Česko v úterý udělilo běžencům z Ukrajiny 652 víz dočasné ochrany

Česko v úterý udělilo běžencům z Ukrajiny 652 víz dočasné ochrany, o 601 méně než před týdnem, kdy byl ale státní svátek. O týden dříve dostalo víza 630 uprchlíků. Od počátku ruského útoku Česká republika vydala lidem prchajícím před válkou 392.355 víz. Údaje zveřejnilo ministerstvo vnitra na twitteru.

Přesný počet uprchlíků, kteří v Česku pobývají, není znám, část z nich odjíždí do jiných zemí nebo se vrací na Ukrajinu. V červnu úřady odhadovaly, že v Česku zůstává asi 280.000 až 300.000 běženců. Aktuální odhad ministerstvo vnitra dosud neposkytlo.

Počet vydaných víz, která umožňují jejich držitelům pobývat v zemi až rok a zpřístupňují jim veřejné zdravotní pojištění, vzdělání či trh práce, se před dvěma týdny také pohyboval mezi 600 a 700, s výjimkou pondělí, kdy byl počet vyšší. V minulém týdnu Česko vydalo méně víz kvůli státním svátkům, kdy fungovala některá krajská asistenční centra v omezeném režimu.

Cizinecké policii se od začátku války přihlásilo 352.491 lidí, v úterý jich přibylo 2159. Na policii nemusí hlásit pobyt děti mladší 15 let, kterých je podle statistik mezi uprchlíky z Ukrajiny zhruba třetina.

Nejvíce běženců je podle statistik ministerstva vnitra v Praze, úřady zde k dnešnímu dni evidují 90.015 uprchlíků. V pondělí se znovu otevřelo Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině ve Vysočanech, které hlavní město kvůli přetíženosti a nedostatku ubytovacích kapacit v polovině června uzavřelo. Město nicméně již kvůli naplněné kapacitě nebude s výjimkou provizorních stanových městeček a kapacit zajišťovaných Správou uprchlických zařízení nabízet Ukrajincům ubytování.

Zástupci vlády budou ve čtvrtek s hejtmany jednat o pokračování provozu krajských asistenčních center. Na programu jednání Asociace krajů s ministry bude také situace ve školství, které čeká po prázdninách příliv žáků a studentů z Ukrajiny.

Eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová v pondělí po neformálním zasedání ministrů vnitra EU v Praze řekla, že do Evropské unie přišlo za více než čtyři měsíce trvání ruské invaze na Ukrajinu 6,7 milionu ukrajinských uprchlíků, přičemž se více než tři miliony běženců již vrátily zpět do své země. Největší zátěž v přepočtu na počet obyvatel mají podle ní Česko, Polsko a Estonsko.

Studie MPSV: Třem z deseti dospělých uprchlíků není ani 30 let

Celkem 28 procentům dospělých válečných uprchlíků, kteří dorazili z Ukrajiny do Česka, nebylo ještě 30 let. Třetinu uprchlických domácností tvoří matky s jedním či dvěma dětmi. Víc než třetina příchozích má vysokoškolské vzdělání. Víc než dvě pětiny lidí našly v ČR bydlení u místních solidárních rodin. Vyplývá to ze studie, kterou provedlo ministerstvo práce (MPSV). Čtyřicetistránkový dokument s výsledky dnes poskytlo ČTK.

Ministerstvo v červnu zaslalo dotazníky všem žadatelům o humanitární dávku, kteří poskytli e-mailovou adresu. Zpět dostalo téměř 16.000 vyplněných odpovědí, které mohlo využít. Získalo tak informace o 50.236 běžencích. Z nich bylo 29.012 dospělých a 21.224 dětí. Dotazování se uskutečnilo on-line. Autoři podotkli, že se tak nejspíš více zapojili vzdělanější lidé. Ve studii experti využili i údaje o dávkách, zaměstnanosti či vízech dočasné ochrany. Česko jich udělilo zatím asi 390.000.

"Česká republika je tak ze států EU třetím nejčastějším cílem Ukrajinců prchajících ze země a zároveň je zemí s největším počtem ukrajinských uprchlíků na 100.000 obyvatel," uvedli autoři studie. Polsko podle nich k 9. červenci evidovalo asi 1,19 milionu osob s dočasnou ochranou, Německo 670.000, Itálie 132.600, Španělsko 123.800 a Slovensko 79.600. Na 100.000 obyvatel Česka připadalo podle propočtů ministerstva práce 3646 příchozích. V Polsku to bylo 3157, na Slovensku 1472 a v Německu 806.

Celkem 44 procent uprchlíků tvoří ženy v aktivním věku, 35 procent děti, čtyři procenta senioři a zbývajících 17 procent muži v aktivním věku. Třem čtvrtinám dospělých nebylo ještě 45 let. Téměř každému třetímu dospělému je méně než 30 let.

Uprchlickou domácnost tvoří nejčastěji matka s potomkem. Ve více než dvou třetinách těchto případů dítěti nebylo ještě pět let.

Celkem 44 procent dotázaných bydlí v místních solidárních domácnostech. Čtvrtina příchozích žije v nájmu. Na ubytovnách pobývá 15 procent uprchlíků, v hotelech a penzionech necelá desetina.

Na minimálně půl roku má bydlení zajištěno 22 procent lidí, 17 procent osob ho má bez omezení a dalších 17 procent do nalezení trvalého nájmu. Experti z nevládních organizací poukazují na to, že některá místa v Česku jsou přetížená a bude potřeba běžence rozmístit po Česku. Podle autorů při stabilitě ubytování značná část příchozích ale nejspíš zůstane tam, kde nyní je. "Momentálně nehrozí masivnější samovolné stěhování uprchlíků v rámci ČR," uvádí studie.

Podle zjištění mělo 35 procent dotázaných vysokoškolské vzdělání, 14 procent vyšší odborné, 18 procent maturitu a 21 procent se vyučilo. Zbytek byl bez vzdělání či měl základní školu. "Vysokoškoláci jsou zastoupeni dvojnásobně oproti české populaci.Tato struktura přináší Česku značný rozvojový potenciál," podotkli experti.

Víc než polovina lidí v aktivním věku má práci. Velká část našla uplatnění ve větších podnicích. Čtyři z pěti pracovníků jsou ale na pozici s nízkou kvalifikací. Jen 16 procent dotázaných nalezlo místo ve svém oboru. Důvodem je i jazyková bariéra. Češtinu částečně ovládá necelá třetina příjemců humanitární dávky. Dobře ji umějí dvě procenta. Zhruba tři čtvrtiny uprchlíků jsou na tom finančně "velmi neuspokojivě až kriticky", uvedlo ministerstvo. Dobře zajištěných je asi 0,5 procenta příchozích.

Související

Více souvisejících

uprchlíci

Aktuálně se děje

před 21 minutami

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 55 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

EuroZprávy.cz pořádají podcast na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky

Už dnes, v pátek 26. dubna, pořádá server EuroZprávy.cz podcast s europoslancem za KDU-ČSL Tomášem Zdechovským. Ve 14:30 na facebookovém profilu serveru EuroZprávy.cz odstartuje debata zaměřená na téma války na Ukrajině a obranyschopnosti České republiky.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy