Denní počty uprchlíků z Ukrajiny odbavených v Praze klesají

Denní počty uprchlíků z Ukrajiny odbavených v asistenčním centru v Praze klesají. V uplynulých sedmi dnech pomohlo centrum v Kongresovém centru Praha (KCP) 5149 lidem, o týden dřív bylo odbavených asi o 1500 víc. Celkem se na středisko, které je společné pro hlavní město a Středočeský kraj, od začátku ruské invaze na Ukrajinu obrátilo 68.439 lidí. Vyplývá to z údajů, které na twitter dávají pražští hasiči.

V posledních 11 dnech centrum u metra Vyšehrad odbavilo denně méně než 1000 uprchlíků, na začátku války to byl i více než trojnásobek. Rekordním dnem byl 8. březen, kdy centrum obsloužilo 3667 uprchlíků. V pátek se na centrum obrátilo 567 uprchlíků, před týdnem jich přišlo zhruba 700.

Střediska nabízí uprchlíkům pomoc s registrací, ubytováním, doklady, zprostředkováním práce či pojištěním. V pražské Kongresovém centru funguje mezi 07:00 a 21:00. Podle rozhodnutí vedení města by se mělo do 14. dubna přestěhovat do bývalého sídla Komerční banky ve Vysočanech. Důvodem stěhování jsou nasmlouvané akce v Kongresovém centru včetně těch k předsednictví České republiky v Evropské unii. Přesné datum přesunu město ohlásí v následujících dnech. Kapacita nového centra bude oproti KCP asi tříčtvrtinová, denně tam bude moci být odbaveno až zhruba 2700 lidí.

Od počátku ruské invaze dostalo speciální víza v Česku přes 274.000 uprchlíků. Skutečný počet ukrajinských uprchlíků v Česku je pravděpodobně vyšší. Už na počátku minulého týdne premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že jich je zhruba 300.000.

Z Ukrajiny uprchly před ruskou invazí více než 4,4 miliony lidí, většinou žen a dětí. Převážná část z nich míří do Polska, které eviduje na svém území podle UNHCR přes dva a půl milionu Ukrajinců.

V rámci Evropy jde o nejrychlejší uprchlickou krizi od druhé světové války. Podle serveru The Guardian to uvedl Filippo Grandi, komisař Úřadu Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

Řada zemí kvůli krizi uprchlíkům otevřela své hranice. Více než 670.000 lidí odešlo do Rumunska, přes 400.000 do Moldavska. Do Česka za první měsíc ruské invaze přišlo přes 300.000 lidí z Ukrajiny a stát schválil zákony, které jim mají usnadnit přístup k práci, zdravotnímu pojištění a ke studiu.

Podobný počet lidí zamířil do Německa, kde dostanou uprchlíci z Ukrajiny ihned povolení k pobytu i k práci a ukrajinské děti mohou okamžitě nastoupit do škol. Dánsko také přijalo zákon, který umožní uprchlíkům z Ukrajiny začít pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky, a to prakticky ihned po příjezdu do země.

Podobně i Polsko umožní uprchlíkům z Ukrajiny legálně pracovat nebo získat sociální a zdravotní pojištění. Zhruba 100.000 příchozích uprchlíků pak hlásí Rakousko a více než 50.000 Itálie. Skutečné počty ale mohou být vyšší.

Související

Uprchlíci, ilustrační foto Původní zpráva

Kostarika přijme své občany deportované z USA. Chce jim usnadnit návrat, jak to jen jde

S příchodem nové imigrační politiky prezidenta Donalda Trumpa se mění nejen situace v USA, ale i v zemích Latinské Ameriky. Ty totiž ponesou důsledky jeho opatření, které se týkají zejména masových deportací. Ministerstvo zahraničí středoamerické Kostariky poskytlo exkluzivní vyjádření pro EuroZprávy.cz, ve kterém přibližuje svůj postoj k Trumpově politice i aktuální stav kostarických migrantů ve Spojených státech.
Uprchlíci, ilustrační foto

Uvrhne Trump USA do potravinové krize? Masová deportace migrantů se mu může vymstít

Plány Donalda Trumpa na masové deportace by mohly zásadně ovlivnit potravinový systém Spojených států a přitom paradoxně zvýšit závislost na migrantech s pracovním vízem. Navzdory snaze omezit počet nelegálních přistěhovalců se totiž potravinový průmysl bez zahraniční pracovní síly neobejde. Od polí s jahodami v Kalifornii po pomerančové sady na Floridě – více než 70 % zemědělských pracovníků pochází ze zahraničí, přičemž asi 40 % z nich je v USA nelegálně. Ve zpracovatelském průmyslu tvoří přistěhovalci téměř polovinu pracovní síly, píše Politico.

Více souvisejících

uprchlíci

Aktuálně se děje

včera

Prezident Trump

Trump poprvé přiznal, že válku na Ukrajině možná nedokáže ukončit

Prezident Donald Trump připustil, že si není jistý, zda dokáže ukončit válku na Ukrajině, čímž se výrazně odchýlil od svých sebevědomých předvolebních slibů. Na palubě letounu Air Force One odpověděl novinářům na otázku, zda je přesvědčen, že se mu podaří zastavit boje mezi Ruskem a Ukrajinou: „Nevím. Nemohu říct, jestli se to stane.“

včera

Pedro Sánchez

Španělskou vládou otřásá další skandál: Pod Sánchezem se houpe židle

Snaha španělského premiéra Pedra Sáncheze obnovit důvěru v jeho Socialistickou dělnickou stranu (PSOE) po sérii korupčních skandálů dostala v pátek večer tvrdou ránu. Vysoce postavený stranický představitel Francisco Salazar rezignoval poté, co byl obviněn z několika případů sexuálního obtěžování. Aféra přišla v nejméně vhodnou chvíli, kdy se Sánchez snažil na víkendovém sjezdu strany zvrátit klesající důvěru veřejnosti a stabilizovat vládní koalici.

včera

Elon Musk

Musk zvažuje založení nové strany, která by hodila vidle do plánů Trumpa

Elon Musk, nejbohatší muž světa a šéf společností Tesla a SpaceX, dál rozvíjí myšlenku na založení nové americké politické strany. Tvrdí, že by jeho takzvaná America party mohla cílit jen na několik klíčových křesel ve Sněmovně reprezentantů a v Senátu – s cílem stát se jazýčkem na vahách při rozhodování o zásadních zákonech, které dnes často procházejí jen o jeden či dva hlasy.

včera

Donald Trump

Trump: Putin chce dál zabíjet, USA možná pošlou Patrioty na Ukrajinu

Americký prezident Donald Trump se vyjádřil k aktuálnímu vývoji války na Ukrajině a prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin podle všeho „nechce válku ukončit“. Řekl to během cesty prezidentským letounem Air Force One, kde také přiznal svou nespokojenost s nedávným telefonátem s Putinem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Trump podepsal kritizovaný rozpočtový zákon. Opět z toho udělal divadlo

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek odpoledne podepsal klíčový zákon o daních a vládních výdajích, jen den poté, co návrh těsně prošel Kongresem. Bílý dům se při slavnostním podpisu, který předcházel oslavám Dne nezávislosti, proměnil v dějiště triumfu pro prezidenta i jeho spojence.

včera

4. července 2025 22:03

Ilustrační fotografie.

První Vary bez Bartošky. Začal 59. ročník filmového festivalu

V Karlových Varech začal 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Po letech na něm chybí jeho dlouholetý prezident Jiří Bartoška, který počátkem května zemřel ve věku 78 let. Už dnes dorazili první hvězdní hosté, konkrétně americký herec Peter Sarsgaard a jeho lucemburská kolegyně Vicky Krieps. Oba si převzali Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary. 

4. července 2025 21:27

4. července 2025 20:54

4. července 2025 20:12

4. července 2025 19:26

Diogo Jota

Útočník Liverpoolu Jota je po smrti. Zemřel tragicky se svým bratrem při autonehodě

Ještě nedávno slavil se svým Liverpoolem zisk anglického titulu a hrál s Portugalskem v Lize národů. Po konci sezóny se navíc otec tří malých dcer oženil. Vypadalo to na růžovou budoucnost, jenže krátce po svatbě přichází pro světový fotbal hrozivá zpráva. V pouhých 28 letech zemřel při tragické autonehodě u španělské Zamory portugalský útočník Liverpoolu Diogo Jota spolu se svým bratrem André Filipem.

4. července 2025 19:01

4. července 2025 18:23

Blackout způsobila technická závada, oznámil Fiala. Poprvé se ozval i prezident

Páteční blackout v Česku způsobila technická závada, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání Ústředního krizového štábu. Podle jeho slov se přepokládá, že ještě dnes budou obnoveny dodávky elektrické energie ve všech zasažených místech. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy