Kde se zaseknul boj s extrémním počasím? Zastavit se ho podařilo jedné jediné zemi

V roce, kdy globální úsilí o řešení některých z nejvážnějších krizí planety — od změny klimatu po znečištění plasty — skončilo neúspěchem nebo hořkým zklamáním, se stále opakovaně objevuje jedno jméno: Saúdská Arábie.

Tato ropná velmoc byla po mnoho let obviňována z využívání svých obrovských zdrojů a vyjednávacích taktik k blokování a zpožďování pokroku v oblasti klimatu. Mnozí odborníci však tvrdí, že v tomto roce byla Saúdská Arábie odvážnější než kdy předtím.

"Saúdská Arábie je otevřeně proti všemu," uvedl podle CNN Harjeet Singh, klimatický aktivista a zakladatel Satat Sampada Climate Foundation. "Blokují vše."

Během posledních několika měsíců došlo k zablokování nebo neúspěchu rozhovorů podpořených OSN o změně klimatu, krizi biodiverzity, znečištění plasty a desertifikaci — přičemž poslední z těchto jednání se konalo v hlavním městě Saúdské Arábie Rijádu. Mnozí experti tvrdí, že tento vzorec neúspěchů není způsoben pouze Saúdskou Arábií, ale že právě tato země se stala jedním z hlavních aktérů, kteří se aktivně brání ambicióznímu jednání. "Jsou nejvíce drzí, nejvíce hlasití," dodal Alden Meyer, seniorní spolupracovník think tanku E3G.

Saúdská Arábie může být motivována několika faktory, jak tvrdí odborníci, včetně příchodu klimatického deníra Donalda Trumpa do Bílého domu v USA. Mohlo by jít i o reakci na rostoucí globální konsenzus o potřebě zastavit spalování fosilních paliv. "Cítí se posíleni, protože vidí, jaké jsou náznaky v budoucnosti," uvedl Singh.

Moderní Saúdská Arábie byla postavena na fosilních palivech. Objev ropných rezerv v pozdních 30. letech minulého století proměnil tuto zem z nomádské pouštní oblasti na prosperující království. Dnes má Saúdská Arábie druhé největší ropné rezervy na světě a zhruba 70 % vládních příjmů pochází z fosilních paliv. To pomáhá vysvětlit její přístup k klimatickému jednání.

Země byla "obstrukcionistická" již od počátku klimatického procesu OSN před třiceti lety, uvedl Meyer. Saúdská Arábie nejen že dlouhodobě zpochybňovala vědecký konsenzus o změně klimatu — že je způsobena znečištěním fosilními palivy — ale také dokázala svou moc a vliv zakotvit do globálních rozhodnutí.

V 90. letech Saúdská Arábie prosazovala, aby byla klimatická rozhodnutí přijímána na základě konsensu, což znamenalo, že několik zemí mohlo blokovat rozhodnutí. Tento konsensuální přístup vytvořil "svět, kde pravidla nastavovaly velké a mocné země," řekl Juan Carlos Monterrey Gómez, zvláštní zástupce Panamy pro změnu klimatu.

Poslední změna přišla minulý rok na klimatickém summitu COP28 v Dubaji, kde téměř 200 zemí, včetně Saúdské Arábie, souhlasilo s bezprecedentním výzvou k přechodu světa od fosilních paliv. Avšak ihned po dosažení této dohody se Saúdská Arábie pokusila vzít zpět své závazky, když se objevily tvrzení, že přechod k čistým energiím je "dobrovolný" a že není třeba jednat.

Na jednáních COP29 v Baku, Ázerbájdžán, saúdskoarabští vyjednavači přímo odmítli jakýkoliv zmínku o fosilních palivech v závěrečné dohodě. Výsledkem byla finanční dohoda ve výši 300 miliard dolarů pro rozvojové země, která byla široce kritizována jako nedostatečná, a žádné opětovné závazky o přechodu od ropy, uhlí a plynu.

Saúdská Arábie se také podílela na odmítnutí jakýchkoliv omezení na výrobu plastů na neúspěšných globálních jednáních o plastovém paktu v Busanu, Jižní Korea, které skončilo v tomto měsíci. Plasty jsou stále více považovány za záložní plán, jak těžit z fosilních paliv, zejména v kontextu klesající poptávky po fosilních palivech.

Saúdská Arábie není sama, říká Nikki Reisch, ředitelka programu pro klima a energii v CIEL. "Není tak snadné jen říct, že jedna země drží svět v zajetí, co se týče klimatu," tvrdí. "Je to složitější obrázek."

Mnohé bohaté země, které mají zájmy v oblasti fosilních paliv, včetně Spojených států, se "schovávají za Saúdskou Arábií" a využívají taktiky, které saúdskoarabská vláda tak úspěšně používala k zpomalování a zpožďování klimatických a environmentálních akcí, uvedla Reisch.

Saúdská Arábie je sama o sobě velmi zranitelná vůči klimatické krizi. Aridní krajina je náchylná na povodně a sucha, stejně jako na pálící vlny veder. V létě minulého roku více než 1 300 lidí zemřelo během pouti Hajj, kdy teploty vzrostly na 51 stupňů Celsia — a očekává se, že se situace bude zhoršovat.

Jak říká Meyer, "lidé si ukazují na druhé a říkají, že vaše část záchranného člunu se potápí. Nepřijímají to, že jsme všichni v jednom člunu a jdeme ke dnu společně." 

Související

Evropský parlament

Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned

Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.
Ilustrační foto

Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí

Vlny veder, které během letošního léta zasáhly západní a střední Evropu, si vyžádaly rozsáhlé ztráty na životech. Podle dosud dostupných neúplných statistik, které shromáždil server The Guardian, zemřelo na kontinentu nejméně o 35 tisíc lidí více, než bývá v tomto období obvyklé. Uvedená čísla přitom pokrývají zhruba polovinu evropských zemí a drtivá většina z nich zatím nezahrnuje údaje za měsíc srpen.

Více souvisejících

Klimatické změny Saúdská Arábie

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Eurotunnel

Spoj každých 15 minut? Eurotunel pod Lamanšským průlivem čeká vlaková revoluce

Vysokorychlostní železniční doprava mezi Velkou Británií a kontinentální Evropou pod Lamanšským průlivem směřuje k výraznému rozvoji. Počet denních spojů spojujících Londýn s Paříží, Bruselem či Amsterdamem by se mohl ze současných 25 zpátečních jízd provozovaných společností Eurostar zvýšit do konce desetiletí až na 55 denně. Tento nárůst představuje přibližně čtyři odjezdy během každé hodiny.

před 2 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Záběry, ze kterých mrazí. Lidé neměli šanci, voda brala mosty, domy i auta, mrtvých mohou být stovky

Masivní bleskové povodně v Himalájích na hranicích mezi Nepálem a Čínou smetly celé vesnice i klíčovou infrastrukturu. Během katastrofy zemřelo nejméně devadesát pět lidí a stovky dalších se stále pohřešují. Mezi pohřešovanými osobami se nachází také zahraniční turisté a indičí poutníci. Záchranné složky a úřady v postižených oblastech se v současnosti snaží doručit potřebnou humanitární pomoc.

před 3 hodinami

Facebook, autor: Kon Karampelas

Meta zaplatí pokutu 17 miliard dolarů. Facebook a Instagram čekají stěžejní změny

Společnost Meta souhlasila s rozsáhlými změnami svých sociálních sítí Facebook a Instagram a se zaplacením až 17 miliard dolarů. Dohodou tak ukončila soudní spor s desítkami amerických států, které ji obviňovaly z vědomého vytváření závislosti u dětí a jejich poškozování. K vyrovnání došlo v probíhajícím procesu v Kalifornii necelý týden od jeho zahájení.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Policie SR, ilustrační fotografie

Slovensko překazilo žhářský útok na továrnu na drony. Nešlo o první případ ohrožení, řekl Kaliňák

Příslušníci slovenského Úřadu pro boj proti organizovanému zločinu (ÚBOK) překazili plánovaný žhářský útok na továrnu zabývající se výrobou bezpilotních systémů. V souvislosti s tímto případem policie obvinila tři cizince z přípravy zvlášť závažného trestného činu obecného ohrožení na objednávku. Dva ze stíhaných mužů byli zadrženi přímo na území Slovenska, třetí podezřelý skončil v rukou policie v Německu.

před 7 hodinami

Poslanecká sněmovna

Sněmovna přehlasovala Pavlovo veto a schválila rozvolnění rozpočtových pravidel. Opozice se obrátí na soud

Poslanecká sněmovna po dvoudenním bouřlivém jednání přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla k novele rozpočtových pravidel. Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů sobě tak prosadila legislativní změnu, která uvolňuje dosavadní omezení pro růst státních výdajů a zadlužování. Pro přehlasování prezidentského veta hlasovalo 104 ze 176 přítomných poslanců, přičemž potřebné minimum činilo 101 hlasů.

před 8 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Kanada oznámila zavedení odvetných cel na zboží z USA

Kanada oznámila zavedení odvetných cel na širokou škálu zboží ze Spojených států amerických až do výše 50 procent. Reaguje tak na nejnovější vlnu dovozních poplatků, které na kanadské zboží uvalila administrativa prezidenta Donalda Trumpa po krachu vzájemných obchodních jednání. Kanadská opatření se dotknou amerických produktů v celkové hodnotě téměř 28 miliard kanadských dolarů a vstoupí v platnost 8. září.

před 9 hodinami

Alena Schillerová v Poslanecké sněmovně

Sněmovna plánuje přehlasovat Pavlovo veto. Opozice se obrátí na Ústavní soud

Poslanecká sněmovna v jednacím sále podobně jako v úterý i dnes čelí vyostřeným debatám ohledně vládní novely k veřejným rozpočtům. Zákonné úpravy prosazuje koalice stran ANO, SPD a Motoristé sobě, přičemž předloha upravuje rozpočtová pravidla pro následující roky. Poslanci se k samotnému projednávání dostali až po zhruba deseti hodinách úvodních jednání, během kterých koaliční většina zamítla několik desítek opozičních návrhů na změnu programu schůze.

před 11 hodinami

Prezident Trump

Trump stupňuje nátlak. Přejmenování jezera Ontario není jediný kontroverzní krok, který připravuje

Americký prezidentský úřad podle analýzy CNN provázejí další kontroverzní kroky, ve kterých Donald Trump stupňuje svůj tlak na tradiční instituce i zahraniční spojence. V rámci nejnovějších sporů hlava státu hrozí demolicí kulturního centra v hlavním městě a navrhuje přejmenování jednoho z Velkých jezer. Tyto kroky ukazují na snahu prezidenta prosazovat svou vůli bez ohledu na zavedené právní i politické zvyklosti.

před 12 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Trump má před sebou nesplnitelný úkol. Aby protiíránské sankce fungovaly, potřebuje Čínu

Spojené státy oznámily spuštění nové sankční iniciativy s názvem Operation Economic Outcast, jejímž cílem je úplná izolace íránského režimu a odstřihnutí Teheránu od globálního finančního systému. Americký ministr financí Scott Bessent při představování této kampaně zdůraznil, že Washington zavede tvrdé sekundární sankce vůči všem třetím zemím a zahraničním subjektům, které budou s Íránem nadále obchodovat. Kampaň rozšiřuje postihy na pět klíčových sektorů, kterými jsou technologie, digitální aktiva, zlato, letecká doprava a lodní přeprava.

před 13 hodinami

Dolly Parton

Smrt Dolly Parton zasáhla celý svět. Amerika se halí do smutku, Trump nařídil svěsit vlajky

Hudební svět postihla těžká ztráta, když ve věku 80 let zemřela legendární americká country zpěvačka, skladatelka a filantropka Dolly Parton. Zástupci jejího týmu potvrdili, že umělkyně podlehla v nemocnici v Nashvillu krátkému boji s rakovinou. V posledních měsících musela hvězda zrušit řadu veřejných vystoupení a plánovaných koncertů kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu.

před 14 hodinami

včera

Vladimir Putin

Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos, který umožňuje státu převzít dočasnou správu nad klíčovými infrastrukturními objekty, pokud jejich majitelé nezajistí dostatečnou ochranu před bezpečnostními hrozbami. Nové opatření se zaměřuje především na rizika spojená s útoky bezpilotních letounů, které v posledních měsících stále častěji zasahují průmyslová a energetická zařízení po celé zemi.

včera

Evropský parlament

Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned

Evropská unie čelí závažným dopadům změny klimatu, přičemž letošní léto poznamenané vlnami veder, suchou a rozsáhlými požáry způsobilo rozsáhlé hospodářské škody. Podle odhadů ekonomů pro web Politico tyto extrémy zlikvidují očekávaný mírný růst HDP celé Unie. Evropský komisař pro klimata Wopke Hoekstra v reakci na situaci zdůraznil, že investice do adaptace na klimatické změny již představují nevyhnutelnou nutnost.

včera

včera

včera

Donald Trump a nový ředitel CIA John Ratcliffe

V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí

Nečekané přistání amerického vojenského transportního letounu na moskevském letišti Vnitřkovo vyvolalo řadu otázek a mezinárodní pozornost. Podle informací webu CBS NEws byl na palubě stroje ředitel Ústřední zpravodajské služby John Ratcliffe. Přítomnost jednoho z nejvýše postavených bezpečnostních představitelů Spojených států v ruské metropoli nebyla předem oznámena a obě strany o ní zpočátku mlčely.

včera

Šanghaj

Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce

Peking se ostře ohradil proti novému balíku hospodářských sankcí, kterými se Spojené státy americké snaží izolovat Írán a jeho obchodní partnery. Čínské ministerstvo zahraničí označilo americká opatření za nelegální jednostranné kroky a varovalo, že podnikne všechna nezbytná opatření k ochraně svých národních zájmů. Bleskový nárůst napětí přichází poté, co Washington vyhlásil rozsáhlou finanční ofenzívu zaměřenou na úplné odstřižení íránského režimu od globálních příjmů.

včera

Scott Bessent, ministr financí USA

USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně

Nové sankční hrozby ze strany Spojených států amerických zamířené na odběratele íránské ropy míří především na Čínu. Ministr financí USA Scott Bessent oznámil záměr uplatnit výrazný ekonomický tlak na země, které z Íránu surovinu importují. Ačkoliv oficiální místa konkrétní stát nejmenovala, analytici i dostupná data podle CNN ukazují, že hlavním cílem tohoto opatření je právě Peking, který představuje největšího odběratele íránské ropy na světě.

včera

Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele

Blížící se parlamentní volby v Izraeli výrazně ovlivňují styl i obsah politické kampaně premiéra Benjamina Netanjahua. Volební kampaň vládní strany Likud staví do popředí nového vnějšího protivníka, kterým se stalo Turecko a jeho prezident Recep Tayyip Erdogan. Na velkoplošných billboardech v Tel Avivu se turecký vůdce objevil po boku představitelů Íránu, Hizballáhu a starosty New Yorku pod ústředním heslem, že všichni ti, kteří jsou na snímku zobrazeni, si přejí Netanjahuovu porážku a voliči by jim to neměli dovolit.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy