosti“. Tváří v tvář nepředvídatelným krokům Donalda Trumpa a agresivní politice Vladimira Putina sílí v Bruselu i dalších metropolích volání po vzniku akceschopného orgánu, který by umožnil kontinentu reagovat na hrozby rychle a bez nutnosti zdlouhavého hledání shody všech 27 členských států.

před 6 hodinami

Gavin Newsom

V Davosu to vře. Trump si z lidí dělá blázny, ví, že se mu smějete, vaše reakce je trapná, vmetl Evropě Newsom

Zatímco se Světové ekonomické fórum v Davosu připravuje na středeční příjezd Donalda Trumpa, atmosféra v kuloárech připomíná spíše válečnou poradu než diplomatický summit. Kalifornský guvernér Gavin Newsom do této napjaté situace vnesl nebývalou dávku upřímnosti, když označil dosavadní reakci evropských lídrů za „patetickou“ a „trapnou“.

před 7 hodinami

Lars Klingbeil

Evropský pohár trpělivosti přetekl. Vydírat se nenecháme, vzkazuje Evropa Trumpovi

Evropský pohár trpělivosti s nevybíravou politikou Donalda Trumpa podle BBC definitivně přetekla. Poté, co americký prezident v pondělí večer znovu potvrdil, že Spojené státy „musí mít“ Grónsko z důvodů národní bezpečnosti, se evropské metropole rozhodly odhodit rukavičky. Trumpův předpoklad, že lídři starého kontinentu nebudou klást přílišný odpor, se ukazuje jako fatální omyl.

před 8 hodinami

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Světové ekonomické fórum začalo. Von der Leyenová v úvodním projevu nešetřila Trumpa

Světové ekonomické fórum v Davosu se krátce po zahájení stalo dějištěm otevřené diplomatické roztržky mezi evropskými spojenci a administrativou Donalda Trumpa. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém ostře sledovaném projevu označila americké hrozby cly kvůli Grónsku za „zásadní chybu“. Podle ní takový postup podkopává důvěru mezi dlouholetými partnery a narušuje stabilitu, na které obě strany léta pracovaly.

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Ukrajina chystá anti-dronový dóm

Ukrajina čelí kritickému období války, která trvá již 1 427 dní. Prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na stupňující se ruské útoky na energetickou síť oznámil zásadní inovaci protivzdušné obrany. Klíčem k ochraně ukrajinského nebe se má stát „anti-dronový dóm“, postavený na mobilních palebných skupinách a nově i na masovém nasazení dronových zachycovačů.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Pochválí se za bystrost a obratem usne. Co se děje se zdravím Trumpa?

Zdravotní stav devětasedmdesátiletého amerického prezidenta Donalda Trumpa se na začátku druhého roku jeho mandátu stal vděčným tématem k diskusím. Virální záběry, rozporuplná vyjádření Bílého domu a absence kompletních lékařských záznamů vyvolávají vlnu spekulací o jeho fyzické i kognitivní kondici. Celá debata navíc otevírá nepříjemné otázky ohledně transparentnosti moci v nejvyšších patrech americké politiky.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Z Trumpova „šílenství“ není návratu, obává se Evropa. Zvažuje náhradu NATO, bez USA s Ukrajinou

Trumpovy stupňující se ambice na ovládnutí Grónska uvrhly transatlantické vztahy do nejhlubší krize za poslední desetiletí. Evropští lídři, kteří se po Trumpově návratu do Bílého domu snažili zachovávat zdání klidu, nyní otevřeně mluví o „geopolitickém rozvodu“. Výhrůžky desetiprocentními cly vůči osmi spojencům, včetně Dánska a Velké Británie, se staly bodem, ze kterého už podle mnoha diplomatů není návratu.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce

Česká filmová a televizní akademie (ČFTA) dnes oznámila nominace 33. ročníku výročních cen Český lev. V rámci 24 statutárních kategorií do druhého kola hlasování postoupilo 32 filmů, televizních seriálů a minisérií z celkového počtu 94 děl uvedených v premiéře v roce 2025. Nejvíce nominací posbíraly snímky Franz, Sbormistr, Karavan, Letní škola, 2001, Nahoře nebe, v dolině já a minisérie Studna.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy