Olašští Romové si zvolili krále. Chce vytvořit "vládu", bude i soudit

"Každá rodina má svého vajdu a své problémy. Je potřeba se s tím obeznámit a snažit se, aby nastala změna k lepšímu," řekl Beneš, který se chce zabývat především rodinnými záležitostmi mezi Romy. "Já si k sobě ještě vezmu tři, čtyři lidi, o kterých vím, že jsou schopní, by mi vypomáhali a mohli vykonávat to dobro mezi Romama," řekl Beneš.

Na volbu přijel například i Josef Horvát (85) z Kolína. "Král je zvolený, že když je potřeba něco vyřizovat, tak to vyřídí. Mezi Romy bývá takové zasedání jako soud a když se některý něčím proviní, tak se pokutuje. A král je samozřejmě u toho," řekl Horvát.

Do Hradce Králové nedorazili například zástupci ostravských olašských Romů. Mezi ostravskými a olašskými Romy panovaly před lety vážné neshody.

Po smrti romského krále Josefa Smolky v roce 1999 se králem olašských Romů stal v roce 2001 Jan Lipa. Celorepublikové shromáždění olašských Romů v Brně však označilo Lipovu volbu za neplatnou a králem zvolilo Jana Horvátka. Lipa zemřel v roce 2012, Horvátko o rok později. Olašských Romů je podle některých odhadů v České republice zhruba 25.000, tedy zhruba 10 procent romské populace.

Celkový počet Romů, kteří žijí na území ČR, se jen odhaduje, nejčastěji se hovoří o čtvrt milionu až 300.000 lidí romského původu (při sčítání lidu se k romské národnosti přihlásilo jen 13.150 obyvatel). Největší část, asi 80 procent, tvoří Rumungři (slovenští Romové), kteří ale na rozdíl od Olachů nemají vybudovánu organizační strukturu.

Jak se dělí Romové?

Dělení Romů na území bývalého Československa podle jazyka je obtížné, neboť se po 2. světové válce zcela jejich změnilo složení. Do druhé světové války žili na území Slovenské republiky slovenští (slovenský dialekt romštiny, nejpočetnější skupina) a maďarští Romové (maďarský dialekt romštiny).

V Čechách a na Moravě žili česko-moravští Romové (česko-moravský dialekt romštiny, asi stejně početní jako maďarští Romové) a v Sudetech němečtí Romové (sintí dialekt romštiny, nejméně početní). Po celém území Československa kočovaly méně početné skupiny olašských Romů (olašský dialekt romštiny).

Psali jsme: Romové trpí, diskriminace je děsivá, varuje EU. Česko také selhalo Výuka romštiny na základních školách? Vláda se návrhu nebrání Ten úchyl je Rom? České omalovánky pobouřily až v USA  

Po druhé světové válce téměř zcela zmizela skupina Romů česko-moravských a německých a do Čech byli nastěhováni Romové slovenští - do domů po sudetských Němcích či v rámci tzv. rozptylu jako levná nekvalifikovaná pracovní síla do průmyslových částí Čech a Moravy. Po zákazu kočování v roce 1959 se v Čechách usadili i Romové olašští, informuje server romove.radio.cz.

S vykonáváním různých profesí byl spojen různý společenský status. Nejlepší postavení měli hudebníci. Své profese si Romové přinesli s sebou z Indie, jednalo se zejména o kovářství, košíkařství, korytářsví, koňské handlířství, výrobu cihel, metel, brusičství nožů (viz níže tradiční romská povolání). Olašští Romové se tradičně specializovali na koňské handlířsví, ženy na věštění z ruky.

Dělení podle bohatství je nám asi nejbližší, neboť všude na světě, v každé společnosti se lidé dělí na chudé a bohaté. Za nejchudší jsou považováni Romové z osad na východním Slovensku, většina Romů je z hlediska našeho označována za sociálně potřebné.

K nejbohatším Romům tradičně patřili muzikanti, kteří dříve učinkovali i na šlechtických dvorech, později vytvořili zvláštní vrstvu městských kavárenských hudebníků. Olašští Romové, kteří patřili do 50. let mezi nejchudší, dnes v důsledku různých forem "obchodování" patří mezi nejbohatší vrstvy Romů. Kontakty mezi starousedlými Romy a olašskými Romy jsou minimální. Největší hodnotou pro olašské Romy je zlato.