Rusko vyhrožuje Ukrajině odvetou za útoky dronů

Ukrajina se připravuje na odvetu po mimořádně odvážné operaci své bezpečnostní služby SBU, která o víkendu vyslala drony hluboko na ruské území. Cílem byly čtyři vojenské základny, přičemž podle amerických představitelů bylo poškozeno až 20 ruských letadel.

Trump, který s Putinem v uplynulých dnech hovořil po telefonu, uvedl, že ruský prezident „důrazně“ prohlásil, že Moskva na útoky odpoví. Spojené státy v návaznosti na tyto události vydaly varování svým občanům na Ukrajině kvůli riziku „významných leteckých úderů“.

Krátce po tomto telefonátu vypustilo Rusko v noci na Ukrajinu další vlnu raket a dronů. Tragický incident se odehrál v městě Pryluky na severu země, kde dron zasáhl obytný dům a zabil pět civilistů včetně ročního dítěte, jeho matky a babičky. Malý chlapec byl vnukem pracovníka záchranné služby, který dorazil na místo zásahu – k vlastnímu domu.

V jižním městě Cherson způsobila raketová palba viditelné škody na administrativních budovách. Přesto ruští představitelé naznačují, že k odvetě za víkendové ukrajinské útoky zatím oficiálně nedošlo. Je pravděpodobné, že Moskva připravuje větší a koordinovanější reakci.

Útoky, které Ukrajina provedla pomocí dronů pašovaných na ruské území v kamionech, vyvolaly v Rusku vlnu reakcí. Prokremelští blogeři a propagandisté na sociálních sítích volají po tvrdé odvetě – někteří dokonce zmiňovali možnost jaderného úderu. Ačkoliv Rusko opakovaně naznačovalo ochotu k použití jaderných zbraní, experti považují jejich nasazení v současné fázi války za velmi nepravděpodobné.

Ruská jaderná doktrína umožňuje použití takových zbraní jen v případě „kritické hrozby“ pro státní suverenitu. Pavel Podvig, analytik jaderných sil působící v Ženevě, v podcastu pro nezávislé médium Meduza uvedl, že víkendové útoky nesplňují podmínky pro jadernou reakci – neohrozily ruskou suverenitu ani její strategický odvetný potenciál.

Navíc by jaderný úder pravděpodobně ostře odsoudila i Čína, nejvýznamnější spojenec Ruska. Prezident Si Ťin-pching již v minulosti varoval Putina před použitím jaderných zbraní na Ukrajině.

Namísto toho může Moskva sáhnout po další vlně masivních raketových úderů – anebo využít své experimentální střely „Orešnik“, která byla nasazena minimálně jednou v loňském roce.

Ukrajinské sabotáže se v posledních dnech stupňují. Kromě leteckých útoků provedli Ukrajinci i podvodní výbuchy pod mostem spojujícím Rusko s okupovaným Krymem. Právě Krym anektovalo Rusko v roce 2014, čímž fakticky započal konflikt, který v roce 2022 přerostl v plnohodnotnou válku.

Putin reagoval na situaci výjimečně ostře. Ve středu obvinil Kyjev z „organizování teroristických útoků“. „Jak za takových podmínek vést jednání? S kým jednat? Kdo vyjednává s teroristy?“ prohlásil ruský prezident během veřejného vystoupení.

Donald Trump se k samotné ukrajinské operaci veřejně nevyjádřil, ale podle serveru Axios označil útok za „silný“ a „drsný“, což podle zdrojů narušilo jeho diplomatickou iniciativu k ukončení války.

Z vojenského hlediska sice dronové útoky představují reálný zásah do ruských sil a významnou morální podporu pro Ukrajinu, celková situace na frontě však zůstává pro Kyjev nepříznivá. Rusko je více než tři roky po invazi nadále v ofenzivě, přičemž posiluje své pozice zejména na východě země.

Putinovy jednotky dále postupují na severu Ukrajiny v oblasti Sumy, kde během dvou týdnů obsadily přes 150 km² území. Ukrajinská armáda i vláda proto předpokládají, že Rusko připravuje rozsáhlou letní ofenzivu, jejímž cílem bude rozšíření ruské kontroly nad regiony Sumy a Charkov.